Odborníci: nekoncepční výstavba mění nevratně ráz břehů Vltavy

Praha - Necitlivá výstavba výškových budov a velkých rezidenčních projektů na březích řeky Vltavy nevratně proměňuje ráz nejkrásnějších míst Prahy. Na včerejší tiskové konferenci to novinářům řekla předsedkyně Klubu za starou Prahu Kateřina Bečková. Z blízkosti řeky mizí nejenom vzácné architektonické památky, pod tunami betonu ale končí i místa, která by mohla sloužit jako parky nebo sportoviště.
    Členové klubu upozorňují především na nekoncepční způsob, jakým je na vltavských březích plánována nová zástavba. Podle Richarda Biegela metropoli navíc chybí instituce hlavního architekta, která by mohla stanovit a garantovat urbanistickou vizi Prahy na příští desetiletí.
    Ani samotné historické jádro hlavního města, které je od roku 1992 zapsáno na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, nemá závazné regulativy stanovující mimo jiné výšku a objemy novostaveb. Třeba výškovou budovu s názvem Lighthouse na holešovickém břehu by prý podle záměru developerů měla v budoucnu doplnit skupina mrakodrapů a výšce až 150 metrů. Nejvyšší stavba v Holešovicích by výškovou úrovní korespondovala s výškou katedrály svatého Víta na Hradčanech. "Stala by se tak novou dominantou Prahy," upozornil Biegel.
    Nejasný osud má i ostrov Štvanice, který od 16. století sloužil výhradně jako místo pro rekreaci a odpočinek. Firma, která ji už před více než deseti lety získala do dlouhodobého pronájmu, slíbila zbudovat veřejné sportoviště. Doposud ale místo pro volný čas Pražanům nezpřístupnila. Také osud místního zimního stadionu, který byl v roce 2000 prohlášen kulturní památkou, je zatím nejasný.