Expozice tragédie na Ploštině
Návštěvnické zázemí s depozitárně-expoziční funkcí, cesta poznání tragédie a utrpení
Architektonické ztvárnění objektu přiznává současný stavební zásah, ale zdůrazňuje zcela jiný úhel pohledu na historii místa. Není ničím jiným, než vyjádřením důstojnosti člověka a k člověku a to tváří v tvář tragédii, bolesti a hrůze, která se zde na konci 2. sv. války odehrála, a která byla pošlapáním lidské důstojnosti v tom nejhrubším projevu. Budova je záměrně i symbolicky situována do míst, kde se v současnosti nacházejí trosky tribuny a amfiteátru, vybudované v letech, kdy se zde odehrávaly ideologicky totalitním režimem propagandisticky motivované sjezdy a akce, které svým způsobem ploštinskou tragédii posílily, ne-li znásobily. Tuto vrstvu neblahé a nedávné historie celkovou proměnou prostředí odstraňujeme a ponecháváme ji pouze připomenutou v rámci expozice.
Architektonická idea
Cílem návrhu návštěvnického centra, je co nejvíce jej identifikovat ze současným pasekářským rázem přírodněkulturní krajiny Ploštiny a nepřidávat cizorodý vjem do již tak pohnuté historie místa. Objekt se proto noří do svažitého terénu nedaleko kaple panny Marie Bolestné. Rozhodnutí zapuštění objektu pod zem, přináší zároveň nutnost zodpovězení si křehkého vztahu stavěného - zeď a rostlého - terén. Odpovědí je půdorysná křivka elipsoidního tvaru, která nepřináší rozpačité rohy a naopak vytváří jednoznačnou linii, na kterou je navěšen jak vstup, tak i výstup z objektu. Samotné návštěvnického centrum je definováno půdorysnou elipsou, do které jsou vkládány jasné ortogonálně orientované hranoly. Objekt tak disponuje dvěma jasnými světy. Ten první je velkorysý, mezi křivkou obvodové zdi a skupinou menších i větších kvádrů a druhý svět je tvořen uvnitř každého z nich. Každý kvádr má svou specifickou roli a vždy vede návštěvníka o krok dál na cestě poznání příběhu Ploštiny. Mezi nimi je rozsáhlejší výstavní prostor rozvíjející informace z kvádrů a zároveň vedoucí návštěvníka pozvolna nahoru k výstupu do venkovního prostředí na Cestu víry a naděje. Zde zúčastnění vychází zřetelně kolmo na osu kaple panny Marie Bolestné původní přírodní krajinou Ploštiny, kde si může vybrat další směr své cesty.
Architektonické ztvárnění objektu přiznává současný stavební zásah, ale zdůrazňuje zcela jiný úhel pohledu na historii místa. Není ničím jiným, než vyjádřením důstojnosti člověka a k člověku a to tváří v tvář tragédii, bolesti a hrůze, která se zde na konci 2. sv. války odehrála, a která byla pošlapáním lidské důstojnosti v tom nejhrubším projevu. Budova je záměrně i symbolicky situována do míst, kde se v současnosti nacházejí trosky tribuny a amfiteátru, vybudované v letech, kdy se zde odehrávaly ideologicky totalitním režimem propagandisticky motivované sjezdy a akce, které svým způsobem ploštinskou tragédii posílily, ne-li znásobily. Tuto vrstvu neblahé a nedávné historie celkovou proměnou prostředí odstraňujeme a ponecháváme ji pouze připomenutou v rámci expozice.
Architektonická idea
Cílem návrhu návštěvnického centra, je co nejvíce jej identifikovat ze současným pasekářským rázem přírodněkulturní krajiny Ploštiny a nepřidávat cizorodý vjem do již tak pohnuté historie místa. Objekt se proto noří do svažitého terénu nedaleko kaple panny Marie Bolestné. Rozhodnutí zapuštění objektu pod zem, přináší zároveň nutnost zodpovězení si křehkého vztahu stavěného - zeď a rostlého - terén. Odpovědí je půdorysná křivka elipsoidního tvaru, která nepřináší rozpačité rohy a naopak vytváří jednoznačnou linii, na kterou je navěšen jak vstup, tak i výstup z objektu. Samotné návštěvnického centrum je definováno půdorysnou elipsou, do které jsou vkládány jasné ortogonálně orientované hranoly. Objekt tak disponuje dvěma jasnými světy. Ten první je velkorysý, mezi křivkou obvodové zdi a skupinou menších i větších kvádrů a druhý svět je tvořen uvnitř každého z nich. Každý kvádr má svou specifickou roli a vždy vede návštěvníka o krok dál na cestě poznání příběhu Ploštiny. Mezi nimi je rozsáhlejší výstavní prostor rozvíjející informace z kvádrů a zároveň vedoucí návštěvníka pozvolna nahoru k výstupu do venkovního prostředí na Cestu víry a naděje. Zde zúčastnění vychází zřetelně kolmo na osu kaple panny Marie Bolestné původní přírodní krajinou Ploštiny, kde si může vybrat další směr své cesty.
autorská zpráva
0 comments
add comment
