Bunker 599 v Diefdijk od Ronalda Rietvelda

Cílem holandského umělce Ericka de Lyona a krajinného architekta Ronalda Rietvelda bylo učinit dějiny  srozumitelnějšími, což se jim u projektu 'Bunker 599' podařilo obdivuhodným způsobem. Mohutný betonový bunkr nedaleko Utrechtu tvořil součást tzv. 'Nové vodní linie' (nebo též 'Holandské vodní linie'), která koncepčně navazovala na původní linii bastionových pevností označovanou poté jako Stará vodní linie. Tato však byla více předsunuta východním směrem a chránila větší území kolem důležitého města Utrechtu. Výstavba této vojenské obranné linie započala v roce 1816, tedy prakticky hned po vzniku samostatného nizozemského státu, a jejím hlavním účelem v případě napadení bylo cíleně zaplavit území a ochránit se tak před nepřítelem. Hlavní výstavba probíhala v letech 1840-70, na něž navázala výstavba malých samostatných objektů před oběma světovými válkami.
Bunker 599 pocházející z roku 1940 byl součástí obranné linie složené z více než 700 bunkrů. Oba holandští tvůrci se rozhodli zdánlivě nezničitelný betonový bunkr rozříznout a tím odhalit všechny vnitřní prostory. Vzniklou trhlinou mezi oběma půlkami bunkru vede přímá cesta tvořená betonovými deskami. Tato stezka sestupuje z vrcholu hráze, prochází bunkrem a končí můstkem v uměle zaplaveném jezeře.

Více informací >