Do not follow this link, or your host will be blocked from this site. This is a spider trap.
PŘIHLÁSIT SE  (trvale)
Uživatel:
Heslo:
Zapomněli jste heslo?
Registrace nového čtenáře
archiweb

HLEDEJ v sekci     

Architektura v ČR

Jak se vám líbí ARCHITEKTURA KARLA PRAGERA?
Jak se vám líbí ARCHITEKTURA KARLA PRAGERA? šakal 01.04.06 18:03
Přátelé,
už to tady v rozličných souvislostech zaznělo několikrát: jak hodnotit architekturu Karla Pragera - význačné osobnosti naší poválečné architektury, autora významných, stylově neotřelých a často též sporných staveb.
Domnívám se, že tohle téma zaslouží samostatnou diskusi. Budu vám vděčný za vaše argumenty a názory.

Díky!
dobrá otázka Ondrej Cisler 02.04.06 01:33
Mě se zdá, že sporný je celý Prager. Po stránce etické - Prager jako architekt establishmentu vs. Prager jako dobrý představitel internacionálního stylu , i kvuli určité nevyrovnanosti jeho práce - banka na Smíchově je podle mne nevydařená, v detailu i v celku, ale předznamenává zároveň současnou expresivní architekturu evropskou. Nová scéna je naopak těžko zpochybnitelná, i když i z ní je cítit určitá těžkopádnost. Parlament je svým způsobem krásný, a svým způsobem obludný zároveň...
Je jasné, že jde o práce skvělého architekta, ale zároveň celkem jasně cítíme, proč není příliš oblíben. Aby bylo jasno, neříkám to proto, že jde o domy, které chtějí být "moderní", ale pro určitou vlastnost jejich ducha.
Je to můj "pracovní názor", a musím přiznat, že se Šakal trefil do jednoho z mých největších soukromých otazníků. Napadlo mne třeba nadsazené srovnání se Speerem, ale ten je nakonec daleko čitelnější a jiný.

Při vší úctě mi to připomíná dívku, která se příliš lehce a rychle poddá svému nápadníkovi . Skoro celá česká avantgardní umělecká obec byla v jednu chvíli komunistická, z vlastní vůle, podobně jako společnost, a to nad námi stále visí jako ta ďábelská konzole. Je vlastně jedno, jestli se budou ty domy památkově chránit nebo nebudou, dokud se s tím nějak nevyrovnáme. V té konzoli se schvalovaly věci, které jsou proti přirozenosti a k tomuto účelu byla vybudována.
Myslím, že Pragereva větev je přes všechny nesporné kvality větev slepá, protože pořád totalitní, nesvobodná.
dobra otazka podruhe tomas stary 02.04.06 04:51
srovnani se speerem neni uplne od veci, ale............?

v druhem ondrejove odstavci je naznak pojmenovani problemu. co si budeme vypravet, neni to o samotne architekture, ale o podivne dobe, ve ktere vznikala.
tech divek, poddavajicich se svemu napadnikovi bylo valna vetsina. nektery do toho sli rychleji, jine pomaleji. a minimum delalo skutecne drahoty.
bocan se sramkem a filsakem staveli ambasady, prikryl obchodak a projekt na ambasadu do ciny, sramkova hlavni nadrazi, ckd a soutez na palac kultury, machoninove kotvu a dalsi, sial jested, kulturaky, maj, cubr brusel..........a dalo by se pokracovat.
jasne ....prager byl u nich, ale to sramek taky. kdo nejde s nami jde proti nam. takova byla doba.
aby nedoslo k mylce, neobhaju je, pouze a neobhajuju tu dobu, pouze se snazi konstatovat fakta. je celkem jedno jestli je to parlament, obchodak, vysilac nebo ambasadu.........vsechno to vzniklo v podstate na objednavku statu a strany, nebyl zadny soukromy investor, nebyla alternativa. (kdyby nam dneska dal zakazku na barak, dejme tomu v cine, tak stale mame moznost rozhodnuti, ktere nase zivoty neovlivni ve smyslu bud a nebo., neposune nas to do role outsideru, ktery si uz ani neprdnou. volba je nepomerne snazsi)

taky me to sere, ze neni jenom cerna a bila, ale spousta tech sedivejch

hod kamenem, kdo jsi bez viny
tomasovi Ondrej Cisler 02.04.06 22:53
Já ani tak moc nechci odsuzovat jednotlivce, spíš by mne přitahavola společné realistické zhodnocení určitých chyb, které se v těch pohnutých dobách dály tak, aby už se nemusely opakovat. A nemůžu si pomoct, u Pragera to z té architektury čiší místy velmi markatně. A jak říkám, ačkoliv ty domy pro mne původně představovaly jenom toto, zaznamenávám dnes určitý posun v tom smyslu, že rozeznávám i výrazné kvality tohoto architekta. Ale zatímco k cizím architektům totalitním mohu mít vztah třeba i méně zaujatý, tady se tohoto postoje asi nezbavím.
Kromě toho by se asi daly najít zásadní rozdíly mezi pozicí třeba Hubáčka a Pragera. Ten seznam co jsi napsal je podle mne dost nepřesný v tom, že hází všechny do jednoho pytle. Je jasné, že architekt má ten problém, že pokud chce stavět, musí být alespoň do určité míry politically correct, nebo se tak tvářit. V tomhle smyslu ale právě není parlament totéž co obchoďák, teda určitě ne v době, kdy všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější . Dneska to jedno je (alespoň teoreticky), a já z toho mám radost, ale tehdy to jedno nebylo, z principu, chtěně. Tadytu hranici je asi dobré místy opatřit přechody, abycom některým nekřivdili, ale přesto je potřeba ji jasně rozlišovat.
pozdě ale přece Radim Javurek 03.04.06 01:01
Souhlasím s názorem, že srovnávat či hodnotit Pragera by mělo být přece jen krapet...komplexnější....ta debata by měla být fakt širší. Jen mě ještě napadlo malé upřesnění k Hubáčkovi a Ještědu.....krom krásnýho baráku to byla taky rušička "štvavých kapitalistických vysílaček". Pravda někdy bolí, ideály mohou být často přetaveny v zrůdnosti, jen je potřeba mít smysly zjitřené a vidět, a třeba i trochu riskovat, a to seani jednomu upřít nedá. Vivat architektura!
Ještěd Ondřej Císler 03.04.06 09:45
Rušička to být mohla, ale autor byl režimu ne příliš pohodlný, pokud vím nebyl např. pozván ani na otevření stavby, a pokud vím, byl sledován státní bezpečností.
parlament kontra Ještěd Křenek 03.04.06 10:22
Podstatný rozdíl mezi Pragrem a SIALem, kteří měli realizace za komunistů je v tom, že zatímco Prager byl v partaji a díky tomu mohl dělat architekturu, o které si můžeme myslet svoje, tak SIAL byl trpěnej komunistama jenom proto, že to co dělali tady nikdo jinej neuměl. To byla jejich hlavní obrana a díky tomu taky tu jejich školku komouši nerozprášili.
Co se ale Pragra týče tak to Ondřej Cisler vystihl přesně.
... Ondřej Císler 03.04.06 14:58
... a teď mám trochu výčitky svědomí, že jsem takhle pomluvil kolegu, který mi nemůže odpovědět.
Inu architekti jsou vždycky ti špatní. Jeden z těch, kteří mezi těmi špatnými vyčnívají, je i Prager.
... Křenek 03.04.06 15:19
Tu výztižnost jsem viděl v hodnocení architektury ne té "dívky co podlehne". Tam si naopak myslím, že to byl Prager sám za sebe, ne diktát shora. Podle mě jsou ty jeho věci taková síla (aniž bych to nějak dál hodnotil), že to mu žádnej komunista nalinkovat nemohl. Ale problém je pak pořád stejnej - díky čemu mohl takový věci dělat? A tam je právě ten diametrální rozdíl mezi ním a SIALem.
ondrejovi a o sialu tomas stary 03.04.06 16:16
seznam samozrejme nebyl presny a ani takovy nemel byt. byl pouze ilustracni. nechci hazet vsechny do jednoho pytle. ale jako jsme nedokazali s odstupem zhodnotit 40. let pod vladou jedne strany v mnoha jinych oborech, tak se nam to samozrejme nepodarilo ani v architekture. prager byl asi na spici "pelotonu", v tom s tebou souhlasim. jenze my by jsme meli videt celej peleton. taky by se nam mohlo stat, ze exemplarne odsoudime jednoho a tim to skonci. ten bude potrestanej za vsechny a z tech druhych sejme cast viny.
jasne ze nejde srovnavat hubacka s pragerem........

myslet si , ze sial byl tolerovan jenom proto, ze delal veci, ktery tady nikdo jinej neumel, je pouze polovina pravdy. taky to byl jeden z atelieru libereckyho projektaku a v nem byli lidi, ktery nad nim drzeli ochranou ruku a dalsi ji drzeli i na meste, okrese, kraji. kdyby se komousum zachtelo ,tak sial rozpustily a vubec se nezaobirali otazkou jestli je nekdo schopnej jejich praci nahradit. je faktem, ze diky hubackovi a masakovi, kteri na jedlovy vytvorili velmi liberalni prostredi se tady sesla skupina zajimavych lidi. v te obecne nesvobode okolo, byli vlastne neskutecne svobodni. to co se jim tehdy podarilo, by se dneska za "trznich podminek" v cechach zrealizovat nepodarilo. jenom to, ze vetsi cast projektu sla do supliku.
hubacek a tusim, ze ani masak na otevreni pozvani nebyli a oba dva zrovna moc "oblibeny" nebyli

jeste k pragerovi..............hlavne by me zajimalo jestli na parlament byla soutez a nebo to dostal primo , nikde jsem nic nenasel. ale prijde mi divny, ze by nebyla, protoze byla soutez na kdeco (palac kultury)

jinak o jeho barakach se urcite lze bavit, je fakt, ze toho ideologickyho zabarveni se v pripade jeho osoby taky dost tezko zbavuju, mnohem hur nez u jinych tvurcu te doby
upresneni pm 03.04.06 19:02
domnivam se ze v pripade "ideologickeho zabarveni" praci K.P. jde pouze o pretrvavajici mytus.
budova FS, jez byva v pripade tohoto tvrzeni uvadena nejcasteji jako argument rozhodne neni zosobnenim komunisticke totalitni moci, jak se obcas uvadi. je to reakce na tehdejsi vyvoj svetove architektury (v te dobe obecne nekompromisni), a predevsim jasny projev silne osobnosti .
ps: Karel Prager nebyl clenem ksc
generace hoja 03.04.06 19:32
Zajímalo by mě, jaký vliv má na "ideologický rozměr" Pragera věk. Připadá mi přirozené, že mladší generace tohle moc neřeší, zatímco starší se s tím vyrovnávají hůře. Možná je právě dnešek cenný tím, že UŽ máme určitý odstup, ale JEŠTĚ jsme nezapomněli reálie doby. Jinak řečeno: pro někoho osobní prožitek, pro jiného historická epocha. Možná právě dnes se tvoří popis Pragera, který se bude do budoucna tradovat, případně vyvracet.
Máte někdo nějaké vzpomínky na něj? Třeba jen zprostředkované?
re upresneni tomas stary 03.04.06 19:56
nasel jsem o KP nejake informace .............mate pravdu , nebyl clenem ksc

na budovu federalniho shromazdeni probehla omezena soutez, tak jako na mnoho jinych staveb v te dobe (palac kultury, hlavni nadrazi) v roce 1966. co se tehle stavby tyce.......souhlas, taky si nemyslim, ze se jedna o zosobneni komunisticke moci. barak se ostatne projektoval na konci sedesatych let, v dobe "tani" nebo uvolnovani pomeru. i v dalsich umeleckych oborech (literatura, divadlo, film) vznikaly skvely veci, asi nejlepsi za tech pitomejc ctyricet let. uz jsme tu nemeli stalina a klemu ale jeste ne husaka s mildou. k negativnim vnimani tohohle baraku prispela cela polistopadova politicka reprezentace, misto stehovani do malostranskych palacu, bylo namiste zachovani puvodni funkce budovy a tim ji do urcite miry rehabilitovat.
myslim, ze parlament je jednak pragerova nejlepsi stavba a jedna z nejlepsich staveb v praze z povalecnych let...............ale to asi oceni az v budoucnosti
tak tím lépe. Ondřej Císler 03.04.06 21:21
Můj otazník je menší a menší - vyplýval z nevědomosti a především asi z nevědomého údivu nad tím, že někdo ve stínu tak zajímavé stavby mlátí pendrekem . I proto si myslím, že to byla opravdu dobrá otázka. Hurá.
Pragerova architektura Radka Sedláková 04.04.06 16:28
To je moc zajímavé čtení. Zřejmě už platí jen informace, které jsou na internetu - a co bylo před e-dobou, to se nopočítá. o parlamentu se dá najít dost v Archtiektuře ČSR (i když možná v té době byla ještě ČSSR) i v Čs. architektovi, v krajním případě v katalogu Pragerovy jediné souhrnné výstavy z roku 2001.
Udivuje mne, jak dlouho přežívá pověra o jeho členství v KSČ - tam nikdy nebyl. O tom, že byl architektem establishmentu bych si taky dovolila pochybovat - v dobách normalizačních nesměl být publikován, i v době kolem dokončování dostavby Národního divadla a Nové scény kolem toho byly značné problémy, jak to tedy uveřejnit, když je to spojováno s nežádoucím jménem...
Parlament považuji za jednu z nejúžasnějších satveb a zároveň taky za stavbu nejméně pochopenou a nejméně známou, bohužel její interiéry jsou stále jen pro úzkou skupinu lidí. Dnes se uvažuje o tom, že by se bývalý Parlament mohl proměnit v depozitáře Národního muzea. To by tedy byl čin prokazující kulturní barbarství této doby. Kdo ví, kdo si dal tu práci zjistit, jak byl vlastně Parlament navrhován? kdo se kdy zajímal o to, že šlo o dočasné sídlo parlamentu (v šedesátých letech ještě věřili v novostavbu na Letné). V projektu parlamentu je poměrně dost velký prostor věnován využití po odchodu Parlamentu do vlastní budovy - na vrcholku Václavského náměstí by zůstala budova využitelná jajko kulturní centrums velkým sálem, s řadou menších a komorních prostorů, s knihovnou, výstavními síněmi, s restauracemi, včetěn vyhlídkových v posledním patře.Na to vše byla budova také od počátku připravena.
Je zajímavé, že se hodně diskutuje o Parlamentu, méně o bance na Smíchvoě a už skoro vůbec ne o Ústavu makromolekulární chemie, který byl ve své době v ČSR ojedinělou stavbou - ve světě již byly závěsové stěny běžné, tady musely být nejen vymyšleny, ale také musela být prosazena výstavba továrny na jejich výrobu. Samozřejěm - pak se dá zpochybňovat, že tzv. boletické panely se staly morem architektury, ale to bylo způsobeno něčím jiným.
taky se málo mluví o tom, jak dokonale pan architekt Prager dokázal své stavby dotáhnout až do posledního detailu - zase se musím obrátit k Parlamentu, snad jeho vnitřek bude někdy normálně přístupný - a snad tam do té doby z něj ještě něco zbude - nábytek, svítidla, pečlivě vybraná výtvarná díla, detaily kování a detaily technického vybavení. Kdo ví, že po té, co byl po začátku normalizace odmítnut již připravený soubor uměleckých děl současných velkých osobností, zabránil Prager tomu, aby se v Parlamentu ocitla díla osobností ceněných za jiné aktivity, a prosadil, za podpory tehdejšího ředitele NG, Jiřího Kotalíka, že se do prostor Parlamentu dostaly odlitky soch klasiků, takže třeba ve vchodu vítala poslance Rodina od Oty Gutfreunda?
Stranou diskusí také zůstává, jak Prager organizoval svůj ateliér, kdo všechno jím prošel ...
A ještě mimochodem - ta banka na Smíchově má také své souvislosti, bohužel, na rozdíl od Parlamentu, ani pořádně nikde nepublikované. Je to torzo, které samo o sobě a ještě hodncoeno jen v nadzemní části, vskutku působí poněkud podivně.
...Tak jste se pěkně rozpovídali! (7:- )) šakal 04.04.06 17:44
Jen krátce vstoupím...

