Rozhovor s TRANSAT architekti

Architektonická kancelář se sídlem v Brně, založená v roce 1997, od roku 2002 ve složení: Petr a Alena Všetečkovi, Robert Václavík a Karel Menšík. V letech 1998 - 2002 v ní pracovala řada architektů a architektek, autorsky se na některých projektech podílela Jitka Ressová. Související profese pokrývá širší okruh externích spolupracovníků a konzultantů.
Autorizace u ČKA v roce 1997, členství v DOCOMOMO - České pracovní skupině pro dokumentaci a obnovu budov a sídelních celků moderního hnutí při UNESCO - od r. 2002.
www.transat.cz

---

Kdy jste v ateliéru začali používat podporu Allplanu při navrhování architektury?
Petr Všetečka: Potřeba používat počítač při navrhování se objevila brzy po založení našeho ateliéru. Poněvadž já i kolega Robert Václavík patříme ke generaci, které se počítače na fakultě příliš nedotkly, stali se hlavními hybateli při přechodu z ručního na počítačové zpracování naši mladí spolupracovníci a spolupracovnice, kteří si dovednosti v práci s počítačem přinesli již ze školy.

Proč jste se rozhodli pro Allplan?
PV: Dříve než jsme do ateliéru pořídili první licence Allplanu, zvažovali jsme, jaký software zvolit. Allplan nám byl sympatický svou kompaktností a univerzálností. Všechny potřebné nástroje včetně vizualizace byly součástí jednoho programu. Velkou roli sehrál individuální přístup ze strany českého zastoupení společnosti Nemetschek. Po letech se ukazuje, že Allplan byl dobrou volbou. Postupně do něj podle potřeby dokupujeme další moduly, které nám zrychlují a usnadňují práci.

Jaké je personální složení ateliéru a kolik využíváte licencí?
PV: Od začátku pracujeme v ateliéru většinou čtyři - všichni architekti, krátkodobě nás bývá i více. Máme okruh stálých externích spolupracovníků a specialistů. K dispozici máme tři licence. Zatím nemáme Allplany síťově propojeny, ale začínáme to pociťovat jako omezení a v blízké budoucnosti zainvestujeme do síťového řešení.

V čem spatřujete největší přínos Allplanu?
PV: Skvělá je možnost nebo spíš vlastnost Allplanu sledovat vývoj stavby během projektování v prostorovém zobrazení. To je neocenitelná pomoc, díky níž můžeme s domem do posledního momentu před odevzdáním pracovat a různě jej měnit. To v minulosti nešlo. Když se dnes například rozhodneme tři dny před odevzdáním změnit tvar střechy objektu, je i přesto reálné odevzdat dokumentaci ve slíbeném termínu. Osobně mi tato pružnost Allplanu velmi vyhovuje.

Používáte během projektování skici nebo veškerou práci děláte výhradně na počítači?
PV: My jsme generace zvyklá na skicování a v úvodní fázi se bez tužky neobejdeme. I během projektování děláme řadu ručních nákresů. Věřím však tomu, že doba směřuje k novým technikám a jednou z nich je určitě ryze počítačová práce.

Pocítili jste někdy během práce v Allplanu omezení nebo nemožnost vytvořit požadovanou konstrukci nebo jiný prvek?
PV: Myslím, že omezení v našich projektech nevytváří používaný CAD. Pokud bychom cítili, že nás Allplan brzdí nebo neumožňuje některou část projektu vytvořit, určitě bychom já nebo kolegové použili jiný nástroj, ale to se zatím nestalo. Je pravda, že v ateliéru navrhujeme tvarově neavantgardní stavební řešení, pro které Allplan stoprocentně vyhovuje. V 3D modeláři jsme zatím vždy nástroje pro atypické případy našli.

Vidím, že máte v ateliéru hodně pracovních modelů.
PV: Myslím si, že nejlepší cestou navrhování architektury je jak vytváření 3D modelu v počítači, tak fyzická pomůcka pracovního modelu. Ta možnost osahání si modelu rukama je důležitá. Mým snem je ke každé zakázce vytvářet velký fyzický model, kde by byly patrné tloušťky konstrukcí a další podstatné věci.

