Disconnected. Connected! 2006 architektura a djing

Podle slov organizátorů je Cyklus Disconnected. Connected! (Odpojeno. Spojeno!) jedním z kurátorských projektů CCEA a sleduje jeho snahu o propagaci architektury, mladé architektonické generace, prosazování atraktivní a srozumitelné formy prezentace architektury směrem k neodborné veřejnosti a nalézání způsobů, jak architekturu popularizovat skrze jiné umělecké obory a jejich možnosti.
Letošním, v řadě již třetím ročníku (první proběhl v roce 2004 a měl podtitul Architektura a animace, druhý v roce 2005 s podtitulem Architektura a reklamní fotografie) se opravdu povedlo tvůrcům instalace toto prohlášení naplnit. V omezených prostorách CCEA se podařilo umístit skutečně zajímavou instalaci, která jasně promlouvá ke každému návštěvníkovi.

V prostorách galerie stojí 6 stříbrných transportních kontejnerů z jejichž nitra lehce doléhají zvuky instalace. Pokud otevřete dveře některého z boxů, ocitáte se v malé svatyni. Černými akustickými panely obložené stěny Vás dokonale oddělují od okolního světa. Uprostřed boxu stojí působivě nasvětlený model a Vy se můžete v klidu zaposlouchat do hudby linoucí se z reproduktorů a nechat se unášet představou, jak se procházíte v reálné podobě vystavené architektury.
6 kvalitních projektů v 6 malých soukromých svatyních. Je až s podivem, jak silně dokáže hudba ovlivnit naše vnímání světa. A přitom architekti, i podle slov jednoho ze zúčastněných diplomantů (Viktor Vlach), se jejím působením v navrhovaném objektu zpravidla nezabývají. Nemluvíme zde jen o hudbě jako takové, ale můžeme mluvit o všech akustických vlivech, které mohou působit při užívání stavby.
Projekt pracuje s diplomními projekty studentů architektury a poprvé v letošním ročníku byli diplomanti kontaktováni formou výzvy (v minulých ročnících byli studenti vytipováni na výstavách jednotlivých škol), na tu zareagovalo 25 bývalých studentů. Mezi jejich pracemi bylo zvoleno 6 projektů a to s důrazem především na jejich filosofii. Přednost měly projekty, které se snažili hledat odpovědi na určité otázky, méně důležitá byla otázka možnosti jejich skutečné realizace.

Vybrány byly následující projekty:

Poutní kostel v Doupovských horách

Jakub Tejkl (VŠUP v Praze)
Oválná obvodová stěna chrámu pohledově připomíná loď usazenou v krajině. Horizontála položená do krajiny je doplněna vertikálou věže. Centrální stavba v sobě spojuje dva archetypy sakrální architektury: věž se zvonicí a kapli. Loď chrámu není zastřešená. Tvoří ji obvodové stěny utkané z jemného přediva ocelových prutů a modrá obloha.

Do sítě přinášejí kameny sami poutníci a tím postupně staví vlastní zdi kostela. Jedná se o vyjáření jakéhosi aktu odpuštění.

Komentář CCEA
Samotný kostel neřeší záchranu přírody, ale záchranu člověka v přírodě. Rádi vybíráme projekty, které mají v prvním plánu silnou myšlenku, nehledě na realizovatelnost či nerealizovatelnost díla.
V době, kdy architektura podléhá tlaku investorů a mnohdy nesmyslným regulacím ze strany úřadů, v době, kdy se architektura vzdaluje od umění, tento projekt ukazuje cestu, ve které se poutník stavá stavitelem, hraje roli, která je napsána jedním ze základních instinktů člověka: „stavění“.
Tento projekt jsme vybrali nejenom kvůli originální myšlence, ve které se duchovní hladina transformuje v čin, ale i kvůli vysoké úrovni jeho prezentace. V samotné prezentaci autor nezmiňuje detaily a technické podrobnosti, což celému projektu přináší svěžest a neunavuje zbytečnou technicistností.

