Středisko ekologické výchovy Sluňákov

Účel objektu
Budova SEV je projektována pro Magistrát města Olomouce jako součást projektu Sluňákov, areál ekologických aktivit – výukové biocentrum v Horce nad Moravou. Areál má sloužit pro seznámení veřejnosti s přírodou a procesy v ní probíhajícími a přiblížit ekologické myšlení a úlohu člověka v přírodě. Zároveň bude vstupní branou do CHKO Litovelské Pomoraví. Areál je umístěn na Hané asi 10 km severozápadně od Olomouce v údolní nivě řeky Moravy nedaleko jejího ramena – Mlýnského potoka.
Samotný objekt střediska bude sloužit širokému spektru činností. Hlavní náplní bude vzdělávání školní mládeže v jednodenních a týdenních programech ekologické výchovy. Mimoto zde budou pořádány i odborné semináře z ekologie, pedagogiky a příbuzných oblastí. Část objektu bude turisticko - informačním centrem o CHKO Litovelské Pomoraví a přírodě regionu Haná. Objekt bude umožňovat i tzv. měkkou turistiku s environmentálně - vzdělávací náplní.
Objekt střediska SEV je navržen jako energeticky úsporná stavba s využitím moderních alternativních zdrojů energie a stane se tak pro veřejnost příkladem možných úprav ve smyslu návrhů na ekologické bydlení a bude propagovat myšlenky prospěšné pro koncept trvale udržitelného rozvoje.

Architektonické řešení
Dům je navržen jako obydlená terénní vlna, která je plynule zapojena do okolního terénu. Jeho architektura se uplatňuje směrem na jih prosklenou fasádou s terasou a barevným mobilním stíněním, na východ a částečně na sever dvěma zářezy vstupů (hlavní a technický). Východní konec domu symbolicky vystupuje ze země a vystavuje se tak více záři jihozápadního slunce. Od severu je objekt chráněn zemním valem, který plynule přechází na zelenou střechu objektu, která od západu k východu mírně stoupá. Zatravněná střecha je významnou součástí urbanistického konceptu. Stezka, na kterou je návštěvník naveden v místě hlavního vstupu do objektu, vede přes „hřbet“ domu až na „hlavu“ vyhlídku, ze které se nabízí ojedinělý výhled na celý přírodní areál SEV. Prostor, který je vymezen objektem a umělým valem před jižní fasádou je koncipován jako pobytová zahrada pro ubytované a návštěvníky.
Výraz navrženého objektu je výsledkem procesu hledání nové formy ekologického domu, který se zapojuje do okolní přírody, využívá sluneční energii a chrání se pomocí zemního valu před nepřízní počasí. Počáteční forma byla inspirována tradičním venkovským stavením Hané, které je dlouhé horizontální přimknuté k zemi. Uspořádání vnitřních prostorů je jednoduché a snadno čitelné. Zakřivený tvar půdorysu navrženého domu je inspirován tvarem sluneční ekliptiky. Objekt je z poloviny jednopodlažní a z poloviny dvoupodlažní. Přízemí objektu je z bezpečnostních důvodů vyzdviženo oproti okolí nad úroveň možných záplav. Jednopodlažní část je určena pro administrativu a veřejnost. Dvoupodlažní část je navržena pro přechodné ubytování a byt správce. Dispoziční řešení je navrženo s důrazem na flexibilitu, která je vnímána jako příspěvek k ekologické koncepci celého domu. Páteří dispozice je hlavní chodba, která prochází celým domem. Z ní jsou přístupné, jak přirozeně osvětlené provozy při prosklené jižní fasádě (polyfunkční sál, jídelna, klubovny, ubytování, byt správce, administrativa), tak i obslužné místnosti při severní neosluněné straně (sociální zázemí, kuchyně, sklady, technické místnosti, kotelna).
Použité materiály jsou vesměs tradiční a byly voleny s ohledem na ekologickou přijatelnost. Na fasádách se uplatňují dřevo, sklo, beton a kámen v gabionech. V interiéru jsou to převážně dřevo, sklo, cihelné stěny omítané nebo režné i z nepálených cihel. V technickém zázemí a mokrých provozech je na nosné konstrukce použito pálených cihel nebo železobetonu. Železobetonové konstrukce budou použity jen v nezbytně nutné míře. Na podlahy jsou použité převážně dřevěné palubky, ve vlhkých a provozně náročných provozech jsou navrženy dlažby. Celková koncepce interiéru a exteriéru objektu je založena na pravdivosti a počítá s uplatněním přirozených barev a povrchových struktur použitých stavebních materiálů.
Kromě pasivních energetických prvků domu (jižní venkovní ochoz, zemní val od severu) jsou zásadní součástí objektu aktivní zařízení sloužící pro dobré energetické zapojení objektu do přírodního prostředí. Jsou to systém nuceného větrání s rekuperací sloužící i pro vytápění objektu, solární kolektory pro přípravu TUV a vytápění, zemní kolektory, plánovaná kořenová čistička odpadních vod, systém jímání užitkové vody, systém úsporného osvětlení a celkový regulační systém budovy, který bude navíc využíván, společně s ostatními zařízeními, pro výukové a ukázkové účely.
Konstrukčně je objekt rozdělen na dvě části – severní jednotrakt je železobetonová kombinovaná sloupová a stěnová konstrukce. Vyzdívky jsou z pálených a nepálených cihel.
Jižní dvoutrakt s chodbou a hlavními pobytovými místnostmi pak má nosnou konstrukci z dřevěných lepených rámů.

