Do not follow this link, or your host will be blocked from this site. This is a spider trap.
PŘIHLÁSIT SE  (trvale)
Uživatel:
Heslo:
Zapomněli jste heslo?
Registrace nového čtenáře
archiweb
JAP
HLEDEJ v sekci     
Katedrála Panny Marie Andělské

Autor: Rafael Moneo
Adresa: 555 W Temple Street, Los Angeles, USA | mapa
Web: www.olacathedral.org
Realizace: 1998-3.9.2002

Rafael Moneo nechrlí projekty jako na běžícím pásu. Většinu roku tráví na akademické půdě a svými stavbami jen potvrzuje svoje kvality i v běžném životě. Lidové noviny jsou podobného ducha. Nechtějí se zalíbit každému a v hlavním proudu si nehoví. Až překvapivě aktuálně referují i o architektuře (projekt Johna PawsonaNovém Dvoru, …). Reportáž o Moneově katedrále v LA mě šokovala. Jedinou zmínkou o projektu jsem našel v El Croquis a Domusu před dvěmi lety. O dokončení díla se zmiňují Lidové noviny jako první v Evropě. Přináším Vám souhrn informací o této stavbě.
Petr Šmídek, 2001

Postavit funkční chrám je i na začátku jedenadvacátého století věda a současně výzva pro tvůrce. Architekt katedrály Panny Marie Andělské v centru Los Angeles José Rafael Moneo na ni odpověděl velkolepým a zároveň i pro mnohé věřící kontroverzním projektem, který se však zcela určitě zařadí do rodiny světových církevních staveb. Pro veřejnost byla katedrála, do jejíchž lavic mohou najednou zasednout tři tisíce věřících, slavnostně otevřena 3. září.
Losangeleská metropolitní oblast má obrovskou rozlohu; na území jedenadvacetkrát větším než Praha žije v osmaosmdesáti vzájemně propojených městech devět a půl miliónu lidí. Město Los Angeles je poměrně mladé. Bylo založeno v roce 1781. V Evropě se katedrály většinou stavěly u řek. V Los Angeles pokládali tvůrci za jakousi řeku moderní doby hollywoodskou dálnici. Jde o výraznou stavbu, která se uplatňuje v městském urbanismu většinou jako dominanta. Měla by sloužit lidem, kteří sem chodí kvůli bohoslužebným účelům, a těm ostatním by měla přinášet umělecký zážitek. Katedrála Panny Marie Andělské (Cathedral of Our Lady of the Angels) na Temple Street v samém centru města má sloužit pro 3,6 miliónů kalifornských věřících jako hlavní jeviště křesťanského světa. Jak je z historie známo, žádná velká stavba není bez kontroverze, a ani tato se nevyhnula problémům a konfrontacím.
Na výzvu poroty předběžně projevilo zájem šestačtyřicet architektů. Z užšího výběru vyšel vítězně projekt španělského architekta José Rafaela Monea. Stavba si vyžádala pět let a rozprostírá se na pěti a půl hektarech včetně parkoviště pro 600 automobilů. Je zbudována tak, aby odolala zemětřesení o síle 8,4 stupně Richterovy stupnice. Takové Kalifornie dosud nepoznala. Při otřesech se může celá stavba posunout v každém směru až o 72 centimetrů. Oddělená zvonice dominuje výškou padesáti metrů. Interiér katedrály je obložen pískovcem v barvě nepálených vepřovicových cihel. Působí jako teplé, pohostinné místo omývané slunečním světlem, jež proniká obrovskými alabastrovými okny. Hlavní loď je 111 metrů dlouhá, o něco delší než v newyorské katedrále Sv. Patrika.
