CNN: Odvrácená tvář Hongkongu, kde se žije v "rakvích"

Bydlení v kleci, zdroj:youtube.com

Hongkong - Za honosnými mrakodrapy a elegantními nákupními středisky hongkongského centra se skrývají miniaturní, téměř neviditelná obydlí, ne větší než rakve. Pro mnoho lidí jediný domov. I pro dvaasedmdesátiletého Maka, který žije ve své rakvi ve čtvrti Wan Chai už deset let. Má v ní místo právě tak na to, aby se mohl posadit. Nikdo tady nechce bydlet, ale musíme nějak přežít, je to o něco lepší než být na ulici, cituje Maka stanice CNN.
    Makův životní prostor odpovídá zhruba ploše dvoulůžkové postele. Těmto bytům se tu říká pro jejich mimořádnou stísněnost rakve, alternativou jsou pak byty podobající se klecím nebo chlívkům.
    Dvacet obyvatel domu, kde žije Mak, sdílí klozet, který slouží také jako sprcha. Ze stěn na chodbách visí elektroinstalace, prostory jsou špatně větrané. Obytná místa jsou naskládána jedno na druhé stejně těsně jako skříňky v kuchyňské lince.
    "Lidi si o obyvatelích takových míst myslí, že se do té situace dostali, protože jsou líní. Nic není pravdě vzdálenější. Někteří mají velmi špatně placenou práci, i když v ní tráví dlouhé hodiny. Prostě na ně dolehly těžké časy," řekla sociální pracovnice Sze Lai San.
    Mak, který pracuje jako domovník, není výjimkou. V Hongkongu se narodil. Po několika neúspěšných finančních investicích se dostal na mizinu a teď vydělává stěží na měsíční činži, která činí 150 dolarů (2500 korun). Řadí se nyní k 1,2 milionu chudých obyvatel Hongkongu. "Umím být bez oběda, nevšímat si špíny, přenesu se přes hmyz a dusno, ale největší problém je bezpečnost. Jsme tam namačkaní jako sardinky bez jakéhokoli dohledu. Kdyby tam začalo hořet, všichni zemřeme," říká Mak, který nechce říci celé jméno, protože je příliš zadlužen a bojí se, že by se tak jeho věřitelé dověděli jeho adresu.
    Podle městské vyhlášky musí mít každý majitel byt, který je pronajímán pro 12 a víc lůžek, povolení. Ačkoli je to neuvěřitelné, majitel místa, v němž Mak bydlí, je má.
    Vyhláška požaduje, aby pronajímané byty splňovaly pouze požární a bezpečnostní předpisy, o podmínkách životního prostoru se nezmiňuje. Mluvčí hongkongského bytového úřadu Elain Chu říká, že životní podmínky jsou určeny mnoha faktory, například trhem, ekonomikou, osobní finanční situací dotyčného i jeho soukromou volbou.
    Sze řadí fenomén bydlení v rakvích k důsledkům revoluce v cenách městských nemovitostí. Její příčinou je rozdíl mezi bohatými a chudými, který je v Asii vůbec nejmarkantnější. V Hongkongu se podle poradenské firmy Savills čtvereční stopa nemovitosti prodává za neuvěřitelných 10.550 dolarů (177.000 korun), což v metrech je třeba násobit ještě zhruba deseti. I méně kvalitní nemovitosti jsou v Hongkongu o 40 procent dražší než v Londýně, New Yorku nebo Moskvě.
    "Hongkong bohatne, ale tito lidé byli ponecháni stranou. Jeden z nich mi jednou řekl: 'Ještě jsem nezemřel, ale už žiju v rakvi - čtyři stěny a hřebíky'," vzpomíná Sze.
    S lidmi jako Mak pracuje už 16 let. Lidé z rakví platí v přepočtu za metr čtvereční životního prostoru víc než by platili v luxusních bytech. Od loňska se ceny za rakve zvýšily o 20 procent. "Dějí se zpátečnické věci, které by se v Hongkongu stávat neměly. Obyvatelé chudých obydlí by měli mít víc práv, neměli by žít na okraji společnosti," tvrdí Sze.
    O obecní byt požádalo 300.000 lidí. Čekací doba je sice oficiálně tři roky, ale mnozí čekají ve svých rakvích i deset let.
    Z Makova pohledu existuje dvojí Hongkong. Ten, na nějž se dívá z okna a který vystavuje pozlátko a krásu, jíž je město známé. A ten určený lidem, kteří se propadli spárami tohoto pozlaceného nátěru. "Není pravda, že by vláda lidem jako já neuměla pomoci. Ona nám pomoci nechce, stejně jako nechce ani řešit naše problémy," říká Mak.

Pozn.: Viz také video k tématu na stránkách youtube.com.