Nová Kežmarská chata - vítězný návrh
hlavní idea návrhu
Návrh nové Kežmarské chaty je „stavbou na zelené louce“. Jinými slovy hlavními determinanty této lokality bez kontextuální architektury jsou:
Hmota objektu se snaží co nejvíce přiblížit tvaru koule, který má ideální poměr vnitřního objemu vůči svému povrchu a tedy i nejmenší tepelné ztráty. Kompaktní aerodynamicky tvarovaná hmota chaty s lomenými plochami pláště snižuje statickou zátěž konstrukce větrem, dále odvádí z konstrukce dešťové vody se sněhem a tím ji chrání. Minimalizovaná půdorysná stopa ve spojení s aerodynamickým tvarem také snižuje vznik závějí v okolí domu. K jihu obrácené fasády jsou využity jako lapače sluneční energie (tepelné i elektrické).
Vzhledem k tomu, že se jedná o navrhování objektu v exponovaném prostředí, kladli jsme důraz na optimalizaci běžné typologie a prostorových nároků. Vnímáme chatu jako objekt s potřebou optimálního využití každého místa, blížící se tímto skoro kosmické stanici.
Podobně to vnímáme i s potřebou energetické soběstačnosti, kombinací a použitím vhodných technologií, stejně jako s materiálovým řešením objektu.
Za splnění všeho uvedeného však navrhujeme osobitou a zajímavou architekturu do konkrétního místa a podmínek.
osazení objektu do krajinného kontextu
Místo určené k výstavbě chaty je na břehu Bieleho plesa a úpatí Belianské kopy. Je to okraj nálevkovité Doliny bielych plies se svažujícími se svahy okolních štítů. Náš návrh vnímá stavbu do tohoto přírodního prostředí jako nový přiznaný objekt, jakoby odněkud přistál. Chata tvarem zešikmených stěn rezonuje se stěnami štítů padajících především na západní straně do doliny, ale také reaguje na časté proudění větru, časté dešťové a sněhové srážky. Orientujeme chatu hlavní stranou k jihu směrem ke slunci, ale i nejkrásnějším výhledům. Staveniště je v přímé návaznosti na křížení tří turistických tras a proto se i vstup do chaty orientuje k jihovýchodu, směrem k přístupu návštěvníků. Orientace chaty umožňuje sledovat panorama hor od východní strany s Belianskými Tatrami, přes jižní stranu s Velkou Svišťovkou, Lomnickým a Kežmarskými štíty, až po Kozí a Jahnačí štít na západě. Stejně tak umožňuje kochat se výhledem na Biele pleso a bezprostřední okolí.
provozně - dispoziční řešení
Přestože se z hmotového a tepelně technického hlediska objekt jeví jako centrální stavba, nejedná se o tradiční středově symetrickou dispozici. Chata je půdorysně rozdělena do funkčních pásů, které se opakují i v patrech objektu. Přední pás – hlava, situován na jižní stranu, je určen z převážné části pro pobyt návštěvníků chaty (v 1.patře společenská jídelna, v 2.patře větší část ubytování hostů). Střední pás – trup, zajišťuje provoz chaty. Jsou zde především kuchyně, hygienické zařízení a ubytování personálu. Zadní část – ocas, jakožto severní strana nejvíce ochlazovaná slouží pro skladování a je řešena s minimální temperací.
Vertikálně je chata rozdělena na tři nestejně velká podlaží s vloženou galerií nad druhým patrem. V přízemí je vstup pro zásobování /skútr, čtyřkolka, nosiči/. Velký vstupní prostor slouží univerzálně i jako parkování skútru a čtyřkolky. Ve zbývající části přízemí je umístěna technologie pro provoz chaty, k tomu příslušné zařízení, sklady a místnosti údržby. První patro slouží především jako společenská část pro veřejnost, na ni navazující kuchyně s provozním a skladovým zázemím a dále část pro ubytování personálu. Kuchyně a personál je situován do středové části a sklady do zadní části patra. Druhé patro slouží především pro ubytování návštěvníků chaty. V přední části chaty jsou umístěny pokoje (2, 4 a 8 lůžkové), noclehárna a společné hygienické zařízení je situováno do střední a zadní části chaty. Nad pokoji druhého podlaží je ještě umístěna spací galerie.
