Do not follow this link, or your host will be blocked from this site. This is a spider trap.
PŘIHLÁSIT SE  (trvale)
Uživatel:
Heslo:
Zapomněli jste heslo?
Registrace nového čtenáře
archiweb
JAP
HLEDEJ v sekci     
Ostatní

Rekonstrukce památek
Rekonstrukce památek Milan 23.02.06 08:02
Váš web je hodně obsáhlý a nabitý a taky skvělý a čtivý, ale pořád mi tu chybí kategorie rekonstrukcí památek, ketrých je obzvlášť na našem území jak naseto a zdaleka ne vždycky se jejich rekonstrukce účastí kvalitní architekt! Pokud je architekt vůůůbec přizván! Vlastně tu je jen rekonstrukce Moravské galerie, olomoucké muzeum a Fárův dům. MF
Re:konstrukce památek Petr Šmídek 23.02.06 09:12
www.archiweb.cz/buildings.php?type=36
Rekonstrukce Kočkatra 15.03.06 18:28
Ano, rekonstrukcí je tu dost, ale jedná se zdá se pouze o takové, kdy je na objektu patrný vklad moderní architektury. Chápu však, že jestliže se Archiweb specializuje na moderní architekturu, je jiný druh rekonstrukcí vně jeho zájmu. Škoda.
de.ardoise jó, rekonstrukce... 05.04.06 14:17
Ano, rekonstrukce historických památek, to je velká a celkem zásadní kapitola, které se teď účastním. Pracuji totiž v současnosti na Národním památkovém ústavu v Olomouci a zjišťuji, jak krutý a litý boj se na tomto poli vede s agresívními investory a doslova tupými a všeho schopnými (a asi zřejmě nedovzdělanými) architekty. Nejsem zapšklý obránce starých hodnot s konzervativním pojetím světa, ale to, co ve svém úřadě pozoruji se nedá označit jinak než jako jatka architektonické historie. Na památkovém ústavu se vede boj doslova o každé okno. Když jsem na své místo nastupoval, naivně jsem se myslel, že hlavní problém památkové péče je její nepřejícnost a nedostatečná orientace v současné architektuře a tudíž i neschopnost ocenit kvalitní projekty. Ale problém je jinde. Jde tu o to, že pro již zmíněné investory a již zmíněné architekty ve většině případů nepředstavuje starší, historická architektura nic, než zatuchlou, obstarožní almaru, která nemá dostatečný komerční potenciál a v podstatě překáží modernímu stylu života a rychlému návratu investice. Bohužel je tu korupce (s tou jsem se ovšem na svém úřadě ještě nesetkal), laxnost a nedostatečná zákonná vybavenost na straně zodpovědných orgánů a naprostá arogance a necitlivost na straně investorů a architektů. Zcela běžnou praxí je požádat o povolení ke stavbě a zároveň již se stavbou začít, takže podle vaší hbitosti se vám většinou již pouze poštěstí zachytit projekt Infla granti. Je již pouze na vaší vlastní vůli a psychologické odolnosti dovést projekt do konce bez citelného poškození památky. O návratu věcí k původnímu stavu alespoň z povrchního hlediska (obnovit zničené krovy, probourané zdi) se dá mluvit jen těžko. V současné době řeším zcela typický příklad, kdy mocný investor skupuje v památkové rezervaci více či méně omšelé domy a s pomocí svého dvorního architekta (inženýra) jejich podobu bezohledně podřizuje svým záměrům. V současnosti řeším případ, kdy stavba byla zahájena bez příslušného povolení v rámci „udržovacích prací“ a zcela destruktivně danou památku poznamenala. Došlo k vybourání dveřních otvorů do historických zdí a to přímo v těsné blízkosti starých, funkčních otvorů, které byly už zazděny. Historický krov byl prořezán v maximální možné míře a to i tak, že je možné statické ohrožení celé stavby (přeřezání vazných trámů tec.). A tak dále. Investor je vám přitom schopný do očí tvrdit, že on přece památku zachraňuje a když mu do očí řeknete, že to není rekonstrukce, ale destrukce, tak se rozčiluje, obviňuje vás z urážek a vulgárního chování, dokonce je schopný vás obvinit z krádeže na staveništi! Půdní vestavby jsou vůbec trójský kůň z hlediska autentického stavu památky. Autentické a konstrukčně zajímavé prostory krovů mizí a je těžké tomuto trendu vzdorovat. Dalším zásadním zdrojem sporů s majiteli a architekty jsou původní