Kulturní dům Španělských republikánských bojovníků

Kulturni dom španskih borcev

Kulturní dům Španělských republikánských bojovníků
Autor: Oton Jugovec
Adresa: Zaloška cesta 61, Lublaň, Slovinsko
Realizace:1979-81


V kulturním domě, který za předchozího režimu nesl hrdý název 'Španělských republikánských bojovníků', ve čtvrti Moste na východním okraji Lublaně dnes sídlí mládežnické centrum s dětským divadlem. Narůžovělý betonový komplex s podobou vojenského bunkru byl součástí nově vybudovaného centra na bývalém dělnickém předměstí, jehož součástí byla také tržnice a obchody navěšené podél ulice Zaloška vedoucí do centra Lublaně. V kulturním domě se kromě víceúčelového sálu pro pořádání společenských událostí nachází také knihovna Jože Mazovce a výstavní galerie Jelovšek.
Uvnitř jednoduché krabice s redukovaným počtem okenních otvorů se nachází stejně jednoduchá a promyšlená dispozice. Přízemí je rozděleno jen na dvě části: auditorium a vstupní sál s dominantním schodištěm uprostřed. Všechny ostatní provozy tu hrají vedlejší roli a jsou maximálně zredukovány pouze na správnou funkčnost. Objekt má celkem čtyři poschodí, kam je přístup z různých stran a z různých úrovní, což umožňuje různorodé využití a soužití mnoha různých aktivit uvnitř jediné stavby. Zdánlivě introvertní samostatně stojící objekt ve skutečnosti slouží pro široké okolí jako aktivační prvek plný společenského dění. Obvodový plášť z betonových prefabrikátů se snaží napodobovat horizontální dřevěné obložení. Lineární okna volně rozházená po fasádě svým nízkým podélným profilem udržují celistvost hmoty. Důmyslné plastické členění vnějšku je zejména v přední části reminiscenci na slovinskou brutalistní tvorbu z přelomu 50. a 60. let, které byl mladý Jugovec aktivně účasten. Jedinou částí, která se více otevírá svému okolí, je hlavní vstup s mohutným vystupujícím přístřeškem a obřím oknem v horním poschodí s výhledem do ulice Zaloška.
Kulturní centrum představuje jedno z pozdních děl Otona Jugovce, který velkou část svého života zasvětil ochraně kulturních památek. Tvořil za požití moderních prostředků, plně si však uvědomoval svoje vlastní kořeny a přispěl k tomu, co je dnes nazýváno regionalismem. Architekt zde zvolil cestu nekonkurovat svojí stavbou okolnímu prostředí. Jednoduše uspořádal vnitřní provoz, obalil jej zdrženlivým pláštěm a přirozeně vložil na předem dané místo bez potřeby předstírat nějakou monumentalitu vlastní řadě ostatních kulturních institucí.
0 komentářů
přidat komentář