V Plzni vznikne Centrum pro výzkum architektury 19. a 20. století

Zdroj
Václav Prokš
Vložil
ČTK
28.01.2012 14:20
Plzeň

Plzeň - V Plzni vznikne badatelské Centrum pro výzkum architektury 19. a 20. století. Rekonstrukce objektu s interiérem, na němž se podílel architekt světového významu Adolf Loos, přijde na zhruba 50 milionů korun. Investorem bude Plzeňský kraj, provozovatelem badatelského centra jeho příspěvková organizace - Západočeská galerie (ZČG). Rada města Plzně už schválila bezúplatný převod budovy Klatovská 110 na kraj, řekla ČTK městská radní Helena Matoušová (ODS).
    "Je to výborný nápad. Jsme nadšeni, že do toho kraj chce investovat. Smlouvu podepíšeme po schválení převodu městskými zastupiteli," dodala. Podle Matoušové je pro centrum vhodný právě jeden z Loosových interiérů v budově Klatovská 110, kde bude zřízena i stálá expozice A. Loose. Termín dokončení připravovaného projektu bude záviset na dotacích. Kraj požádá o peníze z Norských fondů, které by měl podle Matoušové získat snadněji než město. Pokud je nezíská, bude prestižní projekt Interiéry Adolfa Loose budovat postupně nejdéle do roku 2020.
    Plzeň má ve svém majetku další tři dochované Loosovy interiéry a některé byty vlastní soukromníci. Chce je co nejvíce zpřístupnit do roku 2015, kdy bude Evropským hlavním městem kultury. Klatovská 110 je podle Matoušové nejsoustředěnější a nejzachovalejší. Dům stojí v městské památkové zóně Bezovka, je tam 12 bytů a čtyři nebytové prostory. Interiér upravovaný architektem Adolfem Loosem je tvořen čtyřmi bytovými jednotkami a ateliérem. Tyto interiéry jsou samy o sobě zapsanou nemovitou kulturní památkou nadregionálního evropského významu.
    "V ČR je už běžné, že si galerie pod sebe berou podobné typy objektů. Takto například Moravská galerie v Brně spravuje Jurkovičovu vilu, Galerie umění Karlovy Vary Becherovu vilu," řekl ředitel ZČG Roman Musil. Snahou galerie, která před 2,5 lety jako jediná v regionu založila sbírku architektury, je uvést nejcennější prostory bytu ze 30. let 20. století do stavu blízkého původnímu a zpřístupnit je veřejnosti. Důležitou část má tvořit badatelské centrum zabývající se architekturou 19. a 20. století i současnou ve vztahu k Plzni i celému kraji.
    Podle Petra Domanického, jenž má v ZČG na starost sbírku architektury, má byt tři podlaží. Celkovou koncepcí se podobá slavné Mülerově vile v Praze, má i podobné uspořádání. "Je tam dvoupodlažní hala a další podlaží ložnicové, kde byly pokoje dětí a rodičů a pro personál. Byt byl po válce rozdělen na několik částí, hlavní hala byla zcela oddělena a byl z ní vytvořen nebytový prostor. Další části byly rozděleny na menší byty," uvedl. Dochovala se řada původních prvků - mramorování, dřevěné táflování, kliky a podobně. Dnes je podstatná část bytu volná.
0 komentářů
přidat komentář

Související články