Do not follow this link, or your host will be blocked from this site. This is a spider trap.
PŘIHLÁSIT SE  (trvale)
Uživatel:
Heslo:
Zapomněli jste heslo?
Registrace nového čtenáře
archiweb

HLEDEJ v sekci     
Krematorium Uitzicht

Autor: Eduardo Souto de Moura
Spoluautor: SumProject | André Campos
Adresa: Ambassadeur Baertlaan 5, Hoog, Kortrijk, Belgie | mapa
Web: www.crematoriumuitzicht.be
Investor: Psilon
Projekt: 2005-08 Realizace: 2009-11
Soutěž: 2005

Vlámské město Kortrijk na severozápadě Belgie se od roku 2011 může pyšnit nejen zajímavou stavbou od držitele Pritzkerovy ceny, ale dlouhodobě osvíceným zastupitelstvem, které lze jen stěží podezřívat, že k volbě slavného architekta přistoupili v důsledku očekávání tzv. 'Bilbao efektu'. Jaký smysl lze spatřovat ve zvýšení architektonické turistiky na místech posledního opočinku? Je tedy nasnadě jediná myšlenka, že vypisovateli soutěže šlo především o vytvoření co nejdůstojnějšího místa pro těžké chvíle loučení s milovanou osobou.



V roce 2005 vypsala radnice mezinárodní soutěž, kam přizvala věhlasné architektonické osoby. První část hřbitova s urnovým hájem přitom o několik let dříve navrhl milánský architekt Bernardo Secchi, a tak se předpokládalo, že bude vědět, jak nejlépe navázat v druhé etapě, kdy mělo vzniknout nové krematorium s rozlučkovými místnostmi. V soutěži však vyhrál portugalský architekt Souto de Moura, pro něhož to měla být první stavba podobného druhu (ani je nemohl důvěrně znát, poněvadž v celém Portugalsku jsou pouze dvě krematoria). Moura zároveň neměl příliš zkušeností se stavěním v zahraničí mimo Iberijský poloostrov a o Pritzkerově ceně si zatím mohl nechat jen zdát (získal ji až při dokončování krematoria).
Vítězný architekt Souto de Moura si při definování základní myšlenky přizval na pomoc slova britského spisovatele T.S. Eliota, který napsal: „Nesmíme ustat v bádání. Výsledně konec našeho zkoumání bude zase tam, kde jsme začali. Přitom místo budeme znát tak, jako prvně.“
Souto de Mourovi se podařilo vytvořit místo k poklidnému rozjímání a důstojného rozloučení bez potřeby náboženského spojení. Základní úkolem bylo v tomto případě jasně definovat organizační uspořádání jak ve vztahu k okolí, tak uvnitř. Po desítky metrů dlouhé přístupové rampě se návštěvník zanoří hluboko do země. Následně se před zraky otevře čtvercové náměstí se vzrostlým stromem uprostřed. Jediný výhledem je nebes. Naproti vstupu v protilehlém roku zurčí téměř neviditelná fontána. Naopak zcela nepřehlédnutelnou je obří plastika  od lisabonského umělce Pedro Cabrita Reise, jehož cihelná stěna o rozměrech 8x4m s každým poryvem počasí spěje k zániku a upomíná tak na pomíjivost zdánlivě stálého.
Celá stavba je umně schována pod terénem a navenek ji prozrazuje jen skulpturálně ztvárněný komín. Místnosti pro shromáždění pozůstalých se obrací do vnitřního atria, světlíků nebo úzkých horizontálních oken nabízí daleké výhledy do volné krajiny při zachování dostatečného soukromí k potřebě sebereflexe ve světě pod zeleným příkrovem.
Zdroj: Jiří Žid
Vložil: Petr Šmídek, 01.09.13
Návštěvnost: 30247 čtenářů
Sdílet: 
Poslat odkaz na tuto stránku e-mailem
Vaše jméno Vaše emailová adresa
Váš vzkaz
Na tyto adresy (oddělte čárkou)   
Komentáře
Předmět Autor Datum
V tom už je člověk na půl pod zemí Dalibor Černý 08.09.13 10:43
show all comments add comment
Burza práce
Aktuálně
Kalendář akcí
arrow
Listopad 2017
arrow
 
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
Denní zprávy
e-SHOP
BLOG - poslední články
Poslední komentáře
BLOG - poslední komentáře
TOPlist © archiweb.cz 1997-2017
Všechny materiály zveřejněné na těchto www stránkách podléhají autorskému zákonu (č.121/2000 Sb.). Publikování nebo šíření obsahu je bez písemného souhlasu provozovatele zakázáno.
archiweb.cz využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ČTK.