Do not follow this link, or your host will be blocked from this site. This is a spider trap.
PŘIHLÁSIT SE  (trvale)
Uživatel:
Heslo:
Zapomněli jste heslo?
Registrace nového čtenáře
archiweb
JAP
HLEDEJ v sekci     
Muzeum moderního umění
Moderna galerija Ljubljana

Autor: Edvard Ravnikar
Adresa: Tomšičeva 14, Lublaň, Slovinsko | mapa
Web: www.mg-lj.si
Projekt: 1938-40 Realizace: 1951

Budova lublaňského Muzea moderního umění představuje důležitý milník slovinské architektury 20. století hned z několika důvodů: jedná se o první významnou Ravnikarovu zakázku v Lublani a především zračí Plečnikův odkaz i Ravnikarův odklon od svého učitele. K zakázce se mladý Ravnikar dostal, když jako čerstvý absolvent nahradil v polovině prosince 1935 Plečnikova asistenta Janka Valentinčiče a od počátku 1936 pracoval v Plečnikově kanceláři na plánech Národní a univerzitní knihovny. Izidor Cankar, tehdejší ředitel Slovinské národní galerie, si od Ravnikara vyžádal ideový návrh, který se mu natolik zalíbil, že si u něj v roce 1938 objednal celý projekt. Ten však Ravnikar dodal až v roce 1939 po své šestiměsíční stáži v pařížském ateliéru Le Corbusiera. Půlroční pobyt u pionýra moderní architektury významně ovlivnil výslednou podobu odevzdaného projektu, v němž se mísí původní Plečnikova škola a jeho klasického umění s Corbusierovým moderním pohledem na architekturu. Při řešení detailů se Ravnikar hodně těžil ze své tříleté práce na národní knihovně. Při pohledu na fasádu nebo zakončení střechy lze najít přímou paralelu k Plečnikově knihovně (třebaže s použitím odlišných materiálů). Okna s dělením z umělého kamene jsou zapuštěna do fasády, čímž se odvolávají na Semperovu metodiku. Motiv centrálního sloupu uprostřed oken zase připomíná Plečnikův styl. Okno pro vrátného je ukryté za děrovanými kamennými deskami, poněvadž další otvor ve fasádě by rušil. Baldachýn kryjící vstup je rovněž Plečnikovým motivem s tím rozdílem, že mu Ravnikar propůjčil funkci balkonu přístupného z horního patra. Budova Muzea moderního umění byla po Plečnikově knihovně nejrozsáhlejší meziválečnou investicí do kulturních staveb ve Slovinsku.
Velkolepý zvýšený nástup a symetrická kompozice vypovídají o snahách dodat muzeu institucionální vážnost. Nízkým profilem a kompaktní fasádou by se dal objekt považovat za příklad moderní architektury. Na druhou stranu se Ravnikar intenzivně zabýval muzeální typologií a způsobům vystavování moderního umění, kterému je primárně určeno. Muzeum tvoří jednoduchý kvádr disponující velkou hlavní místností 12 x 15 m, třemi sály 8 x 25 m a čtyřmi menšími galeriemi 12 x 6 m. Kromě těchto sálů s horními světlíky jsou v muzeu ještě další místnosti s bočním osvětlením.

V letech 2006-09 muzeum prošlo celkovou rekonstrukcí pod dohledem architektů Bevk Perović, kteří provoz rozšířili a zpřístupnili veřejnosti část suterénních prostorů. Tvář Ravnikarova muzea byla očištěna a dvojice Bevk Perović se postarala o důstojný příspěvek soudobé architektury.
Autor: Petr Šmídek, 12.08.12
Návštěvnost: 22377 čtenářů
Sdílet: 
Poslat odkaz na tuto stránku e-mailem
Vaše jméno Vaše emailová adresa
Váš vzkaz
Na tyto adresy (oddělte čárkou)   
Komentáře
Předmět Autor Datum
show all comments add comment
Burza práce
Aktuálně
Kalendář akcí
arrow
Listopad 2017
arrow
 
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
Denní zprávy
e-SHOP
BLOG - poslední články
Poslední komentáře
BLOG - poslední komentáře
TOPlist © archiweb.cz 1997-2017
Všechny materiály zveřejněné na těchto www stránkách podléhají autorskému zákonu (č.121/2000 Sb.). Publikování nebo šíření obsahu je bez písemného souhlasu provozovatele zakázáno.
archiweb.cz využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ČTK.