Z napsaného mi začíná pomalu vyplývat jedna vtíravá otázka: Jak je možné, že Prager, nečlen strany a dokonce persona non-grata (!) si v malé a četnými známostmi provázané komunitě architektů vybudoval takovou profesionální reputaci, že ho dodnes mnozí považují za režimního architekta a komunistu?... Tady by, myslím, mohl pomoci nějaký kunsthistorický exkurs do jeho tvorby (7;- ))

Nic...nebudu rušit a už zas jen přihlížím...
.. malá poznámka.. Blue Monday 05.04.06 00:11
.. dobrý večer..
.. padlo tady srovnání Speer versus Prager.. myslím, že srovnáváte nesrovnatelné.. myslím, že tito dva lidé a jejich tvorba "jedou po jiných kolejích"... Speer se "strefil".. kdyby se "strefil" i pan Prager, byla by jeho architektura pro nás ztělesněním Ideologie a Moci tehdejší doby.. jenomže on neměl "kde brát".. narozdíl od Speera..
architektonicke diskuse ag 05.04.06 15:47
tak trochu tu vyplavala na povrch jedna architektonicka specialita ... schopnost diskutovat o necem, o cemz nevim skoro vubec nic ... jinak speer a prager ... kazdopadne za obema stoji nekolik velmi kvalitnich realizaci, za speerem asi vic
to ag MaS 06.04.06 09:57
můžete mi prosím vysvětlit které realizace A. Speera jsou kvalitní a proč?
muzu ag 06.04.06 10:21
minimalne vsechny s predhitlerovskeho obdobi ... doporucuju si poridit nejakou jeho monografii a prohlidnout si je ... a pak predevsim, vsechny jeho neuveritelne pusobive scenograficke show k propagaci fasismu vcetne svetelnych efektu ... speer byl i scenaristou techto akci ... kdo nevidi jejich pusobivost, protoze jsou spojeny s nacistickym rezimem, sam ztraci ...
srovnej: http://www.brynmawr.edu/emeritus/gather/Lane/images/018.jpg
a: http://www.glasgowfirstaid.org/images/Ground%20Zero%20Lights _1024.JPG
http://images.google.com/imgres?imgurl=http://history.sandie go.edu/gen/filmnotes/images/triumph5.jpg&imgrefurl=http://hi story.sandiego.edu/gen/filmnotes/triumph.html&h=619&w=780&sz =91&tbnid=P8VLhCJ7VNIB6M:&tbnh=111&tbnw=141&hl=cs&start=146& prev=/images%3Fq%3Dalbert%2Bspeer%26start%3D140%26svnum%3D10 %26hl%3Dcs%26lr%3D%26sa%3DN
myslim, ze maloktera architektura vyjadruje tak dokonalou symbiozu formy a programu, a naopak protiklad vynalozenych vyrazovych prostredku a vlastni pusobivosti ...
jinak se samozrejme rad prirazuju do skupiny architektu, ktera hovori o necem, o cemz vi velice malo ...
budu rad, kdyz se zde obcas objevi podobny vstup jako ze strany arch. Radomíry Sedlákové
p.s. jak se divate na Terragniho?
diky MaS 06.04.06 13:21
ale,naneštěstí jsem nikde žádné předhitlerovské realizace neviděl, k Hitlerovi se přidal ve 26letech tedy tři roky po škole kdy tam působil jako asistent. Snad nějakou někdy najdu....
to ag BlueMonday 06.04.06 13:32
.. myslím, že je důležité spojovat Speera s nacismem.. protože bez něj, by pravděpodobně nebyla ŽÁDNÁ "speerova" nebo "nacistická" architektura.. a stejně tak, by nebyl Bauhaus a všechny avangardy bez silně levicově zaměřených umělců.. je zvláštní, že obojí je dnes bráno jako "špatné".. ale vnímání Speera je tím "postiženo".. Bauhasu nikoliv..
... tudíž oddělovat nacismus a Speera nelze.. Speer totiž "šil na míru".. a protože nebyl "levičák", jelikož pocházel z poněkud odlišných poměrů (bohatá německá rodina, tři generace architektů a domácí učitelé).. tak z toho vznikla "mýtická", "fantastická" architektura obracejí se nikoliv k "dopředu" (jak tomu bylo u levickových avantgard), ale "zpátky" .. do historie.. "ke kořenům".. a podařilo se mu právě díky úzkému spojení s politikou vytvořit celistvou "kulturu Třetí říše" (od hraničních kamenů až po přestavbu Berlína)..
.. dneska se architekti distancují od jakéhokoliv "příznání se" k politickému systému.. a výsledkem jsou spíše díla plná estetických zážitků, technologického pokroku a "funkčních" dispozic.. Speerova architektura je obdivuhodná právě pro toto své úzké spojení.. protože Speer se jednoduše "strefil".. :o)
? Jan Kratochvíl 06.04.06 13:35
"podařilo se mu právě díky úzkému spojení s politikou vytvořit celistvou "kulturu Třetí říše" (od hraničních kamenů až po přestavbu Berlína).. "
... a nějaký koncentráček by nebyl?
to JK.. Blue monday 06.04.06 13:48
.. ne.. nebyl..
.. vždyť jsem to říkala, Speerovi nikdo neodpustí nacismus.. levicovým umělcům "komunismus" a všechno s tím spojené odpouštíte.. zvláštní schizofrenie..
.. BM
...tak zas nakukuju...a co nevidím...! šakal 06.04.06 14:26
...Diskuse od Pragera naprosto plynule přešla na levicovou avantgardu a nazikunst...

Neříkejte, že vás to všechny napadlo v souvislosti s Pragerem jenom tak! To asi nebude náhoda, nebo ano?
ad šakal ag 06.04.06 15:10
ja bych to neprecenoval, tady se diskuse vetsinou vyviji bez ladu a skladu a konec se zacatkem nemaj spolecnyho treba vubec nic ...
...no...je to na vás...(7:- /) šakal 06.04.06 15:35
...Já tu jen nadhodil námět a doufal jsem, že se ujme.

Ovšem...to o tom "přeceňování"...Vaši jistotu, že jde o náhodu, bych rád získal - PROTO jsem tohle téma načal!
.... BlueMonday 06.04.06 20:32
.. řeč plyne.. nevím proč se za každou cenu křečovitě držet tématu.. no dobrá.. jak je libo.. ale v tom případě by to chtělo nějakého moderátora, který by to vše sledoval a občas něco promazal..
.. mějte se.. BM
... jistě, pane Kratochvíl ... GeoN 06.04.06 21:08
... máme toho "na skladě" hodně -> koncentráčky, alžirské válčiky, anglická impeříčka (trvající velmi dlouho, jak jistě víte) ... a tak Gulagíčky ... atomové bombičky a raketky ...

... vztahujeme-li cokoli k nějakému ideologicko-politicko-mocenskému úkazu, pak tak čiňme vždy a ve všech případech ... pak dostanete sice nikoli nějakou "objektivní optiku" (to je legrační, že ano?), nýbrž spíše vyrovnaný "osobní postoj" ...

... Vaše poznámka je velmi "slabá" ...

... jistě: Albert Speer vytvořil cosi co bylo ve významném souladu s tím, co nacismus vyslovoval ... nebyl jediným intelektuálem, který nacismus přijal jako možnou alternativu ... k čemu? ... jistě: k anglosaskému (hlavně a význačně) "liberálnímu" kapitalismu na straně jedné a k pseudo-marxistickému "levičáctví" Rosou Luxemburkovou počínaje a Stalinem konče (a to včetně příslušné "praxe") ... tak byl totiž nacismus "původně" myšlen ... víte pane Kratochvíl on měl nacismus, i "klasický" fašismus italský, velmi složitý vnitřní vývoj ...

... jste si jist, pane Kratochvíl, že kdyby vám v roce 33 bylo dvacet a byl z německé živnostnické rodiny, že byste neskončil jako dozorce v Treblince? ... hmmmm ... nevím, nevím ... po bitvě je každý generál ...

***

... víte, i velký "demokrat" z aristokratické rodinky Churchill trénoval v mládí svou "demokratičnost" v typicky imperiálních válkách ... pokud zrovna nehrál pólo v důstojnických klubech britských posádek v zemích všech těch méněcenných ras, které mu mohly tak akorát leštit boty ... a říkat mu: "Sáhibe" ... kam se pan Hitler, ten český kaprál, na staré dobré Brity hrabe ... žabař ...

... a že bylo panu Hitlerovi z Bauhausu špatně od žaludku? ... nedivím se mu ... mě také ...
pro geonka pm 06.04.06 22:12
doporucuji vam ustavni lecbu. co nejdriv.
Stoupa opět na archiwebu Jan Kratochvíl 06.04.06 22:12
Zdravím všechny neonacisty. Díky za výklad dějin vašeho hnutí. Ujímám se tímto moderováním diskuse a další komentáře GeoNa a BlueMonday smažu.
a je to tady... Ondřej Císler 06.04.06 22:21
...tak jak byli ostrakizováni někteří současní čeští architekti, tak jak byla ostrakizována architektura jako "nebezpečná" odbornost, byl ostrakizován i GeoN. Nevím, jestli je to dobře nebo špatně, nespíš právě slaví heroický přechod do ilegality. Musí být spokojen - zase něco světodějného.
................to jan kratochvil tomas stary 06.04.06 22:31
nemazte................

nechci nikomu delat advokata, ozhodne nejsem neonacista a nevim jestli s podobnymi smery sympatizuje geon nebo blue monday
ale pokud si znovu proctete posledni prispevek geona, po obsahove strance mu lze tezko neco vytknout..............snad krome posledni vety

pokud myslite, ze ano, sem s tim

asi to tady schytam
Je dobře GeoNa ostrakizovat Jan Kratochvíl 06.04.06 22:35
Pokud někoho GeoNovy průjmy baví, doporučuji jeho blog. Poslednímu komentáři bych vytknul celý obsah. Howgh
............... tomas stary 06.04.06 22:42
diky za nazor
to ag........10:21 tomas stary 06.04.06 22:49
" ... a pak predevsim, vsechny jeho neuveritelne pusobive scenograficke show k propagaci fasismu vcetne svetelnych efektu ... speer byl i scenaristou techto akci ... kdo nevidi jejich pusobivost, protoze jsou spojeny s nacistickym rezimem, sam ztraci ..."

doporucuji vam shlednout dokument Triumph des Willens / Triumf vůle od Leni Riefenstahl, mozna zmenite nazor na pusobivost jeho scenaristickych schopnosti
hodnoceni na zaklade par dokumentarnich fotografiii je trochu mimo
...Jéje,... šakal 07.04.06 01:25
...tak to zas končí ve sračkách (7:- +)

Nadalo by se nějak zařídit, Geone, že byste se vyjádřil alespoň v jednom ze svých příspěvků k tomu Pragerovi?

...Já se tu snad zas nic nedozvím (7:- /)
... co chcete slyšet, šakale ... GeoN 07.04.06 02:13
... že je "Marťanský Modul" Komernční banky přízrak, který už zabořil své nohy tak, že si ho už nelze odmyslet? ... nevím ...

... zde se snoubí příšerné domy /včetně Národního shromáždění a všeho dalšího/ se vztahováním se k nelegitimnímu (po většinu své existence) mocenskému režimu, což nebyl Speerův případ, který se nám sem tak nepříjemně vnutil ...

... co mám říci více? ... to by bylo už na "traktát" ...

***

... pozn: mám v tomto sloupečku jediný (tedy dva) příspěvek ...
...ale jo...dobře... šakal 07.04.06 08:21
...Já jen, aby to zas neskončilo hádkou o holocaust...nebo tak něco (7;- ))

Jinak...traktátek by byl dobrej (7:- ))
ad tomas stary ag 07.04.06 10:46
ten dokument jsem videl, proc bych mel zmenit nazor? s tim, ze hodnoceni na zaklade par fotografii je mimo souhlasim i v rovine mimo tuto debatu, diky
...SLOVO DO PRANICE: šakal 07.04.06 12:03
Můj vztah k Pragerovi je nejistý. Nebudu zatím předestírat žádná svoje estetická hodnocení - počkám si na ta vaše. Jen mám dojem, že by bylo dobré pokusit se odpovědět na následující otázky:

- Byl Prager tak dobrý architekt, že mu stát dával ty nejvýznačnější zakázky přestože jeho samotného režim nesnášel?
- Pokud ano, čím se kvality jeho díla projevují?
- Bývá Prager hodnocen jako "režimní architekt" proto, že byl autorem nejprestižnějších zakázek a motivem takového hodnocení je tedy profesní rivalita...?
- Nebo je toto hodnocení Pragerovy osoby odvislé od vnitřních kvalit jeho tvorby?