Ve středu dispozice je celý objekt vertikálně propojen žebříkovým průlezem. Tento „kapitánský můstek“ chataře propojuje vstup v přízemí, kancelář u baru v prvním patře s ložnicí a hygienou ve druhém patře.
Celková kapacita chaty je navržena, aby splňovala stavební program a celoroční provoz, vyjma údržby mezi sezónami.
statické a konstrukční řešení
Z hlediska statiky a konstrukčního řešení je objekt navržen jako centrální jádro z dřevěných vrstvených panelů Novatop. Na něj jsou příčně, ve směru k obvodovému plášti osazeny nosné příhradové rámy z dřevěných trámů. Tyto jsou ve společenské části přiznány do interiéru, ve většině ostatních případů jsou však skryty v konstrukci stěn. Založení objektu je provedeno na ŽB desce a základových pasech.
Letní terasa a hlavní přístupové schodiště z pororoštu jsou vynesena kovovou konstrukcí osazenou na základových patkách a kotvenou ke konstrukci hlavního objektu.
architektonický výraz a materiálové řešení
Klimatické podmínky lokality a požadavky na technologie se odráží na tvaru a výrazu. Celkově kompaktní tvar chaty je otevřen na jižní straně. Toto otevření je podpořeno výraznou žlutou barvou pláště lemující velké prosklené plochy na terasu a také vstup do chaty. Fasáda je zde otevřena směrem s nejatraktivnějšími výhledy /Kozí, Lomnický a Kežmarský štít, Velká svišťovka/ a zároveň i s největšími tepelnými zisky. Zejména z důvodu největšího oslunění je tato strana využita k získávání energie ze slunce, a to jak tepelné energie skrze prosklenou fasádu, tak i elektrické energie skrze fotovoltaické panely na šikmé střeše. Ostatní fasády jsou prořezány jen menšími okny, aby však byly pokoje dobře osvětleny, ale nedocházelo k vyšším tepelným ztrátám. Tyto převážně zešikmené plochy pláště z TiZn plechu odráží barvy okolí, avšak také dobře odolávají větru, sněhu a dešti. Hlavní hmotu chaty doplňuje na jižní straně letní sluneční terasa a přístupové schodiště.
Materiálově je z vnější strany chaty plášť z TiZn plechu s falcovými spoji, kovová okna s izolačními trojskly a obklad barevnou vodostálou překližkou lemující velké prosklené stěny na terasu a vstup. Letní terasa a přístupové schodiště je na kovové konstrukci s podlahou z pororoštu, který zajišťuje odvod deště i sněhu z povrchu terasy. Zábradlí je tenká kovová síť po obvodu terasy a schodiště. Povrchy stropů a stěn jsou uvnitř chaty řešeny přiznáním konstrukčních dřevěných desek panelů, místy barevně natřeny. Průhledné dělící posuvné a pevné příčky mezi společenskou částí a dalšími místnostmi prvního patra jsou skleněné. Podlahy jsou převážně prkenné dřevěné, ve vstupních částech kombinovány s gumovými rošty. Ve společenské části tvoří výrazný prvek dřevěné trámy nosných příhradových rámů. Nábytkové vybavení je převážně dřevěné, v místech doteku s vodou ošetřeno deskami z nerezového plechu. Povrchy sociálních zařízení jsou z tenkých kompaktních desek, obkladů a dlaždic. Celkový návrh interiéru je laděn do přírodních odstínů a materiálů.
technické, technologické řešení, předběžný návrh tepelně technických vlastností, energetická náročnost budovy
Budova horské chaty je z pohledu zásobování energiemi koncipována jako ostrovní systém. Konstrukčním řešením obálky budovy i technologickým vybavením se blíží energeticky pasivnímu standardu, který nedosahuje především vzhledem ke své lokalizaci a nepříznivým klimatickým podmínkám a také částečně díky svému provozu (především díky značnému objemovému toku větracího vzduchu pro kuchyň, přestože je uvažováno se zpětným získáváním tepla z odpadního vzduchu).
stavební řešení
Součinitele prostupu tepla konstrukcí použitých na obálce jsou navrženy v energeticky pasivním standardu v hodnotách mezi 0,11 - 0,12 W/(m²K). Pro výplně otvorů jsou použity okna s trojsklem, přičemž k nejrozsáhlejšímu prosklení je s výhodou využití jižní orientace. Výplně jsou řešeny jako pouze částečně otvíravé, čímž je u neotvíravých částí zajištěn vysoký podíl prosklení a tím i lepší využití pasivních solárních zisků. Obvodový plášť je navržen z dř. panelů Novatop, izolace PIR a provětrávanou TiZn fasádou na záklopu.
