Do not follow this link, or your host will be blocked from this site. This is a spider trap.
PŘIHLÁSIT SE  (trvale)
Uživatel:
Heslo:
Zapomněli jste heslo?
Registrace nového čtenáře
archiweb

HLEDEJ v sekci     
Architektura v ČR

Estetika krematorií
Estetika krematorií Honza H 01.06.05 14:39
Mám několik přátel, kteří současnou českou tvorbu, za všechno uvedu např. Galerii Benedikta Rejta v Lounech nebo knihovnu fildy na Masarykově univerzitě, považují za samá krematoria. Já samozřejmě musím uznat, že to kreamtorium připomíná, ale nemám po ruce vlastně žádné vysvětlení proti, snad jen to, že to není tak nevkusné jako podnikatelské baroko. Už jen proto to vnímám jako dobré, ale není to málo? V čem tedy tkví estetika "krematoriózních objektů"? Díky
Re: Estetika krematorií Kowi 13.06.05 23:20
No prvně mi musíš vysvětlit jestli máš nějakou příručku jak takové krematorium vypadá - protože já přesnou představu nemám Jak vypadá takové krematorium? Jestli mi ho podrobně popíšeš tak ti řeknu v čem je jeho krása :D
Re: Estetika krematorií gorobilypes 17.06.05 08:18
Samozřejmě, že Honza H nemá příručku a v tom je ten problém. Krematorium může dneska vypadat jako krematorium, jako knihovna, jako IT centrum, jako plynový dispečing, jako přečerpávací stanice... cokoli může vypadat jako cokoli. Když se podíváš to klasické krajiny, vidíš zdálky - támhle je kostel, tady je špejchar, tohle zámek, tohle mlýn, támhle je škola... Já nevím, jestli je dobře, že dneska může divadlo vypadat jako řídící centrum astronomického radiolokátoru či naopak, já nejsem architekt. Mě se jen zdá, že takové odpoutání formy od obsahu je paradoxní a podivné. ď
Re: Estetika krematorií Petr Šmídek 17.06.05 16:00
Asymptote stavi krematorium, ktere vypada stejne jako ostatni jejich projekty. Pak jsou tu vsak architekti, u nichz nejsi na vazkach, cim by stavba mela byt (a clovek nemusi jit az tak moc do historie).
p.s. Psat prirucky je ta nejhorsi cesta. Mistri je nepotrebuji a ti ostatni si je berou jako berlicku, kdyz se chteji o neco oprit.
Re: Estetika krematorií gorobilypes 21.06.05 10:34
Pravděpodobně jsme všichni proti příručkám, asi nikdy ani žádné neexistovaly, architek žádné nepotřebuje, ale zkuste někdo vysvětlit ten paradox podobnosti knihovny a krematoria. K estetice se určitě taky dostanem. ď
Re: Estetika krematorií svatopluksladeček 22.06.05 12:08
Pokud může vypadt krajina ve které čte čtenář knihu stejně jako krajina ve které je někdo pohřben, proč by tomu u stavby muselo být jinak? Požadavek na svazek formy a obsahu je příliš sobecký. Vychází z předpokladu, že formu vytváříme a obsah určujeme. Co když později bude nutné obsah změnit? Co když formě nebudeme rozumět všichni stejně. A proč se předpokládá, že knihovna vypadá jako krematorium? Já jsem naopak velmi rád , že krematorium připomíná knihovnu.
Re: Estetika krematorií gorobilypes 22.06.05 14:18
A tak se přece jen dostaneme k té estetice Honzy H. Na počátku si dovolím s panem Sládečkem souhlasit. Řešení formy knihovny a krematoria může být totéž. Estetika, rozuměj výrazové prostředky a jejich vztahy (promiňte nearchitektovi hudební výrazivo) téma, rytmus, dynamika, frázování, jsou tytéž. Nejde o obsah, vlastně ani nezáleží na obsahu, kdo ví, zda-li je nutné zkoumat, má-li stavba účel. Je to jako v hudbě. Můžu napsat pochod jako rekviem a rekviem jako pochod? Můžu onen pochod či rekviem zahrát tu na svatbě a druhý den na zabíjačce? Určitě můžu. Ale všichni, kdo to budou poslouchat, se budou nejistě ošívat a půjdou si radši nalít panáka. Tak nevím...