Jakup Tejkl (VŠUP Praha)
Autor uvedl, že lidé začali spontálně sami nabízet podporu jeho projektu, byl překvapen zájmem, který projekt vyvolal. A tak by na podzim tohoto roku měla vyjít jeho kniha, věnovaná této témaice v rámci publikační činnosti školy (VŠUP Praha).
Jakub Tejkl v současné době pracuje v ateliéru Báry Škorpilové, převážně na projektech hotelů po celém světě.

Osada pro uprchlíky U Nové hospody

Radoslav Dvořák (FA ČVUT v Praze)
Urbanisticko-architektonický projekt měl za úkol vytvořit osadu pro 150 uprchlíků a personál. Řešení mělo vyhovovat ekologickým a ekonomickým požadavkům, především by ale mělo představit řešení funkčního systému integrace v hostitelské zemi, skýtající nejen ubytování, ale i možnosti denních aktivit, práce, vzdělání a odpočinku. Osada by měla fungovat nezávisle a soběstačně, zejména však lehce z ekologického hlediska.

Tento projekt se snaží především vynést na světlo otázky, které u nás otázka uprchlictví vyvolává. Celý návrh byl díky iniciativě lidí, kteří se věnjí této otázce na profesionální úrovni, dále postounen státní správě, ale získal negativní hodnocení od šéfredaktora časopisu ERA 21 Osamu Okamury, který byl přizván jako odborný poradce. Ten poukázal na snahu o ghetizaci uprchlíků a tím byl celý projekt smeten ze stolu.

Komentář CCEA
Diplomová práce otevírá jeden z akutních problémů dneška. Hned ze tří důvodů v nás budí silný optimismus: důsledností s jakou je zpracován předdiplomní seminář, hloubkou tématu a schopností autora „přežít“ pětiletý školní výcvik, ve kterém je na studenty ZAN-u* útočeno normami, velikostmi záchodků, jednoduchými tvary, čistou a logickou architekturou, která má „silnou“ myšlenku, pravdivým použitím materiálů.
„Přežil“, jelikož se zdá, že předložený návrh splňuje všechny normy a technické parametry, ale přitom je architektonicky jiný, než se učí na ČVUT.
Pro výběr práce Radoslava Dvořáka byla rozhodující odhodlanost autora pojmenovat tabuizované správným jménem na základě analýzy, do které autor investoval značné množství energie. Estetika založená na kulturním mixu, transformovaná do prastaveb-domova, nás možná nenadchne, ale „silná“ myšlenka je základem projektu.

*ZAN - základy architektonického navrhovaní - ateliérová tvorba prvního ročníku ČVUT, kdy studenti velmi často „navrhují“ budovy, aniž by se kdokoli ptal po smyslu budov, stavění, architektury.

Radoslav Dvořák (FA ČVUT v Praze)
V současné době žije v nevelké obci ve slovenském Rudohoriu, podle svých slov si užívá svobody a věnuje se kromě běžných činností jako nošení a štípání díví také řezbě, tvorbě nábytku a příležitostně se živí grafikou.

Rekultivace severočeské uhelné pánve

Věra Šatochinová (FA ČVUT v Praze)
Podkrušnohorská pánev o rozloze 20 x 70 km se rozprostírá mezi Kadaní a Ústím nad Labem. Na projektu revitalizace krajiny by se měli podílet různí specialisté. Ekologové, přírodovědci, lesníci, sociologové a nemalou úlohu by měli zastupovat i architekti. Diplomová práce řeší jednu část projektu: architektonickou, se snahou nahlédnout i do témat ekologie.

Autorka se snaží nalézt takovou alternativu k zaběhnutým řešením, která by mohla být výhodnější z ekologického i ekonomického hlediska. Její originální způsob řešení problému bude nabídnuta současným majitelům řešeného území i přesto, že možnost realizace návrhu je stížena tím, že již dnes existují smlouvy se soukromími firmami, které by měly za 40 let provádět rekultivaci daného území, předem stanoveným způsobem.