dřevěné výplně oken a dveří. Tito lidé se neuvědomují, jak důležité je pro historickou stavbu uchování těchto původních částí. Žádné novodobé okno se nemůže rovnat starému kastlovému oknu s profilovanými rámy. Tak vysokou úroveň truhlářské práce již dnes není vůbec snadné dosáhnout. Rozhodně ne v rámci masové a typizované výroby.. Investoři si vymýšlí lživé důvody, proč tato okna zlikvidovat a nahradit (napadení červem, vysoký stupeň poškození, značný únik tepla), i když se tyto problémy dají řešit se zachováním původního prvku. Stále není doceněna vysoká úroveň uměleckořemeslných prací 19. století, která je dnes pro normálního člověka již pouhým snem Architekti bohužel zjevně nemají dostatek pokory a respektu k historickým stavbám. Mají potřebu se invenčně a provokativně projevovat za každou cenu. Přitom je právě kvalitní a citlivá rekonstrukce historické budovy dle mého názoru pravým důkazem architektových duševních kvalit. Architekt, který se není schopný s dostatečnou pokorou podřídit dědictví svých předchůdců a zároveň citlivě vnést svoji estetiku do původní stavby, je špatným architektem a měl by být patřičně potrestán. To se bohužel neděje a tak slaví památkový nihilismus svůj svátek.


De Ardoise

pokora ondrej cisler 05.04.06 16:02
Věřím tomu, že situace, kterou popisujete, je těžká. Je potřeba, aby památkáři pracovali lépe, aby jich bylo více aby byli schopni konečně zformulovat koncepci, která má hlavu a patu, není rigidní a dokáže eliminovat "osobní názor" libovolného památkáře, který bývá zhusta formován osobními sympatiemi či antipatiemi, běžným vztahovým chemismem, který nemá v osobním hodnocení co dělat.
Kromě toho jsem se setkal s památkáři, kteří byli také hrubě nedovzdělaní, měli např. pouze inženýrský stavařský titul a pletli páté přes deváté i ve vlastním oboru, o jakémkoliv vhledu do toho, co se staví třeba jinde v Evropě, nebo o hlubším kunsthistorickém vzdělání ani památky.
Památkářům nakonec pro tento nedostatek obecně přijatelné koncepce často zbývá jen hovořit o povahových vlastnostech investorů a architektů. To je ovšem k ničemu, protože dotyční přestanou na památkáře brát ohled už definitivně. Kdo si myslí, že vytahováním se na druhé (JÁ jsem ten POKORNÝ a VZDĚLANÝ, JÁ zachraňuji dědictví a budu trestat kohokoliv, kdo si dovolí se mnu nesouhlasit), má málo pravomocí a často není ani pokorný, ani "zcela" vzdělaný, tomu se budou ostatní smát, místo toho, aby ho brali vážně, a udělají všechno pro to, aby ho obešli. O nějaké diskusi, která by vedla k vyřešení tristního stavu samozřejmě ani nemluvě.
Držím palce,
O. Císler.
God save Olomouc Jan Kratochvíl 05.04.06 16:17
De Ardoise, nenechej se otrávit současným stavem a trvej dál na svém. Městská památková rezervace v Olomouci je téměř tím nejcennějším, co u nás máme. Do Olomouce pojedu na Velikonoce, takže něco nafotíme a pojmenujeme zlo. Do bojééé. Za Hanóóóóó!
Všechno je jinak de ardoise 05.04.06 16:35
Mám pocit, že jsem urazil pár architektů, kteří to myslí dobře a mají zase naopak budiž špatné zkušenosti s nekompetentními památkáři. Budiž. Plevel je na obou dvou stranách. Samozřejmě, že památkář nemá absolutní pravdu a všichni jsme jenom lidé. Bohužel vypracovat matematicky aplikovatelnou metodiku v systému péče o památky a jejich rekonstrukci asi nelze. Každá stavba je jako člověk a ani při léčení lidí nejde aplikovat mechanicky stejné metody. Bohužel asi bude vždy záležet na kvalitách toho či onoho člověka působícího v dané funkci. Nelze se divit, že se na taková místa dostávají nekompetentní lidé, když jejich práce není nijak pozitivně hodnocena a zahrnuje permanentní vystavení psychickému tlaku ze strany investorů. Kdo by chtěl dělat takovou práci? Když navíc z valné většiny jenom musíte přihlížet tomu, jak se pod vaším patronátem ničí památky díky nedostatečné a komplikované legislativě? Když lidé vůbec nerozumí hodnotě stáří a postrádají vkus?
