Památník osvobození a Žižkův pomník na Žižkově – 1.cena

Národní památník na Vítkově

Památník osvobození a Žižkův pomník na Žižkově – 1.cena
Spoluautor: Jan Gillar
Adresa: U Památníku 1900, Žižkov, Praha, Česká republika
Soutěž:1925
Realizace:1929-32


Posudek poroty v soutěži na Památník osvobození a Žižkův pomník na Žižkově 1925.
Heslo »Družina«
Regulace. Autor správně prodlužuje Hybernskou ulici a činí z ní vhodný nástup na vrch. Pokouší se převésti zeleň s vrchu Žižkova dovnitř města, ovšem způsobem, který by vyžadoval velkých hospodářských obětí. Na místě nádraží navrhuje s jistým pochopením městskou disposici, jejíž hlavní osu tvoří prodloužením třídy z nám. Republiky, jež je současně i průhledovou třídou na Památník Osvobození. Ve svém zakončení je však neúměrná svému rozmachu. Stejně spojka Těšnova s třídou Lutzowovou není komunikačně vhodně volena a její trasa protíná nepříznivě zmíněnou třídu. Staví administrační a museální budovu na místě, které je okamžité k disposici, ovšem poněkud bez přímého vztahu k Hybernské třídě.
Disposice: a) spodní budova. Autor rozvinul budovu na plateau nynější letní restaurace po stranách representačního dvora, který jest na východní straně as z poloviny proti sadu otevřen; na téže straně založen je také schodišťový výstup ze dvora do sadů. Prostranství mezi budovou a ulicí Husovou vyřešeno jest v konečné úpravě sadové stejné, jako na straně karlínské. Porota neuznává vhodným vyřešení schodišťového výstupu k hlavnímu vchodu do budovy a jest toho mínění, že po odstranění všech nájemných domů v ulici Husově mohl by se přístup upraviti vhodněji.
Disposice ukázněně a pravoúhle založená, má hlavní orientaci rovnoběžné s ulicí Husovou a vykazuje přednosti programových požadavků, při čemž náležitě šetřeno samostatných, ze zmíněného dvora přístupných vchodů. Všude docíleno jest žádoucího přehledu a dostatečného osvětlení. Poměrně malé a méně vhodné staveniště s obsáhlým stavebním programem nedovolily autoru co nejúspornější rozvinutí budovy, takže křídlo museálních místností se z části zařezává do svahu kopce. Nicméně nevýhoda tato jest vyvážena kvalitami půdorysu v jiném směru.
b) horní budova. Při budově Památníku Osvobození prokazuje autor své tvůrčí kvality pietním pojetím myšlenky a vyjadřuje tuto vertikálním situováním slavnostní síně nad prostor mausolea. Oba prostory jsou vniterně mezi sebou spojeny schodištěm se sochou Štursova Raněného a tato neutajovaná skutečnost působila by zajisté na návštěvníky určitým hlubokým dojmem, kdy duch mrtvých velikánů v mausoleu odpočívajících, přechází a vyplňuje prostor slavnostní síně.
Porota jest však toho mínění, že této pietní myšlence neodpovídá nikterak všední detail podjezdu pod terasu pro slavnostní hosty. Autor nezakládá naproti tomu pro hosty žádných přijímacích místností, které programem nebyly sice žádány, které však z ohledů representačních byly by žádoucí.
Porota pokládá tento projekt za nejlepší řešení toho typu, jenž klade slavnostní síň nad mausoleum.
Výtvarná stránka. Řešení budov na úpatí odpovídá půdorysu. Architektura velmi jednoduchá, klidná, ač poněkud profánní. Architektura a řešení budovy na vrcholu je dokonale umělecky provedeno.
Přiznána I. cena v částce K.Č 30.000 - 7:1 hlasy -
0 komentářů
přidat komentář