Komentář CCEA
Návrh Věry Šatochinové je opakem dnes zavedeného postupu, kdy se rekultivace krajiny zničené těžbou řeší kamufláží toho, co jsme provedli. Vytvořením maximálně energeticky nezávislého systému, který oživí devastované území, se jizvy transformují do výhod. Zařazení tohoto projektu do výběru bylo kromě ocenění celkově pojatého řešení problému ovlivněno i předpokladem, že se postoj velkých plánovačů časem změní a že v roce 2038 budeme podobné projekty považovat za samozřejmost.

Věra Šatochinová (FA ČVUT v Praze)
V současné době pracuje v ateliéru Z-architects a díky tomu také úzce spolupracuje s Igorem Kovačevičem a Ivette Vašourkovou, iniciátory vzniku a hlavními hybnými motory CCEA.

Nové centrum lokality Slavonín-sever v Olomouci

Lukáš Fišer (FA VUT v Brně)
Urbanistický návrh nového centra lokality Slavonín-sever v Olomouci. Projekt pracuje s řešením parku, radnice, městských domů a komerční zónou.

Komentář CCEA
Zajímavá ukázka, jak se i v megastavbách, které jsou většinou veřejnými investicemi, může spojit respektovaní reálného programu a reálných potřeb lokality při zachování dostatečného prostoru pro volný čas a jeho obyvatele. Architektura jednotlivých objektů je jasná a funkce je identifikovatelná už z exteriéru. Rozhodli jsme se vybrat tento projekt, jelikož konfrontace rastrové zástavby a organického půdorysu se netváří jako klišé, ale jako fungující soužití.

Lukáš Fišer (FA VUT v Brně)
V současné době pracuje v ateliéru 3D HOUSE ve Stockholmu. Díky tomu také nebyl přítomen otevření výstavy.

Ideální Náchod

Viktor Vlach (AVU Praha)
Tématem diplomové práce je ideální plán rodného města, v tomto konkrétním případu Náchoda. Města, které autor zná přes čtvrt století, ví o jeho chybách a nedostatcích. Město je chápáno jako živý organismus. Cílem nového urbanismu je udělat z Náchoda zdravého jedince, město – chlapáka, nebo alespoň navést pokračovatele k přemýšlení, které postupem času organismus uzdraví.

Nejvýraznějším prvkem celého návrhu, jakýmsi manifestem, je položení “klády” nového souboru obchodů do centra obce, ta tvoří přirozeně živý most mezi centrem Náchoda a přilehlými čtvrtěmi. Pozornost poutá především tvar, atypický pro tento druh staveb.
Vzhledem k tomu, že představitelé města Náchoda neposkytli v průběhu přípravy řešení projetku, ani při dohledání podkladů autorovi žádnou podporu, nemá jeho autor v úmyslu je seznámit s výsledky své práce.

Komentář CCEA
Autor se dopracoval k řadě řešení, která mění ráz města. Jednoduché tvary válce a hranolu transformuje v domy, které obohacují město o funkce, které mu dosud chyběly.
Jistota autora, se kterou pracuje s nejjednoduššími pratvary, by v konfrontaci s realitou úřadů, investorů, obcí, veřejností či současným mizerným urbanismem možná měla dost potíží. Nastoluje však platformu pro diskusi. Tento projekt jsme zařadili do výběru jako manifest současného českého urbanismu.

Viktor Vlach (AVU Praha)
V současné době pracuje v karlínském studiu "třiarchitekti". S Vladimírem Vašutem založil volné sdružení "under-construction architects".

Terminál Hradec Králové

Petr Štefek (TU Liberec)
Hradecké nádraží architekta Václava Rejchla bylo po svém dokončení jednou z nejvelkorysejších dopravních staveb. Železniční doprava však dnes ztratila výsadní postavení. Současné návrhy nereflektují tuto skutečnost a zaobírají extenzivně další plochy území města pro nevhodně umístěné autobusové nádraží. Cílem diplomové práce je návrh směřující ke kompaktnímu terminálu pro všechny druhy skutečně integrované dopravy, se záměrem posílit význam kulturní památky.

Svým návrhem se autor snažil reflektovat zkušenosti s autobusovými terminály po celé evropě, se kterými měl možnost se seznámit. Pokouší se tak nalézt alternativu ke stále se opakujícím řešením na území našeho státu, která striktně vychází z příslušné normy.