Co se týče uvedeného mluvení o povahových vlastnostech investorů a památkářů: fakta jsou fakta, tito lidé jednají jak jednají a jejich činy vypovídají o jejich povaze.
Společenská diskuze o památkové péči, její úloze ve společnosti a jímu přínosu pro společnost by měla být rozhodně zahájena. Je možné, že současné hodnocení památkové péče je stále ještě poznamenané komunismem, který v památkové péči viděl svého protivníka a překážku při "budování moderní socialistické společnosti." Bohužel toto hodnocení je snadno adaptovatelné pro kapitalistický systém, který je stejně tak posedlý budováním ale ve prospěch množení Kapitálu. Hlavním nepřítelem památek je tak mocný kapitál bez dostatečné osvěty.
... Ondřej Císler 05.04.06 17:27
ale Vy přece potřebujete kapitál, abyste památky mohli opravovat, žádný opravář na ně ani nesáhne pouze pro krásu Vašich očí nebo ušlechtilost Vaší duše (o kterých nepochybuji). Vy musíte přesvědčit (a to nepůjde křikem a pomluvami) ty, kdo tento kapitál vytvářejí, že je pro ně výhodné, aby na památky brali ohled, aby si najímali citlivé architekty. Musíte přesvědčit společnost, že je to možné, že to hladce funguje a že je to v jejím zájmu. To by mohla být jedna vlastnost té koncepce - já nežádám popis každé možnosti, která by mohla nastat. Nemůžete čekat, že Vám bude v této sféře svěřena jakási absolutní moc - to se nikdy nestane (a z různých jiných důvodů ani stát nesmí).
Nemohu si pomoci a asi se to netýká právě Vás, ale já jsem přesvědčen o tom, že na špatném stavu památek mají památkáři často minimálně stejný podíl jako investoři a architekti.
kdo přesvědčí investory? hoja 05.04.06 20:46
Nevím, jak dosáhnout toho, aby si developer najímal "citlivého architekta". Když člověk projde několika diskuzema na netu, v časopisech, zjišťuje, že po památkářích se chce, aby fungovali zároveň jako stavební úřad, osvětové středisko, dotační fondy atd. Myslím, že je alibistické nechat v tom památkáře samotné. Jestliže architekt odmítne splnit nehorázné nároky investora, nabídne se deset dalších, kteří budou ochotni provést nevhodné úpravy proti smyslu objektu a nezabrání tomu ani armáda vzdělaných památkářů. Komora architektů rozhodně nebude takového architekta sankcionovat, to ať se na mně Plos nezlobí. Proto ta obecná obžaloba architektů ze strany památkářů. Na druhou stranu kazí pověst památkové péče ti památkáři, co se rozhodují líbí-nelíbí. A případ Pleskota vyhnaného památkáři z Litomyšle, to jsou oprávněné výčitky architektů, na které nemám odpověď.
A ten třetí vzadu: investor. Pokud je to mocný developer, těžto na něj s "citlivým architektem" nebo s morálními zásadami. Developer bude stavět zodpovědně vůči místu jen, když ho k tomu donutí a) buď regulace nebo b) nároky klientů. B) je v nedohlednu, a) je bohužel účinnější. Dneska se bez regulace neobejdeme, jde jen o to, aby byla správně využívána a nezneužívána.
S Vaší poslední větou, že "na špatném stavu památek mají památkáři často minimálně stejný podíl jako investoři a architekti" nesouhlasím.
Nevím, Kočkatra 05.04.06 21:58
jak dosáhnout toho, aby se obce a města v roli investora projevovala kultivovaně. Jak je vidět na mnoha příkladech, záleži na tom, jací lidé sedí na té které radnici a mají-li cit pro památky, nebo by raději viděli ve svém městě více moderních dynamických počinů. Město se pak buď ubírá při opravě památek takzvaně citlivým směrem (viz Telč), anebo to pojme např. jako Litomyšl (anebo Chrudimi? - Co onen zde diskutovaný výsledek soutěže na náměstí?), kde jsou některé počiny z památkového hlediska diskutabilní. Zde byli naopak památkáři slabí, když se jednalo o obnovu kláštěrní zahrady. Zatímco město mohlo mít obnovenou noblesní barokní zahradu, výsledek pojatý v soudobém duchu je přinejmenším rozpačitý, přičemž většina původních pozůstatků byla nenávratně ztracena...