Jakou roli hrají ve Vašem navrhování vizualizace?
PV: Velmi podstatnou, poněvadž nám umožňují demonstrovat klientovi náš návrh. Musím ale poznamenat, že vizualizace nikdy nebudou ukazovat stoprocentní obraz navrhovaného řešení, protože faktorů, které ovlivňují výslednou podobu, je příliš mnoho a nedají se všechny dopředu nadefinovat. Nenahraditelnou je architektova zkušenost, poznání vlastností materiálů, jejich chování, stárnutí, práce se světlem. Vizualizace nikdy relevantně neukáže prostor a ani materialitu domu.

V poslední době je hodně patrný zájem mladé digitální generace architektů spočívající v hledání inspirace nebo témat v oblasti informačních technologií, CADů a podobně. Oslovuje Vás tento trend?
PV: Já bych rozdělil toto téma na dvě. Jednak hledání a definování tvaru - v tomto ohledu nás informační technologie neoslovují. Naše domy jsou zatím spíše hledáním v oblasti stavitelské a technologické než ryzími tvarovými experimenty. Mnohem zajímavější je pro mě druhá věc, kterou bych nazval "generování procesů". Zde by se nemusel výhradně používat architektonický software, ale třeba programy z jiných oborů - statistické, sociologické, stavebně-fyzikální, klimatologické nebo jiné, které mají za úkol sbírat a kumulovat fakta za účelem následného vyhodnocování. V tomto směru vidím mnohem zajímavější uplatnění informačních technologií i pro architekturu.

Podařilo se Vám tyto metody uplatnit v některém z návrhů?
PV: Zatím jsme neřešili zadání, kde by se tyto techniky uplatnily, ale přímá aplikace je kupříkladu vidět v pracích holandských MVRDV. O jejich modelech transformování nejrůznějších vstupních dat do fyzické struktury v poslední době hodně přemýšlím. Připadá mi to perspektivnější než objevování a popisování nových tvarů v počítači, protože zatím nevidím v českém prostředí vazbu na tento druh navrhování v praktickém reálném stavění. Přijde mi scestné snažit se realizovat některé formy obvyklou stavební technologií. Možná někdy tomuto stylu propadneme, ale zatím čekám spíš na konstrukční hmotu-materiál, který by toto "nové stavění" v širším měřítku umožňoval. V tomto smyslu u nás progresivitu Ještědu zatím nikdo nepřekonal. Za příznačné a věrohodné pro naši dobu ale považuji experimenty na bázi dřevní hmoty. Možná přinesou netradiční architektonické formy samovolně.

Váš ateliér se ve velké míře zaobírá rekonstrukcí a průzkumem památek. Pronikají i do této oblasti nové technologie?
PV: Rozhodně. A dokonce bych řekl že v masivní míře. Například jedna z našich aktuálních zakázek - projekt restaurování Minaretu v Lednici - využívá nejmodernějších metod při zaměřování objektu. Celá stavba je prostorově skenována laserem a my získáme velmi podrobný relevantní 3D model, což je hlavním smyslem této metody. Skener současně zaznamenává barevnost. Toto precizní zaměření bude zásadním podkladem pro naši práci. Čtení a respektování takto nalezených stavebně-historických anomálií je - metodicky vzato - cestou z památkového purismu.

To zní úplně fantasticky.
PV: Kolem nás se v poslední době vyrojily skvělé technologie. Jednak co se týče projektování staveb na počítači, kdy můžete pracovat velmi přesně a detailně, ale také v materiálových možnostech. Obzvláště u průzkumů a obnovy památek máme k dispozici technologie, které mnohdy dovolují nový, pravdivější pohled na věc. Velký problém ale vidím ve stavebním procesu, kdy znalosti a schopnosti lidí provádějících stavby nemusí odpovídat sofistikovanosti projektu a mnohdy pak dochází k problémům. Možná proto padají výstavní haly nebo letištní terminály. V našem stavebnictví ubývá profesionálů v běžných řemeslech, což je paradoxem v době sílící specializace a certifikace. Čím chytřejší jsou technologie a softwary, tím propastnější je někdy rozdíl mezi teorií a praxí. Z toho pramení frustrace a nedobrý pocit architektů ze stavění. Obzvláště u drobnějších staveb je zaručení kvalitního stavebního procesu nesmírně obtížné. Ale máme i dobré zkušenosti.

