Soudobá organická obytná architektura

Projekt zabývající se soudobou obytnou organickou architekturou vznikl na základě výběrového řízení Fondu rozvoje vysokých škol v roce 2009, kdy byl vybrán mezi financované projekty pro rok 2010. Hlavní řešitelkou projektu byla Marcela Čábelková Nahorniaková. Spoluřešitelkami projektu byly Ing. arch. Irena Šáchová a doc. Ing. arch. Naděžda Menšíková, CSc. Hlavním zaměřením grantového projektu bylo především utvořit ucelený pohled na soudobou organickou obytnou tvorbu a poukázat na odlišnost a různorodost organických architektonických realizací napříč Evropou pomocí webové prezentace. Součástí projektu bylo i  vytvoření a vydání souborného katalogu pod názvem: Soudobé organické domy – Evropa. Při výběru organických domů byl kladen důraz především na státy střední Evropy: Česká republika, Slovenská republika, Maďarsko, Německo, Polsko a Rakousko. Z ostatních evropských zemí byly vybrány pouze nejzajímavější realizace soudobé organické architektury. Projekt byl dále prezentován pomocí dvou přednášek (jedna na FA VUT v Brně a druhá na FAST VUT v Brně v rámci výuky obytných staveb) a výstavy pod názvem Soudobá obytná organická architektura. Organická architektura je v dnešní době často používaným termínem především v  souvislosti s odvážnou a experimentální formou. Definice organické architektury nebo její rozdělení se však objevuje pouze ojediněle. Organická architektura tvoří rozsáhlou skupinu, do níž můžeme zařadit např. chýše, environmentální domy, domy citlivě začleněné do krajiny, dekonstruktivistické stavby,  bloby a další. I přes široké spektrum architektonických realizací bychom ji mohli obecně definovat jako tvorbu prostoru inspirovanou přírodními předobrazy (živočichové, rostlinstvo, člověk, nebe, voda, vzduch, vesmír a další) a duchovní sférou. Organická architektura se snaží dosáhnout symbiózy s přilehlou krajinou. Při koncipování prostoru domu je často uplatněn dynamický tvar křivky nebo lineární přímka. Křivka (přímka) se odkazuje jak k symetrii, tak k  asymetrii ve stavbě živých i neživých organismů. Organická architektura často používá obnovitelné stavební materiály. Důraz klade na funkci, prostor, formu, místo, energii, měřítko. Je volným pokračováním krajiny expandující do interiéru a z interiéru do exteriéru. Její definice se mohou vzájemně odlišovat, dokáže však být časově stálá a přesto reagovat na vývoj ve společnosti.  V rámci projektu FRVŠ bylo analyzováno čtyřicet pět organických obytných staveb, které byly rozděleny do tří základních kategorií. Kategorie, do kterých byly jednotlivé stavby zařazeny nebyly vytvořeny pouze v rámci projektu, nýbrž jsou výsledkem mého tříletého doktorského studia obytné organické architektury a zároveň reflektují současnou architektonickou tvorbu. Jednotlivé kategorie jsou charakterizovány stručnými hesly, která vystihují základní rysy architektury:  forma - harmonie – trvale udržitelný rozvoj. V několika případech lze stavby zařadit do více než jedné kategorie.  Pro konkrétní zařazení byl rozhodující dominantní rys. Forma – tvar je u vybraných realizací inspirovaný přírodními předobrazy. Harmonie je u staveb druhé kategorie docílena citlivým zásahem architektury do přírodní složky. U trvale udržitelného rozvoje byl kladen důraz na použití přírodních stavebních materiálů především z  lokálních zdrojů a použití ekologicky přátelských technologií. Výstup z ankety: Architektům, autorům námi vytipovaných a dokumen- tovaných staveb, jsme v rámci naší ankety položily základních 10 otázek, zaměřených na jejich názory a zkušenosti s organickou architekturou. Necelá polovina autorů nám na otázky odpověděla. U některých otázek se u autorů odpovědi téměř shodovaly. Na druhé straně u otázek zaměřených na určitý typ prognózy nebo obecně shrnujících organickou architekturu se autoři rozcházeli. Pokud bychom však odpovědi porovnali v rámci jednotlivých kategorií, pak by určitá shoda byla patrna. Na otázku: Myslíte si, že bude lidí, kteří si postaví organický dům přibývat? odpověděli kladně především architekti – tvůrci staveb harmonicky umístněných v rámci stávající krajiny a staveb trvale udržitelného rozvoje. Architekti Search:  Jestli myslíte organický dům ve vztahu domu ke krajině, pak je odpověď ano. Petr Gromský: V současné době není zcela zřetelné, co je organické. Pokud mluvíme o sustaible architektuře, tak ano. Turi Atilla:  Ano, pokud to znamená, že více lidí bude chtít budovu, kde je život víc než jen pouhé bytí. Stanislav Hrazdíra: Ano, organických rodinných domů s ekologickým aspektem bude přibývat.