Celková návrhová tepelná ztráta budovy je stanovena na 12 kW (použita výpočtová teplota -21°C). Následující obrázek uvádí procentuální rozdělení tepelné ztráty konstrukcemi a větráním (s rekuperací).
koncept systému TZB
Získávání pitné vody je uvažováno gravitační přípojkou vody z pliesek v dolině nad chatou, eventuálně lze jímat i dešťovou vodu a po přečištění ji používat v objektu. Odpadní vody chaty (hygiena, kuchyně apod.) budou čištěny v několika stupních postupnou tlakovou filtrací /včetně filtrace aktivním uhlím/, pomocí objektové čistírny. V konečné fázi budou odpadní vody dočištěny v UV – filtračním zařízením s měřením kalů. Po výsledné kontrole budou trativodem vypouštěny skrz štěrkové lože do podloží mimo objekt.
Systém vytápění s výhodou využívá poměrně nízkých spotřeb energie (vzhledem k pasivnímu standardu). Hlavním zdrojem pro vytápění v zimním období a zároveň zdrojem pro zásobování objektu je navržena kogenerační jednotka na biomasu (dřevní pelety, dřevní štěpka, kusové dřevo). Jako doplňkový zdroj elektřiny je navržena fotovoltaická elektrárna o ploše 120 m² a špičkovém výkonu přibližně 16 kWp. Vzhledem k charakteru provozu objektu, kdy spotřeba energie na ohřev teplé vody (pro návštěvníky a kuchyň) výrazně převyšuje celkové roční spotřeby na vytápění je systém doplněn tepelným čerpadlem o výkonu 20 kW, které zajistí výrazně lepší využití energetických přebytků elektřiny produkované fotovoltaickou elektrárnou v letním období. Tímto způsobem je zároveň docíleno minimalizace potřebného ročního objemu paliva pro kogenerační jednotku. Vzhledem k nutnosti zásobování jak elektřinou, tak teplem je především pro zimní období kogenerační jednotka dimenzována na přibližně 10 kWe výkonu elektrického a 30 kWt výkonu tepelného. Pro případy, kdy je přebytek tepelné energie a současně nedostatek energie elektrické (a zároveň jako záloha) systém doplněn o standardní agregát, u něhož se předpokládá minimální roční provozní doba (kolem 200 hodin). Pro objekt je navržen systém akumulačních zásobníků tepla (pro vytápění a ohřev teplé vody) o objemu 5000 litrů. Předpokládaný nutný objem je 3000 litrů, přičemž dalších 2000 litrů je navrženo jako navýšení rezervy pro využití přebytků energie v časech, kdy je dostatek slunečního záření (například slunečný letní týden) a teplo je efektivně vyráběno pomocí tepelného čerpadla. Přebytek je pak následně využit v následujícím období, kdy je naopak slunečního záření nedostatek. Teplo do rezervy je ukládáno rovněž v časech, kdy je elektřina v nutné výši vyráběna kogenerační jednotkou, ale zároveň není třeba vyrábět teplo pro vytápění a ohřev TV.
Celková předpokládaná spotřeba energie
Předpokládaná roční spotřeba pelet je přibližně 15,7 tun, přibližně tedy 24,2 m³. Předpokládá se alternativní možnost využití kogenerační jednotky na kusové dřevo případně dřevní štěpku s případnou možností výroby z místních zdrojů. Doplňkově lze uvažovat s instalací krbových kamen pro případné vykrytí zvýšené tepelné ztráty budovy ve dnech s extrémně nízkou venkovní teplotou.
Návrh nové Kežmarské chaty je „stavbou na zelené louce“. Jinými slovy hlavními determinanty této lokality bez kontextuální architektury jsou:
- klimatické podmínky prostředí (vítr, nízké teploty, slunce, sníh, déšť)
- požadavky stavebního programu a nadstandartní požadavky na technologii a energetickou soběstačnost
- hory a příroda okolí místa
Hmota objektu se snaží co nejvíce přiblížit tvaru koule, který má ideální poměr vnitřního objemu vůči svému povrchu a tedy i nejmenší tepelné ztráty. Kompaktní aerodynamicky tvarovaná hmota chaty s lomenými plochami pláště snižuje statickou zátěž konstrukce větrem, dále odvádí z konstrukce dešťové vody se sněhem a tím ji chrání. Minimalizovaná půdorysná stopa ve spojení s aerodynamickým tvarem také snižuje vznik závějí v okolí domu. K jihu obrácené fasády jsou využity jako lapače sluneční energie (tepelné i elektrické).
