Škola umění a architektury v Évoře

Universidade de Évora Departamento de Arquitectura

Škola umění a architektury v Évoře
Zahradní architektura:João Gomes da Silva
Adresa: Rua a Parque ind Tecnologico, Évora, Portugalsko
Realizace:2009
Užitná plocha:10000 m2


foto: Petr Šmídek, 2013
Portugalsko má přibližně stejnou rozlohu i počet obyvatel jako naše republika. Přitom má dvojnásobný počet škol architektury a navíc dva držitele Pritzkerova ocenění. Ti jsou zárukou kvality a jsou jim svěřovány nejprestižnější zakázky. Vedlejším produktem je Sizovský styl, který se stává portugalským kánonem. Ze škol architektury vychází malí Sizové, kteří v poslední době musí stále častěji hledat obživu za hranicemi Portugalska.
Évora je padesátitisícové město v provincii Alentejo s více než dvoutisíciletou historií a řadou dochovaných památek z římské i gotické doby, díky čemuž je zapsáno na seznamu světového dědictví Unesco. Místní univerzita je po Coimbře druhou nejstarší v Portugalsku. Její založení jezuitským řádem se datuje do poloviny 16. století. V současnosti má univerzita 10000 studentů, což představuje pětinu celkového obyvatelstva. Fakulta umění a architektury, která v Évoře vznikla po roce 2001, se s třemi stovkami studentů naopak řadí mezi nejmladší a nejmenší fakulty.



1916 – 1970 Původní využití.

Výrobní objekt byl postaven v roce 1916 a sloužil mlýnské společnosti v provincii Alentejo. V 70. letech minulého století se do budovy nastěhovala továrna na výrobu těstovin.
Zdálky při pohledu z historického centra je stará továrna Leões ihned patrná. Rovinatý terén okolo města najednou narušuje výšková hmota silových věží. Výsledný objekt byl navržen pro potřeby strojů, které uvnitř vykonávaly práci, a ne pro lidi, ať už ve skutečném nebo přeneseném smyslu. Lidé zde byli pasováni do pozice obsluhy strojů, na dělníky, prosté zuby soukolí.

2006 – 2009 Nové využití.

Vysoká umělecká škola, fakulta vizuálního umění a fakulta architektury.
Částečně zabírá původní budovu, z níž byly odstraněny stroje, zpětně přivlastněné člověkem. Prostory, které se díky své univerzálnosti a vztahu k okolí, proměnily na výukové místo.
Pozdější přístavby byly odstraněny stejně jako veškeré provizorní konstrukce uvnitř stavby. Původní podstata vnitřního prostoru tak byla vyjasněna. Byla také připojena nová budova, která nahradila ubourané části, čímž vzniklo nové nádvoří s přidruženými dílnami, kavárnou a kolnou. Ke stávajícím objektům nově přibylo zázemí, které zaručuje možnosti výuky.
S nabytými poznatky o původních průmyslových prostorách jsme vymysleli způsob nového využití pro školství. Hlavní částí jsou velké kryté plochy chránící platformu bývalé železniční vlečky sloužící pro nakládání a vykládání. Tato část svojí lehkostí snad nemohla více kontrastovat s enormní masou původních objektů.
Nyní chrání učitele a studenty namísto zboží a surovin, vytváří shromaždiště školního areálu, zastiňuje hlavní patio, navazuje vizuální kontakt mezi prostorami v celém souboru, jehož centrální otevřený prostor nečekaně tvoří zelená louka vzdáleně upomínající na univerzitní campusy. Podélná hmota spojuje zcela odlišné části a zároveň vytváří hlavní školní prostor, velkolepé protáhlé atrium. V přeneseném smyslu tvoří páteř umožňující tělu, které předtím bylo ochrnuté, aby začalo znovu fungovat, a stalo se součástí jednoho sehraného celku.
Ventura Trindade Arquitectos
0 komentářů
přidat komentář