Výukové centrum Lékařské fakulty v Hradci Králové UK v Praze

„Tento dům je o odvaze a o důvěře… Tyto vlastnosti se zde potkávaly více než kdekoli jinde. Někdy střídaly jedna druhou, jindy se spojily do jediného okamžiku. Někdo našel víru sám v sebe, aby mohl být odvážný, jiný naopak musel sebrat veškerou odvahu k tomu, aby mohl důvěřovat. Bez lidí, kteří měli odvahu a poskytovali důvěru, by výukové centrum v této podobě nevzniklo.“

Architektonické a urbanistické řešení

První úvahy o výukovém centru se objevily v přípravě zadání architektonické soutěže na výstavbu interních oborů ve Fakultní nemocnici. Vítězný návrh architektů J.Topinky, J. Límana a M.Juhy situoval výukové centrum do středu nového centrálního prostoru před novou severovýchodní frontu interního pavilónu. Objekt byl přímo umístěn na stávající trafostanici, která byla v návrhu ze dvou stran kryta novým zeleným valem. Dominantou byla prosklená posluchárna. Příprava stavby byla obnovena až po dokončení výstavby interního pavilónu v roce 2003. Došlo k aktualizaci představ fakulty o užívání objektu. Byly navýšeny počty míst v seminárních místnostech a v hlavní posluchárně. Byla doplněna počítačová místnost a rozšířena knihovna. Rozšíření programu vyvolalo také změnu koncepce celého objektu. Od nastavění trafostanice bylo ustoupeno. Autoři M.Juha a J.Topinka zvolili hlavním výtvarným motivem nového výukového centra dvě křivky, jejichž základem je elipsa , a které v různých výškách stoupají od pavilónu interny, aby se po kulminaci vrátily zpět k zemi. Tyto křivky definují tvar střech a určují tím dvě hlavní hmoty objektu. Ta větší a delší s výrazně prosklenou lehkou fasádou vymezuje spolu s interním pavilónem nástupní plochu do obou objektů a uzavírá jižní stranu centrálního klidového prostoru v nemocnici. Obsahuje seminární místnosti, knihovny, počítačové studovny a servisní místnosti. Kratší, nižší, ale hlubší hmota prozrazuje umístění přednáškového sálu. Cílem řešení bylo nekonkurovat ostatním pavilónům, nebránit internímu pavilónu ve výhledech, ale zároveň vytvořit zapamatovatelný objekt, odlišující se od ostatních nemocničních objektů, a zdůraznit tak jeho odlišnou funkci. Je založený na kontrastech. Výrazné klenoucí se křivky centra jsou vyváženy jeho tvarovou střídmostí, surový pohledový beton je v protikladu s dokonale zpracovaným kovem a s elegancí skla, šedá barva pohledového betonu oproti přirozené kráse dřeva, uzavřené prostory střídají nečekané průhledy a prosklené fasády.

Technické řešení

Výukové centrum je složeno ze dvou dilatačních celků, přičemž jeden je tvořen vlastním objektem výukového centra a druhý spojovací chodbou do pavilonu interních oborů. Vlastní výukové centrum je o vnějších rozměrech 27,65 x 47,75 m a výšce 11,85 m, spojovací chodba o rozměrech 17,85 x 2,95 m a výšce 3,85 m.
Objekt je se třemi nadzemními podlažími, spojovací chodba je jednopodlažní. Objekt není podsklepen.
Stavebně je objekt řešen jako kombinace železobetonového stěnového systému a bezprůvlakového skeletu. Zastřešení je řešeno částečně skořepinou, částečně železobetonovou stropní deskou. Založení objektu je na základových prazích opřených do pilot.

Použité stavební technologie

• pohledový beton v interiéru i v exteriéru. Vnější pohledová betonová stěna je v ploše zavěšená na hlavní vnitřní nosné stěně.
• Pro vodotěsné izolace spodní stavby byl použit systém XYPEX, založený na chemické krystalizaci v betonové konstrukci, která se stává pro kapaliny nepropustná. Systém současně řeší zajištění spár a prostupů pomocí kombinace tmelů a těsnění. Zajištění stavby proti radonu z podloží je řešeno hydroizolační stěrkou WATERFIN aplikovanou na podkladní beton (vyztužený sítí a provedený v kvalitě povrchu umožňující jeho aplikaci).
• Střešní plášť je navržen ze systému Kalzip, založeném na nekonečném hliníkovém pásu, tvarovaném přímo na stavbě. Plechy jsou spojovány přes stojatou drážku, kotveny jsou přes klipsy a omega profily. Podhledy zakřivených střešních desek jsou proti povětrnosti zajištěny hydroizolační stěrkou WATERFIN a ochranným nátěrem Betosil W na bázi silikon-akrylátové pryskyřice.
• Dřevěný akustický obklad přednáškového sálu byl navržen architekty a specialisty na akustiku. Je tvořen třemi typy povrchů - rezonančními panely, pevnými panely, panely s tvrdými odraznými povrchy.
• Výukové centrum je vybaveno nejmodernější audiovizuální, komunikační a výukovou technikou.