Piazzetu Národního divadla oživila socha Ráno Jiřího Středy

autor: Jiří Středa

Praha - Figurální plastika s názvem Ráno od sochaře Jiřího Středy byla dnes odhalena na piazzetě Národního divadla v Praze. Jemně kolorovaná socha ženy v mírně nadživotní velikosti oživila prostor u divadla a zároveň upozorňuje na Středovu výstava Pocta klasicismu v nedaleké Akademii věd, kde je představeno dalších šest umělcových děl.
    "Piazzeta je nádherný prostor, kam sochy patří. Je dobré si ho vyzkoušet," řekl dnes ČTK Středa, podle kterého je exteriér pro sochy a plastiky zajímavější něž uzavřený prostor galerie. "Velké sochy přirozeně patří ven," dodal autor, jehož socha nahého muže s názvem Co víme zdobila nádvoří Národního divadla už vloni.
    V Akademii věd je vystaveno šest Středových plastik. Tři sochy vyrobil šestapadesátiletý umělec ze sádry, jednu z bronzu a dvě z kamene. "Socha v životní velikosti, to je pro nás bronz. Toto tady je ale křehkost, zranitelnost v pevné formě, toto je typický Středa," uvedl na vernisáži kurátor Dušan Brozman.
    Středa ve své tvorbě vychází z řeckého ideálu člověka, který ale přetváří na základě zkušeností s minimalismem a někdy i groteskou do vlastního pojetí. Své hladké a většinou bílé sochy nechává promlouvat i řečí těla a gest. Každá Středova socha zachycuje něčím důležitý moment či myšlenku, třeba překvapení, váhání, strach či očekávání.
    Ze starověkých vzorů vychází i umělecký styl, který vznikl v 17. století ve Francii - klasicismu. Právě z něj čerpá Středa inspiraci. "Klasicismus mě hodně ovlivňuje. A to všechna období klasicismu, nejen 19. století," řekl ČTK sochař.
    Klasicismus zdůrazňoval střízlivý rozum, uměřenost a jasný, pravidelný řád. Novou vlnu klasicismu přinesla Velká francouzská revoluce a nástup Napoleona. Umělecký směr se vrátil i ve 20. století, kdy se klasicistní architektura stala slohem diktátorských a totalitních režimů.
    Výstava v Akademii věd potrvá do 3. srpna.