...Tohle by mě opravdu zajímalo!
...no...copak? šakal 09.04.06 23:22
...Nějak to tu chcípe. Že by se nikdo necítil na ty otázky? (7:- | )
Domněnka Jan Kratochvíl 09.04.06 23:27
Ode mě žádné názory nečekej, protože jsem Pragera v životě neviděl a genezi jeho staveb neznám.
Pokud však významné zakázky realizoval za totáče architekt, který s režimem nesouhlasil a kritizoval jej, tak pak tu asi byla demokracie.
...Já si dělal naděje,... šakal 10.04.06 10:09
...že snad kromě lidí, kteří ho blíže znali, b se tu mohli lidé vyjádřit i k tomu, JAK na ně Pragerova architektura působí. Jestli v ní snad není něco, co způsobuje, že jejího autora samotného vnímají někteří kritičtěji, než by si za své osobní postoje zasloužil...

Nevím, mám z Pragerovy architektura určité pocity...dojmy...a rád bych věděl, zda mi je někdo potvrdí či vyvrátí.
:sakal pm 10.04.06 11:54
nechapu proc se stale snazite hledat nejake pozadi tech veci . bud vas zajimaji Pragerovi moralni kvality, nebo jeho domy. musite si vybrat. netvrdim, ze ty veci nesouvisi, ale pokud hodnotim kvalitu jeho staveb (tak vyznel vas uvodni prispevek) je pro mne jeho moralni profil irelevantni.
...no...dobrá, pm... šakal 10.04.06 15:19
Jestli mi dobře rozumíte, mě nejde o to, zatratit Pragera jako osobu morálně vadnou. Zajímá mě, proč někteří lidé jeho architekturu vnímají jako "režimní", "oficiální". Zda je to dáno charakterem té ARCHITEKTURY nebo jen vlastnostmi TVŮRCE...eventuelně povahou samotných HODNOTITELŮ.
to pm Ondřej Císler 10.04.06 22:28
vlastně s Vámi souhlasím i nesouhlasím. Nemyslím se, že morální profil architekta je irelevantní. Na druhou stranu považuji za téměř nemožné, aby ho ostatní hodnotili, a za skoro nemorální, aby ho hodnotili ve chvíli, kdy se už nemůže bránit ( ještě vizi debata s památkáři a jejich argumenty typu "pan architekt není pokorný"). Přičemž vše jakoby poukazovalo k tomu, že to, co zbyde z architektury, když uplyne hodně času a současníci zemřou, je jenom jakási ozdoba, dekorace, svět krásy, který stojí mimo ostatní hodnoty....Proč považujeme pyramidy a řecké chrámy za krásné, proč na jejich odkazu stavíme další konstrukce architektonické tvorby, když vznikaly za hojného prolévání krve a utrpení nevinných lidí? Domnívám se, že jsou to odkazy na vyšší hodnoty, na principy které, jsou vlastní lidským duším bez ohledu na čas a prostor, na rezonanci náboženského a racionálního, co stále vyzařuje z těchto architektur a co je zpětně morálně obhajuje. Ale Prager mi zrovna v tomto smyslu dvakrát nerezonuje. Kvality, které u něj vidím, jsou spíše zemité a netranscendentující.
...Tak to vypadá, že tu už nic nepřibude... šakal 14.04.06 00:22
...Děkuji všem diskutujícím za podněty. Osobně se mi nejvíc zamlouvaly první příspěvky Ondřeje Císlera - díky, pane! (7:- ))
Smysl Architektury a jejího hodnocení LT 14.04.06 13:53
Nejsem architekt, ale jsem si jistý, že vycházíte z neurčenosti významu jednotlivých hledisek hodnocení.
Společenské aktivity architektů nebyly, nejsou a nebudou na architektuře - stejně jako v jiných oborech - to hlavní. To má velký význam pro hodnocení člověka, ale ne jeho díla. Dílo má své hodnoty. U staveb resp. architektury jsou pro další nedůležité společenské souvislosti. Význámné jsou užitečnost, krása, trvanlivost, vztahy k okolí a podobné. A to tady je kámen úrazu: Prager navrhoval jednak budovu a jednak gesto, ozdobu, ohromovadlo. A bohužel to gesto bylo často přílišné a nefunkční. Nevím, jstli to nesouvisí s těmi společenskými poměry, třeba ne. A pro mne je právě na parlamentu právě to gesto, ten železniční most či jak to hodnotově pojmenovat, to je to, co je sice úžasné, ale hrozné až hnusné.
Co o něm víte? Jan Línek 20.04.06 00:27
Náhodou jsem sem zavítal po upoutávce na hlavní stránce.Velmi se mě dotýká jako jeho žáka,člověka který jej opravdu znal v jeho rozporuplnosti pokud je zde mimo jeho dílo,které je pochopitelně architekturou-jinak byste o něm nehovořili,rozebírán jeho mravní profil a politické zařazení.V jeho díle a záměrně říkám díle jsou pochopitelně věci,které nebyly uchopitelné ani pro mne a mohl bych i v mnohém na chatu souhlasit.Nemohu Vám však nesdělit,že Karel Prager byl velmi citlivý člověk a to říkám přesto,že mne s Milunicem z atelieru vyhodil pro různost našich pohledů na tvorbu-ani se mu nedivím.Prosím Vás nehovořte o jeho morálním profilu když o něm nic nevíte,jaké blbosti jsou tu zaznamenány co se týče jeho příslušnosti k bolševické partaji.Je jistě zvláštní,že získal tak významné zakázky z rukou bolševika-ono ho to stálo také nezměrné úsilí,spoustu sil při organizaci projektování-to jsme si od něho odnesli-jistou důslednost.Prager nebyl od řady svých vrstevníků oblíben,protože vně dovedl být až krutě cílevědomý,ale sáhněme si architekti do svědomí jaké mezi námi panují vztahy a jací jsme my!Řada z těch kteří ho odsuzovali to dělali jenom proto,že na něho neměli.Ale dost ,to nemá cenu,to je zatraceně složité,ale nemohu než se ozvat,když on už nemůže.
...Dobře, pane architekte...díky! 20.04.06 09:01
Právě kvůli příspěvkům, jako je Váš, jsem tohle téma založil. Že se na Pragera někteří dívají úkosem, je věc, kterou zmiňujete i Vy sám. Kromě toho také píšete: "...V jeho díle...jsou pochopitelně věci, které nebyly uchopitelné ani pro mne..."

...To je PŘESNĚ to, o co mi tu šlo. Čím to, že Pragerova tvorba vyvolává určité rozpaky?

Se šakalím pozdravem! (7:- ))
Muze byt architektura politicka? Jan Růžička 20.04.06 11:42
Myslim si (a doufam), ze az na par vyjimek ne. Za ty vyjimky bych povazoval stavby, kde se ideologie propsala do formy a tech podle mne moc neni. Po 50, 100 letech z ideologie nezustane nic a zbude tu jen barak. Dobry, nebo spatny. Zeptejte se dnes lidi, kterym je 20 let, jestli povazuji konkretni Pragerovy baraky za komunistickou architekturu. Vetsina podle me rekne, ze takove obludy by na to vypadaly, ale nikdo si to nebude spojovat s necim kadrovym profilem. Nove generace NASTESTI NEZAJIMA IDEOLOGIE ani v architekture ani nikde jinde. Pojdme se tim inspirovat a bavit se jen o tom, jestli jsou ty baraky opravdu tak hnusne jak se zdaji me, nebo je v nich nejaky dalsi rozmer, ktery vidi napr. pani Sedlakova.
PS: Opacne nazory samozrejme respektuji, kazdy ma jiny vkus.
těžkopád sorry 20.04.06 15:22
Nemám sílu číst všecky ty přechozí příspěvky a jemné nuance úvah o osobě Pragera. Je mi líto. Proto mám pocit, že se nikdo ještě nezmínil o jeho architektuře. Tady je můj návrh: jeho práce mají "těžkou prdel" - jsou těžkopádné, chybí jim elegance.
...Že bychom se přeci jen dostali... šakal 20.04.06 17:55
...k nějakému hodnocení Pragerovy ARCHITEKTURY? (7;- ))
Zbourat Jan Růžička 27.04.06 14:13
Těžko bych dal dohromady všechny důvody, proč jsou ty baráky tak strašné. Na svém osobním seznamu oblud ke zbourání je řadím hned vedle panelákových sídlišť. Mají dokonce oproti panelákům tu výhodu, že v nich nikdo nebydlí a nebyl by takový problém je nahradit něčím vkusnějším.
sem s nimi pm 27.04.06 14:40
dobre, dejte dohromady alespon tri. ocekavam kritiku s vecnymi a fundovanymi argumenty . s hodnocenim typu "nelibi ", "je to hnusne", apod. neztracejte cas. nema zadnou vahu.
destrukce široko daleko Vích 04.12.06 20:53
to je divné, že se to kritizování tak zaseklo, tedy:
1. všechny jeho pražské realizace jsou totálně arogantní vůči kontextu v urbanistickém měřítku
2. všechny jeho pražské realizace jsou totálně arogantní vůči kontextu architektury
3. všechny jeho pražské realizace jsou totálně arogantní vůči kontextu detailu a řemesla
což má v součtu za důsledek destrukci městské struktury a genia loci v daném místě. Pokrytecky se to dá nazvat jako práce s kontrastem, to ale nic nemění na ničivosti jeho zásahů. To že to dělal pečlivě ho v mých očích neomlouvá.
ad: destrukce Jan Sommer 05.12.06 12:41
Podle mého názoru jsou Vaše výroky výstižné, i když vlastně nevím, jestli si jen neděláte legraci (protože tady většinou slyším slova obdivu k dílům 60.-80. let 20. století). Problém ale nemá cenu sledovat jen na díle pana arch. Pragera. Jde o to, že zřejmě se tyto divné věci, ta podivná prostředí s nevábnými plochami betonu, skla a plechu, zpestřovanými jen rytmem nějakých černých zčásti odchlíplých gumových těsnění, nitrolakovanými palubkovými podhledy, plastovými mřížkami větráků či šmouhami od zaprášeného deště, že se tedy takové věci části lidí skutečně líbí. Pokud jde o nějaké orgie tohoto nového stavění, jak je já znám např. z Budějovické v Praze 4 (zmiňoval jsem se o tom tady např. ohledně olloku, ale i jinde), tak tam v zásadě nepříliš staré "historické" prostředí, navíc nedokončené podle původního plánu, prakticky úplně zmizelo. Tak tam tudy jen tak proběhnu, chvíli počkám na autobus v tom uragánu, co i za bezvětří mezi těmi veledomy duje (pokud prší, tak je to opravdu chuťovka), a jsem pryč. Aspoň mně (ale nejen mně, i když já to nedovedu vyjádřit tak přemýšlivě jako někteří ti kulturní ekologové) už delší dobu připadá nejstrašnější ten přerod ve starých městech, na předměstích i na vesnicích. Tady někde o tom také nedávno někdo hovořil z druhé strany, jak je pro něj, jako pro vlastníka novostavby na vesnici bezvadné, že to má tak nějak podle svého, že tam odtud má dobrý výhled, že velká okna umožňují spojit obývák s "krajinou". No ale to nevidí ani on, ani ouřadové - o architektech si už iluze nedělám - jak je to prostředí rozrušené? Že mu ten jeho "solitér" nepomohl, naopak? Zmiňoval jsem se tom, a tak to tady asi spíše drze opakuji, že to nejspíše nějak souvisí s osobnostmi a vývojem našeho architektského školství. Je to tedy stav, se kterým asi nelze moc dělat (zvláště, když se třeba líbí architektům). Ale vesnice se nemohou změnit v galerii architektonických "činů" (ve smyslu jakési upřílišněnosti či "pozámečtění" jsou takovými "činy" i ty "katalogové" domy, protože je na nich nejvýraznější to, že okázale přehlížejí prostředí). A města by se neměla znešvařovat "činy" typu "Federál" (i když ředitelovi NM to s růžovou košilí před tou bednou dnes v novinách fakt seklo). Chápu ovšem, že dochází i k tomu, že takové stavby mohou být památkově chráněny (nakonec i z mnohých románských kostelů, o jejichž významu a ochranyhodnosti jaksi nikdo nepochybuje - aspoň pokud vím -, může být celá řada výtvarně druhořadých a technicky odbytých). Proč ne, hlavním úkolem památek totiž není být povinně uctívané, ale lze je užívat jako zdroj poznání, pochopení, předmět zájmu nebo úředních rejdů. A na to se hodí i kterákoliv moderní stavba. Takže jsem vlastně zase skoro nic neřekl, jen jsem zdržel pár bláhovců, co dočetli až sem - zase je to pro ně varování pro příště!
destrukce Vích 06.12.06 00:40
Legraci si nedělám a souhlasím, Prager je jen vrcholek ledovce.
Zbourat, jistě! Augeblau 21.04.07 21:14
Postavte se někde mezi Petschkovým palácem a Domem potravin a zkuste si novinama zastínit tu "úžasnou " bednu nad fasádou býv. tuším burzy a okamžitě se uleví Vašemu oku i duši. Prager ve většině realizací uvnitř města jenom ve velkém opakoval všechny ty realizace nákupních středisek a okresních sekretariátů v menších městech od méně úspěšných zlotřilců. Záměrně agresivní : Tak takhle to teď bude, holoubkové! K jeho odkazu patří i řada jím navržených demolic, naposled to mělo být parkoviště místo synagogy na Smíchově.
Větrák Vích 23.04.07 22:52
On i ten větrák uprostřed Palachova náměstí je luxusní brutalismus.
Redakce LN v tom má zjevně jasno pipe 24.04.07 02:23
http://lidovky.zpravy.cz/ankety.asp?id=COJENEJOK
...Taková anketa jednomu nažene strach!... šakal 24.04.07 21:20
§ :- | )

Když tam čtu ty apologetiky Džona Dovanni, tak mě chatá fantas... (7:- P)
to sakal... ... 24.04.07 23:39
a heledme se sakal se vratil !!! doufam ze trochu rozvlni vlny archiwebu
a co pakul? Vích 24.04.07 23:47
Don je na 2. místě hmed za federálem, to je slušné umístění.. Zajímavé, že pakul se těší oblibě.
prager j.e.j 29.04.07 15:10
anketa je nesmyslná pouze zbytečně brojí proti sice nepopulární ale úžasné stavbě nevím co na ní pražákům tak vadí mají ve městě spoustu mnohem odpornějších a nezajímavých staveb. Kupříkladu zavěšené stěny směrem k Muzeu jsou dokonalým technickým prvkem i krásné na pohled. FS na rozdíl třeba od sousedního muzea, které nenabízí žádnou zajímavost nebo něco k povšimnutí. Argument o nějakém ničení pražského genia loci obstát nemůže, v praze se v dnešních poměrech přecpaných ulic zahlcených automobily nic takového najít nedá. Nadstavba FS připomíná kupříkladu El Lissitzkeho žehličky mraků z 20. let a to je krásná věc.