Vzhledem k tomu, že se jedná o navrhování objektu v exponovaném prostředí, kladli jsme důraz na optimalizaci běžné typologie a prostorových nároků. Vnímáme chatu jako objekt s potřebou optimálního využití každého místa, blížící se tímto skoro kosmické stanici.
Podobně to vnímáme i s potřebou energetické soběstačnosti, kombinací a použitím vhodných technologií, stejně jako s materiálovým řešením objektu.
Za splnění všeho uvedeného však navrhujeme osobitou a zajímavou architekturu do konkrétního místa a podmínek.
osazení objektu do krajinného kontextu
Místo určené k výstavbě chaty je na břehu Bieleho plesa a úpatí Belianské kopy. Je to okraj nálevkovité Doliny bielych plies se svažujícími se svahy okolních štítů. Náš návrh vnímá stavbu do tohoto přírodního prostředí jako nový přiznaný objekt, jakoby odněkud přistál. Chata tvarem zešikmených stěn rezonuje se stěnami štítů padajících především na západní straně do doliny, ale také reaguje na časté proudění větru, časté dešťové a sněhové srážky. Orientujeme chatu hlavní stranou k jihu směrem ke slunci, ale i nejkrásnějším výhledům. Staveniště je v přímé návaznosti na křížení tří turistických tras a proto se i vstup do chaty orientuje k jihovýchodu, směrem k přístupu návštěvníků. Orientace chaty umožňuje sledovat panorama hor od východní strany s Belianskými Tatrami, přes jižní stranu s Velkou Svišťovkou, Lomnickým a Kežmarskými štíty, až po Kozí a Jahnačí štít na západě. Stejně tak umožňuje kochat se výhledem na Biele pleso a bezprostřední okolí.
provozně - dispoziční řešení
Přestože se z hmotového a tepelně technického hlediska objekt jeví jako centrální stavba, nejedná se o tradiční středově symetrickou dispozici. Chata je půdorysně rozdělena do funkčních pásů, které se opakují i v patrech objektu. Přední pás – hlava, situován na jižní stranu, je určen z převážné části pro pobyt návštěvníků chaty (v 1.patře společenská jídelna, v 2.patře větší část ubytování hostů). Střední pás – trup, zajišťuje provoz chaty. Jsou zde především kuchyně, hygienické zařízení a ubytování personálu. Zadní část – ocas, jakožto severní strana nejvíce ochlazovaná slouží pro skladování a je řešena s minimální temperací.
Vertikálně je chata rozdělena na tři nestejně velká podlaží s vloženou galerií nad druhým patrem. V přízemí je vstup pro zásobování /skútr, čtyřkolka, nosiči/. Velký vstupní prostor slouží univerzálně i jako parkování skútru a čtyřkolky. Ve zbývající části přízemí je umístěna technologie pro provoz chaty, k tomu příslušné zařízení, sklady a místnosti údržby. První patro slouží především jako společenská část pro veřejnost, na ni navazující kuchyně s provozním a skladovým zázemím a dále část pro ubytování personálu. Kuchyně a personál je situován do středové části a sklady do zadní části patra. Druhé patro slouží především pro ubytování návštěvníků chaty. V přední části chaty jsou umístěny pokoje (2, 4 a 8 lůžkové), noclehárna a společné hygienické zařízení je situováno do střední a zadní části chaty. Nad pokoji druhého podlaží je ještě umístěna spací galerie.
Ve středu dispozice je celý objekt vertikálně propojen žebříkovým průlezem. Tento „kapitánský můstek“ chataře propojuje vstup v přízemí, kancelář u baru v prvním patře s ložnicí a hygienou ve druhém patře.
