Pavilon akutní medicíny nemocnice Milosrdných bratří
ÚVOD
Tradice nemocnice Milosrdných bratří v Brně sahá do poloviny 18. století, kdy ji na ulici Polní založil moravský hrabě Jan Leopold z Ditrichštejna. Jako první byl postaven konvent s lékárnou a nemocnící se 70 - ti lůžky podle plánů brněnského stavitele Franze Antona Grima. O třicet let později byl přistaven pozdně barokní kostel sv. Leopolda s bohatou freskovou výzdobou. V nemocničním sále se léčil a posléze zemřel například Jan Dobrovský.
K dalšímu rozšíření nemocnice došlo v letech 1896 až 1898, kdy byla za konventem v Polní ulici postavena budova zaopatřovacího ústavu s kapacitou 120 lůžek. V roce 1934 byla nemocnice zásadně rozšířena moderní přístavbou, která umožnila nové léčebné metody a nemocnice se v té době stala jedním z nejmodernějších zdravotnických pracovišť v Brně. Poslední velká stavební činnost proběhla v letech 1984-86, kdy byla na ploše bývalé zahrady postavena léčebna dlouhodobě nemocných, jejíž součástí byly dále objekty kuchyně, výměníkové stanice a rehabilitace. Tato fáze výstavby byla z hlediska dalšího vývoje nemocnice značně problematická, neboť výstavba zcela zastavěla možné rozvojové plochy nemocnice a neřešila postupné technologické a technické stárnutí historických budov. Budova léčebny se se vší technickou a vizuální neohrabaností panelových staveb vklínila mezi řeku a barokní klášter.
Zásadním impulsem při řešení nahromaděných problémů nemocnice se staly společenské změny po roce 1989. Jednotlivé části ústavu byly od té doby postupně rekonstruovány a do roku 1996 došlo k výrazné změně celkového uspořádání nemocnice. Tuto metodu na sebe navazujících kroků, jejichž velikost byla dána finančními možnostmi, nebylo možné použít při řešení nejtíživějších problémů. Těmi byly stav operačních sálů, laboratoří, RTG diagnostiky a ambulantního traktu. Jestliže u posledně dvou jmenovaných jde především o prostorové problémy, v případě laboratoří a především operačních sálů se jednalo o hygienickou únosnost provozu v alarmujících podmínkách funkční, prostorové i technické nedostatečnosti.
Do této doby spadají první úvahy o zásadní dostavbě areálu. V říjnu 1996 byla navržena studie dostavby nemocnice, která si vzala za cíl vytvořit prostorové a technické podmínky pro rozvoj operačního oddělení, intenzivní péče, laboratoří, centrální sterilizace a ambulantních služeb, dále zásadně dořešit prostorové a funkční vazby jednotlivých částí nemocnice, optimalizovat polohu základních komunikačních uzlů a uvolnit prostory na lůžkových odděleních tak, aby se v budoucnu umožnilo zkvalitnit standard lůžkových oddělení.
Výsledkem studie bylo prvotní ztvárnění pavilonu akutní medicíny, který řeší první krok v celkovém rozvoji nemocnice. Nedostatek místa k vybudování budovy Pavilonu akutní medicíny a řádem Milosrdných bratří požadovaný odstup od budovy konventu nás vedl v roce 2001 k přepracování studie do dnešní podoby a návrhu mohutného 9 metrového vykonzolování budovy, která rozšířila budovu pavilonu směrem nad dnešní výměníkovou stanici.
V průběhu zpracování byla práce několikrát oponována pracovníky nemocnice a výsledné řešení je výsledkem společné práce lékařů, techniků nemocnice a architektů.
CELKOVÁ KONCEPCE DOSTAVBY
Cílem dostavby nemocnice Milosrdných bratří v Brně bylo vybudování moderního zdravotnického zařízení, které svým funkčním a prostorovým uspořádáním, technologickým vybavením spolu s vysokou úrovní medicínského personálu bude poskytovat kvalitní zdravotnické služby.
