Do not follow this link, or your host will be blocked from this site. This is a spider trap.
PŘIHLÁSIT SE  (trvale)
Uživatel:
Heslo:
Zapomněli jste heslo?
Registrace nového čtenáře
archiweb
NOVY fullbanner
HLEDEJ v sekci     
Škola v Paspels

Autor: Valerio Olgiati
Adresa: Schulstrasse, Transerstrasse, Paspels, Švýcarsko | mapa
Web: www.paspels.ch
Projekt: 1996 Realizace: 1997-98

Situace
Škola je zasazena jako monolit do zemědělsky obhospodařované stráně na východním konci vesnice Paspels. „Bludný balvan“ připomíná skálu nebo nedalekou zříceninu hradu.
Nová budova je vůči svému okolí mírně vyvýšená, dominuje starému školnímu areálu a zároveň se něho drží stranou; jen podzemní chodba umožňuje funkční spojení obou staveb. Sklon pultové střechy kopíruje spád okolního terénu a umocňuje tak charakter stavby jako solitéru.
Vstup a cesta
Krytý vstup do školy je vyvýšen nad příjezdovou cestou. Skloněný předprostor více odpovídá rázu okolního terénu. Při putování domem člověk zažívá "promenade architecturale". Ta nespočívá jen v uspořádaném propojení všech tříd na všech patrech, ale také v možnosti dopřát si rozmanité výhledy na všechny světové strany do dálky i blízkého okolí.
Prostor a otevřená typologie
Půdorys obou výukových pater je založen na principu větrného mlýna: vnitřní hala působí jako náměstí s radiálně navazujícími chodbami, které na svém konci vedou do učeben nebo sborovny. V prvním patře jsou učebny osvětleny zleva, ve druhém patře zprava. Nestejnoběžné prostory, chodby a schodiště dodávají prostorovému uspořádání dynamiku.
Střídající se pásy oken do učeben mění na čelní a obou bočních fasádách svoji polohu, stejně jako masivně orámovaná okna označující konec přístupových chodeb do tříd. Fasáda a půdorys jsou tu ve vzájemné interakci. Na zadní straně domu obrácené k horám označují dlouhá okna polohu míst na přestávky uvnitř. Místnosti se tak opticky obklopují přírodou a navíc rozšíří. Naproti tomu malá okna na fasádě patří přípravným místnostem.
Geometrie a vedení světla
Forma na severní a jižní straně lehce zašpičatého kubusu určuje geometrii a půdorysy domu. Učebny sledují dvojí pravidlo: vnitřní úhel učeben směřující do středu domu je vždy pravý a naproti ní ležící okenní stěna je vždy rovnoběžná. To vedlo k trychtýřovitému zúžení nebo rozšíření koridorů stejně jako k proměnlivému vedení světla z uliček, prostranství a schodišť směřujících do všech světových stran - abstrahovaný trojrozměrný překlad popisu italské piazzy od Camillo Sitte.
Tektonika
Tektoniku objektu určují jednak geometrie prostorově-funkční dispozice a na druhé straně prostorový obrazec otvorů; je identický s hrubou stavbou.
Metoda a materiály
Zhmotňování tektonického myšlení probíhalo ve dvou oddělených betonových vrstvách. Vnější betonová schránka má funkci stěny pouze tam, kde jsou v učebnách umístěny tabule; jinde má ve třídách pouze funkci překladu a parapetu. Okna jsou zde správně osazena dovnitř, jsou totiž součástí vnitřní struktury. Vnitřní betonová slupka "putuje" podél prostorových ohraničení uliček a prostranství: je zhmotněnou vnitřní prostorovou figurou a prosazuje se jen u otvorů hal a chodeb až po vnější hranu. Okna jsou zde montována na vnější stranu a lícují s fasádou. Pravidlo, které se lze sledovat až do konstrukčních detailů, ovlivnilo hru s plasticitou a plochostí otvorů v krychli. Bronzová okna v líci školy jsou dodatečně orámována širokým bronzovým rámem; představují "vnitřní oko". Obě schránky jsou z dokonale provedeného pohledového betonu vytvářející vnitřní i vnější prostorový obraz školy. V přímém protikladu jsou všechny vyučovací prostory uvnitř, které jsou vystlány modřínovými prkny a upomínají na tradiční spolkové jizby.
Architektonický artefakt
Koncept domu lze také chápat jako prostorově-plastický rozvoj okolní krajiny a místní kultury. Tvrdá a precizně usazená krychle, v jejímž nitru se vylíhly z vesnice důvěrné známé soubor cest a prostranství končící ve školních třídách. Na "školní cestu" vcházejí děti postupně a nabízí se jim při ní prostorové zážitek s překvapujícími účinky denního světla a rozmanitých výhledů na okolní krajinu. Architekt dokázal svým artefaktem spojit území s kulturou.

Literatura
 

Zdroj: Ulrich Pfammatter, profesor na HTW Chur
Vložil: Petr Šmídek, 17.12.06
Návštěvnost: 49402 čtenářů
Sdílet: 
Poslat odkaz na tuto stránku e-mailem
Vaše jméno Vaše emailová adresa
Váš vzkaz
Na tyto adresy (oddělte čárkou)   
Komentáře
Předmět Autor Datum
show all comments add comment
Burza práce
Aktuálně
Kalendář akcí
arrow
Říjen 2017
arrow
Denní zprávy
e-SHOP
BLOG - poslední články
Poslední komentáře
BLOG - poslední komentáře
TOPlist © archiweb.cz 1997-2017
Všechny materiály zveřejněné na těchto www stránkách podléhají autorskému zákonu (č.121/2000 Sb.). Publikování nebo šíření obsahu je bez písemného souhlasu provozovatele zakázáno.
archiweb.cz využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ČTK.