Celková kapacita chaty je navržena, aby splňovala stavební program a celoroční provoz, vyjma údržby mezi sezónami.
statické a konstrukční řešení
Z hlediska statiky a konstrukčního řešení je objekt navržen jako centrální jádro z dřevěných vrstvených panelů Novatop. Na něj jsou příčně, ve směru k obvodovému plášti osazeny nosné příhradové rámy z dřevěných trámů. Tyto jsou ve společenské části přiznány do interiéru, ve většině ostatních případů jsou však skryty v konstrukci stěn. Založení objektu je provedeno na ŽB desce a základových pasech.
Letní terasa a hlavní přístupové schodiště z pororoštu jsou vynesena kovovou konstrukcí osazenou na základových patkách a kotvenou ke konstrukci hlavního objektu.
architektonický výraz a materiálové řešení
Klimatické podmínky lokality a požadavky na technologie se odráží na tvaru a výrazu. Celkově kompaktní tvar chaty je otevřen na jižní straně. Toto otevření je podpořeno výraznou žlutou barvou pláště lemující velké prosklené plochy na terasu a také vstup do chaty. Fasáda je zde otevřena směrem s nejatraktivnějšími výhledy /Kozí, Lomnický a Kežmarský štít, Velká svišťovka/ a zároveň i s největšími tepelnými zisky. Zejména z důvodu největšího oslunění je tato strana využita k získávání energie ze slunce, a to jak tepelné energie skrze prosklenou fasádu, tak i elektrické energie skrze fotovoltaické panely na šikmé střeše. Ostatní fasády jsou prořezány jen menšími okny, aby však byly pokoje dobře osvětleny, ale nedocházelo k vyšším tepelným ztrátám. Tyto převážně zešikmené plochy pláště z TiZn plechu odráží barvy okolí, avšak také dobře odolávají větru, sněhu a dešti. Hlavní hmotu chaty doplňuje na jižní straně letní sluneční terasa a přístupové schodiště.
Materiálově je z vnější strany chaty plášť z TiZn plechu s falcovými spoji, kovová okna s izolačními trojskly a obklad barevnou vodostálou překližkou lemující velké prosklené stěny na terasu a vstup. Letní terasa a přístupové schodiště je na kovové konstrukci s podlahou z pororoštu, který zajišťuje odvod deště i sněhu z povrchu terasy. Zábradlí je tenká kovová síť po obvodu terasy a schodiště. Povrchy stropů a stěn jsou uvnitř chaty řešeny přiznáním konstrukčních dřevěných desek panelů, místy barevně natřeny. Průhledné dělící posuvné a pevné příčky mezi společenskou částí a dalšími místnostmi prvního patra jsou skleněné. Podlahy jsou převážně prkenné dřevěné, ve vstupních částech kombinovány s gumovými rošty. Ve společenské části tvoří výrazný prvek dřevěné trámy nosných příhradových rámů. Nábytkové vybavení je převážně dřevěné, v místech doteku s vodou ošetřeno deskami z nerezového plechu. Povrchy sociálních zařízení jsou z tenkých kompaktních desek, obkladů a dlaždic. Celkový návrh interiéru je laděn do přírodních odstínů a materiálů.
technické, technologické řešení, předběžný návrh tepelně technických vlastností, energetická náročnost budovy
Budova horské chaty je z pohledu zásobování energiemi koncipována jako ostrovní systém. Konstrukčním řešením obálky budovy i technologickým vybavením se blíží energeticky pasivnímu standardu, který nedosahuje především vzhledem ke své lokalizaci a nepříznivým klimatickým podmínkám a také částečně díky svému provozu (především díky značnému objemovému toku větracího vzduchu pro kuchyň, přestože je uvažováno se zpětným získáváním tepla z odpadního vzduchu).
stavební řešení
Součinitele prostupu tepla konstrukcí použitých na obálce jsou navrženy v energeticky pasivním standardu v hodnotách mezi 0,11 - 0,12 W/(m²K). Pro výplně otvorů jsou použity okna s trojsklem, přičemž k nejrozsáhlejšímu prosklení je s výhodou využití jižní orientace. Výplně jsou řešeny jako pouze částečně otvíravé, čímž je u neotvíravých částí zajištěn vysoký podíl prosklení a tím i lepší využití pasivních solárních zisků. Obvodový plášť je navržen z dř. panelů Novatop, izolace PIR a provětrávanou TiZn fasádou na záklopu.