Stavebně - energetická koncepce
Stavebně - energetická koncepce se snaží vycházet z obecných principů trvale udržitelné výstavby. Velmi důležitou okrajovou podmínkou ovlivňující celkovou koncepci je způsob provozování budovy. Po šetření společně s budoucím provozovatelem objektu vyplynulo: a) zima je pro budovu nezátěžové období, předpokládá se spíše tlumený provoz, b) naopak léto je období, kdy je kapacita objektu plně využívána. Důsledkem je stavební řešení, které zkracuje otopné období na čtyři zimní měsíce, kdy se navíc budova méně využívá. Zbytková potřeba tepla je celá kryta s využitím obnovitelných zdrojů energie, v kombinaci biomasa a solární energie.
Obvodové konstrukce byly navrženy tak, aby splňovaly doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla. Větrání a zároveň vytápění objektu je zajištěno teplovzdušným cirkulačním větráním se zpětným získáváním tepla z odpadního vzduchu. Objekt je rozdělen na sedm větracích zón. Každou zónu obsluhuje jedna VZT jednotka. Všechny VZT jednotky jsou zavěšeny pod stropem v 1.NP. V násypu za domem jsou umístěny zemní výměníky tepla, které slouží zejména k letnímu předchlazení větracího vzduchu. Zlepšují tak teplotní poměry v objektu během letního období. První výměník je předřazen jednotkám, které větrají administrativní a shromažďovací prostory. Druhý výměník je předřazen jednotce větrající ubytovací prostory. Pro nedostatek místa je použito uložení trubek do několika vodorovných rovin nad sebou. Třetí výměník je předřazen jednotce obsluhující byt správce. V přechodném období je nasávání umožněno přes větrací otvor umístěný z boční strany stěny vstupů.
Dva automatické kotle na dřevěné peletky o výkonu 2 x 49 kW jsou hlavním zdrojem tepla pro vytápění a doplňkovým zdrojem pro ohřev TUV. Sklad paliva je situován ze zadní strany objektu v blízkosti kotelny. Ze skladu do provozních zásobníků jsou peletky dopravovány pneumaticky.
Teplovodní solární low-flow systém o absorpční ploše 85 m² je doplňkovým zdrojem tepla pro vytápění objektu a hlavním zdrojem tepla pro ohřev TUV. Solární systém kryje 70% potřeby tepla na ohřev TUV a 20% potřeby tepla na vytápění. Ke krátkodobé akumulaci tepla slouží beztlaká akumulační nádoba se stratifikačními vestavbami o objemu 12,7 m³. Plně nabitý zásobník umožňuje překlenout až 5 dnů bez slunečního svitu (pro TUV).