...no jo..."připomíná"... šakal 01.05.07 02:08
...Hm...
pro j.e.j. Vích 01.05.07 11:28
Obhajoba Pragera ve stylu - jaké ničení genia loci? vždyť už žádný neexistuje - je typický. Příklon ke vzorům komunistické architektury taky mluví jasně.
prager j.e.j 05.05.07 10:13
Pochopil jsem z vaší odpovědi, že mě snad podezíráte z přehnaného sympatizování s komunismem a tím co představuje. Neobdivuji se mu je to pro mne hrozba stejně jako pro každého slušného člověka. Nenalezl jsem lepší příklad než žehličky. Podle vás se podobá čemu? Typický argument to je, ale já situaci u muzea jinak než vypadá teď neznám. Možná byste mi mohl vyložit co pro vás pražské genio loci znamená, aby jsme se bavily o tom samém.
žehličky Vích 05.05.07 12:34
Žehličky jsou dobrý příklad, domnívám se, že je Prager znal taky, stejně jako plánovači magistrály znali Pragera a ten zpět Miljutina s koncepcemi lineárního města a socgorodu. Prostě si myslim, že Prager je nositelem socialistické architektury se vším všudy, byť Jan Línek tvrdí, že byl antikomunista. Praha je pro mne po staletí rostlé město s vnitřní logikou centrálního města s hradem na obzoru, tak mě děsí ty zóny destrukce.
prager j.e.j 05.05.07 16:26
Praha vždy bude rostlé město o tom nepochybuji i ten hrad nad ní určitě zůstane. Ovšem FS právě dokladuje tuto rostlost, co je tato stavba jiného než prorůstání jedné stavby do druhé - jako ve středověku. Za děsivý příklad spíše považuji Josefov. to je zóna destrukce gigantických rozměrů. Po staletí rostlé domy byli smeteny a nahrazeny banální architekturou, předpokládám také památkově chráněnou. Pragerova architektura také zažila destrukci, mám na mysli interiéry polského institutu na Václavském Náměstí. Nejstarší bruselový interiér u nás vzal počátkem devadesátých let za své. nedá se s tím nic dělat to je vývoj architektury. Pokud jde o "vnitřní logiku centrálního města" toto podle mého názoru již dlouho centrum Prahy neplní. Neznám moc obyvatel Prahy, kteří by rádi chodily do centra spíše se mu vyhýbají. Pokud v centru nepracují tak tam většinou ani nenakupují, protože to co najde v centru najdou třaba i na Chodově, tak proč do centra? Když mají volno tak spíše utíkají z města a k tomu právě potřebují pražskou transverzálu, která vede okolo FS. Problém je spíše s cestou a ne přímo s domem. I na starších řešeních situace okolo muzea je na místě současného FS vždy nějaký dům. Koncepce socgorodu se týká pouze nově zakládaných měst, ale také si to možná špatně pamatuji, už dlouho jsem na konstruktivisty nenarazil.
no nevim Vích 05.05.07 21:09
Já mám centrum rád a myslim, že ho transverzála narušuje stejnou měrou jako spoluplánovač Prager. Architekti jsou z něj ale v 90% paf, myslim, že je to profesionální deformace.
prager j.e.j 06.05.07 14:53
Jsou z něho paf, protože nikdo jako on v současnosti v naší architektuře není. Žádný ze současných architektů, nemá takový technologický náskok, jako on ve své době. Navíc dokázal o architektuře slušně teoretizovat, byl redaktor architektury ČSR, navrhoval od počátku 60 - tých let grafickou úpravu časopisu . Nečinilo mu problém řešit interiery stejně dobře exteriery. Určitě by navrhl zajinavý projekt na letné, kdyby mohl.
měl jsem v noci sen Vích 07.05.07 11:26
ve finále se setkal Prager x Kaplický a Zaha Hadid hlasovala pro Pragera!
Doktore kopie z "pohrdání" Vích 18.08.09 11:33
S tím Aulického bajkonurem máte samozřejmě pravdu, to je jasná vražda. Apropo destruktivní vstupy Aulického do kontextu Prahy jsou po celou jeho kariéru - dříve s Malátkem a Loosem Plynoprojekt, po revoluci ta administrativní zóna v Michli, budování Pankráce, Administračka na Těšnově, Mafra na Smíchově, ten rozhodně taky není žádný začátečník. Ale mně přijde zavádějící brojit tady osobně proti Corbusierovi, Pragerovi, Filsakovi nebo Aulickýmu a řadě dalších, ten problém je obecný a nazývá se brutalismus. To je myslím jádro problému, tahle ideologie. Ti jednotlivci už akorát slouží slepě tomu zvěrstvu.
>Vích Dr. Lusciniol 18.08.09 14:21
Děkuji, již jsem to také našel. V uvedené adrese jsem si všiml nemíněné mezery (cate gory) ). Nejdříve si to zde ale asi vše postupně pročtu.
SPAM - Karel Gott PRAGER Pureboy 19.09.09 21:19
http://kultura.idnes.cz/vladimir-518-chysta-predstaveni-v-bu dove-federalniho-shromazdeni-p8q-/divadlo.asp?c=A090918_1254 15_divadlo_ob

urcite bude stat za navstevu.
"dospělost" Vích 07.11.09 18:42
Jsem si tu po čase pročetl od začátku jednotlivé příspěvky. Mi tak napadá do jaké míry byli vlastně obecně architekti 20. století profesně "dospělí"? Je to jako - dej malému dítěti do ruky samopal a vystřílí si rodinu.
>>"dospělost" gallina scripsit 08.11.09 07:50
Věta "Dej malému dítěti do ruky samopal a vystřílí si rodinu" obsahuje v sobě mnoho z esencie onoho 20. století a tedy i poskytuje pěkný základ k úvahám o oné době, potažmo architektuře a možná i o té dospělosti.
Snad o dětství? "Nechte maličkých přijíti ke mně" je takto i poddání se osudu býti ukřižován. To už je ale jinde. Jestli to jde.
K "originalitě" budovy Federálního shromáždění SJ 24.11.09 03:33
Stačí zadat do wikipedie název sídla FBI ve Washingtonu : "J. Edgar Hoover Building in Washington D.C." a shlédnout fotografii,
nebo se podívat na "originálnost" arogantní československé dobové produkce, respektive na architektonické návrhy na dostavbu Staroměstské radnice z šedesátých let v knize "Srdce města", vydané Útvarem rozvoje hl. m. Prahy v roce 2008 : návrh K. Kouby a J. Matyáše - 1966, dále návrh Václava Hilského a O. Jurenka - 1966.
Podobností je, až z toho bolí hlava. Co o tom soudíte kolegové Víchu, šakale, Dr. Luscinole a další ?

Ad j.e.j. : Z vašich příspěvků mě napadá, že asi plně nechápete, co vlastně tvoří onu obdivovanou, ale velice křehkou a zranitelnou rozmanitost a malebnost Prahy... Víte, díla brutalismu a arogantních novodobých monster sice představují další stavební vrstvu v dějinách krásné Prahy, ale k tradičně cítěné harmonii románského slohu, vedle gotiky, renesance, baroka, atd. rozhodně nepřispívají, své kultivované okolí totiž v zásadě negují, cíleně ho svým měřítkem, hromotluctvím, i distancí od okolní blokové zástavby destruují a v tom pro tak výjimečné a citlivě rostlé město rozhodně nevidím žádný přínos. To je také důvod, proč tentokrát ostře nesouhlasím s názorem J. Sommera, že by se takové stavby měly i přes tato negativa a problematičnost památkově chránit. Proč uměle zachovávat objekty působící neměstotvorně? Proč uměle zachovávat budovy, které byly stavěny s cílem, aby bořily a rušily jinak kompaktní strukturu města? Proč uměle velebit a uchovávat zrůdnost a arogantnost v našich městech, není ji už kolem nás i tak přespříliš ? Nepostačí ke studiu a jako varování do budoucna jejich přesné zdokumentování - detailní fotoarchiv !!!!!! Doporučuji pro j. e. j. častěji navštěvovat Prahu, více se kolem sebe dívat, učit se vnímat krásu a řemeslo(možná že to jde), pochopit smysl historismu a architektury 19. století v kontextu doby a prudkého rozvoje velkoměsta a městské společnosti, jeho nesporné uměleckořemeslné a urbanistické kvality (ač modernisty dříve zpochybňované)... , všichni totiž nejsou jako vaši pražští přátelé ze sídliště, někteří, třeba jako pan Vích, Dr. Luscinol, Sommer, šakal, šárka, nebo já, do centra určitě rádi směřujeme, a kvůli obchodnímu domu Palladium to tuším nebude... Pac !
re SJ Vích 24.11.09 10:42
J. Edgar Hoover Building 1964 je v projektu o 2 roky starší než studie FS z 1966 - stejně jako řada soutěžních návrhů na staroměstskou radnici taky z 1966. Pravděpodobně to v tom roce byla trendy figura, ale neumím to rozklíčovat, kdo byl první vynálezce. Mně se brutalismus hnusí a myslím, že patří na smetiště dějin jako každá totalita.
Atelier Gama Ludka 09.12.09 03:44
Mám, prosím, dotaz. Jmenoval se Pragerův atelier ještě za komanče atelier Gama? Zatím jsem nehledala v publikacích, ale na netu je to dost těžké. Myslím, že ano, ale nejsem si tím jistá. Každopádně atelier s tímto názvem funguje dodnes. Nikde jsem ale nenašla, kdy byl založen.

Děkuji,
Ludka
...Ano...byla to Gama... šakal 10.12.09 13:49
...Ateliér byl v takzvaných "Kostkách" u kláštera Na Slovanech (Emauzy) poblíž Karlova náměstí. Jsou to tři domy s ocelovou nosnou konstrukcí a boletickou fasádou. Dnes tam sídlí Odbor městského investora a Útvar rozvoje města. Kam se přestěhovali Pragerovi pohrobci, nevím.
ty tři baráky u Emauz šárka 10.12.09 22:31
Tak tam jsem byla zorvna nedávno v souvislosti s diskutovaným konceptem pražského ÚP a padlo to tam na mě tedy děsně .
Atelier Gama Dr. Lusciniol 11.12.09 09:45
Ponořujíce se do hlubin dějin české architektury, matně si vzpomínám, že Sdružení projektových ateliérů (ateliery Alfa, Beta, Gamma, Delta a Epsilon) bylo založeno v roce 1967 a roce 1971 bylo pohlceno Projektovým ústavem pro výstavbu hl. m. Prahy, se sídlem, jak "šakal" zde píše, v pro ten účel postavených "kostkách", pod Emauzy. Mám takový pocit, že ty "kostky" měl na svědomí sám Prager.

Atelier Alfa vedli manželé Machoninovy, Beta Šramkovi, Bočan a Rothbauer, Gama Prager a Kadeřábek, Epsilon Filsak, Bubeníček a Švec. Po "plyšáku" arch. Prager obnovil Atelier Gamma, Věra Machoninová Atelier Alfa ale například "projektový ateliér Epsilon" dnes provozuje jakýsi ing. Jiří Rynda a s původním ateliérem samého jména nemá jinak nic společného..

Jak již jinde zmíněno, v roce 1968 měl přibýt Ateliér Eta a později pak vznikl třeba Ateliér Omikron, později Omikron K arch. Martina Kotíka, který sám v 70tých letech pracoval v ateliéru Alfa, či začátkem 90tých let, arch. Línek, který kdysi i s Miluničem pracovali u Pragera, v Atelieru Gama, krátce místořediteloval v Ateliéru Delta.

Sdružení projektových ateliérů vzniklo jako protiklad tehdejších mamutích projektových ústavů a i po svém pohlcení, na začátku"normalizace", si udržovalo částečnou vnitřní svobodu, často poskytující útočiště režimu nepohodlných lidí (např. Dienstbier)
...Jo jo... šakal 11.12.09 16:47
...přesně tak. Ty "Kostky" projektoval také Prager a je to na nich zatraceně patrné - od urbanismu, přes fasády a dispozice až po TZB.

Už samo usazení do situace je příznačně "pragerovské". Stavební program by bylo za normálních okolností možno umístit do běžného objemu zvíci dvoukřídlé čtyřpodlažní budovy, která by se pak uvnitř podle momentálních potřeb dělila po patrech či prostřednictvím schodišť na menší provozní celky. Ovšem tady je kvůli kapriciózní formě vše rozděleno do třech samostatných objektů. Lehkost, s níž bylo rozhodnuto zbořit kvůli novostavbě sousední klasicistní objekt, v němž sídlilo ambulantní oddělení dětské ortopedie, je také vypovídající. Ovšem v důsledku obvyklých postranních cestiček, jimiž se ubíralo mocenské rozhodování oněch časů, se podařilo řediteli příslušné nemocnice úplnému zbourání ambulance zabránit. A tak tam dodnes bezmocně stojí torzo domečku, jež bývalo určeno k tomu, aby ustoupilo "lepšímu příštímu". Jeho žlutá omítnutka se zrcadlí v boletických panelech pyšné moderny, která je od jeho fasády vzdálená místy jen asi na dva metry – přesně tam, kde se lžíce bagru kdysi náhle zastavila. Domeček připomínající vykotlaný zub se zoufale drží na kraji opěrné zdi, jakoby čekal, kdy ho ta zpupná skleněná stavba v sousedství srazí z náspu do ulice Na Moráni – „agresivita jako program“.

Hmotové řešení těch tří domů značně ovlivnilo i provoz areálu. Spodní dvě podlaží každého z nich tvoří úzká podnož, na níž sedí vykonzolovaný balík vyšších pater a výsledkem je jakýsi zvláštní výtvarný směr, pro nějž by se asi nejlépe hodilo označení "houbismus". Využitelnost spodních podlaží je v důsledku omezeného půdorysu minimální, neboť kromě komunikačního jádra se do nich vejdou jen asi tři kanceláře a dva záchody. Člověk se neubrání vtíravé námitce, že kdyby se nižší patra využila stejně důkladně jako ta vrchní, nemusel by se jeden z těch třech domů vůbec stavět.

