Brownfield Řevničov

foto: Ondřej Pokorný

Brownfield  bývalé pekárny se nachází na východním okraji obce Řevničov. Dříve byla pekárna tvořena areálem s vnitřním dvorem obklopeným hospodářskými staveními. Dodnes zůstaly zachovány pouze objekty do ulice, sýpka, komín a mlýnice. Předmětem rekonstrukce byla sýpka.
Stavební program pro její využití se nehledal lehce. Investor veden snahou zachránit objekt zvažoval řadu možností, jak s objektem naložit. Zprvu se uvažovalo o využití pro jeho vlastní reprezentativní kanceláře nebo bydlení, nakonec padlo rozhodnutí o výstavbě bydlení pro další prodej.
Od počátku bylo jasné, že vertikální bydlení není pro zcela standardního klienta. Tím spíš byla snaha, aby konečný výraz byl přesvědčivý a byl cílen na specifický okruh zájemců o industriálnější výraz. Vnitřní dispozice byla z marketingových důvodů navržena pro využití čtyřčlennou rodinu. Celý prostor byl definován vnitřním nosným křížem sýpky, kde po vložení stropů jsme v každém podlaží získali 4 místnosti 3 x 3 m. Ty jsme vyřezáváním otvorů do vnitřního kříže propojili a docílili využitelnější velikosti ploch. Limitem byla statika budovy. Nižší podlaží mají denní charakter, v posledním podlaží je rozlehlá pobytová ložnice. Přínosné pro vnímání vnitřního prostoru je skutečnost, že přízemí a poslední patro jsou nedělené a fungují jako jeden prostor.
Po konstrukční stránce byla rekonstrukce po celou dobu poměrně nejistým počinem. Subtilní betonové obvodové stěny tl. 7 cm se během rekonstrukce rozpadaly, celé poslední podlaží se zakřivenou stříškou se nakonec rozdrolilo natolik, že muselo být vyzděno znovu. Následné vyřezávání otvorů do pláště a vnitřního kříže, spolu s dalšími řemeslnými pracemi, průběžně poškozovalo vnitřní pohledový povrch betonu. Nakonec jsme se jej po vysprávkách rozhodli sjednotit bílým nátěrem. Vnější plášť měl zachovat abstraktní výraz vertikálního tubusu, proto jsme volili volnou kompozici oken v líci zateplené fasády. Značná křivost stěn a jejich srovnání zateplením do roviny, bylo po řemeslné stránce asi nejobtížnějším úkolem. V interiéru se naopak jednalo o koordinaci instalací, jejichž všechny vertikální trasy jsou vedeny pohledově. Zejména bylo zapotřebí co nejšetrněji „přejít“ přes skeletové přízemí. Pouze v případě kuchyně a koupelny se použila předstěna. Původní litinové schodiště bylo repasováno a osazeno mezi jídelnou ve 3 np a pobytovou ložnicí v posledním podlaží.
Projekt a realizace probíhala po několik let dle možností investora. Projektem byl spíše jen koncept a následné rozkreslení zásadních detailů s koordinací profesí. Vše převážně vznikalo na základě autorského dozoru. Stávající podoba objektu je dokončena do základních povrchových úprav. Celá řada dalších vnitřních detailu a vybavení (osvětlení, kuchyně, sklo příčky v přízemí) bude dokončena až s budoucím majitelem.