Ministryně kultury stvrdila nový statut NPÚ až napodruhé

Praha - Dvojí signování jednoho dokumentu ministryní kultury během týdne kritizuje viceprezident Asociace sdružení pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví (ASORKD) Martin Kadrman. Alena Hanáková (TOP 09 s STAN) nejprve stvrdila platný statut Národního památkového ústavu, druhým podpisem odsouhlasila jeho reorganizaci. Ministerstvo říká, že při prvním podpisu se stala administrativní chyba a platí druhý materiál přinášející změny do NPÚ. Podle Kadrmana to znamená, že ministryně buď nečte texty, které podepisuje, nebo se záhy rozhodla svůj krok změnit; obě varianty jsou podle něj alarmující.
      Zástupci ASORKD, jež je známa svým angažmá kolem chátrajících lázní Kyselka, měli z prvního podpisu radost. "Domnívali jsme se, že ministryně zvážila velkou kritiku, která se vzedmula kolem navržené restrukturalizace NPÚ a podepsala statut, který ponechává NPÚ v původní podobě," řekl ČTK Kadrman. Ministryně podepsala stávající statut NPÚ 20. září. Ještě týž den ho zveřejnil správce webu NPÚ, asociace ho 24. září uveřejnila na svém webu a informovala o  tom média.
      V rámci NPÚ se pak rozšířila informace, že dokument neplatí. "Došlo k administrativní chybě, která už je napravená. Status byl odeslán úřední cestou (z ministerstva) dnes a je podepsán s navrhovanými změnami," řekla v  úterý mluvčí NPÚ Zdeňka Kalová.
      "Pokud ministryně nečte dokumenty, které podepisuje, je to alarmující," říká Kadrman. "Avšak pokud nejprve podepsala stávající statut NPÚ, tedy nesouhlasila s kritizovanými změnami, a o pět dní později svůj názor změnila pravděpodobně pod nátlakem, ukazuje to na neudržitelné poměry v této významné instituci. Je tragické, pokud se o našem kulturním dědictví rozhoduje takovým způsobem," dodal.
      Ředitelka NPÚ Naďa Goryczková, která restrukturalizaci svého ústavu už rok prosazuje, měla podporu v ředitelce památkového odboru ministerstva. Podle informací ČTK však podpora reorganizace nebyla ze strany ministerstva zcela jednotná. Její kritici z řad zaměstnanců NPÚ například uvádějí, že si vyžádá zvýšené množství peněz na provoz - nově zřizované územní správy zahrnují poměrně rozsáhlá území s  památkami v odlehlých místech; zřizovat by se musely i nové kanceláře s  vybavením, přičemž současná struktura NPÚ byla dokončena teprve nedávno.
      Mluvčí MK Markéta Ševčíková říká, že Goryczková své plány několikrát prezentovala ve Sněmovně, nikdy proti nim nevznesl nikdo žádné námitky. Kritici záměru ale připomínají, že nebyl konzultován zejména s příslušnými odborníky. Záměr vedení NPÚ vnímají tak, že se správa hradů a zámků oddělí od odborné činnosti památkářů. Obávají se toho, že by se tak stovka památek postupně vyvedla z vlastnictví státu. Vedení NPÚ to odmítá.
      NPÚ je největší příspěvkovou organizací ministerstva kultury. Vznikl v roce 2003, kdy se sloučily samostatné oblastní ústavy památkové péče. Právě sloučení bez vytvoření řídícího centra přináší podle ředitelky Goryczkové stále problémy. Chce proto vytvořit generální ředitelství a administrativně oddělit řízení odborné péče a správy památek - kvůli ní zřídí nové územní správy s centry v Praze, Českých Budějovicích, na Sychrově a v Kroměříži.
      Změny v organizaci ústavu mají podle ředitelky vést i ke zlepšení péče o památky, která je údajně nevyvážená. NPÚ hospodaří s rozpočtem 1,3 miliardy korun, přibližně půl miliardy si ústav vydělá. Zanedbatelný není ani objem zakázek s památkami spojených, v nich se podle odhadu expertů ročně točí až miliarda korun.