Zvláštní srostlice, kterou domy v situaci zdánlivě vytvářejí, není vůbec nijak vyjádřena vnitřním provozem. Jeden dům stojí ve skutečnosti zcela samostaně a ani u dvou zbývajících společná podnož neumožňuje komunikační propojení. Hygienické zázemí připomíná svými půdorysnými rozměry šatník…

Od kamarádů vím, že v létě je v některých kancelářích 38°C, protože italská klimatizace z konce šedesátých let nestíhá kompenzovat tepelné zisky skleněného obvodového pláště. A v zimě musíte snášet obdobnou teplotu, jelikož táž klimatizace zná v topné sezoně jen dvě polohy: "vypnuto" a "peklo". Já vím, že to není žádná páně Pragerova specialita - těmi nemožnými parametry vnitřního klimatu se vyznačovaly kancelářské budovy pozdní moderny všude na světě. Ale je to projev určité arogance vůči uživatelům a doklad nedostatku sebereflexe, kdy je zřejmé, že lidem projektant vnucuje něco, o čem dobře ví, že to dostupná technologie vlastně nezvládá (7:- /)
Vzpomínka Vích 11.12.09 21:16
Já měl tu čest s panem Pragerem jednou, v roce 1990 s nim na FA ČVUT udělala Marie Benešová besedu, byla tam ještě pí. Šrámková a nevybavuji si kdo další. Nedalo mi to a zaptal jsem se tehdy, jako student revolucionář v 5. ročníku, co to bylo za přístup vybourat blok na Smíchově a postavit tam solitér banky. Dostalo se mi neuvěřitelné odpovědi, že to má symbolizovat salaš na Šumavě a že čas potvrdí kvalitu originálního přístupu. Moc jsem to nepochopil a chtěl jsem se na to podrobnějí zeptat, ale Šrámková do mě strkala, že to je marný, že Prager neví na co se ho vlastně ptám.
Šakale, tohle mým bránicím prosím nedělejte! Dr. Lusciniol 12.12.09 07:56
Málem jsem si smíchem všechna žebra polámal a pádem ze židle vaz zlomil. Ten "houbismus" Vám nezapomenu.
houbismus Vích 12.12.09 12:41
- to je rána do černého. Je ho možno dobře sledovat - z konzol Federálního shromáždění posunem v Emauzích a na Nové scéně už se jde přímo na věc, pak už banka na Smíchově a i tento nerealizovaný návrh Národní knihovny z roku 1984:
http://knihovna.nkp.cz/knihovna/knihovna71/obrazky/7153b.jpg
houbismus! gallina scripsit 13.12.09 20:12
Páteční analýza ...Jo jo... od pana šakala mne opět přivedla k přemítání o utržených barácích a o tom, kdy je místo nimi prochcané únosně a kdy už ne. A proč. Dnes v neděli čtu další příspěvky od pana doktora Lusciniola a on pana Vícha a jejich jasnozřivost, se kterou extrahovali termín "houbismus" mne až dojala. Však, bohužel, je to temnozřivost. Houbistické tvary, to je vždy vanutí pekel. Před časem jsem vyslechnul přítelovy pochyby o náležitosti celibátu katolických kněží a ponechal je bez komentáře. Dnes jsem zcela připraven příště mu pevně oponovat. Děkuji.


floskule Vích 13.12.09 21:37
Ona ta houba je ale v Pragerově případě spíše takovou tvarovou floskulí, patvarem bez asociací, bez symbolu, bez funkčního nebo konstrukčního opodstatnění, bez nějaké poetické nadstavby a kontaktu. Já v tom vidím hlavně to peklo bezvýznamnosti a popírání souvislostí, v čemž mi konvenuje i s tehdejším partajničením a všeobjímající nicneříkající přetvářkou.
houbismus pokr. takyarchitekt 14.12.09 13:46
Rez tou Pragerovou mochomurkou z roku 1984 jsem nasel (viz. HEKRLOVÁ, Kateřina. Složitá cesta k nové budově Národní knihovny ČR. Knihovna [online]. 2007, roč. 18, č. 1, s. 43-54. ISSN 1801-3252 http://knihovna.nkp.cz/knihovna71/hekrlo.htm.) a ihned mi na mysl prisel ten pana Vichy sen (viz. měl jsem v noci sen Vích 07.05.07 11:26 ) kde Zaha Hadid se rozhoduje mezi Kaplickeho "knihovnem" a Pragerovou "močomurkou". Pokud vim, tak arch. Pragera zdaleka tak duverne neznala (jesttli vubec) jako pana Kaplickeho a tak to musel byti opravdu jen sen
>>floskule gallina scripsit 15.12.09 09:45

Floskule nebývají tak nebezpečné jako toto. Jistě patvar, však se silnými asociacemi. Houba, solitér, středová symetrie. Reaktor, plavidlo v mrtvém kosmu, opevněná, ozbrojená samota v nepřátelství. Slovo souvislost neexistuje. Jen závislost. Peklo? Houbistické tvary v obrazech J. Róny - podoba pekla na zemi. Peklo. Prager.
re gallina scripsit Vích 15.12.09 10:32
Rónu mám rád pro jeho temnou snivost a vtipnou nadsázku. Kdyby ta smíchovská banka vypadala jako nějaká pekelná houba, nebo kosmické plavidlo, tak bych si ji snad i začal považovat, ale já tu nejsem schopen vycítit nějakou poetickou vizi a souvislost s něčím. Těžko formulovat nějakou charakteristiku, snad těžkopádnost.
re gallina scripsit Vích 15.12.09 10:53
Rónu mám rád pro jeho temnou snivost a vtipnou nadsázku. Kdyby ta smíchovská banka vypadala jako nějaká pekelná houba, nebo kosmické plavidlo, tak bych si ji snad i začal považovat, ale já tu nejsem schopen vycítit nějakou poetickou vizi a souvislost s něčím. Těžko formulovat nějakou charakteristiku, snad těžkopádnost.
>SJ Dr. Lusciniol 15.12.09 12:19
Sice trochu později, leč přece, jsem se dostal k Vašemu příspěvku (K "originalitě" budovy Federálního shromáždění SJ 24.11.09 03:33 )

Váš nesouhlas s názorem pana Sommera zcela sdílím. Zdá se, že zavání až i kultem stáří Prof. Reigla, který on razil před již více než sto lety ("Alterswert" čili "Cena stáří"). Vídeňský kunsthistorik Prof. Alois Riegl (1858-1905) ve svém úvodu k rakouskému památkovému zákonu ("Die moderne Denkmalkultus, sein Wesen und seine Entstehung" Wien, 1903) v podstatě brojil proti myšlence kulturní památky coby svědka dějin, obzvlástě těch národních, jakož i proti úzce umělecko-dějinnému hodnocení takového místa (či předmětu). Podle něj ne krása, ci dějinný význam, či věrnost, ale co on nazýval "cena stáří", je tou nejdůležitější hodnotou takové památky, neboť ona dokládá přírodní vývoj a je na první pohled zřejmá nejen odborníkům ale i všemu "prostému lidu" .

Dovadějíce takový názor do důsledku, jakákoliv známka lidské činnosti, bez ohledu na její význam, když dostatečně "stará" (dejme tomu "stoletá") by pak měla býti za každou cenu zachována. Takže koncem osmdesátých let tohoto století i Pragerova banka na Smíchově (o žižkovském vysílači ani nemluvě) by získala památkovou ochranu !?! Ještě že se toho již nedožiji.

Naproti tomu je zcela zřejmé, že třeba na počátku té řady soutěží na přestavbu/dostavbu Staroměstské radnice, za posledních sto let, byla právě snaha odstranit v tomto středověkém prostoru naprosto cizorodá tělesa Nobileho a Sprengerova křídel. Proto také se mnou nedávno otřáslo tvrzení na zdejších stránkách, že Dr. Štulc z NPŪ prý někde na televizi nahlas snil o obnově těchto těles, v posledních dnech Druhé světové nacisty zničených (jestli tomu tak není, tak se velmi rád zde Dr. Štulcovi omlouvám).

Kdyby tomu nebylo za tak obrovskou cenu, jako byla ztráta městského archivu tamtéž, jakož i doprovázející velké škody na přetrvávající středověké části radnice, jeden by byl až schopen pojmout toto barbarství za, ač nechtěný, záslužný městotvorný počin.

Toto mne vrací k mé zde jiz určitě někde dříve utroušené domněnce, že ne portlandský cement (jak nás ve škole učili) ani příliš mnoho peněz (jak jsem z udržby památek především v tehdejší SRN postupně po letech usoudil) ale památkáři sami jsou často největším nebezpečím pro památkovou podstatu stavěného prostředí.

Mimochodem se musím přiznat, že jednou vyhrabávaje se z metra, jsem do Palladia bezděky zabrousil a protože dodnes stále ani nevím, jak jsem se z toho (o)bludiště nakonec vymotal, tak již nikdy více. Čestný pionýrský!
>> Vích gallina scripsit 15.12.09 12:59
Proč připouštíte možnost, že by mohla vypadat banka na Smíchově jako pekelná houba anebo kosmické plavidlo? Slovo těžkopádnost je příhodné. Těžký pád. Těžký dopad. Surová hmota. Ocelový věnec nad Štrougalem dřepějícím ve federálu.
re gallina scripsit, Nová scéna ND Vích 15.12.09 15:02
Reagoval jsem na vaše asociace pekelné houby a kosmického plavidla. Ano, máte pravdu, je to jistě diskutabilní mít ve městě domy, které se tváří kuriózně jako něco jiného než domy. Takový Tančící dům je i sochou a nejen domem a pro tu jeho poetickou symboličnost ho jsem schopný akceptovat, ale je to patrně na hraně. Moje zkušenost říká, že dobrý dům má vytvářet příjemné uživatelské prostředí ve městě i v interiéru. V tom spočívá kvalita architektury, ne v míře popření těchto nároků.
Na jednu stranu jsem rád, že se tu tak vzácně (!) shodujeme, že Prager nebyl přínosem pro Prahu. Ale navzdory tomu vedení Národního divadla váhá s výměnou "prošívané deky" na Nové scéně za novou fasádu. Přitom by se akusticky a tepelně izolační fasáda do 10 let zaplatila v úsporách na teple, v sále by nebylo slyšet zvonění tramvaje na ulici a divadlo by získalo kredit, že není totalitní husákovskou institucí, což mám dojem, že s dnešním vedením není.
pro redakci Vích 15.12.09 15:05
nějak se tam záhadně v 15.12.09 10:53 zopakoval můj text 2x, prosim jestli je to možné o jeho vymazání, děkuju.
...Tedy,... šakal 15.12.09 15:16
...já si sice čistě za sebe myslím, jak tak pana Sommera z diskusí trochu znám, že tu památkovou ochranu pro Pragerovy či Aulického stavby mínil jako mírně ironickou glosu. Nicméně zkušenost ukazuje, že když vyslovíme absurditu dohnanou až na samu hranici cynismu, tak to ještě pořád může být pravda. Možná to ani sám pan Sommer netušil a já jsem se to dozvěděl velmi nedávno:

Ty Pragerovy "Kostky" u Emauz už památkovou ochranu skutečně požívají... (7:- +)
>> Vích gallina scripsit 15.12.09 19:56
1) Trčící dům je pro mne hodně za hranou, zvláště tehdy, když se po jeho křivkách chabě vytvořených skleněnými plachtami rozmachují horolezci s hadry, aby trochu stáhli mastnou špínu z nábřeží a křižovatky pod ním.
2) Tzv. Nová scéna ND bude opět Novou scénou tzv. ND od 1.1.2010 dosud to byla Laterna magika.
3) Husák? To legrační retro? Tak s tím se dneska každý rád ztotožní, natožpak aby nedejbože něco měnil. (Proč jen Češi propadli houbám! Smotlacho! Temný šiřiteli stínu stínem již navěky skrytý!)
4) Má snad někdo jasný talent a v případě architektury i jasný názor na to čím to nahradit? Pokud ano, klínuji palici na dlouhé topůrko.
palice na architekty Vích 15.12.09 21:17
- taky jsem zvědavý, jestli v nynější soutěži na fasádu Nové scény zvítězí poetická vlídnost nad arogantní agresivitou
Nová scéna robert 16.12.09 08:50
je noblesní. Jsem rád, že se znovu otevře s normálním repertoárem širokému obecenstvu. Kouzelný cirkus už vidělo dost generací turistů. Banka na Smíchově až dostane důstojnější obvodový plášť, tak bude vypadat dobře. Moc se zde nepíše o tom, že projekt řeší na parcele i obytný dům v sousedství v blízkosti frekventované komunikace. Osobně nechápu prohlášení "kontextuálního" panelového Máje s jeho horolezeckými schody do suterenu za nemovitou památku.
pro Dr.L. robert 16.12.09 10:22
Doktore nepřekrucuj. Zmínil jsem se zde na webu o tom, že Dr.Štulc prohlásil, že znovupostavení Nobileho křídla radnice je z pohledu památkové péče realizovatelné. A vzpomínám, že jsem to slyšel na vlastní uši v Mánesu při besedě s hlavním konzervátorem asi před 5-ti lety.
>> Vích, palice gallina scripsit 16.12.09 10:23
Myslím na houbistickou fasádu, talentovaného mesiáše bych nerad mlátil.
Přesto si ale neodpustím : Musí být krása poetická a musí být vlídná? Asi ano... v konečném důsledku. Vidět ten úběžník... Spíš věřit ve směr, kde leží.
Musí být krása poetická a musí být vlídná? Vích 16.12.09 12:32
Krása sama o sobě může být i krutá a nelidská, ale asi bych u ní a v ní nechtěl bydlet a pracovat.
>> Vích, palice gallina scripsit 16.12.09 12:54
Myslím na houbistickou fasádu, talentovaného mesiáše bych nerad mlátil.
Přesto si ale neodpustím : Musí být krása poetická a musí být vlídná? Asi ano... v konečném důsledku. Vidět ten úběžník... Spíš věřit ve směr, kde leží.
re: Doktore nepřekrucuj Dr. Lusciniol 16.12.09 15:00
viz. jinde: Dnes se koná konference o budoucí podobě Staroměstského náměstí

pro Dr.L. robert 12.10.09 09:30
“Obnovit Nobileho křídlo radnice viděl jako realizovatelné svého času hlavní konzervátor NPÚ PhDr. J.Štulc, což řekl do televize."

Viz. zde:

>SJ Dr. Lusciniol 15.12.09 12:19
"Proto také se mnou nedávno otřáslo tvrzení na zdejších stránkách, že Dr. Štulc z NPŪ prý někde na televizi nahlas snil o obnově těchto těles, v posledních dnech Druhé světové nacisty zničených (jestli tomu tak není, tak se velmi rád zde Dr. Štulcovi omlouvám)."


