Do not follow this link, or your host will be blocked from this site. This is a spider trap.
PŘIHLÁSIT SE  (trvale)
Uživatel:
Heslo:
Zapomněli jste heslo?
Registrace nového čtenáře
archiweb

HLEDEJ v sekci     
Tea House Bunker

Autor: UNStudio
Adresa: Vreeswijk, Nizozemí
Investor: Cor van Zadelhoff
Realizace: 2004-06 Zastavěná plocha: 80 m²

Jeden ze dvou vojenských bunkrů slouží po přestavbě UN Studia jako čajový pavilon. Bunkry z roku 1936 jsou součástí starší 83 kilometrů dlouhé obranné linie z devatenáctého století, která byla propojena s důmyslným vodním systémem a v případě útoku umožňovala vyvolat povodeň. Po řadu let byly bunkry součástí obchodně-sportovního areálu, jehož jádro tvoří stáje a hřiště na koňské pólo. Pavilon od UN Studia na jednom z bunkrů je zamýšlen jako útočiště před businessem. Je obalen do pláště z nerezu a uvnitř ho tvoří jeden velký prostor se základním vybavením a oknem orientovaným směrem k pólovému hřišti.

Nejdřív trochu historie. Prakticky od dob svého vzniku bylo Holandsko zaneprázdněno válkami. Tím nepřítelem bylo moře, které bylo masivními melioračními pracemi zahnáno zpět a drženo za pavučinou hrází. Občas byl však nepřítelem někdo jiný a z moře, něčeho podrobeného a umírněného, se stala holandská obranná zbraň. Úmyslné narušení nejdůležitějších hrází způsobilo zaplavení země a vypuzení španělských vojsk v 17. století a později zastavilo armádu Ludvíka XIV. Odkázáni na vynalézavou obrannou linií Holanďané celý systém nepřetržitě rozšiřovali a modernizovali. V 19. století se obranný val hrází táhl již přes 85 km a byl hustě pokryt pevnostmi a střeleckými pozicemi. Opevnění bylo znovu posíleno ve 30. letech, kdy přibyly moderní železobetonové bunkry jako pojistka v případě invaze.
Jeden z těchto později přidaných bunkrů se nachází také ve Vreeland, což je místo čtvrthodiny jízdy autem od Amsterdamu. Kvůli bleskové invazi Němců v roce 1940 nebyl bunkr nikdy vyzkoušen ve skutečné bitvě. Stavba zatím pomalu zastarávala a byla jen zajímavým útvarem stojícím mezi stájemi a pólovým hřištěm na soukromém pozemku. Až doteď, kdy se bývalý realitní makléř Cor van Zadelhoff, rozhodl ukončit desetiletí zahálky a stavbu znovu využít.
Co Van Zadelhoff potřeboval bylo neobvyklé místo, kde by měl útočiště před obchodními povinnostmi a kde by se mohli makléři scházet v ničím nerušené atmosféře. Aby zrealizoval svůj sen, obrátil se na architekta Bena van Berkela z UN Studia, který nedávno dokončil nové Mercedes muzeum ve Stuttgartu, a měl na něj jednoduchou prosbu: „Ať uděláte cokoliv,“ řekl mu van Zadelhof, „musí být hotová stavba svým charakterem super klidná a rozvážná“.   
Zda se to van Berkelovi podařilo by bylo asi na dlouhou diskuzi, poněvadž výsledný produkt je cokoliv jiného jen ne usedlý. 80 m² velký čajový pavilon nad bunkrem je vskutku zázrakem vzpírajícím se zemské tíži. Jeho složitě poskládaný plášť z nerezové oceli se podobá spíše bláhovosti z kosmického věku než účelné stavbě. Navíc uvnitř je obratně zabaleno jádro celého konceptu; původní bunkr sloužící nyní jako strojovna a protizávaží obří konzoly čajového pavilonu v horním patře.
Horní místnost, vybavená základním příslušenstvím jako je kuchyně a koupelna, poskytuje inspirativní útočiště pro obchodníky. Dřevěná podlaha a stěnové panely vydávají pocit Gezelligheid (útulnosti), jedinečné holandské představě o příjemném pohodlí a přívětivého komfortu. Mezitím velké okno sahající od podlahy ke stropu láká každého k výhledu na hřiště póla a rozlehlou plochu kultivované krajiny. "Je to fantastický výhled," rozplývá se van Berkel. "Je to jako pohled na obraz od holandského mistra ze 17. století. Plochá krajina, široký horizont a rozevřená obloha". Tento panoramatický výhled sebou přináší ojedinělý pocit blízkosti mezi vnitřkem a vnějškem, téměř zve přírodu, aby vstoupila dovnitř a cítila se zde jako doma. A vskutku je něco podobného možné - horní podlaží v sobě zahrnuje také roh k posezení, který může být snadno přetvořen v ložnici. Pokud existuje stinná stránka pro pobyt uvnitř čajového domu, pak je to, že si člověk nemůže užít největší přednosti domu a tou je fascinující zevnějšek. “Chtěl jsem vytvořit souvislou bezespárou strukturu,“ říká van Berkel, který strávil rok a půl navrhování tohoto domu a další rok při jeho dohlížení na stavbě. “Tvar struktury“, přidává, “se vyvinul z původního bunkru, který pozměnil na řadu geometrických ploch z hrubě opracované oceli.“ Ocelová fasáda dává na jednu stranu dojem, že se člověk dívá na umělecký předmět poskládaný ze stříbrného papíru. Blíže se křehkost promění v tuhost, podobně jako u brnění středověkého rytíře. “Je to sloučení brutality a noblesy,“ souhlasí van Berkel. “Přináší celek s kontinuální elegancí.“
Nejpřekvapující věcí na celém čajovém pavilonu je však něco, co člověk odhalí až po hlubším obeznámení. Naproti své extravagantní formě a těžkému ocelovému plášti se budova zdá usmířená sama se sebou i ve vztahu k okolí a je odhodlaná poskytnou návštěvníkům svůj klid a pohodlí. To byl možná ten nepolapitelný pocit ’klidnosti’, který měl čajový pavilon vydávat. Je-li tomu tak, pak je to největším triumfem projektu.

Literatura
900 Kč

Zdroj: Yenni Kwok pro hongkongský magazín Perspective
Vložil: Petr Šmídek, 22.11.06
Návštěvnost: 64392 čtenářů
Sdílet: 
Poslat odkaz na tuto stránku e-mailem
Vaše jméno Vaše emailová adresa
Váš vzkaz
Na tyto adresy (oddělte čárkou)   
Komentáře
Předmět Autor Datum
show all comments add comment
Burza práce
Aktuálně
Kalendář akcí
arrow
Duben 2017
arrow
 
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
Denní zprávy
e-SHOP
BLOG - poslední články
Poslední komentáře
BLOG - poslední komentáře
TOPlist © archiweb.cz 1997-2017
Všechny materiály zveřejněné na těchto www stránkách podléhají autorskému zákonu (č.121/2000 Sb.). Publikování nebo šíření obsahu je bez písemného souhlasu provozovatele zakázáno.
archiweb.cz využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ČTK.