Re: Estetika krematorií svatopluksladeček 23.06.05 08:35
....jak to víte, že všichni? Vlastně jste uvedl dobrý příklad, znám totiž mraky hudby kterou bych ocenil při obou, ale i mnoha jiných příležitostech.(např. téměř cokoli od E. Varése) Je to, domnívám se,spor tradičnosti a modernity. Tradiční estetika vidí v podobnosti knihovny a krematoria chybu a moderní naopak přednost. Osobně mám raději tu moderní protože mi připadá osvobozující ,význam té tradiční bych nicméně nezpochybňoval.
Re: Estetika krematorií svatopluksladeček 23.06.05 08:43
pardon, ta podobnost je samozřejmě "podobnost"
Re: Estetika krematorií gorobilypes 23.06.05 13:20
Čím je tedy v modernismu motivovaná rozmanitost, když je funkčně zbytečná? Jen uměleckou inspirací?
Re: Estetika krematorií nika 23.06.05 18:10
To je dobrá otázka! Mám pocit že rozmanitost staveb je v intencích esteticko-architektonického cítění autora. Zrcadlí se v nich náklonost k určitým hodnotám...
Re: Estetika krematorií svatopluksladeček 23.06.05 18:32
ano, třeba ke svobodě.Spíše než zbytečná tak není nezbytná. Možná že autoři hledají více něco zásadního ,co témata spojuje něž odlišuje. Konec konců knihovny i krematoria jsou velmi vážené instituce, ve kterých se řeší důležité otázky lidského života....Asi opravdu není žádný hřích postavit je zdánlivě podobné ale ani odlišné.
Oni často ty "podobné" mohou mít odlišné prostorové koncepty. To je totiž skutečné medium architektury, které se většina laické veřejnosti dosud ,ke své škodě,nenaučila vnímat. Možná na to architekti takto ,někdy i bezděčně, upozorňují.
Re: Estetika krematorií nika 23.06.05 19:00
architektura je přenesením určité myšlenky...konkrétně u knihovny a krematoria je společným jmenovatelem substance ticha a kontemplace... proto taková podobnost..pokud se podobají, tak je to jenom dobře, protože se k této myšlence obě hlásí... vždyť i kostely jsou jiné, jinak tvarované, v jiné formě, ale citují totéž a působnost je v těchto prostorech podobně tiše "nábožná"... prostředky dnešní architektury, jak dosáhnout oné duchovnosti a tichého kontemplačního prostoru jsou jiné, ale dle mého názoru stejně působivé... asi nejlépe je vystihl minimalismus, kdy nám ona prostota a nahota těchto prostor nejlépe navodí stav očištění, kdy zde můžeme stát jen v těch nejprostších šatech a hluboce cítíme tlukot vlastního srdce... je jen škoda, že laici, kteří těmito stavbami procházejí, ulpívají svými zraky na hmotě a jdou po povrchu věci, jinak by takové otázky asi nebyly položeny....
Re: Estetika krematorií gorobilypes 27.06.05 10:58
Ano, asi máte všichni pravdu. Když do střízlivé renesance vtrhlo dynamické rozevláté dramatické baroko, taky to byla pro tehdejší laiky "pěkná divočina". Jejich potomci se to naučili chápat a dneska památkový úřad chrání pomalu každou barokní stodolu. My na tom budeme stejně: jako laici budeme sklouzávat po povrchu věcí a ulpívat na hmotě, a naši chápající potomci budou to chránit.
Re: Estetika krematorií Honza H 30.06.05 09:40
Tak něco v tomhle smyslu jsem chtěl slyšet, ta debata se mi moc líbí. Samozřejmě že jde především o pochopení smyslu stavby, o myšlenkovou a formální čistotu (ale bez svázání s obsahem, jak je řečeno výše) bez zbytečného hmotového nánosu. V tom to asi bude. Reakce na Kowi: já mám příruček fůru, ale jde o to, že žádná se nezabývá SMYSLEM soudobé české architektury, pouze její formou a obsahem, což je sice zdánlivě všechno, ale ve skutečnosti kriticky málo. Smysl a myšlenka dělá dobrou stavbu, nikoli třeba zajímavý ornament nebo sebeklasicistnější formální vytříbenost a dokonalost. Toť vše. Kde je tedy v soudobém proudu našeho stavitelství zakopán pes? Vynechám-li podnik. baroko, jenž je prostě líbivé a i toho slova baroko je pro něj škoda, spíš bych použil slovo manýrismus nebo rokoko. Díky za odpověď na tuhle otázku.