Mnozí lidé se domnívají, že katedrála je prostě jenom velký kostel. Zvláštností každé katedrály je však biskupské křeslo, které je symbolem role biskupa jako následovníka apoštolů při vyučování a kázání božího slova. Architektura katedrály i vnitřní výzdoba si vysloužily kladné hodnocení od odborníků v místním i celostátním měřítku. Veřejnost však většinou vidí ve stavbě "žlutý bunkr" a kritizuje především její komerční aspekty a horentní cenu 195 miliónů dolarů, do níž jsou zahr- nuty výdobytky, které si obyčejný věřící nebude moci dovolit. Pod podlahou je totiž mauzoleum s 1270 kryptami a pěti tisíci výklenky pro pohřební urny. Místa se prodávají za padesát tisíc dolarů jen těm nejbohatším z bohatých, například mediálnímu magnátovi Rupertu Murdochovi nebo bývalému starostovi Richardu Riordanovi.
Z kruhů s tradicionalistickými názory na podobu církevní architek- tury se také ozval podiv nad tím, že katedrála jaksi "ustupuje z ulice". Moneo však měl v úmyslu vytvořit "soukromý prostor". V jednom interview řekl: "Chci lidem nabídnout prostor, kde pro ně bude jednodušší odpoutat se od každodenního života. Chci jim dát šanci povznést se výš." Proto nechtěl, aby vchod byl přímo z ulice. "Věřící a návštěvníci musí projít duchovní cestou. Každý krok bude přechodem ze sféry světské do sféry posvěcené."
Vstupní bronzové dveře od Roberta Grahama vítají návštěvníky jako otevřená náruč. Mají být odrazem různorodé společnosti - nesou na sobě například japonský symbol nebe, židovskou představu, taoistický symbol pro harmonii, obraz psa, který představuje loajalitu, páva jako symbol znovuzrození, evangelický kříž, misku kávy ze Samoy a nádobu ovinutou snítkou révy, symbolizující církev, která všechny spojuje. Na horních panelech vstupních dveří je vzdána pocta Ježíšově matce v pojetí různých kultur. Je tu mexická Matka Boží z Guadelope, peruánská Panna Pomata, kolumbijská Chiquinquira, španělská Montserrat a řada dalších. Korunu dveří tvoří Marie v životní velikosti. Není běloška, černoška, orientálka ani Hispánka. Její etnicita patří všem. Stěny chrámu zdobí gobelíny od Johna Nava, znázorňující svaté přijímání. Tváře světců připomínají obyčejné lidi, které můžeme potkat na ulicích jižní Kalifornie. Součástí katedrály je náměstí o rozloze dvou a půl akru a ohromná zahrada s olivovníky a palmami, upozorňující na Svatou zemi. Jsou tu i vodotrysky a vodopády, které mají připomínat různorodost Kalifornie. Jeden vodotrysk je například dramatickým poukázáním na solidaritu s Židy, jiný má připomínat živou vodu.
Když byla katedrála slavnostně otevřena pro veřejnost, šli v procesí tří tisíc poutníků nigerijští a skotští bubeníci, rodina nesoucí svaté ostatky a sedm set kněží, biskupů a kardinálů. U vstupních dveří je vítal losangeleský kardinál Roger E. Mahony, muž, který přesně pochopil architektův záměr, když řekl: "Hlavními tématy této katedrály jsou světlo a cesta." Kardinál doufá, že "katedrála bude nejenom centrem života města, církevních obřadů a modlitby, ale také symbolem, který má evokovat nejhlubší aspirace a naděje celé metropole."









Zdroj: Ája Bufka, Naďa Klevisová, HNvíkend 39/2002, s.18-21
Vložil: Petr Šmídek, 10.08.09
Návštěvnost: 52888 čtenářů
Sdílet: 
Poslat odkaz na tuto stránku e-mailem
Vaše jméno Vaše emailová adresa
Váš vzkaz
Na tyto adresy (oddělte čárkou)   
Komentáře
Předmět Autor Datum
show all comments add comment
Burza práce
Aktuálně
Kalendář akcí
arrow
Březen 2017
arrow
Denní zprávy
e-SHOP
BLOG - poslední články
Poslední komentáře
BLOG - poslední komentáře
TOPlist © archiweb.cz 1997-2017
Všechny materiály zveřejněné na těchto www stránkách podléhají autorskému zákonu (č.121/2000 Sb.). Publikování nebo šíření obsahu je bez písemného souhlasu provozovatele zakázáno.
archiweb.cz využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ČTK.