Výstavba pavilonu akutní medicíny /dále bude označován jako Pavilon/ se jednoznačně jeví jako zásadní pro další rozvoj nemocnice. Specializovaná oddělení soustředěné v nové budově totiž umožní následnou rekonstrukci lůžkových oddělení v historických budovách nemocnice.
Pavilon je navržen v prostoru mezi stávajícím křídlem operačních sálů a výměníkovou stanicí. Do tohoto pavilonu jsou soustředěny všechny prostorově i technologicky náročné provozy: operační sály,ARO,JIP, centrální sterilizace, laboratoře,chirurgická ambulance a RTG diagnostika. Zde je vytvořeno pro jejich správnou funkci optimální prostředí. Součástí pavilonu je dále nové komunikační jádro nemocnice, umístěné tak, aby vazby mezi jednotlivými provozy byly co nejkratší a vzájemně se nerušily s provozem lůžkových oddělení v historické budově.
Po dobudování pavilonu bude provedena rekonstrukce části staré budovy objektu v ulici Polní /dnešní rizalit operačních sálů/, která je bezprostředně dotčena realizací pavilonu.
Součástí výstavby je dále spojovací chodba mezi chirurgickým pavilonem a stravovacím provozem na úrovni 2.podzemního podlaží /2.PP/ a dále most mezi pavilonem a LDN v 1.nadzemním podlaží/1.NP/. Výstavba chodby a mostu je z hlediska provozního velmi důležitá. Současné řešení nahradí neúnosnou dopravu jídel přes uzavřené lůžkové jednotky LDN a chirurgie.
Součástí pavilonu je i nová organizace příjezdu a odjezdu sanitek v návaznosti na výtahy a čekárnu pro pacienty. Jsou připraveny prostory pro nový systém urgentního příjmu.
ARCHITEKTONICKÉ ŘEŠENÍ
PAVILON AKUTNÍ MEDICÍNY
Dostavba nemocnice je limitována prostorovými možnostmi areálu a dále těsným sousedstvím budovy kláštera. Pavilon akutní medicíny, je umístěn do prostoru mezi historické objekty při ulici Polní a výměníkovou stanici. Navržená stavba má 4 nadzemní /NP/a 2 podzemní podlaží /PP/. Obě podzemní podlaží však lze díky výškovému rozdílu mezi vstupem z ulice Polní a úrovní dvora částečně přirozeně prosvětlit. 4. nadzemní podlaží ustupuje tak, aby výškové navázání na stávající objekty a klášter byl v jedné výškové hladině. Stavba je zastřešena plochou střechou, ve 4.NP tvoří velkou část půdorysu střešní terasa s krásným výhledem na panorama města.
Architektonicky je pavilon rozdělen do tří částí. Spodní zděná část budovy, je orientován rovnoběžně s ulicí Polní. Horní část obložená barevným smaltovaným sklem je postavena kolmo k ulici a je vykonzolována hluboko do nitra parcely nad nynější budovu výměníkové stanice. Poslední ustupující patro s restaurací a prostornou terasou pro pacienty i personál je obloženo perforovaným plechem. Hmotnost posledního patra odlehčuje pergola s plátěnými markýzami. Sokl budovy tvoří severní betonová obvodová stěna 2.podzemního podlaží a boční opěrné stěny příjezdových komunikací . Toto protisměrné sestavení hlavních hmot budovy bylo dáno především požadavkem řádu Milosrdných bratří na odstup horních pater pavilonu minimálně 25 m od budovy konventu. Mohutná devítimetrová konzola se tak stala hlavním architektonickým motivem budovy. Agresivita konzoly je zmírněna zaoblenými rohy, sytou sametovou barevností skleněného obkladu doplněného výraznými žlutými roletami.
Architektonický výraz stavby je střízlivý a koresponduje s funkcí stavby. Jednoduchá forma tak reaguje neutrálně na značně rozdílnou architektonickou hodnotou okolních staveb. Prostorová skladba různých objemů hmot je rovněž podpořena změnou materiálu. Skladba je záměrně robusní komponovaná na dálkové pohledy s nábřeží řeky.