I rest my case (nemám co bych dodal vice) Bobešu.
Nic ve zlém Dr.L. robert 17.12.09 15:00
Jak se Vám líbí věže na Malostranské radnici? Řekl bych, že objektu velmi sluší.
Jak se Vám líbí věže na Malostranské radnici? Dr. Lusciniol 18.12.09 14:50
Jedna li se toliko o "sluší - nesluší" tak se mi líbí. Velice.

Ale jelikož ten barák samozřejmně znám "z předtím" a již hodně dlouho (vzal jsem tam třeba moji ženu, na Malostranský dixieland, na naše první rande) tak v hlavě si to musím ještě nechat rozležet (samozřejmě že teď myslím ten barák). Ale přiležitostný návštěvník Malé Strany, který to (za posledních 180 let) nikdy bez věží neviděl , určitě mé starosti míti nebude.

Ale aby nám teď zde "šakal" hlavu neukousl, neboť s tímto určitě arch. Prager nic společného nikdy neměl.
...Já si to tu zas tak nehlídám... šakal 19.12.09 19:58
...(7;- ))
Nová scéna Vích 14.03.10 17:22
V souvislosti se soutěží na novou fasádu Nové scény ND mi tak napadá otázka, zda je to, co vzniklo v historii zároveň automaticky i národní kulturní památkou? Nebo existují kulturní skvosty a kulturní hrůzy?
slusi - neslusi Jan Sommer 14.03.10 21:46
Věže na bývalé malostranské radnici byly zdůvodňovány tím, že esteticky chybějí, což je u památky velmi sporné kritérium, pak bylo sdělováno, že si na to zvykneme, to je rovněž neodborná argumentace, i kdyby to byla tisíckrát pravda, a pak tím, že věže byly součástí původního architektonického řešení, což nakonec uznali i ti nejskalnější (netvrdím, že všichni), že nebyla pravda. Památková péče řadu let směřovala k jakoby mechanistické konzervaci, se kterou bylo možné celkem účinně odmítat ataky modernizátorů. Některým památkářům to zřejmě postupně začalo být líto. Ale zase se od roku 1990 docela dosti věží postavilo tam, kde v uplynulých desetiletích zmizely (Konvikt, Hradisko aj.). Takže nakonec je asi nejblíže pravdě to úsměvné tvrzení o zvyku, jen myslím, že nepatřilo do úst památkáře, protože zase takový objev to není.
Ad skvosty a hrůzy: Jak řekl památkář, zvykneme si. U opravdu stařičkých památek se již nepochybuje. U nových hrůz se zase kupodivu vždy někdo vytasí s obhajobou, která asi nesvědčí o ničem jiném, než že sám blbě vidí. Teď třeba navzdory památkářům navrhují k ochraně "otáčko" v Českém Krumlově. To pak můžete navrhnout Prágra na Světové Dědictví.
prager hynek , vilém, jarmila 15.03.10 20:05
h: prager je skvělej
v: prager je fajn
j: prager je nuda

Pokracovatel takyarchitekt 17.03.10 00:41
Jake me poteseni, kdyz navstevou stranek tvurce nove (?) radnice v Prelouci jsem nasel na jeho strankach (archiko.cz) ze odkaz Karla Pragera cas zcela jeste neodval, viz. prestavba hlavni budovy Mlekaren Hlinsko.
Mistruv riz to sice nema, ale budme vdecni i za to malo.
Prager je vše, jen ne nuda hynek , vilém, jarmila 24.03.10 10:53
jarmilo, Prager je VŠE, jen ne nuda. Prager zatím čeká na své uznané zařazení mezi nejprogresivnější české architekty po bok Kotěry nebo Gočára. Pokud něco označovat za nudu, pak (až na pár výjimek potvrzujících pravidlo) můžeme za nudu označit komplet celou českou architektonickou scénu a Prager dokázal jako jeden z mála hladinu stojatých vod pořádně rozčeřit. Jeho superkonstrukce a strukturalistické vize mě rozhodně nenechávají klidným...
Anatomie Nové scény Vích 24.03.10 13:41
Absolvoval jsem včera v Nové scéně adorační večírek na téma Karel Prager. Ani smítko námitky nebylo proti jeho kultu vzneseno. Skoro by se zdálo, že je to stavitel města a ne desurbanista. Zajímavá byla úvaha v diskuzi Šváchy o tom, že Československo bylo jedno z prvních, kde se už v 70. letech začala řešit památková ochrana funkcionalismu a že tehdy mlčky předpokládal, že postupem času se automaticky přejde na ochranu poválečného dědictví, ale že památkáři se k tomu dnes už bohužel neznají. Já to ale docela chápu, ono je dobře chránit kvalitu, která je u funkcionalistických staveb nabíledni a i bez odborného vzdělání zcela zřejmá. U poválečné architektury, která nesplňuje základní řemeslné a estetické kvality a poškozuje okolí, je naopak přirozené, že ochota jim poskytnout ochranu je relativně malá.
pojmy Jiří Schmidt 24.03.10 14:51
Rád bych viděl, jak se autor předchozích slov pod své výroky podepisuje. Takhle to zase vyznívá jenom jako anonymní veřejný exhibicionismus.
I tak si ale povrchní a hloupé srovnání s Kotěrou nebo Gočárem strčte - nevážený anonyme - za klobouk, nebo si ho schovejte třeba na debatu v Blesku.
O Pragerovi není pochyb... Thomas 25.03.10 01:31
I kdyby se pánové Vích nebo Schmidt na hlavu stavěli, tak to nic nemění na tom, že Karel Prager byl největší osobností české poválečné architektury. Jeho budova NS, projekt Národní knihovny anebo vize městských superstruktur stojících na obřích nohách, to jsou doslova divy, které ve své době stály na samotné špici světové architektury. Když vidím jeho projekty, tanou mi namysli takové ikony jako byli SOM, Corbusier, Kenzo Tange, hnutí metabolistů apod., Jsem přesvědčený, že doba musí pro uznání Pragera ještě dozrát, ale už teď je znát velká chuť mladých architektů a studentů po poznání a pochopení poválečné architektury.
re Thomas Vích 25.03.10 09:29
Ono ani tak Thomasi nejde o stavění se na hlavu, ale o schopnost kritického zhodnocení. Zatímco je dnes zcela přirozené a v pořádku, že jsou či v brzku budou chráněné stavby jako Bruselský pavilón, Ještěd, Hlavní nádraží, Máj, ČKD, Tančící dům, Langhans, GBR v Lounech ..., u té vaší "největší osobnosti české poválečné architektury" to skutečně může narazit na odpor nás, co jsme citlivější na krásu. To, že je něco znamením doby a kopírkou zahraničních trendů, ještě nemluví nic o kvalitě, ba možná ji i popírá. A že Corbusier jako ideový vůdce brutalismu má na svědomí řadu zničených poválečných měst, u nás třeba Mostu, je odstrašující memento, které na své plné zhodnocení taky ještě čeká. Totalitní uvažování je prostě zhoubné a jestli se mladí architekti a studenti na to nechají nachytat, tak sbohem a šáteček.
Prager je skvělý! Jan Pavel 25.03.10 09:43
Každého opravdového architekta charakterizuje originální nenapodobující dílo odrážející dobu, v níž žije! Ať se potkám s jakoukoli Pragerovou stavbou a jdu od celku k detailu, vždy na mě dopadne ten pocit bezvýchodné úzkosti, který si pamatuji z doby rudých praporů, modrých košil a rudých šátků, organizovaného jásotu a připosr..ého šepotu! Z každého záhybu té architektury dýchá snaha o "vyjádření se" architekta, ubité všeobecným nedostatkem (i intelektu a svobody), nemožností zvolit si vhodný materiál, firmu, detail... Úplně cítím nahozený až arogantní velkorysý koncept, kterému nikdo ze soudruhu nerozumí a nedokáže oponovat, který ten nejvyšší tupoun odkýve, neboť jemu je arogance vlastní, a ostatní ho ve své připosranosti odkývou (jaký rozdíl oproti dnešku ). Věřím tomu, že Prager byl osobností, který tupé soudruhy dokázal zválcovat k tomu, že mu dali více prostoru, aby dokázali, že oni té "architektúře" taky rozumí. Možná, že zkoušel kam až mu dovolí jejich tupost zajít, kdo ví, a pak, když se nadchli ve své tupé aroganci pro jeho ´gesto´, nedokázal couvnout, protože by mohl přijít o kariéru, o krk... A možná to byl arogantní prospěchář a oportunista jako Speer... V každém případě je jeho architektura pravdivým obrazem socialistické éry a měla by být zachována, abychom nezapomněli...

Jen tak mimochodem, ten pocit bezvýchodnosti mě přemáhá i dnes, když vidím různé akvaparky, shoppingparky, "Ušáky", rodinné domy Újezd nad lesy, Petrovice či Sázava...
Veřící Tomáši Dr. Lusciniol 25.03.10 09:57
Nikdy bych nepopíral význam i nadání arch. Pragera. Jeho výzkumný ústav na Petřinách byla doslova vlašťovka návratu československé architektury na své místo. Akrobatiku jeho nástavby parlamentu jsem obdivoval dlouho předtím, než jsem se sám stal architektem. I v přímo osobním styku jsem jej poznal jako velmi zajímavého člověka.

Jednoduše, nemám důvodu jej nevidět jako jednoho z nejvýznamnějších českých architektů druhé poloviny minulého století. Ale ikonu bych z něj nedělal.

Jeho Federalnímu shromaždění čas příliš nepřál. Nezestárl "gracefully" a jako by čekal na dotvoření."Prošívaná deka" na Národní tříde se zdá byti udělána technicky příliš poctivě, abych se jednou dočkal jejího přestavění. Ten (dle šakala) "houbismus" na Slovanech vadí vetšinou jen těm, kdo v tom musí pracovat ale o bance na Smíchově raději pomlčím. Jeho návrh Narodní knihovny ("mochomůrka" v blízkosti Hlávkova mostu) by zdaleka tak nepřekážel, jako Kaplického knihovno na Letné, ale buďme vděčni, že k jím navrženému celoplošnému zničení Smíchova nedošlo.
"Thomasovi" Jiří Schmidt 25.03.10 10:53
Na co si to tady hrajete? Na anonymního bulvárního kazatele? Takový lidský sračky, který se bojí vystoupit s vlastním ksichtem, jsou rakovina soudobého stavění pro každýho člověka, kterej ještě nepřišel o vlastní soudnost. Ulítlých elitářů, který se na člověka řehtají ze svýho sterilizovaného "limuizínového" světa, už tady máme hromadu. Jste JENOM otravnej anonym.
sláva/varování Vích 25.03.10 12:54
Zachovat? - Principielní otázka ale je, jestli stavíme město ke "slávě boží" nebo jako varování, aby potomci viděli, jak se to dělat nemá?
"Jiřímu Schmidtovi" Thomas 26.03.10 13:14
Všichni jsme tady anonymové, to že vy si do nicku napíšete "Jiří Schmidt" ještě neznamená, že se tak jmenujete a popravdě, i když nevyznávám absolutní svobodu a "neidentitovost" v internetových diskuzích, tak nehodlám psát své plné jméno mezi ostatní anonymy, protože to není zcela férové. Až bude každý diskutující pevně spojen se svým jménem a budeme tak jasně vědět, kdo s kým má tu čest (už aby to bylo..), tak nebudu mít problém nabídnout své jméno všanc.
Nevím, proč proti mně vedete osobní útok, nechápu, proč mě označujete za elitáře. Já jsem vyjádřil obdiv Karlu Pragerovi, který je drtivou většinou populace striktně (zatím) neprávem odmítán. Můj osobní názor vás zřejmě natolik popudil, že se poněkud přestáváte ovládat. Já vám přeju více klidu a pohody, více času na procházky po městě a více duševních sil na rozjímání o české poválečné architektuře, jejím vztahu k tehdejší společnosti a postavení vůči světu
..Jo, jo... šakal 26.03.10 15:56
..."bude každý diskutující pevně spojen se svým jménem a budeme tak jasně vědět, kdo s kým má tu čest (už aby to bylo..)"

...A taky: kdo tím co sleduje a čemu slouží!... (7;- D)

...Čím to je, že mi to vyjádření jde tak pěkně dohromady s obdivem ke Karlu Pragerovi, a proč mě přestávají v téhle souvislosti překvapovat Thomasova předchozí slova o tom, že: "společnost musí ještě dozrát"?...
Oni to mysleli dobře, akorát lidé ideu nedostatečně pochopili a pokřivili. Kdepak, soudruzi, takhle tu velkou "vizi" socialistické architektury nevybudujeme! (7;- ))

