Bytový dům Calle del Carme

Bytový dům Calle del Carme
Spolupráce:Eva Monte, Joan Vera
Adresa: 55-57 Cale del Carme, 28-36 Calle d'en Roig, Barcelona, Španělsko
Projekt:1992-93
Realizace:1994-95
Užitná plocha:4000 m2


El Ravel, podobně jako řada dalších zchátralých čtvrtí na okraji středověkého jádra Barcelony, byl v posledních letech svědkem intenzivní přestavby. Kromě Museo de Arte Contemporaneo dokončeného v roce 1995 Richardem Meierem, nové Fakulty pro sdělovací techniku univerzity Ramon Llull od Daniel Freixes, Vincente Miranda a Vicenç Bou na nádvoří Casa de la Caridad - dokončené rovněž v roce 1995 - a urbanistický návrh Christiana Cirici a dalších autorů na jižní oblast Plaça Universitat opravující zdejší bytový fond. Nové bytové domy v El Ravel byly vyprojektovány za dodržení všech pravidel pro přestavbu historických částí Barcelony - přírůstkové s parcelací citlivě reagující na okolní strukturu.
Tato rohová parcela jižně od Museo se nachází v místech, kde se ulice rozšiřuje a vytváří malé podlouhlé náměstí, které bylo zrenovováno a upraveno na park. Z náměstí je fasáda Calle del Carme vnímána jako význačný prvek zakončující řadu průčelí podél ulice. V porovnání s tím je vedlejší ulice Carrer d'en Riog podobně jako většina uliček v El Ravel velmi úzká a kvůli čtyř až pětipodlažním budovám lemujícím ulici je zde tlumené denní osvětlení. Pro zlepšení světelných podmínek, ulehčení stísněnému uličnímu prostoru a zlepšení kvality v jednotlivých bytech Llinás navrhl přizpůsobit zónovací členění a namísto úplného zastavění rozdělil návrh do tří samostatných bloků vyrůstajících z dvoupodlažního soklu lemujícího uliční čáry. Nárožní bytový blok je zarovnán oběma ulicemi, ale další dva bloky podél C. d'en Roig jsou již od ulice odsazeny, aby mohly sluneční paprsky více pronikat dovnitř bloků. Poněvadž jsou bloky zčásti samostatně stojící, tak to umožňuje pronikání světla k oknům ze stran, což zároveň poskytuje bytům více soukromí a výhledu do prostorů odvrácených od ulice. Dvoupodlažní podstavec je využíván pro komerční prostory a částečně jako arkáda vytvářející podél ulice kryté vstupy do bytových domů a rozšiřuje možnosti komerčních aktivit podél C. del Carme a C. d'en Roig. Nároží je akcentováno vyloženým arkýřovým oknem a vykousnutým prostorem před vstupem do obchodu v přízemí, což je dlouholetá typologická zvláštnost charakteristická pro Barcelonu. Všechny tři bloky mají běžné arkýře, ale některé z venkovních ploch jsou zešikmené, čímž reagují na nuance místa a propůjčují návrhu vernakulární juxtapozici nezávislých prvků a odlehčuje tak obvyklé pravidelnosti většiny podobných domů sociálního bydlení. Vnější zdi mají štukové omítky. Stejná struktura omítky je také u samostatných vstupů a uvnitř obchodů. Většina otvorů je přes celou výšku místností se sklápějícími dřevěnými okenicemi a integrovaným zábradlím, takže mohou sloužit jako balkóny. Horizontální členění štukových omítek a uspořádání oken je výsledkem předloh místních materiálů, stěn a otvorů. Zatímco každý blok ma samostatné schodiště a výtah, tak dvě severní stavby mají podél ulice společnou vstupní lobby. Jižní blok má svou vlastní lobby na jižní konci komplexu, kde se rovněž nachází vjezd do podzemních garáží. Komplex tvoří malé dvoupokojové byty, které jsou pro bytovou výstavbu v Barceloně typické. Bohužel plochá střecha nad komerčním soklem není využívaná jako terasa nebo zahrada pro obyvatele a je příliš malá snaha využít z původního záměru jednotlivých bloků - ať už v půdorysech nebo řezu - potenciál nových venkovních prostorů získaných mimo ulici.
Carlos Flores, Xavier Güell, Architecture of Spain, 1929-1996,
Fundación Caja de Arquitectos, Barcelona, 1996, s. 132.
0 komentářů
přidat komentář

Více staveb od Josep Llinàs Carmona