Použité materiály - šlechtěné omítky, smaltované sklo, kvalitní dřevohliníkové výplně otvorů apod. jsou navrženy nejen pro své estetické kvality, ale i pro svou vysokou užitnou hodnotu. Důraz je položen na řešení detailů a celkovou kvalitu provedení.
Barevnost interiérů a vzory na podlahách jsou dílem výtvarníka Petra Kvíčaly.
PROVOZNĚ DISPOZIČNÍ ŘEŠENÍ
Výstavbou pavilonu akutní medicíny došlo k zásadní změně v provozu nemocnice. Mezi nejdůležitější změny v provozu nemocnice patří:
1. Změna hlavního vstupu do nemocnice z ulice Polní. Pacient vstoupí do vstupní haly, kde je umístěn pult informátora, malý obchod a sociální zázemí. Z haly na úrovni 1.NP je přístup do čekáren ambulance chirurgie, RTG diagnostiky a v budoucnu do vyšetřovny CT. Z haly je navržen nový spojovací most do budovy LDN. Zrušením starého mostu v 2.NP se odstraní průchod přes lůžkovou jednotku chirurgie. V uvolněných prostorách staré budovy mohou pak být umístěny v úrovni vstupu gynekologické a interní ambulance.
2. Vybudování spojovací chodby pro přívoz stravy z kuchyně na úrovni 2.PP. Tento koridor je podstatným zlepšením v provozu nemocnice, neboť odstraní dnešní situaci, kdy je strava přivážena přes budovu LDN a chirurgickou jednotku ve 2.NP.
3. Výstavba nového vertikálního komunikačního jádra, které je umístěno mezi pavilonem a starou budovou. Tři lůžkové výtahy a schodiště umožní důsledné oddělení a neprůchodnost lůžkových jednotek od vyšetřovacích a léčebných složek.
VSTUPNÍ HALA
Hlavní vstup do nemocnice z ulice Polní je posunut o 25m západně přibližně do středu
hlavních budov nemocnice. Na nový vstup navazuje vstupní hala, kde jsou umístěny
informace pro pacienty, obchod, toalety, vstupy do čekáren ambulantních vyšetření a
především nové výtahy. Hala je otevřená do 2. patra a prosvětlena střešním světlíkem. Tvoří
přirozený komunikační střed nemocnice na rozhraní staré budovy a nového pavilonu.
AMBULANTNÍ ČÁST
Chirurgická ambulance a RTG diagnostika jsou situovány do přízemí pavilonu akutní medicíny. Do prostor dnešní gynekologické ambulance v blízkosti rentgenů bude umístěno pracoviště CT s vlastní čekárnou. Uvolněné prostory ve staré budově budou věnovány k rozšíření ambulantních provozů interny a gynekologie a zázemí pro pacienty. Tímto řešením bude možné většinu ambulantních provozů soustředit do přízemí stávajících objektů a pavilonu akutní medicíny v těsné návaznosti na hlavní vstup do nemocnice.
OPERAČNÍ ODDĚLENÍ
Operační oddělení je umístěno v 1. patře a obsahuje čtyři operační sály s nezbytným zázemím. Navrženy jsou dva malé operační sály a dva velké. Tři sály jsou klasifikovány jako aseptické, jeden sál bude super aseptický. Operační oddělení je propojeno s centrální sterilizací čistým a špinavým nákladním materiálovým výtahem. Sterilní materiál je dodáván ne operační sály čistou chodbou přes prokládací stěnu. Operační sály jsou navrženy s denním osvětlením s možností absolutního zatemnění. Součástí zázemí operačního oddělení je i společná prostorná místnost pro lékaře a sestry včetně místnosti pro psaní operačních protokolů. Dospávárna pacientů po operaci bude umístěna vně operačního traktu v místě dnešních operačních sálů.
JIP, ARO
Jednotka intenzivní péče o 9 lůžkách a anesteziologicko-resuscitační oddělení o 6 lůžkách jsou navrženy ve 2. patře. Jednotky jsou řešeny jako samostatné se dvěma obslužnými pulty pro personál. Část lůžek je navržena samostatně za prosklenými stěnami, část před pulty pracovištěm sester jsou odděleny mobilními zástěnami. Jednotky společně využívají pouze příjmovou vyšetřovnu, sklad a čištění přístrojů. Propojení se sterilizací slouží také oběma oddělením. Prostory vně oddělení ve dvorním traktu staré budovy budou sloužit jako zázemí pro lékaře.
