O fenoménu Bauhausu bylo napsáno několik desítek knih a pedagogické zásady, které na jeho půdě vznikly, jsou dodnes přejímány a respektovány. V případě této školy došlo k jedinečné příležitosti manifestovat obsah do architektury školní budovy.
Bauhaus vzniknul v roce 1919 ve Výmaru spojením dvou škol - umění a řemesel. Sociálně-demokratickou vládu však v roce 1925 vystřídala konzervativní pravicová klika a Bauhaus se musel stěhovat do Desavy. Ochranná křídla Desavy umožnila zrealizovat jedinečný školský komplex ateliérů, dílen, kolejí a domů učitelů. Podobně jako motto Bauhausu - spojit architekturu, umění, design a řemeslo v jeden celek, působí i budova jako ryzí gesamtkunstwerk. Za návrhem desavského Bauhausu stojí jeho tehdejší ředitel Walter Gropius. Stavbu lze chápat jako manifest
funkcionalismu. Hmota je rozčleněna do tří křídel zalomených ve tvaru písmene L, které si usurpují místo v zeleni. Vanutí větru a svit slunce si v Desavě jakoby uvědomujete více. Velkorysé prosklené fasády učeben a dílen v kombinaci s bílými plochami omítek proklamují zdrženlivou bílo-černo-šedou paletu funkcionalismu. Do této kompozice jsou kontrastně vkládány sytě červené nebo žluté plochy. Všechny prvky spolu ladí - osvětlení, mobiliář, výtvarné umění...
Atmosféra Bauhausu ani po letech z Desavy nevyprchala. Při stoupání po schodišti čekáte, že co chvíli minete
Breuera v rozhovoru s Kandinským nebo Moholy-Nagye s fasciklem výkresů pod paží. Bauhaus je ostrovem, designérskou oázou. Z každého detailu cítíte, že desítky učitelů a studentů věřili v příchod lepšího světa, energie pokroku je ve zdech Bauhausu naakumulována na věky.
Součástí komplexu Bauhausu jsou i dvojdomy učitelů. Ty jsou dnes pečlivě zrekonstruovány a slouží jako studijní centra nebo sídla designérských institucí. Příjemný borovicový lesík prorostl až k domům a v očích některých českých učitelů architektury se při myšlence obdobně komfortního obydlí určeného pro současné pedagogy zaleskne v oku slza.