Komentář CCEA
Zajímavý přístup, ve kterém se potřeby veřejnosti jako voliče a veřejnosti jako konzumenta prolínají. Prolínání veřejných a komerčních funkcí je nutností, jejíž řešení nás v budoucnu nemine. Projekt Petra Štefka tuto výzvu transformuje v zajímavou současnou architekturu, umístění do „undergoundu“, kde je mix funkcí zajímavým sociálním experimentem. K výběru kromě architektonického výrazu pomohla i aktuálnost problému.

Petr Štefek (TU Liberec)
V současné době pracuje v Londýnském ateliéru Normana Fostera, který v současné době čítá 400 zaměstnanců, ke kterým patří ještě dalších 250 zaměstnanců kanceláře po celém světě. Podle svých slov tuto zkušenost vnímá jako další prohlubování svého studia.

---

Ke spolupráci bylo přizváno 10 DJs, kteří vedle hudebních stop, které doprovází celou instalaci, vytvořili také ke každému projektu videoklip. Všechny videoklipy můžete nalézt na DVD, které bylo vydáno v rámci tohoto projektu. Kurátorkou hudební části byla Babe LN (Radio1). Ta je absolventkou multimedií na AVU v Praze a v současné době patří již mezi legendy České taneční scény.

DJ´s nebyli během své práce na tomto projektu přímo v kontaktu s autory jednotlivých architektonických návrhů, pouze na sebe nechali působit jejich práce jako inspiraci.
Samotní diplomanti slyšeli „svojí“ hudbu až na vernisáži výstavy. S výsledkem tvorby DJ´s byly z velké části velmi spokojeni, stejně tak s celou instalací.

A jak vnímají projekt Disconnected. Connected! Samotní DJ´s a jaký je jejich vztah k architektuře?

MKS
Počátky jeho působení na dnb scéně spadají do konce roku 2001 a jsou spjaty se severočeskou crew Agent Orange. V současnosti je členem drumandbass.cz crew a kromě djingu se věnuje take promotérské činnosti a vlastní tvorbě, která se stává nedílnou součástí jeho setů.

Jak zpětně ze svého pohledu hodnotíte projekt Odpojeno. Spojeno! ? Jak na Vás zapůsobil, když jste se o něm dověděl, a jak jej vnímáte, když už je výstava otevřena?

Celkový projekt si myslím byl velice dobrým nápadem jenž po sobě už volal.
Zapůsobil na mě dost divně, jelikož jsem to odkýval aniž bych opravdu vědel, o co půjde a jak se to bude dát zvládnout. A díky povedené výstavě si myslím, že už není ODPOJENO-SPOJENO, ale PROPOJENO.

Jak na Vás zapůsobil architektonický návrh, který byl inspirací pro Vaší tvorbu?

Mnou vybraný projekt jsem sledoval už v mediích, když se o něm jednalo a dokonce snad i uvažovalo o jeho realizaci. Přišel mi dost potřebný ( v mém případě se jednalo o projekt terminálu nádraží v HK).

Zajímáte se o architekturu dlouhodobě, nebo to byl Váš první bližší kontakt?

První kontakt to nebyl ... ale že bych se nějak přímo architekturou zabýval to asi ne. Ale zas v tom mám jasno. Vím co se mi líbí a vím co se mi nelíbí.

Pokud navštěvujete různé objekty (obchody, úřady, dopravní prostředky..), vnímáte v nich jejich zvukovou kulisu (ať už se jedná o hudbu nebo jen zvuky nebo hluk)?

Vnímám všechno co se děje okolo mě. I často neposlouchám žádnou muziku a nasávám okolní zvuky.