CENTRÁLNÍ STERILIZACE
Oddělení centrální sterilizace je umístěno v 1.podzemí. Oddělení je rozděleno na sterilní a nesterilní část. Je vybaveno dvěma automatickými myčkami, dvěma parními sterilizátory a jedním plazmovým. Samostatnou část tvoří prostory pro skládání prádla. Oddělení je propojeno dvěma výtahy s chirurgickou ambulancí, operačními sály, JIP a ARO.
LABORATOŘE
Laboratoře jsou navrženy jako centrální na úrovni 1.podzemí. Oddělení obsahuje laboratoře biochemické, hematologické a tkáňovou banku. Příjem vzorků bude probíhat v příjmové místnosti orientované do výtahové haly. Odběry vzorků budou prováděny v ambulancích a odběrové místnosti v přízemí.
URGENTNÍ PŘÍJEM
Urgentní příjem na úrovni 1.podzemí je navržen u příjezdu sanitek. Bude se jednat o vyšetřovnu vybavenou nezbytným prostorovým a technickým zázemím pro vážné případy v ohrožení života. Pracoviště nebude mít stálou obsluhu, personál bude v případě potřeby povolán z jednotlivých oddělení.
TECHNICKÉ VYBAVENÍ
Technické vybavení, strojovny vzduchotechniky, ústředního vytápění, datové rozvodny atd. včetně skladů jsou umístěny ve 2.podzemním podlaží. Dále je zde umístěno skladové hospodářství čistého a špinavého prádla a prostory pro dekontaminaci biologického odpadu. Hlavní strojovna vzduchotechniky a zdroj chladu je navržen ve 4.NP.
RESTAURACE
Ve 4.NP je v návaznosti na střešní terasu s výhledem na panorama města navržena malá samoobslužná restaurace o 32 místech.
Tradice nemocnice Milosrdných bratří v Brně sahá do poloviny 18. století, kdy ji na ulici Polní založil moravský hrabě Jan Leopold z Ditrichštejna. Jako první byl postaven konvent s lékárnou a nemocnící se 70 - ti lůžky podle plánů brněnského stavitele Franze Antona Grima. O třicet let později byl přistaven pozdně barokní kostel sv. Leopolda s bohatou freskovou výzdobou. V nemocničním sále se léčil a posléze zemřel například Jan Dobrovský.
K dalšímu rozšíření nemocnice došlo v letech 1896 až 1898, kdy byla za konventem v Polní ulici postavena budova zaopatřovacího ústavu s kapacitou 120 lůžek. V roce 1934 byla nemocnice zásadně rozšířena moderní přístavbou, která umožnila nové léčebné metody a nemocnice se v té době stala jedním z nejmodernějších zdravotnických pracovišť v Brně. Poslední velká stavební činnost proběhla v letech 1984-86, kdy byla na ploše bývalé zahrady postavena léčebna dlouhodobě nemocných, jejíž součástí byly dále objekty kuchyně, výměníkové stanice a rehabilitace. Tato fáze výstavby byla z hlediska dalšího vývoje nemocnice značně problematická, neboť výstavba zcela zastavěla možné rozvojové plochy nemocnice a neřešila postupné technologické a technické stárnutí historických budov. Budova léčebny se se vší technickou a vizuální neohrabaností panelových staveb vklínila mezi řeku a barokní klášter.
Zásadním impulsem při řešení nahromaděných problémů nemocnice se staly společenské změny po roce 1989. Jednotlivé části ústavu byly od té doby postupně rekonstruovány a do roku 1996 došlo k výrazné změně celkového uspořádání nemocnice. Tuto metodu na sebe navazujících kroků, jejichž velikost byla dána finančními možnostmi, nebylo možné použít při řešení nejtíživějších problémů. Těmi byly stav operačních sálů, laboratoří, RTG diagnostiky a ambulantního traktu. Jestliže u posledně dvou jmenovaných jde především o prostorové problémy, v případě laboratoří a především operačních sálů se jednalo o hygienickou únosnost provozu v alarmujících podmínkách funkční, prostorové i technické nedostatečnosti.
