Olověný Dušan 2011 - Ing. arch. Regina Loukotová, PhD. (Archip)

Z rozčarování porotců nad úrovní posuzovaných prací vzešel námět cenu Olověné Dušana neudělit a udělování ceny Olověného Dušana pozastavit.

Před téměř dvaceti lety jsme jako studenti této fakulty cenu založili s tím, že se praktikujícím architektům, kteří nemají se školou nic společného, otevřou dveře ateliérů - oni se z většiny projektů zděsí - a tím pádem dojde k výměně pedagogů. Se stejným účelem jsme tehdy sestavili i katalog prací pedagogů fakulty. Pokoušeli jsme se dát základ kvalitní knihovně - vše bohužel bezúspěšně.

Z udělování ceny Olověného Dušana se stala obehraná písnička - většina porotců je překvapena nevalnou úrovní a množstvím odvedené práce, nakonec několik dobrých projektů ocení, ocení i stále se opakující jména vedoucích ateliérů - pouze Šika, Lábuse, Roubíka, Bočana, Šrámkovou vystřídali Hájek, Šépka, Koucký, Florián, Kroupa.

Problém nevidím v práci studentů, ale v jejich vedení a v zadání projektů. Převládají konvenční zadání – za všechny alespoň věčné téma „vila pro bohatého podnikatele" - bez vyjasnění urbánních, natož pak krajinných souvislostí. Přesah zadání do jiné oblasti nebo oboru není téměř k nalezení.

V projektech postrádám "...onu nadstavbu, která činí architekturu uměním." (Jan Línek, OD 2009). "Jako by chyběla energie, odvaha riskovat, bořit překážky." (Zdeněk Lukeš, OD 2005). "Chybí mi zde otevřenost a uvolněná atmosféra, pocit, že škola patří pedagogům i studentům." (O. Hofmeister, OD 2009)

Vše již bylo řečeno - stačí jen prolistovat názory nejen výše jmenovaných porotců za posledních pět let.

Pouze dodám: Studenti, mějte větší nároky na své učitele. Nová budova to za vás nevyřeší.

PS: Jedny z nejlepších projektů patřily, jako ostatně vždy, těm studentům, kteří se aktivně podílejí na fungování SPA a organizaci udělování této ceny - bohužel nemohou být nominováni...