Do not follow this link, or your host will be blocked from this site. This is a spider trap.
PŘIHLÁSIT SE  (trvale)
Uživatel:
Heslo:
Zapomněli jste heslo?
Registrace nového čtenáře
archiweb

HLEDEJ v sekci     
Public Private Partnership - Příležitost a výzva picture Public Private Partnership - Příležitost a výzva

Autor: Jan Ostřížek
Nakladatelství: C. H. Beck
Rok vydání: 2007
ISBN: 978-80-7179-744-9
Formát: 165 x 237 mm, 280 stran, paperback
Jazyk: česky
Běžná cena: 590 Kč

Projekty PPP získaly první českou "učebnici"

Spolupráce veřejného a soukromého sektoru, tzv. Public Private Partnership (PPP), již překonala označení "alternativní metody" pro realizaci větších i malých projektů širokého záběru a určení. V různých podobách jsou na bázi PPP v zahraničí realizovány školy, dálnice nebo nemocnice. Soukromý kapitál a know how též zajišťují mnohé služby veřejného charakteru. V době, kdy jsou po letech metodických a legislativních příprav těsně před spuštěním i první tuzemské projekty, přichází na trh publikace Public Private Partnership - Příležitost a výzva. Zhruba třísetstránkovou publikaci vydal v Nakladatelství C. H. BECK mladý ekonom Jan Ostřížek, působící na Ústavu financí Provozně ekonomické fakulty MZLU v Brně.
Skutečnost, že PPP není novou platformou ani receptem na Maastrichtská kritéria veřejných výdajů, dokazuje prvorepublikový Zlín. "Geniální Tomáš Baťa během dvou let prakticky vybudoval nové město, když nechal postavit zhruba pět set rodinných domů, plynárnu, obchodní dům či šest internátů. Je nutné vzít v potaz i množství  další infrastruktury, již vybudoval nebo vydatně podporoval," líčí příklad podobný současným PPP projektům Jan Ostřížek.
Publikace Public Private Partnership - Příležitost a výzva je sdělným a strukturovaným vhledem do problematiky PPP projektů. Přibližuje jejich schémata, typy projektů (Design-Bid-Build, Build-Own-Operate atd.) v návaznosti na konkrétní situace aplikace, zevrubně popisuje možnosti financování a právního zajištění, a to i s ohledem na legislativu platnou v České republice (koncesní zákon, zákon o veřejných zakázkách apod.). Cenné jsou kapitoly věnované risk managementu a rizikům PPP projektů, ať jde o rizika tržní, právní, ekonomická nebo operační.
Čtenář publikace se může seznámit také s detaily záměrů na bázi PPP, které jsou připravovány na území ČR. Ať jde o vybudování ubytovny hotelového typu a parkoviště v areálu Ústřední vojenské nemocnice v Praze, novou soudní budovu v Ústí nad Labem nebo typ věznice s ostrahou. Jaké další možnosti se rýsují vedle např. dopravních staveb pro soukromou sféru? "Subjekty zajišťující rezidenční výstavbu a investující do ubytovacích kapacit mohou dle mého názoru do PPP vstoupit například při zajištění ubytovacích služeb pro Armádu či Policii ČR nebo do projektu podobného ÚVN v Praze," říká Jan Ostřížek.
Kniha je podle autora určena především dvěma skupinám čtenářů. První tvoří potenciální účastníci PPP projektů, tedy zástupci veřejného a soukromého sektoru. Na straně municipality se jedná o zaměstnance státní správy a samosprávy, na straně privátní sféry o developery, bankéře, advokáty a další odborníky. Druhou množinou čtenářů budou pravděpodobně tvořit studenti a vyučující vysokých škol.
Mezi přínosy knihy lze započíst také snahu o převod řady termínů a slovních spojení do českého jazyka.