Do této doby spadají první úvahy o zásadní dostavbě areálu. V říjnu 1996 byla navržena studie dostavby nemocnice, která si vzala za cíl vytvořit prostorové a technické podmínky pro rozvoj operačního oddělení, intenzivní péče, laboratoří, centrální sterilizace a ambulantních služeb, dále zásadně dořešit prostorové a funkční vazby jednotlivých částí nemocnice, optimalizovat polohu základních komunikačních uzlů a uvolnit prostory na lůžkových odděleních tak, aby se v budoucnu umožnilo zkvalitnit standard lůžkových oddělení.
Výsledkem studie bylo prvotní ztvárnění pavilonu akutní medicíny, který řeší první krok v celkovém rozvoji nemocnice. Nedostatek místa k vybudování budovy Pavilonu akutní medicíny a řádem Milosrdných bratří požadovaný odstup od budovy konventu nás vedl v roce 2001 k přepracování studie do dnešní podoby a návrhu mohutného 9 metrového vykonzolování budovy, která rozšířila budovu pavilonu směrem nad dnešní výměníkovou stanici.
V průběhu zpracování byla práce několikrát oponována pracovníky nemocnice a výsledné řešení je výsledkem společné práce lékařů, techniků nemocnice a architektů.
CELKOVÁ KONCEPCE DOSTAVBY
Cílem dostavby nemocnice Milosrdných bratří v Brně bylo vybudování moderního zdravotnického zařízení, které svým funkčním a prostorovým uspořádáním, technologickým vybavením spolu s vysokou úrovní medicínského personálu bude poskytovat kvalitní zdravotnické služby.
Výstavba pavilonu akutní medicíny /dále bude označován jako Pavilon/ se jednoznačně jeví jako zásadní pro další rozvoj nemocnice. Specializovaná oddělení soustředěné v nové budově totiž umožní následnou rekonstrukci lůžkových oddělení v historických budovách nemocnice.
Pavilon je navržen v prostoru mezi stávajícím křídlem operačních sálů a výměníkovou stanicí. Do tohoto pavilonu jsou soustředěny všechny prostorově i technologicky náročné provozy: operační sály,ARO,JIP, centrální sterilizace, laboratoře,chirurgická ambulance a RTG diagnostika. Zde je vytvořeno pro jejich správnou funkci optimální prostředí. Součástí pavilonu je dále nové komunikační jádro nemocnice, umístěné tak, aby vazby mezi jednotlivými provozy byly co nejkratší a vzájemně se nerušily s provozem lůžkových oddělení v historické budově.
Po dobudování pavilonu bude provedena rekonstrukce části staré budovy objektu v ulici Polní /dnešní rizalit operačních sálů/, která je bezprostředně dotčena realizací pavilonu.
Součástí výstavby je dále spojovací chodba mezi chirurgickým pavilonem a stravovacím provozem na úrovni 2.podzemního podlaží /2.PP/ a dále most mezi pavilonem a LDN v 1.nadzemním podlaží/1.NP/. Výstavba chodby a mostu je z hlediska provozního velmi důležitá. Současné řešení nahradí neúnosnou dopravu jídel přes uzavřené lůžkové jednotky LDN a chirurgie.
Součástí pavilonu je i nová organizace příjezdu a odjezdu sanitek v návaznosti na výtahy a čekárnu pro pacienty. Jsou připraveny prostory pro nový systém urgentního příjmu.
ARCHITEKTONICKÉ ŘEŠENÍ
PAVILON AKUTNÍ MEDICÍNY
Dostavba nemocnice je limitována prostorovými možnostmi areálu a dále těsným sousedstvím budovy kláštera. Pavilon akutní medicíny, je umístěn do prostoru mezi historické objekty při ulici Polní a výměníkovou stanici. Navržená stavba má 4 nadzemní /NP/a 2 podzemní podlaží /PP/. Obě podzemní podlaží však lze díky výškovému rozdílu mezi vstupem z ulice Polní a úrovní dvora částečně přirozeně prosvětlit. 4. nadzemní podlaží ustupuje tak, aby výškové navázání na stávající objekty a klášter byl v jedné výškové hladině. Stavba je zastřešena plochou střechou, ve 4.NP tvoří velkou část půdorysu střešní terasa s krásným výhledem na panorama města.