Estetika krematorií Jindřiška 20.12.05 13:33
Nejsem architekt, často ale přemýšlím nad tím, proč některé budovy matou tak, že je není možno identifikovat a ten, který je má navštívit, marně hledá nejdříve budovu, a pokud ji náhodou najde, hledá zase delší dobu vchod. Matoucí budova nemůže plnit ani estetické cíle, protože ji není možno delší dobu udržovat - tam, kde by měl být vchod, je časem rumiště, tam, kde je vchod, je parkoviště apod. Krematorium musí mít velkou místnost a příšeří. Naopak knihovna musí mít velkou místnost a světlo. Kostel (přinejmenšním křesťanský katolický nebo muslimský) by měl mít věž. Radnice by měla mít hodiny. Pak se nemůže stát, že knihovna vypadá jako krematorium a že rodinný domek nemá jedinou intimní místnost a vypadá jako autobusová čekárna. Není estatika spojena také se všeobecnou srozumitelností a přátelským měřítkem?? Jindřiška
PROČ "KREMATORIA"?... šakal 20.12.05 15:55
Když se pokusím vcítit do stanoviska HonzyM, předpokládám, že jeho přirovnání rozličných současných veřejných staveb ke krematoriím znamená vlastně postesknutí nad tím, že zmíněné budovy jsou bezozdobné, velmi úsporně tvarované, používají úzkou škálu barevností v odstínech spíše tlumených – tedy „bedna 100x jinak“ (7;- ))
Jestli jsem vystihl Honzovy pocity špatně, omlouvám se... Ovšem pokud jsem se „trefil“, pak musím říct, že tím HonzaM vyjádřil i dojem můj. S tím rozdílem, že já se tím tolik netrápím, protože tenhle úkaz považuji za svého druhu přechodnou módu, která časem vykrystalizuje v bohatší výběr forem a stylů.
Mám za to, že důvody, proč se tato architektura tak často vyskytuje v našich zemích, budou asi dva:
- Jsou architekti, kteří své stylové hledání berou velmi vážně a rádi by navrhovali soudobé a vkusné stavby. Ti se často pro inspiraci obracejí k české meziválečné architektuře a kombinují tyto zkušenosti se současnými stylovými proudy známými z blízkého zahraničí (Rakousko, Švýcarsko). Minimalistický přístup, který je výsledkem takového spojení, pak také dobře vychází vstříc požadavkům na úspornost pro nedostatek peněz. Stěna z neomítnutých tvárnic má přinejmenším dvě výhody...je to „trendy“ a ušetříte za omítku (7;- ))
- Druzí z architektů pak kvůli nedostatku odvahy či nápadů sázejí na jistotu. Klasická moderna či její „neomoderní“ obměny (neofunkcionalismus, minimalismus) totiž samotnou svojí podstatou dosti účinně vzdorují nebezpečí kýče a jiným estetickým pokleslostem. Když se podíváte na malá česká města nebo třeba pražská předměstí, zjistíte, že jsou plná nízkých domů postavených ve stylu purismu či funkcionalismu. Nebývaly to domy pro bohaté nájemníky. Byty jsou malé, vybavení prosté, použité materiály nenákladné... A přesto má jejich architektura jakousi zvláštní důstojnost. Neuvidíte tu podbízivost, nezvládnuté tvarosloví, pitvorné napodobeniny „vysoké architektury“. Zkrátka, zkazit secesní dům je pro nenadaného stavitele mnohem snazší, než postavit modernistický kýč. Ne, že by to snad nebylo možné vůbec, ale vyžadovalo by to dost velkou dávku amatérismu a tvůrčí „neurvalosti“...

