Ústečtí architekti kritizují studii rekultivace dolu v Chabařovicích

Ústí nad Labem - Studie z 60. let řešila rekultivaci dolu v  Chabařovicích lépe než ty dnešní, domnívá se dvojice ústeckých architektů. Na místě se nyní dokončuje jezero Milada o rozloze 252 hektarů. Kritiku si vysloužilo provedení břehů i koryt potoků, podle vedení Palivového kombinátu, který důl rekultivuje, jsou ale některé věci provizorní. Jezero už se přestalo napouštět, jeho okolí má být obcím předáno v roce 2015.
     Studie stará 45 let počítala s tím, že v místě dolu vznikne kulturní krajina včetně obcí, jež kvůli dolu zanikly. To by si přáli i architekti Jaromír Veselý a Michal Gabriel. Nynější nařízení Báňského úřadu ale v rekultivovaném území stavět nedovoluje. Podle autora územní studie Vladimíra Charváta je to téměř schizofrenní stav. "Na území probíhá asanace, což znamená, že bych se tam klidně smělo i stavět. Území je ale stále dobývací prostor," vysvětlil.
     Veselý i Gabriel připouštějí, že současná rekultivace je lepší než nic, mnoho provedených opatření ale kritizují. Podle Veselého je nevhodné použít jako ochranu břehů proti erozi a vlnám velké kameny. Drobné kamínky jsou i na budoucích plážích. "Je to nejhorší možný zvolený způsob," řekl na veřejném setkání v Ústí nad Labem věnovaném jezeru Milada. "Naši předci při stavbě velkých rybníků sázeli na březích duby, které tam vydržely i několik set let," dodal Veselý.
     Podle ředitele Palivového kombinátu Petra Lence bylo zpevnění břehů nutné znovu zvážit po přívalových deštích v roce 2010. Tehdy se v areálu sesunula část břehu a přerušila se i trasa cyklostezky.
     Nevhodné je podle Veselého i to, že obslužná komunikace vede těsně kolem vody. "I v kempu, který se plánuje u  Roudníků, budou všichni muset z ručníků do vody přes silnici," uvedl. Nelíbí se mu ani způsob, jakým projektanti vyřešili odvodnění rekultivovaného areálu a svedení vody do jezera. Odvodnění podle něj vypadá jako stoky. "Tento způsob se vyučoval před 60 lety, aplikoval před 30 lety, ale dnes má ministerstvo životního prostředí dotační programy na vylepšování tak, aby to fungovalo i  lahodilo oku," řekl Veselý. Z původních rovných vybetonovaných koryt se za dotační peníze dělají koryta podobná původním potokům.
     Podle Lence je ale zvolené řešení dočasné. "V oblasti se systematicky více než 100 let měnil systém vodstva a dlouhodobě se tam odčerpávala podzemní voda," řekl. Uhlí v  oblasti objevili v 18. století, od roku 1977 se v chabařovickém hnědouhelném velkolomu vytěžilo 61 milionů tun uhlí.
     Oba architekti kritizovali hlavně to, že se do rekultivované krajiny nevrátí stálé osídlení, jež tam před zahájením těžby bylo. V 70. letech tam zanikly čtyři obce. "V roce 1967 autoři studie napsali, že se vytěžený prostor po skončení těžby navrátí kulturní krajině. Vy jste neudělali zásadní věc - nevrátili jste to kulturní krajině, ale neměli jste ani to zadání. Máme jedinečnou šanci tvořit krajinu k obrazu svému, ale místo toho jsme vybudovali vodní dílo a nevíme, co s ním," uvedl Gabriel, který se o plánech na vybudování jezera dozvěděl až jako předseda komise rozvoje města Ústí nad Labem v roce 2001.
     Od roku 2015 by jezero a jeho okolí mělo patřit městům Ústí nad Labem, Chabařovice, Trmice a obci Řehlovice, v  jejichž katastru leží. Jejich zástupci spojení ve Svazku obcí jezera Milada zvažují, jak mají potenciál jezera využít. Studie nabízí i variantu hotelu s  kongresovým centrem nebo využití nedaleké ocelárny po ukončení provozu jako centra moderního umění. Zástupci měst se shodují v tom, že je třeba o dalších plánech jednat na politické úrovni.