Čtyři otázky pro ing. Jana Ostřížka

Sám v předmluvě knihy hovoříte o začátcích Public Private Partnership jako o "experimentu, alternativě". Víte už tedy, jakou cestou se veřejný sektor nemá vydávat? Máme tím na mysli i falešná očekávání od využití PPP.
Ano, v době svého vzniku bylo PPP, tedy forma spolupráce veřejného a soukromého sektoru, jakousi alternativou tradičnímu doručení či správě veřejné infrastruktury. Z této alternativy se ovšem PPP stalo systematicky využívanou a dnes již standardní formou spolupráce. Co se týče doporučení veřejnému sektoru, zde bych se zdržel použití silných slov o dokonalosti či zavrženíhodnosti konceptu PPP a podíval se na tuto otázku poněkud smířlivěji. Veřejný sektor by v žádném případě neměl brát PPP jako onu "poslední možnost" či variantu realizace a sahat po ní pouze v případě, nemá-li na danou investici dostatek prostředků. Na druhou stranu se není možné spoléhat na PPP jako na všelék a spásu pro veřejné rozpočty. Projekty typu PPP by měly být využívány tam, kde je vstup soukromého sektoru efektivnější než sektor veřejný a pouze tam, kde to má smysl a kde to dovolují národní legislativní pravidla. Pokud zmiňujete přehnaná očekávání vztahující se k PPP, mám spíše opačný pocit, neboť si myslím, že mnoho našich politických špiček se PPP spíše "bojí" nebo mu přímo nejsou nakloněni. Dle mého názoru panují ohledně PPP spíš skeptická očekávání, a proto je na můj vkus veřejně velmi málo artikulováno.

Nacházíme se v očekávání dopadů tzv. reformního baťohu. Nejste zklamán? Nečekal jste, že se budou ministři častěji zmiňovat metodu PPP jako cestu pro snižování schodku veřejných financí?
Mám pocit, že je zatím možnost spolupráce formou PPP nedoceněna. Pravdou je, že se v České republice doposud neuskutečnil žádný větší projekt, který by přesvědčil laickou veřejnost i politickou reprezentaci o účelnosti PPP. Na druhou stranu ale pilotní projekty bez politické vůle jen těžko prorazí. Za úspěch lze považovat to, že se v současné době zmíněné pilotní projekty "daly do pohybu" a je možné očekávat jejich častější medializaci, což by jim dle mého názoru výrazně pomohlo. Co se týče reformy veřejných financí, jejímž cílem má být stabilizace veřejných rozpočtů, lze ji dle mého názoru v současné době těžko hodnotit, neboť právě schválený baťoh je jen jedna z fází reformy, která na mne působí především jako reforma účetní, kterou musí následovat především reforma důchodová, neboť právě tato výdajová položka tvoří největší část problematických mandatorních výdajů. Pochopitelně bych uvítal, kdyby byly projekty typu PPP zmiňovány v souvislosti s touto reformou častěji, ovšem na druhé straně si nemyslím, že by bylo smysluplné uvádět PPP jako "všelék" na nemocné veřejné rozpočty.

K tématu PPP se koná řada konferencí a odborných seminářů. Lze vůbec přes hranice, z Kanady nebo Velké Británie, přenést zkušenost, když je každý případ PPP do značné míry autonomní a neopakovatelný?
Správně poznamenáváte, že každý projekt je svým způsobem ojedinělý a unikátní. Co je ale stejné, nebo minimálně hodně podobné, jsou dle mého názoru principy, postupy, formy prováděných studií, zvolená kritéria hodnocení ekonomické efektivnosti investice a další jiné aspekty projektů, které jsou těmto projektům společné. A právě tyto principy a především dlouholeté zkušenosti je třeba sdílet a využívat, neboť třeba příklady dobré praxe, nejčastější chyby a opomenutí či typické problémy související s určitými typy projektů mohou značně zjednodušit postup PPP projektů u nás. Probíhající konference ovšem nejsou pouze o transferu zkušeností ze zahraničí. Otrocké přejímání všech postupů prováděných při realizaci úspěšných PPP projektů v zahraničí ovšem pochopitelně nezajistí úspěch samotného konceptu PPP či konkrétního projektu v České republice.

Kolik projektů PPP podle vás bude aktivních v roce 2010 a které to budou?
Odpovědět na tuto otázku bude, myslím, jednodušší zhruba za tři měsíce, neboť by se do té doby mělo rozhodnout o řadě pilotních projektů. Proto bych odpověď na tuto otázku nechal na pozdější dobu.

Vložil: Jan Kratochvíl, 04.12.07
Návštěvnost: 7722 čtenářů
Sdílet: 
Poslat odkaz na tuto stránku e-mailem
Vaše jméno Vaše emailová adresa
Váš vzkaz
Na tyto adresy (oddělte čárkou)   
Komentáře
Předmět Autor Datum
show all comments add comment
Burza práce
Aktuálně
Kalendář akcí
arrow
Říjen 2017
arrow
Denní zprávy
e-SHOP
BLOG - poslední články
Poslední komentáře
BLOG - poslední komentáře
TOPlist © archiweb.cz 1997-2017
Všechny materiály zveřejněné na těchto www stránkách podléhají autorskému zákonu (č.121/2000 Sb.). Publikování nebo šíření obsahu je bez písemného souhlasu provozovatele zakázáno.
archiweb.cz využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ČTK.