Městské památkové rezervace dostanou od státu jako loni

PRAHA - Ministerstvo kultury rozdělí na Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón 160 milionů korun, tedy stejně jako loni. Program patří k šesti takto zaměřeným ministerským programům. Památkové programy celkem mají v letošním rozpočtu ministerstva vyhrazeno 592,5 milionu korun; loni to bylo 591 milion. Odborníci i vlastníci památek dlouhodobě kritizují, že do programů nejde více peněz.
Z celkové částky určené na zmíněný program je podle Ludmily Kadrnkové z tiskového odboru ministerstva vyčleněno 49,33 milionu korun na podporu obnovy památek v městských památkových rezervacích a 100,67 milionu korun pro městské památkové zóny. Zbývajících deset milionů je rezerva. Přehled o rozdělení peněz je zveřejněn na internetových stránkách ministerstva.
Peníze na program regenerace městských památkových rezervací schválila ministerská komise v úterý. Několik týdnů se ale ozývají hlasy, že ministerstvo s přidělením peněz otálí. Do programů patří ještě program záchrany architektonického dědictví (loni 331 milion korun), havárie střech památek, program restaurování movitých památek, péče o vesnické a krajinné památkové zóny; šestým podobným programem je podpora záchrany archeologických výzkumů.
Ministerské programy obnovy památek měly k dispozici s klesajícím rozpočtem ministerstva v minulých letech stále méně peněz. Tuto skutečnost kritizovalo například Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska. "Samozřejmě je dobře, že se alespoň zastavil propad, byli bychom ale rádi, kdyby se podpora dostala zpět na úroveň let 1996 či 1997," řekl ČTK místopředseda sdružení a starosta Prahy 1 Vladimír Vihan (ODS). Prostředky do památkových programů byly v minulosti mnohem vyšší než dnes. Ještě v roce 2000 například do programu regenerace památkových rezervací šlo 247 milionů korun. To, že bude letos podpora na úrovni loňské, přičítá Vihan k dobru Poslanecké sněmovně a ministerstvu financí.
Podle odborníků jsou ale programy důležité i v současném stavu. Především proto, že jsou určeny přímo majiteli památky a na jejich obnovu se skládají peníze ze tří zdrojů - od státu, města či obce a majitele památky. "Pokryjí sice jen třetinu nákladů, ale pro vlastníky památky je to důkaz toho, že stát má o památky zájem," říká historik umění Mojmír Horyna.
Památkáři se dlouho báli, že programy zcela zaniknou. "To by byla velká politická chyba," uvedl Horyna. Zatímco výše zmíněný program je rozdělen, ten, do kterého by mělo jít nejvíce peněz, tedy program záchrany architektonického dědictví, ještě schválen není. Měl by rozdělit také stejně jako loni 331 milionu korun. Podle Horyny se tím, že stále ještě není program schválen, zdržují případné práce, a tím se i prodražují.
"Bylo již také rozhodnuto u programu restaurování movitých památek," řekl ČTK Michal Martinek z tiskového odboru ministerstva. Tento program rozděluje 18 milionů korun. O penězích do havarijního programu a programu péče o vesnické památkové rezervace se podle něj nyní ve spolupráci s Národním památkovým ústavem rozhoduje a výsledky by měly být známy do poloviny dubna. O programu záchrany architektonického dědictví by mělo být rozhodnuto příští týden.
"Záměrem ministerstva kultury je v příštích letech posílit finanční zdroje těchto programů prostřednictvím strukturálních fondů Evropské unie a napojením na program Public Private Partnership," uvedla Kadrnková.