Velkolosinská papírna chce zapsat na seznam památek UNESCO

Velké Losiny (Šumpersko) - Ruční papírna ve Velkých Losinách připravuje přihlášku pro zápis na seznam památek světového dědictví UNESCO. První přihlášku podala papírna před čtyřmi roky, po dohodě s ministerstvem kultury a českým výborem UNESCO ji ale nakonec stáhla. Informace přinesla dnešní olomoucká příloha MfDnes.
    "Přihlášku jsme sice tehdy podali, ale po dohodě s ministerstvem kultury a českým výborem UNESCO byla stažena, protože to vypadalo tak, že bude zamítnuta," uvedl ředitel ruční papírny Jan Jurčík.
    Podle něj jediné zamítnutí znamená definitivní konec o vstup mezi světovou elitu. Potvrdil to také ředitel olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu v Olomouci František Chupík. "To je obvyklá praxe. Výbor pro světové dědictví UNESCO se k zamítnutým žádostem už nikdy nevrací," řekl Chupík.
    Papírna teď připravuje novou přihlášku, která bude více propracovaná. "Je to spousta podkladů, které musíme předložit a nemůžeme si dovolit žádnou chybu," upozornil Jurčík. Odhaduje, že definitivní ano nebo ne od UNESCO získají v horizontu pěti až šesti let.
    Velkolosinská ruční papírna má všechno o to těžší, že UNESCO v poslední době dává přednost žádostem z jiných kontinentů než z Evropy. Podle Chupíka evropským památkám a zajímavostem může pomoci, když několik zemí podá společnou nominaci na více technických památek. "Když bude mít ruční papírna podporu celé střední Evropy, bude mít výrazně vyšší šanci dostat se do světového dědictví UNESCO," míní Chupík.
    Olomoucký kraj má v současnosti pouze jednu památku zapsanou ve světovém dědictví. Tou je od roku 2000 barokní Čestný sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci.
    Na seznamu světového dědictví by se podle odborníků dobře vyjímaly také další památky regionu. Jenže šance jsou malé a v současnosti žádná jiná kromě losinské papírny na zápis neaspiruje. Odborníci by chtěli mít na prestižním seznamu například Klášterní Hradisko v Olomouci.
    Papírna ve Velkých Losinách je nejstarší dosud pracující ruční papírnou ve střední Evropě. Je pozoruhodná i jako architektonický barokně-klasicistní celek z 18. a 19. století, kdy zažívala největší prosperitu. Dal ji vybudovat na konci 16. století Jan mladší ze Žerotína. Její ojedinělost spočívá v tom, že se tam ruční papír vyrábí nepřetržitě 400 let.