Dominus Winery

Odmítám psát o něčem, co jsem nikdy zblízka na vlastní smysly nezažil. Měl jsem smůlu. Exkurse se konají každý první pátek v měsíci. Po zbytek měsíce si majitelé přejí mít pro sebe a své nelegální zaměstnance z Mexika klid.
Dovolte mi krátce se zamyslet nad škodlivostí či prospěšnosti slavných staveb na jejich majitele:
Snažíme se, aby budovy byly jedinečné. Aby schopnosti architekta s každou jeho realizací rostly. Nechceme se opakovat a nechceme, aby se jiní opičili po nás. Ze všeho postaveného na celém světě je celé jedno procento ke koukání. A z těchto budov se stávají potencionální oběti útoků turistů. U starších objektů se to daří regulovat vyhlášením za městskou, národní nebo světovou památku, vyhnáním původních obyvatel, vymezením koridoru pro turisty červenou šňůrkou a naprostým zakonzervováním zbytku. Existují však ještě fungující mladé stavby, které musí podobným útokům čelit. Jakpak se asi musí cítit pozůstalí odcházející ze smuteční místnosti, kde se naposledy rozloučili s nebožtíkem za spoluúčasti plného autobusu architektonických čumilů ozbrojených fotoaparáty a objektivy všech kalibrů. S náboženskými stavbami byly odjakživa problémy. Stavěli je ti nejlepší. Kulturní stavby následovaly. V současnosti ztrácejí klid i zaměstnanci vědeckých laboratoří a výzkumných ústavů. Na závěr vzpomenu nejkřiklavější případ, kdy budova přebila svůj původní smysl. Bouburg se stal ikonou. Většina turistů se sveze po eskalátoru nahoru a dolů. Vyfotí se na šikmé scéně před budovou a o to, co se v této kulturní továrně zrovna koná za výstavu, zajímá se pramálo z nich.

Abyste se však necítili ochuzeni o slovní doprovod k vinotéce, přikládám komentář Jacquese Herzoga:
Náš klient, renomovaný vinař Christian Moueix z Bordeaux, okamžitě rozpoznal kvalitu regionu Napa Valley pro růst vína v porovnání s četnými místy v okolí. Při zkoumání v archívech zjistil, že zde bývala indiánská osada. Na vinici známé jako Napanouk, byla produkována výtečná vinná réva již na počátku století. Po desetiletí dřiny na této půdě vytvořil Moueix velmi kvalitní víno Dominus, které vzbudilo tolik pozornosti po celém světě, že se rozhodl postavit pro něj vinotéku.
Budova je rozdělena do následujících funkčních celků, místnost s obrovskými chromovými cisternami pro první stupeň fermentace, sklep s dubovými sudy, kde víno dva roky zraje a konečně sklad, kde se víno stáčí do lahví, balí a skladuje. Navrhli jsme dům, který tyto tři funkční jednotky spojuje do lineární budovy asi 333 stop dlouhé, 82 stop široké a 30 stop vysoké. Budova kříží hlavní osu, hlavní cesta vinotéky je zároveň střed vinice. Vinná réva roste do výšky přes 6 stop, takže budova je kompletně začleněna do geometrické lineární textury vinice.
V přízemí jsme rozdělili funkční jednotky krytými pasážemi. Největší pasáží prochází zároveň hlavní cesta vinice. Tyto obrovské kryté plochy slouží jako veřejné prostory, kde se navzájem propojují všechny důležité části vinice. Z těchto prostor je přístup do zrajících sklepů, ochutnávkové místnosti, kanceláří a střešních teras, skladů a obří dveře vedoucí do prostorů s cisternami. Hosté jsou přijímáni do ochutnávkové místnosti k degustaci vína. Skleněná stěna umožňuje pohled do sklepů s dubovými sudy. Poslední jednotka - sklad, kde jsou skladovány krabice s vínem, leží na jihu.
Klima v Napa Valley je extrémní. Ve dne je velmi horké a v noci velmi chladné. Chtěli jsme navrhnou strukturu, která by byla schopná tohoto faktu využít. Ve Spojených státech je klimatizace instalována automaticky do většiny místností. Architektonická řešení, která by využila stěn k regulaci teploty, jsou zde neznámy.
Před fasádu jsme umístili "gabiony"(drátěné koše naplněné kameny) prvky užívané ve vodním inženýrství. Přidáním k nosným stěnám, vytvořily inertní hmotu, která chrání místnosti proti horku ve dne a chladu v noci. Vybrali jsme místní tmavě zelený až černý basalt. Gabiony byly plněny s menší nebo větší hustotou, takže některé jsou téměř neproniknutelné, zatímco jiné propouští do pasáží světlo: denní světlo prochází do místností během dne a v noci se umělé světlo dere skrz kameny ven. Náš způsob práce s kamenem s různým stupněm transparence by se dal nazvat kůží než tradiční zedničinou.