P. S. Jinak napadání druhých pro anonymitu diskuse je pěkné svinstvo a divím se, že s tím tady někdo vážně operuje. Jděte se podívat na to, jak chcípnul Neviditelný pes... (7:- /)
Prager nesloužil režimu! Thomas 26.03.10 16:26
Šakale, souhlasím, že jakékoliv slovní útoky jsou svinstvem, ale mám pocit, že tady spíš napadl neanonym anonyma, což je možná dost unikátní úkaz
Nicméně svoboda neznamená, že si každý může říkat, co chce a tisíce let stará pravda říká, že svoboda jedince končí tam, kde začíná svoboda druhého. V běžné komunikaci VŽDY víte s kým máte tu čest. V internetových diskuzích toto bohužel neplatí a proto vypadají, jak vypadají. Nemá to nic společného s "rudochy"
A to jsme se oslím můstkem dostali zpět k Pragerovi - z vašeho příspěvku mám pocit, že jej řadíte k establishmentu režimu, není-liž pravda? Proti tomu bych se rád důrazně ohradil, protože to je obecně oblíbený mýtus. Prager se politicky "diskvalifikoval" rokem 68, kdy se výrazně angažoval v reformních kruzích, což mu vyneslo zákaz publikace až do roku 89. Prager dlouho nebyl se svými stavbami spojován narozdíl od mnoha jiných tehdejších architektů. Jeho inspirace vždy pocházela z architektonických směrů, které přišly ze západu (odtud také přinesl spoustu technických inovací). Spojovat Pragera s normalizací je ten nejzásadnější omyl, protože on byl právě naopak v osobním sporu s tehdejším režimem. Vemte si, že jeho nejzásadnější projekty pocházejí z přednormalizačních dob, v 70. a 80. letech toho vyprojektoval opravdu málo a byly to spíš méně významné věci (Nová scéna je trochu výjimkou, ale k té se dostal shodou okolností a režim z něj rozhodně nadšený nebyl...)
pravda Josef Šafařík 26.03.10 16:57
"Ptáš-li se tedy, co je pravda, zde vezmi odpověď: zač vším, co máš a co jsi, dovedeš ručit. Neptej se proto, co je pravda; ale ptej se: zač dovedu ručit? Zač vlastně ručím?"
Pravda? takyarchitekt 27.03.10 01:58
Pavel Josef Šafařík, I presume.
Josef Šafařík Michal Kuzemenský 27.03.10 10:26
To je esence ... "Člověk ve věku digitálního nevědomí".
Děkuju za ten příspěvek ...
Re: Thomas (nevím kdo) kuzemenský 27.03.10 10:45
A nebyl Prager nakonec undergroundový kytarista ?
V tichu kotelny, anonymně a pronásledován, na motácích nakreslil ohořelou sirkou budovu Federálního shromáždění Československé socialistické republiky, budovy Nové scény Národního divadla …
Anatomie Pragera Vích 27.03.10 11:25
Navzdory tomu, že Anatomie Nové scény 23.3.10 byla vedena v čistě pietním duchu pocty "mistrovi", zaznělo tam poměrně dost charakteristického o něm a o době.
Prvně je dobře si uvědomit, že reformně naladěných bylo v 68 více jak 90% obyvatel a to, že měli po příchodu Rusů zabráněno cestovat na západ a veřejně vystupovat bylo pro normalizaci charakteristické. Nehovoří to nic o morálněvolních kvalitách, tak to prostě bylo. Můj otec nestraník na tom byl stejně. Bylo by dobře Thomasi jmenovat oněch "mnoho jiných tehdejších architektů" a co po nich zůstalo a čím se to odlišovalo od Pragerovy tvorby? Nebyly snad ostatní práce partajních architektů komunistů inspirované západním corbusierským brutalismem? Palác kultury, Motokov, Kovo, Centroprojekt...? Na Anatomii bylo opakováno, že autorská práva byla v držení projektových ústavů a nikoli autorů samotných, proto nebyli architekti krom odborného specializovaného tisku zmiňováni, zváni ani diskutováni. Tato praxe se stala normou i pro dnešní developery. Proto je docela dobře pochopitelné, že se Prager k zakázkám tohoto kalibru dostával díky své nadprůměrné snaživosti a neomalenosti. Je důležité, že od Pragera je autorská pouze (!) Nová scéna a budova klubu u Voršilek a provozní budova do Ostrovní je od Pavla Kupky, který na tom od r.1975 dělal.
Dostavba divadla měla být dokončena do 18.11.1983 ke 100. výročí otevření ND. O stavbě Nové scény bylo rozhodnuto v srpnu 1981 bez soutěže a jednostupňový projekt byl zadán PÚ VHMP a odevzdán 31.3.1982 1,5 roku před otevřením. A tak máme vedle Zítka "prošívanou deku" od PÚ VHMP, pro který to zaměstnanec Prager s nasazením sobě vlastním udělal.
Čerpal jsem z knihy Národní divadlo 1983, která byla vydána k 100. výročí otevření ND. Prager je tam jmenován opakovaně a v plné vážnosti. Pokud vím, dostal se tak i k rekonstrukci Rudolfina a Stavovského divadla...
Michalovi Kuzemenskému Jiří Schmidt 27.03.10 15:17
Je to zvláštní, zrovna včera večer jsem si říkal, že první, koho by mohl Šafařík oslovit, budeš ty. Že se to o pár hodin později doopravdy stalo, to je podle mě právě jeden z těch krásnejch svátků architektury. - I ve všední den.
...Podívejte,... šakal 27.03.10 16:38
...domníval jsem se sice chvíli na úplném začátku, že se tomu vyhneme, ale je vidět, že není zbytí. Je zkrátka patrné, že tvorba Karla Pragera má afinitu k tehdejšímu režimu podstatně mocnější, než abychom mohli život té doby postavit před závorku a zabývali se jen Pragerovou "architekturou an sich"...

Sice to tu zaznělo už v počátcích diskuse a já jsem si toho dobře všimnul, ale zopakuji to, aby bylo zřejmé, že jsem věc vzal na vědomí, a také aby to posloužilo jako připomenutí těm, co diskusi nečtou od začátku:

Ano, vím, že Karel Prager nebyl ve straně a že měl s režimem potíže.

Ale předně je tu dosti podstatná skutečnost, že existovala spousta straníků, kteří byli lidsky slušní a v životě udělali pro druhé mnoho dobrého, zatímco někteří nestraníci měli mimořádně pokřivené charaktery a své nestranictví třeba beze studu vyvažovali práskačstvím. A jakoliv nechci Pragera řadit k těm druhým, tak sám fakt, že Prager byl s komunistickou mocí naštíru přeci nevypovídá ani tak moc o něm jako spíš o povaze oné totality. Když se na zavrženíhodném charakteru tehdejšího společenského upořádání shodnou bytosti tak různorodé, jako někdejší stalinistka Šiklová, trockista Uhl, salonní socialista Havel, křesťanský konzervativec Václav Benda či bohém jako Magor Jirous, tak to svědčí o jediném – ten režim byl prostě tak hnusný, že si znepřátelil postupně úplně každého.

A i tak je zmínka o Pragerově morální bezúhonnosti pro jeho tvorbu hodně chatrné alibi! Co má ten poukaz na autorovy spory s režimem, u všech všudy, společného s kvalitou jeho architektury? V celém tomhle sporu je podle mého zajímavé následující:

- Ti, kdo Pragerovy domy odmítají, mají tendenci spojovat je s politickým ovzduším té doby.
- Obhájci Pragerovy tvorby zas poukazují na skutečnost, že dotyčný nebyl "režimní" tvůrce – ba dokonce nemohl jím být, jelikož měl statut nepohodlného člověka.

Obvykle se ale z debaty úplně vytratí řeč o skutečných kvalitách těch výtvorů! Takže si dovolím unovu nastolit otázku, o kterou mi tady od počátku šlo ze všeho nejvíc. Otázku, kterou jsem už položil 4. dubna 2009, a kolem níž se tu vlastně pořád diskuse rozpačitě točí, aniž na ni někdo věcně zaregoval:

"...Jak je možné, že Prager, nečlen strany a dokonce persona non-grata (!) si v malé a četnými známostmi provázané komunitě architektů vybudoval takovou profesionální reputaci, že ho dodnes mnozí považují za režimního architekta a komunistu?..."

A nelze jinak, musíme čelit téhle otázce bez ohledu na to, zda byl Prager prominent nebo snad disident. Je Pragerova pověst "režimního" tvůrce dána skutečně jen tím, že získal zakázky na četné veřejné stavby, které si lidé obecně spojovali s vládnoucí mocí? Nebo je to jakási vnitřní vlastnost těch staveb, která k tomu mínění o jejich autorovi provokuje?

Měl třeba pověst komunisty a režimního autora na veřejné zakázky dosti úspěšný Karel Hubáček? Přitom jeho tvorba rozhodně nekonvenovala obecně konzervativnímu vkusu většinové společnosti a také představovalal "inspiraci ze Západu". Zdá se tedy, že v charakteru samotných zakázek asi odpověď na otázku po Pragerově špatné pověsti neleží.

Věc začně být zřejmější, kdy si vezmeme nějaký konkrétní příklad Pragerovy architektury. Třeba onen komplex "Kostek" u Emauz. A ukazuje se, že ta stavba selhává absolutně ve všem, co si lze představit – od urbanismu, přes zásadní dispoziční chyby až po technický detail a stavební fyziku.

- Dům zdestruoval své okolí, aniž tím sám pro sebe cokoliv pozitivního získal.
- Výstřední forma nakládá nehospodárně s pozemkem a komplikuje vnitřní provoz.
- Konstrukční systém omezuje užitečné zatížení a ztěžuje zařiditelnost interiéru.
- Vnitřní prostory jsou místy za hranicí základních nároků ergonomie.
- Použité materiály a technické vybavení nevyhovují požadavkům provozu.

Nemohu si pomoct, ale když si sesumírujete výčet chyb, kterými se tahle realizace vyznačuje, neexistuje přeci "gesto" nebo "vize", které by mohly omluvit takovouhle blamáž! Jak chcete za takových okolností lidem vysvětlit, že "tu stavbu nepochopili"? Nebo snad že dosud "nedorostli k velikosti vize", která ji koncipovala? Všimněte si, že nechávám zcela stranou výtvarné působení matriálů či barev, jelikož je to věc příliš náchylná k posuzování skrze individuální cítění, ikdyž i tady by se jistě našla nějaká objektivnější kritéria.

Mám dojem, že je tedy z uvedených důvodů potřeba brát značně kriticky tvrzení o velkých vizích a všeopravňujících gestech. Dokonce i odkaz na to, že autor čerpal inspiraci "ze Západu" vyhlíží ve světle oněch zjištění jako slabá náplast na takový nepodarek. Kde je tady to dobré, co ostatní lidé prostřednictvím tohoto konkrétního díla dostali? Až to působí bezmála jako příslovečná Cimrmanova slepá ulička, jejíž paradoxní hodnota tkví v tom, že ukazuje, kudy cesta nevede...

Vše, co tu bylo dosud řečeno, zprostředkovaně vyjadřuje moje zprvu nesmělé tušení, že Pragrova architektura je jedním z nejsilnějších vyjádření arogantního a sebestředného sociálního inženýrství, které bylo pro tehdejší režim tak příznačné. Je projevem touhy především dostat do popředí sebe sama a následně ovládat ty druhé. Projevem touhy po moci, která se maskovala údajným ohledem na zájmy "člověka", a ve skutečnosti se od lidí tolik vzdálila. To bude nejspíš důvod, že veliká část laiků a rovněž někteří lidé z odborné sféry mají tendenci přičítat Pragerovi samotnému stejné vlastnosti, jaké nacházejí v jeho stavbách. Proto ono nespravedlivé označování za "režimního" autora a "komunistu".

P. S.
Poznámka k anonymitě diskuse platila samozřejmě na Vašeho předřečníka rovným dílem jako na Vás.
re šakal Vích 27.03.10 21:20
Kde se vzal kult osobnosti KP? to by mne taky zajímalo, nejlépe by bylo, kdyby nám na to odpověděli ti jeho kolegové a vrstevníci, kteří jsou schopni kritické úvahy. Z mé znalosti historie architektury je naprostá fáma, že byl progresivní. Vždyť v 70. letech už byl na scéně hitech a postmodernismus, v 80. ekoarchitektura, dekonstruktivismus - vše vtipné a svěží. To byla zbraň západu. Brutální těžkopádnost byla tou dobou výsadou a hlavním znakem už jen sovětského východu.
Karel Prager Vojta 28.03.10 18:25
Dobrý den
Přečetl jsem si celou diskuzi, abych se pokusil vstřebat všechny výše zmíněné názory. Nechci se zabývat tím, jestli byl se stranou kamarád nebo ne, nebo jakékoliv hodnocení jeho osobnosti nebo povahy. Myslím si, že tohle řešit je na webu o architektuře trochu mimo mísu.
Co se týká jeho staveb... Ty co aspoň trochu znám to je bývalá Svobodná Evropa, Nová Scéna a ty kosky u Emauzů. Upřímně, ani jedna z těch staveb se mi vůbec nelíbí Co se týká SE, myslím si, že ta stavba totálně ignoruje svoje okolí a prostě se vedle nádherné budovy národního muzea nehodí. Možná by mohla stát někde na předměstí, ale co dělá v centru?!
Další na řadě máme Novou Scénu. U té se mi nelíbí hlavně fasáda, ale také celkové rozvržení objektu. Proč tvořít nějáké šílené průchody nebo náměstíčka uvnitř budovy, kde se stejně nikdo nezastaví. Mnohem lepší by podle mě byla třeba obchodní pasáž, která by šla blokem do zadní ulice. Do prostoru by to, aspoň přitáhlo lidi a trochu by to tam žilo. Místo toho tím místem jen velice svižně lidi procházejí. Navíc budova by získala novou funkci což by na škodu určitě nebylo..
A poslední jsou kostky Pod Emauzy. To je hotová katastrofa, navíc v diskuzi jsem se dočetl, že jsou i absolutně nepraktické.
Závěrem: Nejsem architekt, jsem pouze člověk, který kolem budov většinou pouze projde a vyvolají v něm nějákou náladu nebo pocit.
Pane Vojto takyarchitekt 29.03.10 00:09
Neni treba se omlouvat za to, ze jste clovek a ne jenom pouhy architekt. Jedine, ze by byla architektura pouze pro architekty. coz samozrejme neni.
Nová scéna Dr. Lusciniol 29.03.10 11:25
le jeho vlastních slov, ač nenáviděn, režim se tehdy obrátil na Pragera, převzít celou stavbu od Kupky, neboť prý neznal nikoho jiného, kdo mohl zajistit dokončení projektu před danným dnem (100. výročí otevření ND).

Jeho úkol byl navíc ztížen, dodatečným zařazením Nové scény, do původního návrhu, z kteréhož důvodu ta část přístavby pak patřičně “vykynula" do Národní třídy.

re Dr. Lusciniol Vích 29.03.10 12:13
Ono si dva roky před termínem vzpomenout, že bude ještě 2. scéna ND, to je rozhodnutí hodné Antonína Kapka.
Pane Vojto 2 Dr. Lusciniol 29.03.10 12:42
Možná nejste architekt, ale Váš postřech o té "piazetě" za Novou scénou je velmi trefný.

Dle mne chybou bylo odkrytí východní stěny Zítkovy budovy, jasně jím navržené pro těsnou Divadelní ulici. Kdyby blok restaurace byl umístěn zde, podél ulice, tak nejen by později nespadl "do klína" sestrám voršilkám, ale tak vzniklá průchozí vnitrobloková zahrada by mohla dosáhnout alespoň částečného úspěchu zahrady františkánské.

To ale arch. Pragerovi na kabát přišíti nemůžeme, neboť celkový rozvrh celého místa byl dílem arch. Kupky a v době převzetí byl původní návrh již podstatně postaven..

...Á...vida!... šakal 29.03.10 13:55
...Tak tuhle genezi Nové scény jsem neznal. Přese všechny výhrady, které k Pragerovi mám, mi bylo divné, že by sám od sebe udělal až tolik nesmyslnou dispozici, kdy vertikální doprava nákladů ústí přímo na jeviště, takže pro transport kulis je nutné vždy zrušit aktuální stavbu scény a pak zase po skončeném stěhování znovu obnovit...

...Takže on je to vlastně důsledek dopředu neujasněné koncepce ze strany zadavatele. Dobrá informace!

