Do not follow this link, or your host will be blocked from this site. This is a spider trap.
PŘIHLÁSIT SE  (trvale)
Uživatel:
Heslo:
Zapomněli jste heslo?
Registrace nového čtenáře
archiweb

HLEDEJ v sekci     
Rozhledna Mařenka, Štěměchy

Autor: PENTA JIHLAVA, spol. s r.o. | Martin Franěk
Adresa: vrch Mařenka, Štěměchy, Česká republika | mapa
Web: www.facebook.com/RozhlednaMarenka
Investor: Mikroregion Podhůří Mařenky
Projekt: 2008-11 Realizace: 04-10/2012
Zastavěná plocha: 86 m²

Celková výška: 31,65m (vrchol střechy)

Snahy o  obnovu rozhledny na vrchu Mařenka, který je se svými 711 m n.m. nejvyšším vrcholem Třebíčska, se s větší či menší intenzitou objevovaly již od roku 1957, kdy v červnu došlo ke zřícení původní dřevěné rozhledny a následně k jejímu úplnému odstranění. Zřetelnějších podob začal tento záměr nabývat až v roce 2000, kdy se sedm obcí (Rokytnice nad Rokytnou, Předín, Čáslavice, Římov, Štěměchy, Markvartice a Chlístov) sdružilo do svazku, který přijal název Mikroregion Podhůří Mařenky. Spojovacím prvkem tohoto sdružení byla, kromě všestranného rozvoje území, zejména myšlenka výstavby na hoře Mařenka ležící na katastru obce Štěměchy. Na podporu nejen této myšlenky je dodnes mikroregionem pořádán každoročně předsilvestrovský výstup členských obcí a širokého okolí na Mařenku, kterého se účastní v posledních letech na stovky účastníků.
V průběhu dvanácti let bylo provedeno mnoho kroků směřujících k vysněnému cíli. Vyvíjely se názory na konstrukci a vzhled stavby, umístění, financování její výstavby a řada dalších věcí, které s touto problematikou souvisí. S projektanty se projednávala otázka vzhledu stavby od varianty repliky dřívější dřevěné konstrukce přes celokovovou konstrukci vyhlídkové věže po současné realizované řešení. Právě tento návrh kanceláře PENTA JIHLAVA spol. s r.o., jehož autorem je Ing.arch. Martin Franěk, se stal zlomovým bodem, kdy jsme zjistili, že toto je ta pravá varianta, kterou chceme. Zřejmě nejdůležitějším okamžikem pak bylo uspění s žádostí o dotaci z Regionálního operačního programu NUTS II Jihovýchod ve výši 3.000.000 Kč.
Přestože se jednalo o poměrně vysokou cifru mající zásadní vliv na rozhodnutí stavbu uskutečnit, zůstalo stále velké břemeno na bedrech členských obcí mikroregionu, protože výsledná částka pro realizaci stavby, vzešlá z výběrového řízení na dodavatele stavebních prací, činila 7.018.141,- Kč. Rozdíl mezi cenou stavby a poskytnutou dotací byl následně kryt zejména z příspěvků členských obcí, jejichž občanům je třeba poděkovat za určitý druh odvahy a ochoty nést toto břímě, jehož výsledkem je zatraktivnění a zviditelnění (v plném smyslu slova) velké části okresu Třebíč.
Mikroregion Podhůří Mařenky

Myšlenka na vybudování vyhlídkové věže na stejnomenném kopci pochází někdy z konce devadesátých let, kdy za tímto účelem vznikl svazek obcí "Mikroregion Podhůří Mařenky" a také v této době se v návrzích začal angažovat i náš atelier. Celá "akce" trvala s různými přestávkami neuvěřitelných 12 let, kdy došlo na straně investora k výměně původních zástupců vedení a na straně projektanta k několika přepracování záměru. Realizovaná varianta vznikla v podstatě náhodou - v rámci zpracování nové verze studie v roce 2008 jsme se stejně starou kolegyní dostali pocit, že bychom si rádi zadání vyzkoušeli, byť se nás v té době netýkalo. Ve volném čase jsme udělali každý svou verzi řešení a díky pochopení "mladické nerozvážnosti" vedením ateliéru nakonec investor nedostal jeden návrh, ale hned tři. Ve stejném roce se následně vypracovala dokumentace pro stavební povolení vybrané verze a žádalo se o dotace - neúspěšně. Totéž se pak opakovalo ještě několikrát, než mikroregion v jedné z posledních výzev s projektem uspěl. Teprve tedy v roce 2011 se mohlo začít naplno pracovat na prováděcí dokumentaci a následně soutěžit dodavatel stavby.
    Stavební činnost na kopci Mařenka začala v dubnu 2012 a skončila desátý měsíc stejného roku. Ke škodě investora bohužel nastalo v rámci realizace dvouměsíční zpoždění a místo v hlavní sezóně se nakonec otevíralo až den před státním svátkem - 27. října, tedy mimo hlavní turistickou sezónu. I přes výraznou nepřízeň počasí si nakonec k Mařence našlo cestu odhadem 200 - 300 lidí, byť se v některých médiích objevovalo i číslo 500.
V roce 2013 byl rozhledně udělen titul "Stavba Vysočiny 2013" a mikroregion získal za její výstavbu ocenění "Skutek roku 2013", který je každoročně vyhlašován Krajem Vysočina.