Myslíte si, že poznání těchto poměrů vede architekty k omezování a umírňování svých návrhů?
PV: Konkrétně pro nás moc ne. Omezení, která si sami vědomě klademe při projektování, jsou spíše ekologického nebo kontextuálního rázu. Například výběr určitých materiálů, jejich aplikace a podobně. Pro nás je důležitá opracovatelnost materiálu a jeho logické použití. Jeho pokud možno přírodní a nevzdálený původ a jistá šetrnost použití. Případnými problémy nebo nedokonalostmi na stavbě se omezovat nenecháváme, snažíme se spolupracovat s vyzkoušenými dodavateli.

Mohli bychom se podívat na konkrétní stavby a zmínit pomoc Allplanu při jejich projektování?
PV: Určitě. Zatím největší akcí, na které jsme se podíleli, byla obnova Baťova mrakodrapu ve Zlíně, kde jsme prováděli specializované průzkumové, projekční a inženýrské práce související s historickými částmi objektu, jeho restaurováním a interpretací (generálním projektantem byl Centroprojekt Zlín). V tomto konkrétním případě jsme ocenili 3D modelář v Allplanu. Ověřovali jsme si řadu atypických prvků mobiliáře víceúčelového prostoru Expozice 21 a ladili jejich výslednou podobu. Při tomto návrhu jsme vymodelovali všechny exponáty včetně etážové strojovny vzduchotechniky, omezovače rychlosti výtahu a dalších prvků a vytvořili názornou podobu tohoto reprezentačního prostoru. Poněvadž investor požadoval různé funkční využití sálu, zpracovali jsme ve 3D všechny možné varianty dispozičního uspořádání a ověřili si jejich funkčnost.
Pár vizualizací struktury mrakodrapu bylo použito pro propagační materiály.
Zajímavou prací bylo zhotovení podkladů pro modelářskou firmu, která do Expozice 21 vyráběla jednak model mrakodrapu a jednak Karfíkův zlínský vzorový rodinný dům. V počítači jsme odladili virtuální model, podle kterého modeláři zhotovili fyzický model.

Vím, že používáte allplanovský modelář terénu. Ocenili jste jeho služby na některém projektu?
Karel Menšík: Modelář terénu je velmi užitečný nástroj. Například na projektu sídla firmy v Kuřimi u Brna jsme po vyladění osazení stavby do svahu vygenerovali výkresy výkopů a nechali spočítat kubaturu vytěžené zeminy. Následně jsme spočítali kubaturu betonu pro základy a opěrné stěny. Stěžejní je pro nás ale možnost přesného usazení domu do terénu. Toho jsme také využili u projektu dvojdomu v brněnské Masarykově čtvrti, který je rovněž ve svahu.

Projekt dvojdomu vypadá velmi propracovaně.
KM: Dvojdům byl první projekt, který jsme vytvořili kompletně ve 3D. Proto jsou všechny prvky propracovány do detailu a to včetně interiéru. Pro zámečníky jsme udělali model ocelové konstrukce.

V Allplanu jsou na ocelové prvky předdefinovány knihovní prvky.
KM: Ano. Prvků v knihovně hojně využíváme. Ocelové konstrukce přebíráme přímo z knihovny. To nám usnadnilo práci při návrhu terasy upravovaného domu v Žabovřeskách. Výstupem byl soupis prvků a schéma konstrukce pro dodavatelskou firmu. U tohoto projektu hrál velkou roli interiér a jeho řešení. Pracovně jsme vytvořili několik vizualizací se stávajícími konstrukcemi vyrendrovanými s průsvitností, aby nové mobiliářové prvky lépe vynikly.

Máte v Allplanu ještě nějaké další speciální zásuvné moduly?
KM: Kromě terénu jsme si pořídili i modul na krovy. To je také výborný pomocník. Poprvé jsme jej použili v projektu rekreačního domu do Sedliště u Jimramova. Z 3D modelu celé dřevostavby jsme vygenerovali soupisku prvků a ta se stala podkladem pro tesaře k nacenění. Následně jsme z modelu vygenerovali výkresy konstrukce pro realizaci. Dokud jsme neměli modul pro design krovů, byla práce s dřevostavbami obtížnější.

Vidím, že Allplan je ve vašich rukou skutečně tvůrčí nástroj. Přeji vám hodně zajímavých projektů a děkuji za rozhovor.