Výstavu Moravské galerie tvořili laici, třeba fyzik a servírka

Brno - Servírka, teoretický fyzik, železničářka, politik a šest dalších kurátorů různých profesí se podílelo na nové výstavě Moravské galerie v Brně. Každý z nich dostal příležitost vybrat ze sbírek a depozitářů umělecká díla podle svého vkusu. Výsledná expozice nazvaná The Best of... je součástí oslav 50. výročí založení brněnského muzea umění. Podle vedení galerie laikové přišli s novým, neotřelým pohledem na sbírkový fond a vynesli na světlo i dlouho neviděná díla, ale zároveň prý vznikla profesionální výstava.
    Oslovení kurátoři díla vybírali z širší nabídky vytvořené galerií, dále z katalogů a soupisů sbírek, někteří si prošli i depozitáře. "Dle vlastního uvážení mohli libovolně kombinovat různé druhy uměleckých děl, náměty, techniky, stylová či historická období, nebo se naopak zaměřit na jediné téma, předmět, epochu či autora, který jim byl něčím blízký," uvedl autor konceptu výstavy Petr Ingerle z Moravské galerie.
    Výstava je rozdělena do deseti částí. Každé vtiskl pečeť svého osobního vkusu jeden laický kurátor. Například železničářka Ladislava Antoníčková vybírala především díla Josefa Čapka, jenž jí učaroval už v dětství jako ilustrátor. Servírka Zuzana Holíková vybírala díla, která nějakým způsobem zachycují člověka, jeho osobnost, duši, náladu nebo pocit. "Sama neumím malovat ani fotografovat, tak obdivuju formu, v jaké dokážou umělci vystihnout člověka, jeho osobnost, společnost jako takovou," řekla Holíková novinářům.
    Hudební skladatel Miloš Štědroň sáhl k avantgardnímu umění, například ke kresbám Morgan O'Harové, které osobitě zachycují pohyb hudebníků při hře na nástroje. Vybíral také brněnský primátor Roman Onderka - jeho části expozice vévodí šachový stolek. Je prý vyjádřením postoje, že se život i politika podobá šachové hře. Galeristé zvláště ocenili vkus a promyšlený výběr teoretického fyzika Petra Hořavy. Ten zkombinoval třeba Josefa Váchala s Emilem Fillou a Mistrem Rajhradského oltáře.
    Asi nejpropracovanější koncepci předložil architekt Marek Štěpán. Vybíral především ze starého umění. V setmělé síni nechal ostře nasvítit některé detaily obrazů - třeba rány Krista na kříži nebo sepnuté ruce postav. "Zvolil jsem si jako téma ruce, gesta rukou, která nejsou naprosto závislá na kvalitě těch obrazů nebo soch, na kterých se vyskytují," popsal Štěpán. Zároveň svůj záměr zlehčil civilními a stručnými popisy děl.
    V expozici jsou zastoupeny malby, plastiky, fotografie, nábytek, užité umění a třeba i zbraně nebo umělecké knižní vazby. Nechybí díla známých umělců, například Jana Zrzavého, Jana Preislera a Maxe Švabinského. Exponáty pocházejí z různých dob, od Nesení kříže, které Mistr Rajhradského oltáře maloval někdy kolem roku 1450, až po současné autory.
    K dalším osloveným laikům patřili třeba ekonom Tomáš Sedláček a moderátorka Adéla Banášová. Výstava v přízemí Uměleckoprůmyslového muzea v Husově ulici potrvá do 23. října. Doprovází ji katalog s fotografiemi z expozice a vysvětlujícími texty jednotlivých laických kurátorů.