...No, takhle nějak mi to asi přijde (7;- ))
ARCHITEKTURA A HUDBA - forma x obsah šakal 20.12.05 17:13
Zmínka o hudbě je v tomhle případě, myslím, opravdu podnětná a užitečná!

Mám dojem, že jednoznačným příkazem architektova snažení by mělo být vystižení SMYSLU, který se s danou stavbou spojuje. FORMÁLNÍ PROSTŘEDKY, které k tomu použije, jsou však už čistě na jeho volbě a jejich vzájemná kompozice je věcí jeho mistrovství. Tvarosloví v architektuře (chcete-li, „dekor“) má platnost podobně universální, jakou má v případě hudby rytmus, typy melodických ozdob, úhozy apod. Nelze apriori říct, že se určitý „dekor“ nehodí k tomu, aby vyjádřil nějaký obsah. Důležité je, zda se vzájemným spojením „dekorů“ dosáhne požadovaného smyslu.
Narhuji jako doklad toho, že překvapivě použité formální prostředky nemusí být v rozporu s celkovým smyslem, poslechnout si následující píseň. Jan Hammer mladší v době, kdy mu bylo 19 let, složil hudbu k proslavené pohádce „Šíleně smutná princezna“. Skladatel ilustruje scénu hlubokého zármutku písní "Proč jsem já jen tak smutná“, kde zadumaná sloka ve volném tempu vyústí do rozevlátého refrénu napsaného v rytmu bossa-novy! Málo koho by napadlo použít rytmus, který obvykle spojujeme s atmosférou prosluněných pláží, azurového nebe a pohody, v souvislosti s motivem žalu. A přesto dynamický a „vlnivý“ duch refrénu skvěle vystihuje bolestné poryvy princeznina smutku. K tomu dojmu navíc výtečně přispívá vybylancované střídání mollových (smutných) a durových (optimistických) tónin.

http://www.meteleskublesku.cz/media/13/snd/03.mp3
(zvuková kvalita je nevalná, ale pro ilustraci postačí)

Důvod, proč se Janu Hammerovi jeho skladatelský záměr tak podařil, spočívá v tom, že zvolil velmi originální výrazové prostředky, aby vystihl správný smysl. Atmosféru zmíněné filmové scény mohla dobře ilustrovat také balada – forma by byla odlišná a smysl by zůstal zachován. Ovšem celkové vyznění by bylo v porovnání s Hammerovým přístupem pravděpodobně dost konvenční.
Není proto důvod, abychom třeba v případě knihovny nepoužili některý z formálních prvků, který bychom jindy uplatnili dejme tomu u zmiňovaného krematoria. Podmínka je jediná – ve výsledku musí knihovna vyhlížet jako knihovna a neměla by připomínat krematorium (7;- ))
...Herdek!... šakal 29.12.05 23:17
...Je tu nějak mrtvo (7:- /)

A to jsem tu zplodil takový krásný příspěvečky! (7;- ))
. herman 14.01.06 00:38
Tiše, prosím.
...Jakýpak copak?!... šakal 14.01.06 17:29
(>:- | )
smutnemu šakalovi ;)) klarkka 15.01.06 08:53
ac by se to ke krematoriim i docela hodilo, mrtvo tu neni, spis byly tvoje prispevky do diskuze natolik vycerpavajici ..a taky vem v potaz, ze studijni pozadavky za poslednich par dni nedavaji cloveku mnoho prostoru premyslet nad cimkoli jinym.. joo nevim jak jinde, ale odevzdani atasu v praze se bliziii! tak nam tu, sakale, neusni a vyj dal, pekne se to cte
funkce a forma? Petr H 15.01.06 19:35
Jen stručně a obecně: knihovna má vypadat jako knihovna, kostel jako kostel, krematorium jako krematorium a žena jako žena. Tím ale samozřejmě není řečeno, jak konkrétně vypadá takový kostel, takové krematorium, taková knihovna, taková žena... To už je na každém z nás, stejně jako hodnocení, do jaké míry je forma odpovídající obsahu. Možná že to právě dělá z architektury součást světa umění a nejen strohé technicko-vědní discipliny....
...Jo...pravda, Klári,... šakal 15.01.06 23:54
...už jsem tomu zběsilýmu školnímu tempu za ten rok dva odvyknul - tak ať se daří! (7;- ))

Přidat příspěvek
Předmět:
Autor: Email:
Diskusní příspěvky vyjadřují stanoviska čtenářů, která se mohou lišit od stanovisek redakce. Všechny příspěvky musí být schváleny redaktorem dříve než budou zveřejněny.

Redakce archiweb.cz ctí v maximální možné míře svobodu slova, nicméně ve vyjímečných případech si vyhrazuje právo smazat nebo opatřit komentářem příspěvek, který se netýká tématu diskuse, porušuje platné zákony ČR nebo dobré jméno portálu, obsahuje vulgarismy nebo má reklamní charakter.
Burza práce
Aktuálně
Kalendář akcí
arrow
Březen 2017
arrow
Denní zprávy
e-SHOP
BLOG - poslední články
Poslední komentáře
BLOG - poslední komentáře
TOPlist © archiweb.cz 1997-2017
Všechny materiály zveřejněné na těchto www stránkách podléhají autorskému zákonu (č.121/2000 Sb.). Publikování nebo šíření obsahu je bez písemného souhlasu provozovatele zakázáno.
archiweb.cz využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ČTK.