Výzkum na náměstí Republiky přinesl několik unikátních objevů

    Praha - Archeologický výzkum na náměstí Republiky v centru české metropole, kde vzniká nové komerční centrum, přinesl několik unikátních objevů souvisejících s raně středověkou historií města: nález prstenu jako nejstaršího movitého předmětu dokazujícího židovskou přítomnost v pražské aglomeraci, odkrytí základů honosných nekamenných domů a suterénu kamenného románského paláce a objev několika hrnčířských pecí a pícek na slévání barevných kovů.
    "Avšak i kdybychom neměli tyto špičkové nálezy, byla to vědecky velmi zajímavá příležitost. Měli jsme možnost zkoumat nebývale obrovskou plochu mnoha středověkých parcel," řekl na dnešní tiskové konferenci Petr Juřina z archeologické společnosti Archaia, která vedla terénní výzkum. Šlo podle něj o dosud největší plošný odkryv městského jádra v dějinách české archeologie.
    Některé odkryté vrstvy novostavba nevratně zničí, nejvzácnější prvky však investor do vznikající moderní architektury musel zakomponovat. Patří k nim především odkrytý půdorys paláce z 12. až 13. století se vzácným kvádříkovým zdivem, sloupy a dávnou toaletou, situovaného pod kasárenskými budovami z 19. století. Byl však brzy při stavbě hradeb - zřejmě za odškodné majiteli - zbořen.
    "Je to skvostná architektonická koncepce," prohlásil Juřina, podle něhož je tato stavba významnějším dokladem než Dům pánů z Kunštátu na Starém Městě, považovaný dosud za nejlepší ukázku stavby z té doby.
    Ve výkopu na náměstí před vojenským objektem se loni podařilo objevit pozdější gotický dům. Podle archeologů vznikl s velkou pravděpodobností jako "černá" stavba, protože byl také v sousedství hradeb, kde se tehdy rozhodně stavět nesmělo.
    Zajímavé předměty našli archeologové také v zasypané jímce. Byla mezi nimi vitráž, v Praze nejstarší doklad zaskleného okna v prostředí jiném než církevním nebo panovnickém. Nynější náměstí Republiky bylo ve středověku místem kupeckého měšťanského osídlení. V jímce byla například i pudřenka, pečeti, proutěná košťata, hřebínky, dřevěná loutka a noviny z předminulého století. Sloužila totiž během staletí nejen přilehlému klášteru, ale později také kasárnám.