Pořadatel
Galerie VI PER

Místo konání
Vítkova 2, Praha 8

Začátek
čt 25.4.2024 19:00

Odkaz
www.vipergallery.org ...
Přednášky

Praha

Karlín



Vložil
Tisková zpráva

zpět na článek
Po druhé světové válce se objevila vlna italských filmů, které zobrazovaly život a útrapy bezmocných postav po tomto konfliktu, a přenesly na plátno boje doby existenciální úzkosti a nejistoty. Tato forma filmové tvorby byla spojena s širším uměleckým fenoménem známým „neorealismus", která je dnes považována za klíčový bod v dějinách italské kinematografie.
Neorealismus se však neomezoval pouze na film, stejně tak se projevil i v literatuře. Rozšířil se i do dalších oblastí umělecké tvorby, včetně architektury. V těchto letech se objevily termíny jako „neorealistická architektura" nebo „architektonický neorealismus", připomínané následujících desetiletích řadou historiků architektury. Pojem byl tedy přijat ad hoc a zpopularizován post hoc, neboť před rokem 1955 neexistovaly žádné manifesty či prohlášení, co to neorealismus v architektuře vůbec je nebo čím by chtěl být. Přestože byl tento pojem italskými dějiny architektury běžně používán, transfery mezi neorealismem jako estetickou a etickou oblastí a architekturou jako jedním z potenciálních médií jeho ztělesnění či vyjádření nejsou stále plně pochopeny a zůstávají zde významné šedé zóny.
Tato přednáška se zabývá souvislostmi mezi architekturou, filmovou tvorbou a vystavěným prostředím v Itálii v období tzv. dopoguerra (194X–195X). Na základě kulturního kontextu jako výchozího bodu, v němž neorealismus vznikl, se snaží zjistit, zda a jak se projevil právě v architektuře. Hlavním cílem je tedy diskuse o pojmu „neorealistická architektura" a předpoklad, že spojení obou těchto pojmů má význam.

David Escudero, Ph.D., je architekt a docent na katedře architektonické kompozice na škole architektury Polytechnické univerzity v Madridu (ETSAM-UPM) a člen výzkumné skupiny UPM pro kulturní krajinu (GIPC). Ve svém výzkumu se zaměřuje na průsečíky mezi teorií architektury, kinematografií a reprezentací. Byl stipendista Fulbrightovy nadace na Getty Research Institute v Los Angeles (2022) a jako hostující vědec působil na UC Berkeley (2017), na ETH Zürich (2017) a na Accademia Nazionale di San Luca v Římě (2018). Je mimo jiné autorem článků v časopisech The Journal of Architecture (RIBA), Architectural Theory Review a OASE. Nedávno vyšla jeho kniha Neorealist Architecture: Aesthetics of Dwelling in Postwar Italy (Routledge, 2022), která byla oceněna grantem americké Graham Foundation for Advanced Studies in the Fine Arts a získala cenu Book Prize 2022 Americké asociace pro italská studia (American Association for Italian Studies).
0 komentářů
Přidat nový komentář
Diskusní příspěvky vyjadřují stanoviska čtenářů, která se mohou lišit od stanovisek redakce. Všechny příspěvky musí být schváleny redaktorem dříve než budou zveřejněny.
Redakce archiweb.cz ctí v maximální možné míře svobodu slova, nicméně ve výjimečných případech si vyhrazuje právo smazat nebo opatřit komentářem příspěvek, který se netýká tématu diskuse, porušuje platné zákony ČR nebo dobré jméno portálu, obsahuje vulgarismy nebo má reklamní charakter.