Oprava de ardoise 06.04.06 07:30
Když si tak čtu svůj první příspěvek, tak zjišťuji, že jsem byl k současným architketům pouze kritický a to samozřejmě neodpovídá pravdě. Samozřejmě existují architekti, doufám, že je jich minimálně polovina, kteří k rekonstrukcím hist. památek přistupují pietně a odvádí dobrou práci. Bohužel jsem měl zatím spíše špatné zkušenosti, nebo spíše jsou tyto špatné zkušenosti výraznější než ty dobré. Abych tu špatnou image archit a investorů trochu napravil, tak mohu uvést, že se v současnosti schyluje v Olomouci k rekonstrukci jednoho doslova malebného domu u Dolního náměstí, jehož rekonstrukce proběhne zřejmě s dostatečnou (nikoliv maximální) ohleduplností. V tomto případě mají ovšem zúčastněné protistrany výhodu v tom, že je dům v dezolátním stavu a jeho interiér je v podstatě novodobý. Mínusem bude oddělení mashausu od schodiště (bude řešeno skleněnou stěnou) , půdní vestavba a zbudování výtahu - jedná se o dvojpatrový dům!! Plusem bude pietní obnova zachovalých kvalitních prvků, obnova oken podle nejstarších exemplářů a zachování a vysparavení venkovní omítky identickou směsí.
Takže tak. )
kvalita autorů návrhů rekonstrukcí robert 14.08.06 10:16
Jsem bývalý památkář na Magistrátu hl.m. Prahy a musím ze zkušenosti poznamenat, že stejně jako jsem poznal rozdíl mezi precizním a průměrným zubařem, jsou stejné kvalitativní rozdíly i mezi architekty(projektanty) rekonstrukcí. Mám pocit, že architekti drží hodně při sobě, co se týká vymezování se vůči inženýrům - projektantům, ale spíše by měli obrátit svoji pozornost do vlastních řad a kultivovat profesi. Podle mě každý absolovent fakulty architektury, který je tedy dostatečně vzdělán nemá na to, aby mohl projektovat náročnou rekonstrukci nemovité památky.
ta okna stepan 14.08.06 18:53
s tím, co napsal de ardoise výše, nemůžu než souhlasit. hodně domů zde v brně je negativně ovlivněno bezohledným nastrkáním plastových oken, a to i u památek, dokonce v MPR! Myslím, že to tyto nemovitosti hodně devalvuje, ale majitelům to dojde až časem (asi v době, kdy plast. okna budou na konci své životnosti). Ale vážení odborníci, vysvětlete mi někdo, jaký je rozdíl mezi kastlovým a špatelovým oknem. díky, š.
rozdíl mezi kastlovým a špatelovým oknem Jan Sommer 15.08.06 13:56
Funkční rozdíly mezi plastovými a dřevěnými okny si nedovolím s konečnou platností posoudit, i když sám jasně dávám přednost dřevěným (jen se to nedá vztáhnout k těm "měkkodřevým" a konstrukčně ubohým, co se dávala do paneláků od 70. let 20. století). Většina plastových oken podle mého dojmu přinese po pár desítkách let majitelům jen zklamání a nutnost nových investic (i když tomu tak bude třeba jen kvůli ohyzdnosti pelichajícího polyméru); do jakého pokročilejšího produktu chemické industire to bude, sotva může někdo hádat.
Experty přes historická okna jsou jednak doc. Škabrada (FA ČVUT, autor knihy o historických konstrukcích - nakl. Argo), jednak ing. Schubert (dříve NPÚ, ÚOP středních Čech v Praze, hlavní autor metodiky NPÚ o historických výplňových prvcích /dveřích, oknech/ http://www.npu.cz/pp/zpp/publikace/). K četbě a k inspiraci k možným kontaktům lze doporučit sborník Svorník 2 (http://www.svornik.cz/svornik/svornik02.htm) věnovaný historickým oknům a dveřím.
