Do not follow this link, or your host will be blocked from this site. This is a spider trap.
PŘIHLÁSIT SE  (trvale)
Uživatel:
Heslo:
Zapomněli jste heslo?
Registrace nového čtenáře
archiweb

HLEDEJ v sekci     
Židovské muzeum v Berlíně

Autor: Daniel Libeskind
Adresa: Lindenstrasse 9-14, Berlín, Německo | mapa
Web: www.juedisches-museum-berlin.de
Investor: Senat von Berlin
Náklady: 68 000 000 Euro Realizace: 1993-99
Soutěž: 1988-89 Užitná plocha: 15000 m²

Když byly roku 1989 vyhlášeny výsledky soutěže na rozšíření stávajícího židovského muzea v Berlíně na Kreuzbergu, bylo jasné, že vítězem je vskutku nejkvalitnější návrh "židovského" architekta polského původu Daniela Libeskinda. Kdo jiný by dokázal vylíčit osudy Židů v době vlády nacistů v Německu? Návrh Daniela Libeskinda je natolik obsažný, že jej lze zařadit do nejvyššího stupně architektonické epické abstrakce, která hraničí s konceptuálním uměním.
I přesto, že některé elementy muzea jsou sporné a polemizovatelné, je stavba nesmírně inspirativní a čím víc se o ní člověk dovídá, tím víc jej fascinuje. Libeskind svůj návrh nazval osudově "Between The Lines" (Mezi liniemi). Linie je pro Libeskinda reprezentantem spojení dvou fenoménů, zde především bydlišť obětí Holocaustu, jejichž spojnice vytváří základní půdorysnou matrici muzea. V několika částech muzea je patrný motiv židovské davidovy hvězdy, kterou Libeskind rozkládá a deformuje. Rozvržení okenních otvorů se řídí skladbou německého hudebníka židovského původu Arnolda Schönbergera, který již nestihnul dokončit svou symfonii kvůli násilné deportaci do koncentráku. Libeskind, sám zdatný hudebník, se pokusil dokončit jeho dílo a převedl jej do architektury a symbolicky závěrečnou čtvrtou větou symfonie vrcholí celé muzeum.
Hlavní vstup do muzea je situován ve starém původním muzeu (podmínka klienta, Libeskind navrhoval samostatný vstup), a symbolicky klesá do hlubin země, odkud vyvěrá základní koridor směřující k hlavnímu schodišti, které je reprezentantem cíle životní cesty a pravděpodobně i Boha. Základní koridor je však přerušen dvěma rozcestími - první poskytuje únik před nastupujícím nacismem a cesta z něj vedoucí ústí do objektu exilu, což je čtverec vyplněný 7 x 7 paprsky, z nichž rostou olivy, půda v prostředním květináči pochází až z Izraele - domova Židů. Druhé rozcestí následuje krátce po prvním a představuje cestu vedoucí k holocaustu, který je abstrahován do věže holocaustu, jejíž interiér je krutě depresivní, poněvadž v ní nic není, jen v horní části úzký průzor, kterým prosvítá světlo a proniká jím ruch z ulice, venkovního světa. Symbolicky cesta holocaustu protíná cestu exilu a strhává její část do vražedného konce.
Samotný objekt představují dvě linie - plná klikatící linie muzea a přímá linie prázdna, která vytíná v muzeu tzv. prázdna, což jsou symboly obětí řádění nacistů, a představují Židy, kteří mezi námi již nejsou. Interiér je okouzlující a prolomené okenní otvory skýtají nádherné průzory z muzea. V parteru muzea je několik symbolicky abstraktních prvků, jako např. kolejnice, které naznačují deportaci do koncentráků a další.
Muzeum židovství je pravděpodobně nejgeniálnější a nejkonceptuálnější architekturou, kterou jsem kdy viděl.
Autor: Jan Kratochvíl, 22.07.06
Návštěvnost: 67187 čtenářů
Sdílet: 
Poslat odkaz na tuto stránku e-mailem
Vaše jméno Vaše emailová adresa
Váš vzkaz
Na tyto adresy (oddělte čárkou)   
Komentáře
Předmět Autor Datum
Vstup Jan Vaněk 01.07.07 13:41
omyl martak 18.04.13 14:50
show all comments add comment
Burza práce
Aktuálně
Kalendář akcí
arrow
Květen 2017
arrow
Denní zprávy
e-SHOP
BLOG - poslední články
Poslední komentáře
BLOG - poslední komentáře
TOPlist © archiweb.cz 1997-2017
Všechny materiály zveřejněné na těchto www stránkách podléhají autorskému zákonu (č.121/2000 Sb.). Publikování nebo šíření obsahu je bez písemného souhlasu provozovatele zakázáno.
archiweb.cz využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ČTK.