(7:- ))
vzpomínky pamětníka šárka 29.03.10 16:58
Tak jsem se na Pragera zeptala doma táty, architekta na penzi. Jako nestraník sice na schůze KSČ nechodil, takže si není Pragerovým stranictvím jistý, ale je přesvědčen, že Prager musel ve straně být už jenom proto, že byl vedoucím ateliéru a vedoucími ateliérů byli výhradně tzv. kádrové rezervy všichni, bez výjimky. Je beze sporu, že drtivá většina architektů- komunistů byla komunisty jenom kvůli kariéře. Kovaných bylo mezi nimi pramálo a ještě méně mezi těmi opravdu významnými. Není zde místo na posuzování, jak se kdo namočil, či nenamočil, jak kdo škodil, či pomáhal, a co bylo lepší, co horší. Pokud si mohu dovolit osobní vsuvku, pro mnoho lidí bylo členství ve straně právě tou nepřestupitelnou hranicí, za kterou už jít nemohli... ale to jsme odbočili.
Z tátových vzpomínek naprosto nevyplývá ani náznak toho, že by snad byl Prager s režimem „na štíru“ a ani si neumí představit, že by podobné státní zakázky mohl někdo dělat bez soudruhů za zadkem, či dokonce jim navzdory. Občas sice „straně a vládě“ unikla jednotlivost, ale to se určitě netýkalo Pragerových aktivit.
Prager byl velmi šikovný architekt a silná osobnost a jeho moc vyplývala jak ze stranického zázemí (ať už to znamenalo v té švejkovské době cokoliv), tak i z jeho výrazné arogance při jednáních, kde si velmi tvrdě prosazoval pouze svoje záměry...
Toliko letmé vzpomínky přímého pamětníka, po kterých tu kdosi volal.
Co se týká rekonstrukcí divadel (viz přípěvek „Anatomie Pragera“ z 27.3), tak Prager dostal i rekonstrukci ND, o kterou se pral s arch. Kunou (a byl to prý tehdy docela boj). Kovaný straník Kuna pak jako "bolestné" dostal rekonstrukci Stavovského divadla, ale mezitím vsadil přes „Kůla v plotě“ na stranické funkce (ředitel KPU, předseda Svazu architektů, profesor na VŠ atd...) a tuto práci předal arch. Krásové. Nakonec však rekonstrukci Stavovského divadla převzal a dokončil arch. Skála. Toliko naokraj.
no jo jenže, Vích 29.03.10 17:23
šakale, koncepce dostavby ND se ujasňovala 40 let a o Nové scéně se začalo mluvit potom, co byl PÚ VHMP pověřen zpracováním prováděcího projektu a následně v roce 1980 jmenován generálním projektantem. Bylo by zajímavé dohledat, kdo za 5 minut 12 otevřel tu Pandořinu skříňku s potřebou Nové scény na Národní třídě. V roce 1981 byl čerstvě hotovej pakul.
re šárka Vích 29.03.10 21:37
Děkuju za pamětnickou vzpomínku, tak jsem KP vnímal i já tehdy jako student. Nějaké intelektuální jiskření spojené s jeho osobou se nekonalo, naopak, Zlatí orli s ním bojovali, když chtěl demolovat Smíchov. Tvůrčí vření probíhalo v technické rovině okolo Sialu a v rovině humanitní okolo Středotlakých. Stavovské divadlo máte pravdu dělal i dle informací PIS Ivan Skála a Svatopluk Zeman. Ale jako hlavní projektant a hlava autorského týmu rekonstrukce historické budovy ND je uváděn Zdeněk Vávra. Asi jste myslela Rudolfinum?
...Hm,... šakal 30.03.10 08:59
...tak to v tom mám trochu zmatek. Měl jsem dojem, že "Stavák" dělal taky Prager.
re: hm šárka 30.03.10 09:23
Stavovské: Sv. Zeman jako vedoucí ateliéru ho měl sice dělat, ale nakonec to odmítl. Z jakého důvodi, to nevím. Jako hl. projektant tam byl opravdu Ivan Skála (pův. pracoval v Zemanově ateliéru v KPÚ, kde rekonstrukci začal, ale Stavák už dodělával jako externista na volné noze).
vedoucími ateliérů byli výhradně tzv. kádrové rezervy Dr. Lusciniol 30.03.10 09:40
"vedoucími ateliérů byli výhradně tzv. kádrové rezervy všichni, bez výjimky"

Avšak Šárko, život je, alespoň jak jsem ja sám poznal, vždy naštěstí pestrý a tak snad není pravidla, aby nemělo vyjímku, či dvě.

Přesně tak jsem zcela bezmyšlenkovitě soudil i o arch. Filsakovi "už jenom proto, že byl vedoucím ateliéru" až o téměř 20 let později jsem byl vyveden z omylu jednou těchto věcí velmi znalou osobou, slovy: "Vidíte pane kolego, není nás milión ale tři a ten jediný poctivý komunista, kterého jste poznal, ve straně nikdy nebyl" když mi vysvětlovala, proč Karel Filsak nemohl nikdy nastoupit na místo profesora AVU, uvolněné a pak velmi dlouho prazdné umrtím arch. Frágnera.

Proto také nemám potíž, věřit to samé o Karlu Pragerovi, pro kterého nějaký čas pracoval i můj bratranec, coby hospodářsko technický kádr, ač vzděláním filozof, ale bez patřičné "politické spolehlivosti". Ono nakonec to Sdružení projektových ateliérů bylo pravým opakem tehdejších projektových ústavů a jak přišlo tak i odešlo s duchem Pražského jara.
ještě jednou kádrové rezervy šárka 30.03.10 12:12
Ano, pane dr., čekala jsem, že se o arch. Filsakovi zmíníte... mně se do toho nechtělo, protože to znamená naznačit, že on sice ve straně nikdy nebyl, jak správně píšete, ale měla ho ve spárech jiná, ještě temnější, organizace. A nechtělo se mi do toho, protože vím, proč ho v těch spárech mohla mít a měla. Prostě se mi to tady nechtělo ventilovat, protože i pravda, napsaná po letech, může být někdy nespravedlivá. Ale jinak tvrdím, že to s těmi vedoucími ateliérů tak bylo, protože např. můj táta jednou prchal ze sekretariátu strany, kam byl pozván, právě aby se stal vedoucím... tedy za určitých podmínek... a to prchání bylo (dnes) úsměvně dramatické, protože takový sekretariát strany byla budova policejně střežená nejen nevenek, ale i zevnitř, takže prchající se musel hodně snažit, aby prchl....
O spárech a prchání Dr. Lusciniol 31.03.10 12:41
Milá Šárko. Asi jste mnohem mladší než já, ale i já tenkráte byl ješte poměrně (k dnešku) útlého mládí (a navíc i rozumu mdlého) ale již tehdy jsem věděl (zásluhou rodinné výchovy - samí to "kapitalisti", "kulaci" ba i "klerofašisti") že v těch spárech jsme všichni. Až na tu jednu chvíli, na jaře 68, ono to na ulici nebylo o nic lepší, než na sekretariátu. Proto hned po tom druhém "osvobození" sovětskou armádou jsem také, jako Váš pan otec, utíkal. Jenom jsem se nezastavil, až za Šumavou.

A jak to s těmi vedoucími ateliérů bylo Vám či Vašemu panu otci zde přece nevyvracím. Jenom podotýkám dvě vyjímky, potvrzující právě to pravidlo.
Prager Martin 15.04.11 13:14
Mě se architektura K.Pragera líbí. Nová budova Národního Muzea se mi zamlouvá daleko více než ta stará. Můžete říct, že mám pokřivený vkus nebo něco podobného ale to na mém názoru nic nezmění. komunismus jsem zažil jen jako malý, takže nejsem ovlivněn politickými názory.
Milý Martine Dr. Lusciniol 18.04.11 13:51
Moji synové komunismus nezažili vůbec. ale přesto nemožno tvrdit, že by nebyli ovlivněni politickými názory. Těm se nevyhne nikdo, pokud nestráví celý svůj život někde v Himalájích, zcela mimo lidskou společnost.

Co se Vašeho vkusu týče, tak již staří klasici říkali: "De gustibus non (est) disputandum " (Proti gustu žádný dišputát).

Z Vaší poznámky předpokládám, že jste nepoznal stav městského prostoru, mezi budovou Národního muzea a Hlavním nádražím, před Pragerovou přestavbou. Já ještě ano. Přestože v době vzniku přestavby Národního shromáždění jsem tehdy teprve rostoucí návrh obdivoval a určitě i cenil výše než vedlejší novorenesanční závěr Václavského náměstí, postupně mi došlo, jak Pragerova přestavba a nesmyslná "magistrála" společně zničily původní obyvatelnost toho prostoru.

Protože se vyvíjíme celý život, možná i Vy to třeba za 20 let uvidíte trochu jinak. Já doufám, že já ještě také.
princip Vích 18.04.11 17:21
Jsem tam stihnul ještě před týdnem v sobotu odpoledne návštěvu té jeho výstavy Město nad městem. Výstava dost odbytá, tak jsem alespoň prolezl v klidu ten prázdný dům, kde se podél stěn plouží 80leté babky, které v kavárně pijí své odpolední kafe a vzpomínají v křeslech na staré časy. Celkem teda 4, jinak pusto a prázdno. Léta jsem vevnitř nebyl, snad jako pionýr na zdš v 70. letech. Silný a výmluvný je už monumentální příchod, kdy jako myši lidé vylézají z díry od metra 2,2m vysoké do převýšeného žulového nádvoří s 20metrovým stropem. A tento princip podměrečných a převýšených prostor se v interieru pravidelně střídá. Je to hodně skličující pincip.
komunismus šárka 18.04.11 20:07
Milý Martine, komunismus je nejen stále kolem nás, ale také v nás... Bohužel nejen v naší generaci, ale i v té Vaší.
Otevřený dopis Vích 19.04.11 08:28
Pro objektivitu je ale dobře připomenout, že existují i lidé, kteří Pragera a FS brání, jako nedávno v otevřeném dopise primátorovi www.archiweb.cz/news.php?type=1&action=show&id=9947
Škoda, že neargumentují, neb "To považují za naprosto neoddiskutovatelné a nezpochybnitelné." Skoro to vypadá, že mezi architekty funguje nějaká sekta Pragerovců? A jsou mezi nimi i známá jména a vysokoškolští profesoři. Ve zdravé společnosti by člověk očekával, že na negativní kritiku se ozve pozitivní kritika a nezaujatý divák si dle argumentace diskutujících udělá vlastní stanovisko. U Pragera to zatím není možné, jeho kult stále ještě zastiňuje jeho dílo a nedovoluje jeho fandům mluvit. Ale je to škoda, ta diskuze by mohla být velice přínosná na všechny strany!
>mladý průkopník Dr.Lusciniol 19.04.11 14:03
Z Vaší poznámky vyplývá, že tehdy byl " mladý průkopník " (pionýr) snad každý (a pak samozřejmě - alespoň na "vejšce" - i svazák). Já měl to štěstí, že v mém útlém mládí Pionýr o sobě ještě prohlašoval, že je výběrová organizace a tak v ní "černá ovce" jako já by určitě zrozpačitěla snad každé devítileté dítko. Později, učíce se zedníkem, jsem k tomu modrou košili také nepotřeboval.

Snad proto, že jsem se takto vyhnul všemu všude, kde se tehdy "kalila ocel", dnes přes všechny jeho domnělé i skutečné "přešlapy" dokáži vidět pana Pragera jako ve své době významného architekta a vpomínat na něj jako člověka v dobrém.

Paní 'šárka" zde má (jako obvykle) pravdu.


mladý průkopník Vích 08.05.11 10:43
Jsem našel třídní fotku ze 3.B, z roku 1976, jsme tam z 60% v pionýrských krojích, v mé generaci to byl standard. Na gymplu to bylo taky v podstatě povinné. Což se může zdát děsné, ale zároveň to vedlo k tomu, že se svazácké aktivity kolektivně ignorovali. K Pragerovi, před pár dny jsme měli s Revue@Beau! besedu o Staroměstském náměstí a profesor Jaroslav Róna z AVU tam nazval architekty škůdci měst a že by se přimlouval za demolici Federálního shromáždění. Je vidět, že ani akademická obec na to nemá jednotný názor.
akademická obec na to nemá jednotný názor Dr.Lusciniol 09.05.11 15:29
Ona ta naše (slovy Karla Kryla) "demokratůra" má sice ještě much habaděj, leč naštěstí jednotný názor jakékoliv obce na cokoliv se v ní již více nevyžaduje.

V minulém roce Roger Scruton (*1944) známy též architektům svojí prací "The Aesthetics Of Architecture" (1979) vydal zatím jeho poslední knihu "The Uses of Pessimism: And the Danger of False Hope" (2010). Česky cosi jako: "Užívání škarohlídství: A nebezpečí falešné naděje".

Jádrem této práce je jeho přesvědčení, že v základech Západní (evro-americké) civilizace jsou dva pilíře: odpouštění a posmĕch (forgiveness and irony) vyjadřující obecnost lidské křehkosti a umožňující setrvání v naší společnosti i těm o kterých si myslíme, že se mýlí a také umožňujíce nám se vidět i tzv. "z venku" a tak si všimnout i naší možnosti se mýlit.
křehkost Vích 09.05.11 23:41
V případě FS je ta křehkost 2x zajímavá. Mýlí se jeho zastánci nebo odpůrci? Je ta destrukce měřítka v daném místě výzvou k toleranci? nebo je trapná?

Přidat příspěvek
Předmět:
Autor: Email:
Diskusní příspěvky vyjadřují stanoviska čtenářů, která se mohou lišit od stanovisek redakce. Všechny příspěvky musí být schváleny redaktorem dříve než budou zveřejněny.

Redakce archiweb.cz ctí v maximální možné míře svobodu slova, nicméně ve vyjímečných případech si vyhrazuje právo smazat nebo opatřit komentářem příspěvek, který se netýká tématu diskuse, porušuje platné zákony ČR nebo dobré jméno portálu, obsahuje vulgarismy nebo má reklamní charakter.
Burza práce
Aktuálně
Kalendář akcí
arrow
Říjen 2017
arrow
Denní zprávy
e-SHOP
BLOG - poslední články
Poslední komentáře
BLOG - poslední komentáře
TOPlist © archiweb.cz 1997-2017
Všechny materiály zveřejněné na těchto www stránkách podléhají autorskému zákonu (č.121/2000 Sb.). Publikování nebo šíření obsahu je bez písemného souhlasu provozovatele zakázáno.
archiweb.cz využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ČTK.