Po vítězství v soutěži byla americkému bohu neofunkcionalismu svěřena zakázka frankfurtského muzea uměleckých řemesel. Muzeum se nachází v muzeálním okrsku na Schaumankai mj. v sousedství
Muzea architektury a
Muzea německé pošty. Největší klad, který vedl k vítězství v soutěži, je Meierovo zapojení nových staveb do stávající struktury na pozemku. Původní vila se stala přirozenou součástí celého komplexu a hraje v konceptu stavby důležitou roli. Komplex sestává ze čtyř budov (jednou z nich je právě původní eklektická vila), které vytváří protipól největší stavbě komplexu muzea. Velká veřejná zahrada obsahuje řadu plastik a míst k odpočinku, což jsme hodnotili jako pozitivní, rovněž vegetační porost na stěnách a terasách muzea se téměř blížil ekologickému ideálu 80. let.
Architektura sama o sobě vykazuje všechny znaky Meierova neostylu, důsledný modulový řád nejvíce patrný ve vnějším obkladu determinuje všechny součásti díla. Ze situace je velmi dobře patrný koncept čtveřice hmot navzájem se prostupujících, avšak téměř dekonstruktivní situace je ve výsledku uhlazena do Meierova konvenčního hávu.