Rezidence velvyslance ČR v Budapešti
Po rozdělení federace došlo k poměrně bujné stavební činnosti spojené se vznikem nových velvyslanectví a zastupitelství České republiky. Podobně tomu bylo i v Budapešti. Jak bývá zvykem, vypsalo ministerstvo zahraničí v roce 1995 architektonickou soutěž, ve které zvítězil návrh libereckého SIALu. Různými průtahy došlo ke zpoždění realizace, která byla ukončena až v roce 2000.
Rezidence se nachází ve vilové čtvrti v Budě, v blízkosti rezidencí velvyslanců Kanady a Řecka. Zajímavé výškové poměry parcely evokují prožitky obdobné u vily Rotondy. Dlouhá stoupající přístupová cesta ústí v proskleném atriu rezidence. Naštěstí nebyl architekt Buček ovlivněn Palladiem ve smyslu symetrickém, nýbrž pod tíhou vývoje moderní architektury zvolil progresivní asymetrickou kompozici domu, což je správné. Chceme-li vysledovat architektonické vlivy při koncipování projektu, musíme se vrátit do meziválečného období naší architektury. Rovněž vlivy švýcarského neomodernismu a možná japonských příkladů sehrály při formování domu roli.
Obdivuhodná asymetrická hmota podpořená volbou materiálů a konstrukčními finesami si velmi dobře rozumí s pozemkem, který je bohužel poněkud menší než by bylo pro tento dům žádoucí. Absence vzrostlé zeleně poněkud degraduje celkový dojem při vnímání rezidence.
Funkčně je dům rozdělen do dvou částí, a to části společenské a soukromé. Společenská část vyplňuje společně s pokojem hosta přízemí domu, soukromá část domu vyplňuje dřevěnou letící kládu, která je plynule spojena s horními terasami pozemku. Velká míra transpa- rence domu působí po 11. září až mrazivě, rovněž pro vnitřní život v domě budou některé exhibicionisticky laděné prostory nedobré. Interiér rezidence nenavrhl nikdo jiný než Ivan Kroupa. Oblíbený a zajímavý motiv volných stěn variabilně dělících vnitřních prostor přispívá k obyvatelnosti domu. Mobiliář a prostorové řešení nezůstává pozadu.
Stavbou rezidence našeho velvyslance v Budapešti jsme prokázali kvalitní fundament české architektury a je velmi dobré, že se to podařilo právě u stavby tohoto typologického druhu. Domu z liberecké dílny lze vytknout snad až přehnané potlačení provozních požadavků na úkor intimity interiérů. Každopádně prostorová kompozice domu a úžasný cedrový obklad v kontrastu s prosklenými a betonovými stěnami přihřál české architektuře alespoň na pár chvil polívčičku na světové scéně.
Rezidence se nachází ve vilové čtvrti v Budě, v blízkosti rezidencí velvyslanců Kanady a Řecka. Zajímavé výškové poměry parcely evokují prožitky obdobné u vily Rotondy. Dlouhá stoupající přístupová cesta ústí v proskleném atriu rezidence. Naštěstí nebyl architekt Buček ovlivněn Palladiem ve smyslu symetrickém, nýbrž pod tíhou vývoje moderní architektury zvolil progresivní asymetrickou kompozici domu, což je správné. Chceme-li vysledovat architektonické vlivy při koncipování projektu, musíme se vrátit do meziválečného období naší architektury. Rovněž vlivy švýcarského neomodernismu a možná japonských příkladů sehrály při formování domu roli.
Obdivuhodná asymetrická hmota podpořená volbou materiálů a konstrukčními finesami si velmi dobře rozumí s pozemkem, který je bohužel poněkud menší než by bylo pro tento dům žádoucí. Absence vzrostlé zeleně poněkud degraduje celkový dojem při vnímání rezidence.
Funkčně je dům rozdělen do dvou částí, a to části společenské a soukromé. Společenská část vyplňuje společně s pokojem hosta přízemí domu, soukromá část domu vyplňuje dřevěnou letící kládu, která je plynule spojena s horními terasami pozemku. Velká míra transpa- rence domu působí po 11. září až mrazivě, rovněž pro vnitřní život v domě budou některé exhibicionisticky laděné prostory nedobré. Interiér rezidence nenavrhl nikdo jiný než Ivan Kroupa. Oblíbený a zajímavý motiv volných stěn variabilně dělících vnitřních prostor přispívá k obyvatelnosti domu. Mobiliář a prostorové řešení nezůstává pozadu.
Stavbou rezidence našeho velvyslance v Budapešti jsme prokázali kvalitní fundament české architektury a je velmi dobré, že se to podařilo právě u stavby tohoto typologického druhu. Domu z liberecké dílny lze vytknout snad až přehnané potlačení provozních požadavků na úkor intimity interiérů. Každopádně prostorová kompozice domu a úžasný cedrový obklad v kontrastu s prosklenými a betonovými stěnami přihřál české architektuře alespoň na pár chvil polívčičku na světové scéně.
0 komentářů
přidat komentář
