Žák

Ladislav Žák

*25. 6. 1900Prague, Czech Republic
26. 5. 1973Prague, Czech Republic
Hlavní obrázek
Biografie
Ladislav Žák se narodil 25. června 1900 v Praze na Královských Vinohradech. V letech 1911 až 1915 studuje klasické gymnázium v Mladé Boleslavi, v letech 1915 až 1919 klasické gymnázium na Malé Straně. Zde se začíná zabývat malbou a především krajinomalbou. Inspirován je Cézannem, jehož hlavní ideou je skutečné uchopení ducha krajiny, dále třeba Derainem nebo Slavíčkem. Po maturitě začíná studovat na Akademii výtvarných umění malbu, po třech letech se dostává do ateliéru profesora Krattnera. Během studia vykonal stipendijní pobyty do Mnichova a Hamburku. Roku 1923 vykonal zkoušky učitelství malby. Tomuto tématu také věnuje svou první teoretickou stať - O syntézu kreslení dneška (In: Výtvarná výchova I., 1927-28). Po absolutoriu Žák učil kreslení na státní reálce v Praze 10 a následně v Českých Budějovicích, čehož záhy zanechal kvůli novému studiu architektury na Škole architektury AVU u prof. Josefa Gočára. Během studia získává stipendijní cestu do Paříže a studentské ocenění. Roku 1927 Žák ukončil studium architektury a vykonal cestu do Německa a Holandska, při níž pravděpodobně také navštívil proslulou výstavu ve Stuttgartu (roku 2004 reprízovanou v Praze). Po roce 1929 se opět věnuje dráze středoškolského profesora a spolupracuje na redigování časopisu Žijeme. Na počátku 30. let se účastní Sjezdu levých architektů a vstupuje do Svazu socialistických architektů. Podílí se na přípravě výstav Bydlení v osadě Baba a Byt. Pro osadu Baba a další byty či vily navrhuje v 30. letech interiéry. Vilovou architekturou se Žák zabývá od roku 1931, kdy právě na Babě staví dům Karla Heraina. Téhož roku navrhuje víkendový dům a začíná stavba domu a zahrady Bohumila Čeňka. O rok později projektuje dům s interiérem a zahradou pro Huga Zaorálka opět na Babě a vilu Miroslava Hajna. V letech 1934-5 navrhl jednu z neskvostnějších vil režiséru Martinu Fričovi a poslední vilu navrhl rodině herečky Lídy Baarové. Z ideových důvodů i z důvodů rozporů se stavebníky se dále věnuje jen nábytkářskému designu a řešení problémů krajiny. Roku 1936 získal řidičský průkaz, což mu umožnilo cestovat a dokumentovat český venkov jak kresebně, tak fotograficky. Po druhé světové válce se Žák věnuje rozsáhlé zakázce Památníku obětem nacismu v Ležákách. Po roce 1949, kdy se jeho ideje zachování přírodního dědictví jakožto přirozeného životního prostoru rozcházejí s násilnou těžkou industrializací, je Žák zastrašován útočnými články a jen díky Jaroslavu Fragnerovi může učit na Škole architektury AVU. V roce 1956 je mu umožněno pokračovat na památníku v Ležákách. Památníkům se Žák věnuje ještě dvakrát: Památník padlým občanům čtvrti Rozvoj (1950) a Úprava zahrady památníku Antonína Dvořáka (1954).
Ve zbytku života se Žák věnuje teoretické práci, především dokončování a rozvíjení Obytné krajiny, pedagogické práci na architektuře a parkovým úpravám a drobným městským realizacím, které však v duchu jeho filosofie nijak drobné nebyly. Zemřel v roce 1973.
Ladislav Zikmund

Realizations and projects

Další díla
Nerealizovaný soutěžní návrh výškového obytného domu pro družstvo Včela, 1935
Řešení interiérů, zejména pro nejmenší lidové byty, pro Svaz českého díla
Studie kraj. úprav okolí Prahy, Mladé Boleslavi, části J. Moravy, Podkrušnohoří, 1947-56
Obytná krajina vstupuje do měst, studie, 1960-70
Nová tvůrčí metoda krajinářská, studie, 1960-70
Náměstí kultury a přírody v Praze na Letné, studie, 1960-70

Výběr z vlastních textů
K. Teige - Nejmenší byt
Zahrada, sad, krajina jako obytný prostor
Malý byt
Bytová reportáž

Literatura
články (od 1973; dostupnév knihovnách):
D. Dvořáková. Ladislav Žák: Byt a krajina. Praha, 2007.
Obytná krajina Ladislava Žáka. In: Ochrana přírody, roč. 1997, č. 6
Ladislav Žák: rodinný dům režiséra Martina Friče. Architekt, roč. 1997, č. 7-8
Osobnosti nábytkové tvorby - Ladislav Žák. Domov, roč. 36, č. 6
Krajinná zahrada Ladislava Žáka, Stavba, roč. 8, č. 5
V. Šlapeta. Architektonické dílo Ladislava Žáka. Sborník Technického muzea. Praha, 1975.
T. Černoušek. K dílu architekta Ladislava Žáka. Československý architekt XXIV, 1978.
A. Vondrová. Český funkcionalismus 1920 - 1940. Praha - rno, 1978.
R. Švácha. Osada Baba. Umění XXVIII, 1980.
R. Švácha. Ladislav Žák: Poesie techniky a přírody. Výtvarná kultura VII, 1983.
V. Czumalo. Česká teorie architekturyv letech okupace. Praha, 1991.
P. Kovář. Obytná krajina Ladislava Žáka. In: Úloha tvůrčích osobností při rekonstrukci historických zahrad. Praha, 1996.
R. Švácha. Bez stropu. Stavba VII, 2000.
V. Šlapeta. Architekt Ladislav Žák - tvůrce nového bydlení a ochránce české krajiny. In: Fórum architektury a stavitelství VIII, 2000.
R. Švácha. Žák, Teige, surrealismus - a Ležáky. In: Fórum architektury a stavitelství VIII, 2000.
P. Kovář. Ladislav Žák. Architekt XLVII, 2001.

dobová literatura (do 1973, kdy L. Žák zemřel):
Karel Teige. Nejmenší byt. Praha, 1932.
Bytová kultura na konci r. 1937. Světozor XXXVII, 1937.
K. Honzík. Tvorba životního stylu. Praha, 1946.
S. Semrád. Obytná krajina. Architekt XLVII, 1949.
J. Voženílek. Diskuse k referátu L. Žáka. Architekt XLVI, 1948.
J. Pechar. Teorie československé architektury ve čtyřicátých letech. Architektura ČSSR XXVIII, 1969.
J. Štursa - L. Žák. Architektura ČSSR XXXII, 1973.


0 comments
add comment