Do not follow this link, or your host will be blocked from this site. This is a spider trap.
PŘIHLÁSIT SE  (trvale)
Uživatel:
Heslo:
Zapomněli jste heslo?
Registrace nového čtenáře
archiweb

HLEDEJ v sekci     

Max Planck Institute

Autor: Heikkinen-Komonen Architects | Mikko Heikkinen, Markku Komonen
Spoluautor: Gunter Henn
Adresa: Pfotenhauerstrasse 108, Drážďany, Německo | mapa
Web: www.mpi-cbg.de
Investor: Max-Planck-Gesellschaft
Realizace: 1997-2001 Užitná plocha: 22070 m²

Společnost Maxe Plancka vyzvala významného finského vědce Kaj Simonse z Heidelbergu, aby se stal zakladatelem a také prvním ředitelem nového Institutu molekulární buněčné biologie a genetiky v Drážďanech. Jako vedoucí pracovníci jednotlivých týmů byli vybráni mezinárodně uznávaní vědci v tomto oboru. Simons si přál, aby byl jeho ústav navržen finskými architekty. Jedná se o část intenzivního oživovacího projektu východní části spojeného Německa.
Pozemek budovy, na kterém se v minulosti vyskytovaly tramvajová depa, je situován několik kilometrů západně od historického centra na okraji campusu lékařské fakulty a zátopové louky řeky Labe. K laboratořím jsou přičleněny centrum pro pokusná zvířata a dvě malé ubytovací jednotky. Hlavní budova obsahuje šest laboratoří (každá 1100m²) a hmotově ústí do vysoké centrální haly, která slouží i jako komunikační centrum. V přízemí jsou hlavní vstupní hala, kavárna, restaurace a nedaleké auditorium s kancelářským zázemím. Centrální hale dominují čtyři věže: hlavní schodiště, dvě baterie výtahů a věž obsluhující konferenční místnosti na jednotlivých podlažích. Mezi těmito věžemi jsou na všech podlažích malé odpočinkové prostory.
Povrch podlahy v přízemí tvoří černý pískovec obsahující fosílie, výtahové věže a mosty jsou v leštěném pohledovém betonu, podlahy schodiště v oddechových oblastech v dubu, obálka spirálového schodiště je z děrovaného hliníkového plechu. Betonové plochy centrální haly a jádra budovy kontrastují se síťovou fasádou, která zaručuje v interiéru světlo a transparenci.
Laboratoře potřebují denní světlo, ale zároveň je třeba zamezit přehřívání interiérů od slu- nečních paprsků. Vnější předsazenou vrstvu tvoří zelený hliníkový rošt, který kryje fasádu z tmavě modrých hliníkových panelů a opakního skla. Tato pastelová skladba prozrazuje mentalitu severských zemí a zároveň redukuje účinek slunce během dne. Je zde taky pohybový vjem z fasády: když stojíte kolmo k ní je zelený rastr téměř neviditelný, zatímco při pohledu z úhlu tvoří kompaktní barevnou plochu. Když člověk kráčí podél budovy, připadá mu jako by byl doprovázen modrým mrakem za zelenou plochou.
Hmota budovy obsahuje lanovou konstrukci u hlavního vstupu a kontejnery na střeše. Mědí obložené boxy jsou ve skutečnosti klimatizační jednotky, do zinku oděný box ve středu kryje konstrukci centrální haly a dřevěné pavilóny na koncích slouží pro oddech v letních měsících s výhledem na poklidný tok Labe.
V Drážďanech stojí ještě jedna budova společnosti Maxe Plancka tentokrát od Thomase Herzoga.

Literatura

Autor: Petr Šmídek, 27.02.06
Návštěvnost: 46680 čtenářů
Sdílet: 
Poslat odkaz na tuto stránku e-mailem
Vaše jméno Vaše emailová adresa
Váš vzkaz
Na tyto adresy (oddělte čárkou)   
Komentáře
Předmět Autor Datum
show all comments add comment
Burza práce
Aktuálně
Kalendář akcí
arrow
Květen 2017
arrow
Denní zprávy
e-SHOP
BLOG - poslední články
Poslední komentáře
BLOG - poslední komentáře
TOPlist © archiweb.cz 1997-2017
Všechny materiály zveřejněné na těchto www stránkách podléhají autorskému zákonu (č.121/2000 Sb.). Publikování nebo šíření obsahu je bez písemného souhlasu provozovatele zakázáno.
archiweb.cz využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ČTK.