Nika 77
Djingu se věnuje od roku 1997. Představila se už ve většině nejznámějších klubů v Čechách i na Slovensku, vystupovala v Anglii, Maďarsku, Německu, Švédsku, Rusku, Polsku, Belgii, Chorvatsku, Srbsku, Bosně. V Praze je residentkou akce Connect Yourself (Radost FX, Roxy) pořádanou největším českým serverem o taneční hudbě v České republice, www.techno.cz, pod jehož hlavičkou vystupuje. Slyšet od ní můžeme převážně techno, ale příležitostně hrává minimal/deep house a experimentální až ambientní elektroniku. V současné době se věnuje studiové práci. Doposud vydala několik věcí na českém labelu TechEx (002 a 003), Fylo, Ambsine (Vol.1). Momentálně pracuje na vlastním labelu.
www.nika77.com

Jak zpětně ze svého pohledu hodnotíte projekt Odpojeno. Spojeno! ? Jak na Vás zapůsobil, když jste se o něm dověděl, a jak jej vnímáte, když už je výstava otevřena?

O projektu jsem se dozvěděla od kolegyně z hudební branže, BabeLn, která projektu dělá kurátorku. Oslovila mě, jestli bych neměla zájem spolupracovat a já souhlasila, neboť na mě celá věc zapůsobila sympaticky. Mám ráda propojování různých uměleckých směrů a tak jsem to brala jako výzvu.
Na výstavě jsem ještě bohužel nebyla, takže nevím, ale v nejbližších dnech se na ni chystám.

Jak na Vás zapůsobil architektonický návrh, který byl inspirací pro Vaší tvorbu?

Byl mi nejbližší ze všech, proto jsem si ho zvolila. Když jsem si představovala jakou hudbu bych k jakému projektu namíchala, nejbližší mi byla práce na téma uprchlictví, protože jako život uprchlíků, i moje hudba je velmi dobrodružná s mnoha růnorodými vlivy a prvky, rychle se
měnící.

Zajímáte se o architekturu dlouhodobě, nebo to byl Váš první bližší kontakt?

Zajímám se o ní velmi okrajově, de facto vůbec.

Pokud navštěvujete různé objekty (obchody, úřady, dopravní prostředky..), vnímáte v nich jejich zvukovou kulisu (ať už se jedná o hudbu nebo jen zvuky nebo hluk)?

Zvuky vnímám všude kolem sebe. Někdy jsou chvíle, kdy se na ně člověk nemá čas soustředit, zejména v dnešní zrychlené době a někdy jsou chvíle, kdy chodím po městě a jenom poslouchám.

Silent Cut
Hudbě se věnuje od roku 1996, kdy si pořídil první hudební software. Po několika navýsost abstraktních projektech dave6 a ninsei, kde kromě masivního samplování experimentoval i se zvuky z počítačových her, se pohybuje ve spektru od downtempa po breakbeat s občasnými úlitbami k dnb. V klubu Rotes Berlin se pokouší založit tradici středečních FLOWMASTER sessions, ve kterých se objevuje po boku mistra Emsy (BowWave). Ruku v ruce s hudbou přišel zájem o design, od prvních amatérských obalů kazet se přes CD dostal k plagátům na nejrůznější akce, webovým stránkám, flashovým animacím, fotomontážím a návrhům triček.

Jak zpětně ze svého pohledu hodnotíte projekt Odpojeno. Spojeno! ? Jak na Vás zapůsobil, když jste se o něm dověděl, a jak jej vnímáte, když už je výstava otevřena?

Projekt odpojeno/spojeno považuji za neklamný důkaz toho, že komunikace má smysl nejen napříč žánry, ale i jednotlivými obory. Myšlenka i celkové vyznění akce mne pak v tomto přesvědčení jen utvrdilo, za což bych chtěl poděkovat všem, protože na počátku by mě samotného smysluplná propojitelnost napadala poměrně těžko...

Jak na Vás zapůsobil architektonický návrh, který byl inspirací pro Vaší tvorbu?

Nádraží pro mne reprezentuje dynamiku, ale i místo, kde toho člověk hodně načeká. Asi proto mi tento projekt Petra Štefka padl do oka. Dalším aspektem pak bylo samotné zpracování projektu. Dosáhnout cíle v oblasti propojující architekturu s logistikou, sociálními aspekty a kdovíčímještě... To chce odvahu a vzhledem k tomu, že podle mých informací se už o jeho realizaci aktivně zajímají developeři, možná se dočkáme jednoho pěkného a funkčního terminálu...