Terén vrcholové části kóty je téměř rovný a je porostlý vzrostlým produkčním smrkovým lesem se zbytky původního bukového porostu. Stavba byla, s ohledem na minimalizování zásahů do okolní zeleně, umístěna na přírodní paseku.
Pro architektonické řešení byla zvolena kompozice dvou jednoduchých vertikálních těles v kombinaci "těžké" podstavy, která následně pokračuje materiálově a konstrukčně odlehčenou výstupovou částí. V půdoryse se pak věž "propisuje" ve tvaru sférického trojúhelníku. Jednoduché dispoziční členění představuje na úrovni 1.NP nástupní plošina krytá jednoduchým přístřeškem předstupujícím před rozhlednu a vlastní krytý prostor nástupu na schodiště. První patro a 3.NP pak tvoří samostatné vyhlídkové/ odpočinkové plošiny na kótě +9,4 a +28,2m.

Základové konstrukce jsou provedeny jako kombinace monolitických železobetonových základových pasů a železobetonové monolitické desky tl. 500 mm. V rámci projektu bylo počítáno s kotvením základů do podloží trnováním.
Svislé nosné konstrukce tl. 250 mm byly projektovány jako železobetonové monolitické s pohledově uplatněnými plochami provedenými z režného pohledového betonu s výrazným otiskem prken bednění. Horní 2/3 rozhledny pak byly vyrobeny jako montovaná dřevěná prostorová příhradová konstrukce ztužená ocelovými táhly.
Vodorovná nosné konstrukce stropu dolního tubusu o tl. 200mm je provedena jako železobetonová monolitická deska s pohledově řešenou spodní stranou. Nosná konstrukce vyhlídkové plošiny 3.NP je tvořena segmentově řešenou podlahou z pororoštů, uloženou na horizontálních prvcích dřevěné části věže.
Střechy přístřešků 1.NP a 3.NP jsou kombinací lepených a klasických dřevěných prvků krytých bedněním z hoblovaných prken.
Projekt počítal s řešením vertikální komunikace v podobě vřetenového ocelového schodiště se 156-ti pororoštovými vykonzolovanými stupni kolem nosné středové trubky s olemováním ocelovou schodnicí a vnějším dvoutrubkovým zábradlím.
Z hlediska finální úpravy povrchů je železobetonový tubus opatřen vnějším obkladem z hrubého lomového žulového kamene z blízkého lomu Sumrakov. Při realizování obkladu bylo umožněno investorovi vložit schránku s památečním obsahem a vzkazem budoucím generacím. Dřevěné prvky stavby byly upraveny již v rámci výroby základní impregnací a finálním souvrstvím nátěrů s odstínem dle výběru investora. Zvláštním výtvarným prvkem je pak opláštění schodiště/ jednotlivé výplně zábradlí, vyrobené ze sítě z nerezových proplétaných lanek s kosočtvercovými oky. Podlahy objektu jsou v rámci 1.NP tvořeny stěrkou na bázi epoxidu, na vyhlídkové plošině 2.NP stěrkou na bázi polyuretanu s pružnou podkladní vložkou, na ostatních částech stavby se nachází prvky ze žárově zinkovaných pororoštů.
Střešní plášť je v obou případech střech (dolní přístřešek, střecha vyhlídky 3.NP) tvořen hladkou plechovou krytinou z titanzinkovaného falcovaného plechu. Podkladní vrstvu plechu tvoří strukturní dělící materiál v podobě otevřené kontaktní folie na horní straně opatřené polyamidovou rohoží. Podklad celému souvrství pak tvoří prkna 140x30 mm, pravidelně vyskládaná dle místa použití.
Ing.arch. Martin Franěk; PENTA JIHLAVA, spol. s r.o.
















Stavba
Titanzinek
RHEINZINK ČR s.r.o.
Zdroj: autorská zpráva
Vložil: Jan Kratochvíl, 07.09.14
Návštěvnost: 22331 čtenářů
Sdílet: 
Poslat odkaz na tuto stránku e-mailem
Vaše jméno Vaše emailová adresa
Váš vzkaz
Na tyto adresy (oddělte čárkou)   
Komentáře
Předmět Autor Datum
show all comments add comment
Burza práce
Aktuálně
Kalendář akcí
arrow
Březen 2017
arrow
Denní zprávy
e-SHOP
BLOG - poslední články
Poslední komentáře
BLOG - poslední komentáře
TOPlist © archiweb.cz 1997-2017
Všechny materiály zveřejněné na těchto www stránkách podléhají autorskému zákonu (č.121/2000 Sb.). Publikování nebo šíření obsahu je bez písemného souhlasu provozovatele zakázáno.
archiweb.cz využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ČTK.