Výběr staveb: Gastropod House, Espoo Beatle of Kagran, Vídeň Rodinný dům, Hodonín Dům v dunách, Grandola Dům ve svahu, Dättlikon Rodinný dům, Ostrata Dům v kožichu, Michalovice Rodinný dům, Solymar Slaměný dům, Hradčany u Tišnova Letní dům, Island

Záporně na tuto otázku reagovali především architekti, jejichž stavby byly zařazeny do první kategorie s hlavním akcentem formy.
Olavi Koponen: Mnoho lidí sní o organických domech, ale nemohou najít architekta, nebo parcelu nebo stavebníka anebo se bojí.
Zdeněk Fránek: Myslím, že ne.
U otázky: Byl návrh interiéru součástí projektu, a pokud ano, jak jste postupovali při zařizování domu? architekti odpovídali vesměs kladně. Pokud návrh interiéru nebyl součástí projektu pomáhali investorovi s výběrem nábytku nebo výběr částečně korigovali.
Ivan Matušík( Triangolo): Ano, nábytek se volil úměrně k tvaru bytu.
Pavel Mudřík: Návrh interiéru byl součásti projektu. Investor byl velmi vnímavý  partner, aktivní a respektující mou koncepci, postupovali jsme společnými diskusemi nad  návrhy, ty jsme pak posunuli do realizace  
Petr Suske: Interiér je vždy značně definován konstrukcí, takže architekt musí mít současnou  představu. V tomto případě je navíc konstrukce přímou součástí interiéru a definuje ho téměř stoprocentně.

Takměř shodně odpovídali architekti na otázku: Myslíte si, že organická architektura je velkou otázkou peněz, nebo si ji mohou dovolit i běžní lidé? Podle jejich většinového názoru organická architektura není finančně náročná ve srovnání se standardní soudobou architektonickou tvorbou.
Luis Pereira Miguel: Ne, to všechno závisí na vaší tvořivosti.
Pavel Mudřík: Zásadní vliv na peníze  to nemá, je třeba stavbu posuzovat komplexně, ve všech souvislostech.

U otázky:  Jaká byla nejtěžší věc při stavbě Vámi navrženého domu? byly odpovědi specificky zaměřené na jednotlivé zvláštnosti projektů. Nejednou se však objevil názor presentovaný arch. Ivanem Matušíkem, a to, že nejtěžší věcí byla vzájemná spolupráce  partnerů ( architekt, investor, řemeslníci …..).
Považujete stavbu, kterou jste navrhl-a za experimentální? Otázku jsem autorům položila vzhledem k  mojí disertační práci, která se od prvopočátku z abstraktní a rozsáhlé skupiny experimentální architektury zaměřila na organickou obytnou architekturu. Překvapivě necelá polovina dotázaných autorů svoje stavby vidí jako experimentální.
Zdeněk Fránek: Ano.
Ivan Matušík ( Elipsion) V určitém slova smyslu ano.
Jakob+MacFarlane: Ano.
Luis Pereira Miguel: Ano. My vždycky experimentujeme, i když je to jen kvůli nám a pro nás. Chceme přemýšlet nad věcmi, které neznáme a je to nezávisle na ostatních.
Petr Suske: Rozhodně. I pro nás je milým překvapením chování slámy, ptáků apod.
Stanislav Hrazdíra Ano.