Celková návrhová tepelná ztráta budovy je stanovena na 12 kW (použita výpočtová teplota -21°C). Následující obrázek uvádí procentuální rozdělení tepelné ztráty konstrukcemi a větráním (s rekuperací).
koncept systému TZB
Získávání pitné vody je uvažováno gravitační přípojkou vody z pliesek v dolině nad chatou, eventuálně lze jímat i dešťovou vodu a po přečištění ji používat v objektu. Odpadní vody chaty (hygiena, kuchyně apod.) budou čištěny v několika stupních postupnou tlakovou filtrací /včetně filtrace aktivním uhlím/, pomocí objektové čistírny. V konečné fázi budou odpadní vody dočištěny v UV – filtračním zařízením s měřením kalů. Po výsledné kontrole budou trativodem vypouštěny skrz štěrkové lože do podloží mimo objekt.
Systém vytápění s výhodou využívá poměrně nízkých spotřeb energie (vzhledem k pasivnímu standardu). Hlavním zdrojem pro vytápění v zimním období a zároveň zdrojem pro zásobování objektu je navržena kogenerační jednotka na biomasu (dřevní pelety, dřevní štěpka, kusové dřevo). Jako doplňkový zdroj elektřiny je navržena fotovoltaická elektrárna o ploše 120 m² a špičkovém výkonu přibližně 16 kWp. Vzhledem k charakteru provozu objektu, kdy spotřeba energie na ohřev teplé vody (pro návštěvníky a kuchyň) výrazně převyšuje celkové roční spotřeby na vytápění je systém doplněn tepelným čerpadlem o výkonu 20 kW, které zajistí výrazně lepší využití energetických přebytků elektřiny produkované fotovoltaickou elektrárnou v letním období. Tímto způsobem je zároveň docíleno minimalizace potřebného ročního objemu paliva pro kogenerační jednotku. Vzhledem k nutnosti zásobování jak elektřinou, tak teplem je především pro zimní období kogenerační jednotka dimenzována na přibližně 10 kWe výkonu elektrického a 30 kWt výkonu tepelného. Pro případy, kdy je přebytek tepelné energie a současně nedostatek energie elektrické (a zároveň jako záloha) systém doplněn o standardní agregát, u něhož se předpokládá minimální roční provozní doba (kolem 200 hodin). Pro objekt je navržen systém akumulačních zásobníků tepla (pro vytápění a ohřev teplé vody) o objemu 5000 litrů. Předpokládaný nutný objem je 3000 litrů, přičemž dalších 2000 litrů je navrženo jako navýšení rezervy pro využití přebytků energie v časech, kdy je dostatek slunečního záření (například slunečný letní týden) a teplo je efektivně vyráběno pomocí tepelného čerpadla. Přebytek je pak následně využit v následujícím období, kdy je naopak slunečního záření nedostatek. Teplo do rezervy je ukládáno rovněž v časech, kdy je elektřina v nutné výši vyráběna kogenerační jednotkou, ale zároveň není třeba vyrábět teplo pro vytápění a ohřev TV.
Celková předpokládaná spotřeba energie
| Spotřeby dle jednotlivých energonositelů | [MWh/rok] |
| elektřina - agregát | 725 |
| dřevěné pelety | 63 107 |
| elektřina z FVE užitá v budově | 12 137 |
| elektřina z produkce KGJ užitá v budově | 9 515 |
| energie okolního prostředí využitá pomocí TČ | 14 141 |
| celkem | 99 625 |
| Rozdělení na místa spotřeby | [MWh/rok] |
| vytápění | 21 766 |
| ohřev TV | 65 237 |
| nucené větrání | 5 074 |
| osvětlení | 7 548 |
| celkem | 99 625 |
Předpokládaná roční spotřeba pelet je přibližně 15,7 tun, přibližně tedy 24,2 m³. Předpokládá se alternativní možnost využití kogenerační jednotky na kusové dřevo případně dřevní štěpku s případnou možností výroby z místních zdrojů. Doplňkově lze uvažovat s instalací krbových kamen pro případné vykrytí zvýšené tepelné ztráty budovy ve dnech s extrémně nízkou venkovní teplotou.
2 komentáře
přidat komentář
Předmět
Autor
Datum
a není to příliš, A.P.?
Michal
30.07.14 01:35
Enviromentalne empaticke a navyse fakt cool!
Jozef Pinter
19.11.20 05:36
zobrazit všechny komentáře
