Praha - Sovětská sídliště i holandská městečka "na míru" jsou typické architektonické moduly hromadné městské zástavby. Nizozemský architekt Bart Goldhoorn mapoval 15 let historické, současné i možné budoucí podoby hromadného bydlení. V pražské Galerii Jaroslava Fragnera jsou výsledky jeho práce představeny na výstavě Block City. Veřejnosti bude expozice přístupná do 2. března. Téma městského bydlení a masové výstavby je v Česku spojeno se sídlišti, paneláky nebo novodobými satelity. Ve světě ale za posledního půlstoletí vznikly mnohem pestřejší a také kontroverznější projekty. Zaměřil se na ně architekt Goldhoorn, který během své práce definoval tři základní moduly hromadné městské výstavby - modulární město (Modular City), designérské město (Designer City) a jím samým ražený koncept města z bloků (Block City). Modulární město je podle něj "obestavěné schodiště" opakovatelné v nekončené řadě, což dokazují sídliště z 60. a 70. let minulého století v Evropě a stále aktuální výstavba v Rusku, Asii i Jižní Americe. "Třeba v Rusku modulová sídliště zažívají svá zlatá léta doposud. A jen tak neskončí, protože potřebu ubytovat co nejvíce lidí za co nejméně peněz vidíme po celém světě," míní Goldhoorn. Tento modul považuje architekt za kompilát těch nejhorších prvků komunistického i kapitalistického přístupu k bytové výstavbě. Opačným extrémem je pro Goldhoorna designérské město. To je projektované pro konkrétního zákazníka. Takto se stavělo například v Holandsku v 70. letech - městské bloky a celé čtvrti se navrhovaly "na míru", využívaly drahé materiály, plýtvaly s prostorem. Vysoké náklady ale bránily a stále brání masivnějšímu rozšíření tohoto konceptu. "Designérské město je produktem rozmachu bytového trhu. Nejsem si jist, zda je to model trvale udržitelný," míní architekt. Východiskem je tak pro něj město z bloků, po němž pojmenoval i svůj výstavní projekt. Kombinuje v něm aspekty designérského města a sériové výstavby. Základem je "blok", standardizovaná velikost každé části městské zástavby, kterou ale vyvažuje absolutní svobodou v obsahu. Goldhoorn si svou teorii ověřil na zakázce pro velkou developerskou společnost, která vypsala soutěž na nové město pro 40 tisíc obyvatel poblíž Moskvy. Soutěže se zúčastnily čtyři mezinárodní architektonické ateliéry. Současně byla vypsána soutěž na návrh bloků; té se zúčastnilo 210 architektů z 20 zemí. A právě většina těchto projektů tvoří hlavní část výstavy v Galerii Jaroslava Fragnera. Hlavní část expozice doplňuje výstava Vitajte v panelstory!. Jde o projekt mapující 21 sídlišť v Bratislavě v letech 1955 až 1995. Výstavu připravili přední slovenští historici architektury Henrieta Moravčíková, Mária Topolčanská a Peter Szalay.