K norimberské výstavě Kontext
Před dvaceti lety se v Norimberku otevřelo nové Státní museum umění a designu, které vzniklo podle soutěžního návrhu berlínského architekta Volkera Staaba. V roce 1991 se jednalo o první Staabovo vítězství ve velké soutěži, díky němuž se mohl osamostatnit a založil vlastní ateliér, a v roce 2000 teprve o jeho druhou dokončenou realizaci. Z pohledu moderní architektury se v Norimberku jednalo o událost srovnatelnou se znovuotevřením Germanisches Nationalmuseum (1953-78) od architekta Sepa Rufa.
Výrazně prosklené Neues Museum ležící v těsném sousedství městských hradeb získalo řadu odborných ocenění, ale především bylo přijato místními obyvateli, kteří si oblíbili nově definované náměstí Klarissenplatz, z něhož se do muzea vstupuje.
U příležitosti dvacetiletého výročí byla na počátku letních prázdnin uspořádána doposud největší výstava věnovaná autorovi muzea Volkeru Staabovi, který se za uplynulé dvě dekády stal jedním z nejrespektovanějších autorů muzejních budov v Německu. Své návrhy dokáže umě zasadit do historických souvislostí, vést dialog s okolními budovami, a právě proto nese výstava název Kontext. Expozice je na dvou patrech rozdělena do šesti sekcí Widersprüche (protimluvy), Kulturelles Gedächtnis (kulturní paměť), Auratische Orte (vyzařující místa), Spielräume (volné pole), Identität und Wandel (identita a proměna), kde si Staab podobně jako jeho předchůdci klade otázku, v “jakém slohu bychom měli stavět“ a zda musí “forma následovat funkci“. Ohlédnutí za téměř třicetiletou profesní dráhou nezůstává pouze u interpretace fyzického okolí novostavby, ale při navrhování hrají stejnou roli sociální otázky, aspekty lidského vnímání a také otázka budoucího vývoje stavby i celé společnosti. Na rozdíl od jiných německých architektů (Kollhoff – klasicismus, Dudler – řád, Barkow – konstrukce, Sauerbruch – barva) se Staab nechává při navrhování inspirovat mnoha různými zdroji. Nenásilně do svých projektů vkládá podvědomě známé prvky z různých období 20. století. O to snáze pak publikum novostavbu přijímá. Jeho tvorbu nelze pevně začlenit do jediné architektonické etapy nebo proudu, a to je nejspíše také úspěch jeho kanceláře, která dokáže s každým projektem přesvědčit soutěžní porotu o udělení první ceny.
Tradiční architektonickou výstavu s fotografiemi, plány a modely ozvláštňuje fakt, že samotné muzeum je jedním z představovaných exponátů, kde můžete reálně zažít Staabovu tvorbu a nespoléhat se tak jen na zprostředkující média. V Norimberku se nachází několik dalších Staabových realizací: obchodní centrum Sebalder Höfe (2007), testovací centrum Nordostpark (2016) a městský blok Augustinerhof (2020), kde se lze o kvalitách opět přesvědčit na vlastní kůži. Se Staabovou tvorbu se můžete seznámit téměř výlučně na německé půdě (s výjimkou německých škol v Sydney a Varšavě a německého velvyslanectví v Mexiku). Velká část jeho realizací se nachází na území Bavorska, kde například rozšířil bavorský zemský sněm v Mnichově (1994, 2005), muzeum bavorských králů v Hohenschwangau (2011) nebo rekonstruoval muzeum Richarda Wagnera v Bayreuthu (2015).
Českému publiku se Staab představil na loňské konferenci v pražské Národní galerii u příležitosti stoletého výročí založení německé školy Bauhaus, kde představil svůj vítězný projekt na rozšíření berlínského Bauhaus archivu (2022). V budoucnu o Staabovi hodně uslyšíme, neboť se jeho kancelář bude podílet na úpravách významných míst, s nimiž je úzce spjatá německá historie: berlínské letiště Tempelhof (2028) nebo muzejní areál v sousedství kolínské katedrály (2029).