Architektonicky je pavilon rozdělen do tří částí. Spodní zděná část budovy, je orientován rovnoběžně s ulicí Polní. Horní část obložená barevným smaltovaným sklem je postavena kolmo k ulici a je vykonzolována hluboko do nitra parcely nad nynější budovu výměníkové stanice. Poslední ustupující patro s restaurací a prostornou terasou pro pacienty i personál je obloženo perforovaným plechem. Hmotnost posledního patra odlehčuje pergola s plátěnými markýzami. Sokl budovy tvoří severní betonová obvodová stěna 2.podzemního podlaží a boční opěrné stěny příjezdových komunikací . Toto protisměrné sestavení hlavních hmot budovy bylo dáno především požadavkem řádu Milosrdných bratří na odstup horních pater pavilonu minimálně 25 m od budovy konventu. Mohutná devítimetrová konzola se tak stala hlavním architektonickým motivem budovy. Agresivita konzoly je zmírněna zaoblenými rohy, sytou sametovou barevností skleněného obkladu doplněného výraznými žlutými roletami.
Architektonický výraz stavby je střízlivý a koresponduje s funkcí stavby. Jednoduchá forma tak reaguje neutrálně na značně rozdílnou architektonickou hodnotou okolních staveb. Prostorová skladba různých objemů hmot je rovněž podpořena změnou materiálu. Skladba je záměrně robusní komponovaná na dálkové pohledy s nábřeží řeky.
Použité materiály - šlechtěné omítky, smaltované sklo, kvalitní dřevohliníkové výplně otvorů apod. jsou navrženy nejen pro své estetické kvality, ale i pro svou vysokou užitnou hodnotu. Důraz je položen na řešení detailů a celkovou kvalitu provedení.
Barevnost interiérů a vzory na podlahách jsou dílem výtvarníka Petra Kvíčaly.
PROVOZNĚ DISPOZIČNÍ ŘEŠENÍ
Výstavbou pavilonu akutní medicíny došlo k zásadní změně v provozu nemocnice. Mezi nejdůležitější změny v provozu nemocnice patří:
1. Změna hlavního vstupu do nemocnice z ulice Polní. Pacient vstoupí do vstupní haly, kde je umístěn pult informátora, malý obchod a sociální zázemí. Z haly na úrovni 1.NP je přístup do čekáren ambulance chirurgie, RTG diagnostiky a v budoucnu do vyšetřovny CT. Z haly je navržen nový spojovací most do budovy LDN. Zrušením starého mostu v 2.NP se odstraní průchod přes lůžkovou jednotku chirurgie. V uvolněných prostorách staré budovy mohou pak být umístěny v úrovni vstupu gynekologické a interní ambulance.
2. Vybudování spojovací chodby pro přívoz stravy z kuchyně na úrovni 2.PP. Tento koridor je podstatným zlepšením v provozu nemocnice, neboť odstraní dnešní situaci, kdy je strava přivážena přes budovu LDN a chirurgickou jednotku ve 2.NP.
3. Výstavba nového vertikálního komunikačního jádra, které je umístěno mezi pavilonem a starou budovou. Tři lůžkové výtahy a schodiště umožní důsledné oddělení a neprůchodnost lůžkových jednotek od vyšetřovacích a léčebných složek.
VSTUPNÍ HALA
Hlavní vstup do nemocnice z ulice Polní je posunut o 25m západně přibližně do středu
hlavních budov nemocnice. Na nový vstup navazuje vstupní hala, kde jsou umístěny
informace pro pacienty, obchod, toalety, vstupy do čekáren ambulantních vyšetření a
především nové výtahy. Hala je otevřená do 2. patra a prosvětlena střešním světlíkem. Tvoří
přirozený komunikační střed nemocnice na rozhraní staré budovy a nového pavilonu.
