Sears Tower

Sears Tower
"Graham a Khan nás tímto vytrhli z prozaických krabic od mléka a sušenek typických pro tolik ostatních budov, jejichž výraz je stále stejný, ať jsou vysoké čtyřicet, šedesát nebo osmdesát poschodí... Sears Tower se čistě a jasně prosazuje v objemech odlehčeného charakteru i přes svou výšku, něčím podobným jako mrakodrapy stavěné ve dvacátých letech našeho století." Paul Gapp (1980)
Budovy Sears Tower a starší John Hancock Center přinesly do Chicaga, města dlouho se pyšnícím technickými inovacemi, novou škálu supervysoké architektury. Bruce Graham a Fazlur Khan, partneři v SOM odpovědní za návrh obou chicagských budov, byli vyzváni společností Sears, Roebuck and Company, revoluční maloobchodní firmou prodávající tradiční cennou vlnu, aby vytvořili sídlo sjednocující funkce jejích mamutích operací v jednom objektu.
Pro zajištění základních rozlehlých podlaží pro zaměstnance Searsu a menších horních pronajímatelných pater byla navržena budova z částí vysokých 50, 66, 90 a 110 pater. Podstata Khanovy lehké, zároveň však extrémně tuhé, struktury je jednoduchá: sestává z devíti megamodulů (75 stop čtverečných) spojených do jednoho. Pouze dva z modulů dosahují celkové výšky 443 metrů. Působení větru a gravitace jsou celkově rozloženy do větší masy budovy. Tubusy pracují nezávisle, přebírají jen část zatížení.
Ačkoliv existuje mnoho způsobů struktivní ekonomičnosti, Sears je pravděpodobně nejzajímavějším řešením vizuálních problémů, které přinesly mrakodrapy modernismu svou prostotou. Věž temně oděná do aluminia a skla a hmotově končící v nestejných výškách se pohybuje někde mezi monotóními obdélníky vzoru Miesovu a půvabnými špičatými tvary raných mrakodrapů.
Louis Sullivan opakovaně prohlásil, že "budova je skutek", což v sobě zahrnuje jak morální, tak estetický význam. Podobně popsal Graham Sears Tower jako "nástroj ... uspokojující požadavky, činnosti a cíle městského člověka." Sears Tower však není zcela dokonalým, jak by se mohlo z výše uvedené charakteristiky zdát. V místnostech přilepených kolem nehostinného ústředního prostoru jsou pracovníci děšeni účinky větru. Zaměstnanec na 77. patře řekl: "Ve velmi větrných dnech se budova zjevně naklání ... rohové sloupy vržou a sténají ... a má okenní tabule plácá a kmitá natolik znepokojivě, že opouštím svou kancelář." Okna se rozbíjejí tak často, že Wall Street Journal věnoval těmto událostem článek 2. listopadu 1988, který dal za vznik nesmyslnému mýtu, kdy jedna ze sekretářek slyšela, že jeden muž vyletěl větrem ven z okna a opět se do něj vrátil.
Sears přemístil většinu svých zaměstnanců v roce 1988 na předměstí Chicaga. Neúspěšný pokus prodat budovu vyústil v renovaci budovy, která odstranila problémy s větrem ve 46 poschodích vyklizených pro nové kanceláře.
Sokoli a jestřábi, kteří bez námahy plachtí po proudech větru, pozorují svou kořist z bidélka na 66. poschodí. Mrtvoly malých ptáků a netopýrů pravidelně dopadají na to samé místo, neschopni rozeznat rozdíl mezi oblohou a lesknoucí se fasádou, letí přímo do záhuby. Řád přírody nebo civilizační zkáza? Mrakodrapy mohou být posuzovány z mnohy různých hledisek. Pokud lidské bytosti zamýšlejí žít v souladu s těmito komerčními trofejemi, pak je Sears Tower krutou lekcí v omezenosti. Pokud je větší lepší - nebo alespoň není špatné - pak je Sears Tower skvělý.
0 komentářů
přidat komentář

Více staveb od Skidmore, Owings & Merrill