Výstavu Kontext v norimberském Neues Museum si můžete prohlédnout až do 10. ledna 2021.
Více informací >
Výrazně prosklené Neues Museum ležící v těsném sousedství městských hradeb získalo řadu odborných ocenění, ale především bylo přijato místními obyvateli, kteří si oblíbili nově definované náměstí Klarissenplatz, z něhož se do muzea vstupuje.
U příležitosti dvacetiletého výročí byla na počátku letních prázdnin uspořádána doposud největší výstava věnovaná autorovi muzea Volkeru Staabovi, který se za uplynulé dvě dekády stal jedním z nejrespektovanějších autorů muzejních budov v Německu. Své návrhy dokáže umě zasadit do historických souvislostí, vést dialog s okolními budovami, a právě proto nese výstava název Kontext. Expozice je na dvou patrech rozdělena do šesti sekcí Widersprüche (protimluvy), Kulturelles Gedächtnis (kulturní paměť), Auratische Orte (vyzařující místa), Spielräume (volné pole), Identität und Wandel (identita a proměna), kde si Staab podobně jako jeho předchůdci klade otázku, v “jakém slohu bychom měli stavět“ a zda musí “forma následovat funkci“. Ohlédnutí za téměř třicetiletou profesní dráhou nezůstává pouze u interpretace fyzického okolí novostavby, ale při navrhování hrají stejnou roli sociální otázky, aspekty lidského vnímání a také otázka budoucího vývoje stavby i celé společnosti. Na rozdíl od jiných německých architektů (Kollhoff – klasicismus, Dudler – řád, Barkow – konstrukce, Sauerbruch – barva) se Staab nechává při navrhování inspirovat mnoha různými zdroji. Nenásilně do svých projektů vkládá podvědomě známé prvky z různých období 20. století. O to snáze pak publikum novostavbu přijímá. Jeho tvorbu nelze pevně začlenit do jediné architektonické etapy nebo proudu, a to je nejspíše také úspěch jeho kanceláře, která dokáže s každým projektem přesvědčit soutěžní porotu o udělení první ceny.
Tradiční architektonickou výstavu s fotografiemi, plány a modely ozvláštňuje fakt, že samotné muzeum je jedním z představovaných exponátů, kde můžete reálně zažít Staabovu tvorbu a nespoléhat se tak jen na zprostředkující média. V Norimberku se nachází několik dalších Staabových realizací: obchodní centrum Sebalder Höfe (2007), testovací centrum Nordostpark (2016) a městský blok Augustinerhof (2020), kde se lze o kvalitách opět přesvědčit na vlastní kůži. Se Staabovou tvorbu se můžete seznámit téměř výlučně na německé půdě (s výjimkou německých škol v Sydney a Varšavě a německého velvyslanectví v Mexiku). Velká část jeho realizací se nachází na území Bavorska, kde například rozšířil bavorský zemský sněm v Mnichově (1994, 2005), muzeum bavorských králů v Hohenschwangau (2011) nebo rekonstruoval muzeum Richarda Wagnera v Bayreuthu (2015).
Českému publiku se Staab představil na loňské konferenci v pražské Národní galerii u příležitosti stoletého výročí založení německé školy Bauhaus, kde představil svůj vítězný projekt na rozšíření berlínského Bauhaus archivu (2022). V budoucnu o Staabovi hodně uslyšíme, neboť se jeho kancelář bude podílet na úpravách významných míst, s nimiž je úzce spjatá německá historie: berlínské letiště Tempelhof (2028) nebo muzejní areál v sousedství kolínské katedrály (2029).
Výstavu Kontext v norimberském Neues Museum si můžete prohlédnout až do 10. ledna 2021.
Více informací >
0 komentářů
přidat komentář