AMBULANTNÍ ČÁST
Chirurgická ambulance a RTG diagnostika jsou situovány do přízemí pavilonu akutní medicíny. Do prostor dnešní gynekologické ambulance v blízkosti rentgenů bude umístěno pracoviště CT s vlastní čekárnou. Uvolněné prostory ve staré budově budou věnovány k rozšíření ambulantních provozů interny a gynekologie a zázemí pro pacienty. Tímto řešením bude možné většinu ambulantních provozů soustředit do přízemí stávajících objektů a pavilonu akutní medicíny v těsné návaznosti na hlavní vstup do nemocnice.
OPERAČNÍ ODDĚLENÍ
Operační oddělení je umístěno v 1. patře a obsahuje čtyři operační sály s nezbytným zázemím. Navrženy jsou dva malé operační sály a dva velké. Tři sály jsou klasifikovány jako aseptické, jeden sál bude super aseptický. Operační oddělení je propojeno s centrální sterilizací čistým a špinavým nákladním materiálovým výtahem. Sterilní materiál je dodáván ne operační sály čistou chodbou přes prokládací stěnu. Operační sály jsou navrženy s denním osvětlením s možností absolutního zatemnění. Součástí zázemí operačního oddělení je i společná prostorná místnost pro lékaře a sestry včetně místnosti pro psaní operačních protokolů. Dospávárna pacientů po operaci bude umístěna vně operačního traktu v místě dnešních operačních sálů.
JIP, ARO
Jednotka intenzivní péče o 9 lůžkách a anesteziologicko-resuscitační oddělení o 6 lůžkách jsou navrženy ve 2. patře. Jednotky jsou řešeny jako samostatné se dvěma obslužnými pulty pro personál. Část lůžek je navržena samostatně za prosklenými stěnami, část před pulty pracovištěm sester jsou odděleny mobilními zástěnami. Jednotky společně využívají pouze příjmovou vyšetřovnu, sklad a čištění přístrojů. Propojení se sterilizací slouží také oběma oddělením. Prostory vně oddělení ve dvorním traktu staré budovy budou sloužit jako zázemí pro lékaře.
CENTRÁLNÍ STERILIZACE
Oddělení centrální sterilizace je umístěno v 1.podzemí. Oddělení je rozděleno na sterilní a nesterilní část. Je vybaveno dvěma automatickými myčkami, dvěma parními sterilizátory a jedním plazmovým. Samostatnou část tvoří prostory pro skládání prádla. Oddělení je propojeno dvěma výtahy s chirurgickou ambulancí, operačními sály, JIP a ARO.
LABORATOŘE
Laboratoře jsou navrženy jako centrální na úrovni 1.podzemí. Oddělení obsahuje laboratoře biochemické, hematologické a tkáňovou banku. Příjem vzorků bude probíhat v příjmové místnosti orientované do výtahové haly. Odběry vzorků budou prováděny v ambulancích a odběrové místnosti v přízemí.
URGENTNÍ PŘÍJEM
Urgentní příjem na úrovni 1.podzemí je navržen u příjezdu sanitek. Bude se jednat o vyšetřovnu vybavenou nezbytným prostorovým a technickým zázemím pro vážné případy v ohrožení života. Pracoviště nebude mít stálou obsluhu, personál bude v případě potřeby povolán z jednotlivých oddělení.
TECHNICKÉ VYBAVENÍ
Technické vybavení, strojovny vzduchotechniky, ústředního vytápění, datové rozvodny atd. včetně skladů jsou umístěny ve 2.podzemním podlaží. Dále je zde umístěno skladové hospodářství čistého a špinavého prádla a prostory pro dekontaminaci biologického odpadu. Hlavní strojovna vzduchotechniky a zdroj chladu je navržen ve 4.NP.
RESTAURACE
Ve 4.NP je v návaznosti na střešní terasu s výhledem na panorama města navržena malá samoobslužná restaurace o 32 místech.
1 komentář
přidat komentář
Předmět
Autor
Datum
uuuaaaaa
João Barbosa
13.04.06 02:28
zobrazit všechny komentáře