Zajímáte se o architekturu dlouhodobě, nebo to byl Váš první bližší kontakt?

Můj zájem o architekturu mohu po spolupráci na o/s označit za tu nejpovrchnější z povrchních...ale něco by tu bylo...pár interiérů...ale fascinace tu už nějakou dobu je...od vysílání dokumentu o Le Corbusierovi...

Pokud navštěvujete různé objekty (obchody, úřady, dopravní prostředky..), vnímáte v nich jejich zvukovou kulisu (ať už se jedná o hudbu nebo jen zvuky nebo hluk)?

Co se hudby týče, jeden čas jsem se dokonce programově vyhýbal místům, kde hrála rádia. Pak jsem to vzdal, ale nedávno jsem na jedné služební cestě měl možnost navštívit lázeňský hotel, kde hrály ony podprahové klasiky zahrané na umělý orchestr a panovu flétnu. Tu noc jsem měl opravdu ošklivé sny. Co se hluku týče, jen těžko bych to dokázal nějak obecněji pojmenovat... U rodičů na horách mě ruší i lednička, ve městě mi ledničky vůbec nevadí...

PS. Kromě hudebního doprovodu prezentace jsem měl možnost zpracovat na dané téma i obrazovou stránku umístěnou na dvd katalogu. Touto cestou bych se chtěl omluvit za výsledný vzhled této vizualizace. Už ve chvíli, kdy jsem prezentaci odesílal, vypadala v porovnání s ostatními prezentacemi jako chudý příbuzný, po finalizaci pak došlo ještě kdalším neplánovaným změnám, takže výsledek je takový jaký je. Pokud jste mysleli, že to byl nějaký postmodernistický úmysl, zůstaňte,prosím, přitom, pokud jste byli zklamáni, ještě jednou se omlouvám.

Ostatní zúčastnění DJ´s:

Stanzim
Za život v těsném sepětí s hudbou vděčí především Radiu 1, kde pracuje od jeho založení v roce 1991. Přes industriální elektroniku a manchesterskou kytarovou scénu se dostal k taneční hudbě. Přednost dává skladbám s členitou rytmikou různého tempa – od junglu přes breakbeat až k downtempu. V Praze vystupuje pravidelně v klubech Roxy, Cross, Matrix, Akropolis, Punto Azul, XT3, 7 vlků, mimo Prahu v Ostravě, Plzni, Českém Krumlově, Brně, Olomouci, Kladně, Vrchlabí atd. Účastní se festivalů Creamfields, Open Airfield, Colours Of Ostrava, Cosmic Trip, Sázavafest, Czech-tech a dalších, v zahraničí hraje ve Vídni, Paříži, Bratislavě, Nových Zámkoch, Košicích. V roce 1998 společně s Janem Kvasničkou založil hudební vydavatelství QDR, specializující se především na poslechová autorská alba (Floex, Juanita Juarez, Alvik, Bratři Orffové). Produkovali také remixové kompilace pro Universal (Ivan Král) a New Gate (Priessnitz). Součástí QDR jsou i dva sublabely: Stoika (dnb) a TT22 (breaks). Pro stylový pořad ČT2 Paskvil připravoval reportáže, je spoluautorem Radiopaskvilu, která běží jednou za měsíc v rámci Čajovny na ČRo3.

Nitrous
Hraje od roku 1998 v českých, polských, maďarských, rakouských a slovenských klubech. Je redaktorem českého hudebního serveru www.shadowbox.cz. Je autorem pořadu shadowbox na Radiu 1. V roce 2000 se stal vítězem djs awards.

Yukimura
Jeden z nejuniverzálnějších českých djs, messenja s neskutečně širokým záběrem daleko přesahujícím škatulky současné elektronické i akustické taneční hudby působí zároveň i jako producent a zvukový inženýr ve vlastním žižkovském studiu, ze kterého už vyšel nejeden remix či vinyl. V minulém roce založil sdružení Kaliyuga Sound, které se věnuje reprodukci a propagaci fúze asijské a orientální hudby s elektronikou, nazývanou také asian underground.

