Do not follow this link, or your host will be blocked from this site. This is a spider trap.
PŘIHLÁSIT SE  (trvale)
Uživatel:
Heslo:
Zapomněli jste heslo?
Registrace nového čtenáře
archiweb

HLEDEJ v sekci     
Bytový dům Carabanchel 17

Autor: Amann-Cánovas-Maruri
Autoři: Atxu Amann, Andrés Cánovas, Nicolás Maruri
Adresa: Avenida de la Peseta, Carabanchel, Madrid, Španělsko | mapa
Investor: EMVS
Náklady: 6 957 818 Euro Realizace: 05.2009
Užitná plocha: 13420 m² Plocha pozemku: 4441 m²



Tento projekt vznikl na základě vítězného návrhu pro architektonickou soutěž “Městské bydlení a krajina v Madridu.“
Nachází se v nové části oblasti Carabanchel, blízko aerodromu Cuatro Vientos. Architektonický návrh, vypracovaný v souladu s požadavky soutěže, čítal 82 1-4 pokojových bytů kolektivního bydlení. Bytové jednotky jsou doplněny soukromým parkingem v podzemních podlažích a různorodými veřejnými prostory v přízemí.
Návrh není výsledkem zkoumání bloku jako takového, i když by se tak mohla zdát, ale hledali jsme minimální hloubku otevřeného bloku, který má příčné otvory. Blok definuje obdélník, který se však jen vzdáleně podobá klasickému dvoru. Všechny fasády domu jsou dominantní, ukazují stejnou tvář směrem do ulice i do vnitřního dvora.
Budova je uzavřena sama do sebe a vytváří prostupnou stavební čáru, přesně kopírující hranici pozemku jako výraz respektu k regulačním omezením, která by mohla být samostatným předmětem projektu. Hledali jsme nové možnosti ve stavební typologii a tvarosloví. Našli jsme určité pozitivum na stereotypu každodenního života, což nám vnuklo myšlenku na stavební materiál, který by se stal hlavním lákadlem v rámci celého procesu navrhování.
Podmínka o minimální délce bytu s cílem vytvořit širší prostory s příčným větráním má za následek velkorysé vnitřní nádvoří, které se stalo jádrem projektu. Tímto se hlavní záměr návrhu přesunul na veřejný prostor a sdílení potřeby vytvářet společné prostory, které by splňovali některé požadavky družnosti. V těchto městských čtvrtích, jejichž trend směřuje spíše k nesmyslnému růstu individuální dopravy a kde veřejný prostor – ulice a náměstí – již nejsou místem setkávání, protože ustoupily nákupním centrům, zde je třeba vynaložit určité úsilí na záchranu veřejného prostoru v rámci bytových projektů.
Veřejný prostor uvnitř bloku je z poloviny otevřený, spojuje projekt odvážně s okolím a řeší zároveň kontinuitu mezi jednotlivými výškovými úrovněmi. Tento vnitřní veřejný prostor funguje současně jako náměstí i jako zahrada, kde rozmanité původní rostlinné druhy mají nízké nároky na údržbu. Je to také místo, kde mohou  různé generace společně trávit volný čas, sportovat nebo si pouze užívat zimního sluníčka. Prostor, kde si děti hrají za tichého dohledu rodičů, kteří je mohou sledovat z oken svých bytů. Toto místo vskutku plní funkci srdce celého projektu.
Ozeleněný dvůr je vizuálně spojen s okolím přes nepravidelné průzory, které současně vymezují jednotlivé bytové jednotky.
Tyto otvory umožňují stavbě dýchat a fungují také jako přechodné zóny mezi veřejným prostorem a soukromým prostorem jednotlivých bytů. Prvek dvojznačnosti umožňuje přemýšlet o novém využití a funkcích kolektivního bydlení.
Stavební jednotkou je byt s vlastní terasou. Opakování Le Corbusierovy Property-Villa, s vazbou na vnitřní nádvoří. Domy ve Středomoří pracují stále s meziprostory, které nejsou předurčeny žádnému konkrétnímu využití, ale možná právě pro tuto svoji neurčitost a flexibilitu jsou mezi obyvateli velmi populární a využívané.
Otvory – terasy- tvoří určitý bonus těchto menších bytových jednotek. Z některých teras se staly zeleninové zahrady, z jiných slunná místa v zimě a stinná v létě. Všechny mají výhled jak do hlavního dvora, tak do ulice. Terasy jsou chápány jako vstupní část bytu, nenajdeme zde haly, vcházíme rovnou do obývací místnosti, která přechází v kuchyň.
Rozmístění bytů vychází z jednoduchého konceptu seskupování jednotek tak, aby se poskládaly v rámci již postavené konstrukce. Stejným způsobem se postupovalo ve vertikálním směru, kdy každá ze stavebních buněk měla již v sobě zabudované koupelnové jádro. V interiéru se pracovalo s mobilním nábytkem a s různými dutinami ve stěnách a na stropě. Vnější opláštění buněk je z vlnitého plechu, který funguje jako provětrávaná fasáda se zaoblenými rohy, přičemž některé části jsou z perforovaného plechu.
Tuto budovu tvoří soubor plechových schránek, jejichž barvu a povrchovou úpravu si může každý uživatel zvolit ze široké nabídky daného katalogu. Projekt vytváří strategii, jak vdechnout přáním život. Konstrukce a určitý řád jsou dány architekty, ale konečné rozhodnutí je na uživatelích. My můžeme pouze doufat, že se jim tak zde bude lépe žít.
Zdroj: autorská zpráva
Vložil: Romana Fukalová, 20.08.12
Návštěvnost: 29250 čtenářů
Sdílet: 
Poslat odkaz na tuto stránku e-mailem
Vaše jméno Vaše emailová adresa
Váš vzkaz
Na tyto adresy (oddělte čárkou)   
Komentáře
Předmět Autor Datum
show all comments add comment
Burza práce
Aktuálně
Kalendář akcí
arrow
Květen 2017
arrow
Denní zprávy
e-SHOP
BLOG - poslední články
Poslední komentáře
BLOG - poslední komentáře
TOPlist © archiweb.cz 1997-2017
Všechny materiály zveřejněné na těchto www stránkách podléhají autorskému zákonu (č.121/2000 Sb.). Publikování nebo šíření obsahu je bez písemného souhlasu provozovatele zakázáno.
archiweb.cz využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ČTK.