Při užívání Vámi připomínaných a dalších pojmů dochází k mnoha odchylkám jek mezi jednotlivými experty oboru SHP, tak mezi absolventy truhlářského školení a praxe či mezi různými regiony. Zdá se, že určitou roli hraje snaha přisvojit si machrovský slovník. V zásadě "kastlové" okno = něm. Kastenfenster; tedy okno "skříňové", "truhlíkové" či "bednové", tedy dvojité okno, jehož oba rámy jsou spojeny "bedněním", prkny, zpravidla v rozích spojených drážkováním; rozkvět těchto vysoce technologických (prefabrikovaných), funkčních, trvanlivých a tepelně příznivých systémů znamenala doba kolem roku 1900 (tak 1880-1930).
Se "špaletovým" oknem je trochu problém. Čtete-li elaboráty SHP nebo publikace výsledků SHP, poznáte, že užití tohoto pojmu je vysoce nestandardní. Nejednou je použit i pro "kastlové" okno. Někdy zřejmě jde o náhradní pojem pro zatím zřejmě jinak nepojmenovaný systém, který vznikl po roce 1800 (zejména ve městech) jako reakce na doplňování dřívějších jednoduchých oken ("barokních", přiložených za ostění) druhými, vnějšími okny, jejichž rám byl nejčastěji zasekán do vnější hrany staršího ostění. Nově byla tehdy zhotovována "dovnitř a ven otvíravá" okna se samostatnými rámy vnitřního a vnějšího okna. Mezi těmito rámy byla zpravidla "špaleta", jednoduše omítnutá, přes niž obvykle probíhaly 4 (po dvou vlevo a vpravo) pásky ocelového plechu, spojující vnitřní a vnější dřevěný rám; místo plechu byly někdy použity dráty (někdy není snadné odlišit tento systém od uspořádání s dodatečným vnějším oknem!, a to zvláště proto, že exponovanější vnější okno bývalo častěji vyměňováno).
Jestli se však takovému oknu dá říkat "špaletové", to si nejsem jist, pokud by se mělo dojít k jednoznačné shodě. Přece víme, že se s podobnou laxností mluví o "špaletových", "špaletovaných", "střílových", "střílnovitých" atd. oknech románských. Jsem pro to, aby se došlo k jednomu řešení, ale myslím, že to není možné bez diskuse (připomínám, kolik takových neživotných názvoslovných systémů předložili autoři různých řemeslnických učebnic, technických slovníků atd.).
Ja také třeba si uvědomit rozdíl "kastlového" a "vídeňského" okna. Zdá se, že přednostně je jako "vídeňské" označováno takové "kastlové" okno, u něhož se vnější okna otevírají dovnitř, ale v uzavřené poloze jsou situována před rámem (pant je tedy na zadní straně křídla - běžné "kastlové" okno mělo křídla zavěšena na vnitřní straně vnějšího i vnitřního rámu; to mělo např. důsledky pro umístění okapních lišt atd.).
Možná by k tomu mohl něco říci nějaký specialista. Ale možná mě jen odkáže do příslušných mezí uvedením místa v příslušné publikaci nebo pod. Ale i tak bych snad nějak panu tazateli prospěl.
Jak poznam "citliveho" architekta? Renata 15.08.08 15:22
Jsem investor a zrovna se snazim najit architekta pro kvalitni a citlivou rekonstrukci statku z 18. stoleti v okrese JH (neni pamatkove chraneny, zrejme z duvodu nekterych stavebnich uprav ze 20. let minuleho stoleti). Mam uctu k historickym hodnotam, ale nemam zadne vzdelani v architekture. Pouze jsem nastudovala nekolik publikaci (Jiri Skabrada, Christopher Day etc.) Jak najdu a poznam dobreho architekta pro tuto rekonstrukci? Pokud mi poradite, bude o jednu dvojici "agresivniho investora a vseho schopneho architekta" mene.