Akira
Působí především v Karlových Varech, zároveň je častým hostem hudebních nocí u nás i v zahraničí. Turntablista, redaktor stránek www.shadowbox.cz a člen projektu dubwize project.

Blue
Blue se začal věnovat djingu v roce 1996. Díky agentuře D-Smack-U se tehdy stal rezidentem pražské Roxy. Vystupuje v klubech a na řadě festivalů v Čechách, na Slovensku, v Polsku, Rakousku, Holandsku a Anglii. Od roku 1999 pravidelně pořádá svoji rezidentní noc, jejímž cílem je obsáhnout progresivní směry taneční scény s hosty i novými talenty. Vlastní tvorbě se věnuje od roku 2000. Nejprve v remixérském projektu Blue & Clad (Ecstasy Of St. Theresa, Tatabojs, Here, Priessnitz), poté v čistě pódiovém freestyle projektu Lazy Jimmy s Janem P. Muchowem. Nyní pracuje sólově na vlastních skladbách a remixech. Věnuje se scénické hudbě, hudební a zvukové spolupráci na divadelních projektech (Divadlo Komedie, Bohnická Divadelní Společnost, Divadelní Společnost NUN, Národní Divadlo, Činoherní Studio Ústí nad Labem, Spolek DAMARU, Divadelní Spolek Davida Drábka, DAMU 2006)

Brooklyn aka Juanita Juarez
Pod hlavičkou Juanita Juarez na sebe tento pražský producent upozornil zejména albem Spa Boy, vydaném roku 2003 na labelu Quazi Delict. Album, kombinace drum&bassu, downtempa a experimentálnější hudby, bylo nominované na Cenu Akademie populární hudby; následovaly oficiální remixy pro Esctasy of St. Theresa, Skyline, slovenské Veneer nebo nejnověji pro pražskou Khoibu. V současnosti se věnuje klubovějšímu pojetí drum&bassu. Ještě jako Juanita Juarez vydal v domácích vydavatelstvích dva dvanáctipalce. Jako Brooklyn už mu vyšel singl na britském labelu Spearhead, v březnu 2006 vyjde skladba With All My Heart na norském labelu Subtitles, následovaná dalšími u několika britských indie vydavatelstvích. Brooklynova hudba se dočkala DJské podpory Pendulum nebo Freshe (Breakbeat Kaos), Nu:Tona (Hospital), Briana G, LTJ Bukema (Good Looking Records), Calyxe, Mathematics, Big Buda a dalších. Brooklyn alias Juanita Juarez vytvořil mimo jiné např. několik znělek pořadů Radia 1, jeho skladby se objevily v divadelních představeních, na mnoha kompilacích a čerstvě také v novém česko-finském filmu Restart.


Výstava probíhá ve dnech 16. března - 9. dubna 2006.

Jak již bylo řečeno v úvodu článku, nabízí tentokrát CCEA opravdu zajímavý zážitek. Je tomu tak bezpochyby i díky tomu, že ke spolupráci nad instalací toho nejlepšího z projektů bývalých studentů byli přizváni nejen kvalitní DJ´s, ale i špičkoví odborníci z oblasti zvukových instalací. Celá expozice zajímavým zážitkem, který nám připomíná jiný, zajímavý pohled na architekturu.

Součástí projektu byl i doprovodný program:

Djs, vjs a architektura 10. 3. 2006 (Cross Club)
Past-Present-Future 16. 3. 2006 (CCEA)
Start Architecture 22. 3. 2006 (NoD/Roxy)

Odborná spolupráce:
Zapůjčení výstavních kontejnerů: Kovobel, výrobní družstvo
Poskytnutí zvukově-izolačního materiálu: Sinfo s.r.o.
Ozvučení výstavy: AV Media, a.s.
Osvětlení výstavy: EUROLUX lighting s.r.o.
Konzultant zvukové instalace: Soundsquare Technology s.r.o.
Nahrávky komentářů autorů architektonických návrhů: Recording studio ELA Praha - hudební skladatel Vítězslav Maštalíř

Fotografie:
© Zoran Kovačević, Martina Svobodová, Jan Vyškovský