Olověný Dušan 2011 - MgA. Svatopluk Sládeček (New Work)

Zdroj
Spolek posluchačů architektury
Vložil
Tisková zpráva
27.04.2011 12:30
Pomalu už zapomínám na žlučovitou atmosféru při práci poroty. Co ji způsobilo? Určitě velké množství průměrných i vysloveně špatných projektů, které jsme viděli. Možná i stereotypnost a nuda, které dýchali z některých jinak poctivě provedených prací ale, určitě to bylo i složením poroty. Při pohledu do katalogů minulých ročníků soutěže se vlastně výtky stále opakují, ale také se opakuje schéma složení poroty-většinou architekti, často bývalí absolventi a občas jeden teoretik, fotograf architektury nebo někdo podobný. Takto to vypadá i v profesionálních veřejných soutěžích, pak není divu, že se architektura motá jako příslovečné hovno pod splavem a zájem veřejnosti je o ni mizivý.

Jak by asi vypadala výstava prací vyučujících? A jak by asi vypadala výstava prací porotců? Takto by se měli studenti ptát, pokud chtějí svou školu vylepšit.

Jenomže to co se mi při prohlídce studentských prací opravdu nelíbilo mělo právě stejný původ-v nedostatku otázek a odpovědí, proč řešení bylo navrženo právě tak jak je- od otázek primitivních, funkčních a provozních, až po mezioborové přesahy a inspirace. Proč projekty literárních galerií nepřekračují rámec běžného stavitelství? Proč luxusní projekty vil s ateliéry vypadají jako z katalogu developerské společnosti? To vše často podpořeno grafikou až nevkusnou, nebo přeplácanými modely. Architektura není sice výtvarným uměním, ale bez rozvíjení jeho znalostí a dovedností je architekt ztracený a jeho práce se nemá z čeho obrozovat. Ale není to jen výtvarné umění z čeho může a musí architekt čerpat.

Přes zmiňovaný nepříjemný pocit z prohlídky studentských prací, který jsme si částečně přiživovali sami, se mi pořád v hlavě vrací obrazy ze zajímavých atelierů, které právě oslovovali přesahy v zadáních i zpracování úkolů. Nejsou to jenom ty oceněné, ale i ty, které se objevili v širším výběru a nebo z nich pocházejí jednotlivé oceněné práce. Napadá mě Jeníček, Koucký, Kohout, Jehlík, Sedlák, Krátký i Aulík nebo Šépka. Právě v nich jsem viděl řadu přesahů od otázek společenských, historických až po umělecké a konceptuální. Vlastně jsem překvapený jaké množství zajímavých ateliérů se na škole je, nečekal jsem to.

Osobně bych studentům radil aby v příštích ročnících soutěže sestavovali porotu pestřejší a počet projektujících architektů v ní omezili, dozví se tak o architektuře více.
0 komentářů
přidat komentář