Ad Renata - Citlivý přístup architekta Buk 17.08.08 14:20
Na prvním místě záleží na Vás jako na investorovi, neboť Vy Jste statek zakoupila nejspíš pro něco, čím Vás oslovil, okouzlil a z čeho by se mělo proto při následné rekonstrukci vycházet. Můžete mít různý vkus a různé představy o rekonstrukci, to ale nijak nevylučuje že by z toho nemohl vzniknout pěkný výsledek. K výběru architekta: Jestliže Jste staromilec a romantik, pak by Jste jednou např. velice litovala, že Jste při rekonstrukci nesmyslně vyrovnala působivé nerovnosti omítek, odstranila různé archaické byť jinak nefunkční detaily, zjednodušila zdobnost šambrán, říms, nahradila původní dveře, masivní vrata s nenahraditelnou patinou stáří, ošumtělá pískovcová ostění, či kouzelně prošlapané, široké, ale jinak zdravé prkenné podlahy... Zkrátka to, co Vás mohlo, aniž si to třeba uvědomujete, oslovit při výběru této nemovitosti a co tvoří duši, genius loci tohoto domu a co ho odlišuje od ostatních impotentních novostaveb průměrné produkce. Přes patinu a úctu ke stáří jsou především Francouzi a Italové, dneska se k nám dováží mnoho zahraničních časopisů z kterých se dá čerpat (např. Art Decoration), byť samozřejmě ne každé číslo se vydaří (u nás takový časopis v tradicionalistickém, dekorativistickém duchu nevydává nikdo a "odborníky" je vše shazováno za kýč). Tyto časopisy Vás však můžou přesvědčit, že dům s patinou stáří, ale vybavený veškerým současným komfortem, má na rozdíl od sterilního minimalismu neopakovatelné a vlastně nadčasové kouzlo, spjaté s lidským měřítkem každodenního života.
Druhá varianta je, že Jste moderně a ryze účelově zaměřená, chcete bydlet ve starém ale vyznáváte současné trendy v bydlení (nemyslím ty trapné známé z většiny tuzemských časopisů o bydlení), i pro takové se dá zařídit historický dům, aniž by došlo k jeho devastaci. V tomto případě bych se snažil výrazně pohledové části exteriéru co nejméně nabourávat příliš nápadnými kontrastními prvky - a soustředil bych se na interiéry, prosklení stodolových vjezdů. Ani moderní design nemusí být ke stavbě za každou cenu cizí, souvislost mezi starým a novým by měla být v dokonalé vyváženosti. Nemělo by se zapomínat, že do toho patří i okolí - například nepokácet monumentální lípy při vjezdu do dvora, nezničit bezmyšlenkovitě starý sad za humny, kde může rodina trávit oslavy a parné dny, atd. Prostě je to o citu a o Vašich představách, z rozhovoru s architektem, z jeho předchozích realizací, přístupu k domu si musíte sama odvodit jestli to je ten "pravý", kterému svěříte pro Váas tak důležitý úkol. Šťastný výběr a držím palce !!!!

K ARCHIWEBU: jak už to tady někdo přede mnou v příspěvku nakousl, zkuste sem dávat i dobré příklady rekonstrukcí, jež se zakaždou cenu nevymezují svým kontrastním vstupem do původní architektury. Taková vkusná realizace je snad nejtěžší ze všeho a byla by jistě dobrá a prospěšná jak pro širší čtenářskou veřejnost, tak pro naše debaty památkářsko - architektonické zde na archiwebu.
zubaři Lucka 17.05.09 12:24
potřebuji na projekt do školy zubaře z doby 1800 je tu něco?

Přidat příspěvek
Předmět:
Autor: Email:
Diskusní příspěvky vyjadřují stanoviska čtenářů, která se mohou lišit od stanovisek redakce. Všechny příspěvky musí být schváleny redaktorem dříve než budou zveřejněny.

Redakce archiweb.cz ctí v maximální možné míře svobodu slova, nicméně ve vyjímečných případech si vyhrazuje právo smazat nebo opatřit komentářem příspěvek, který se netýká tématu diskuse, porušuje platné zákony ČR nebo dobré jméno portálu, obsahuje vulgarismy nebo má reklamní charakter.
Burza práce
Aktuálně
Kalendář akcí
arrow
Březen 2017
arrow
Denní zprávy
e-SHOP
BLOG - poslední články
Poslední komentáře
BLOG - poslední komentáře
TOPlist © archiweb.cz 1997-2017
Všechny materiály zveřejněné na těchto www stránkách podléhají autorskému zákonu (č.121/2000 Sb.). Publikování nebo šíření obsahu je bez písemného souhlasu provozovatele zakázáno.
archiweb.cz využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ČTK.