Do not follow this link, or your host will be blocked from this site. This is a spider trap.
PŘIHLÁSIT SE  (trvale)
Uživatel:
Heslo:
Zapomněli jste heslo?
Registrace nového čtenáře
archiweb
NOVY fullbanner
HLEDEJ v sekci     
Rekonstrukce kulturního centra Semilasso

Autor: RAW | Tomáš Rusín, Ivan Wahla
Spoluautor: Miloš Klement, Petr Todorov
Adresa: Palackého 126, Královo Pole, Brno, Česká republika | mapa
Realizace: 2002-03

Objekt Semilassa je brněnský fenomén. Místo divokých rockových pitek i křehkých prvních tanečních, rozdováděných dechovkových merend i dojemných recitačních akademií. Pojem hluboce zakořeněný v kulturním povědomí většiny Brňanů. Mnoho z nás zde absolvovalo svou první cigaretku na záchodku, první rychlou pusu v parku, první návrat domů v mírně podroušeném stavu. Stojí na těžko definovatelném místě s rozporuplným charakterem centra i periferie, čelem k velmi frekventované křižovatce a významnému přestupnímu uzlu a zády k ztichlé barokní fasádě chrámu Nejsvětější Trojice a přilehlému klášternímu komplexu.
Stávající historický objekt byl původně kvalitní historizující eklektickou architekturou z konce 19. století. Jednalo se o zájezdní hostinec s bohatě zdobeným sálem, určeným k pořádání společenských akcí. K objektu náležela i zahrada s tanečním parketem a vzrostlými stromy. Magické místo plné brilantinových číšníků v bílých zástěrách, pružně elegantních c. k. důstojníků a zakřiknutých slečen s krajkovými paraplíčky. Místo, kam se dalo o nedělích dojet na výlet městskou tramvají, najíst
se, napít, zahrát si kuželky a poslouchat promenádní hudbu.
V první polovině 19. století se v přilehlém zájezdním hostinci ubytoval na delší čas démon - kníže Hermann von Pückler-Muskau (1785 - 1871), pruský šlechtic, cestovatel a spisovatel, autor cestopisů, užívající po svém příjezdu do Brna pseudonym Tulolasso (zcela vyčerpaný) a posléze Semilasso (zpola odpočinutý). Dnešní koktejl z Jamese Bonda a Indiany Jonese. V roce 1836 zde dokončil cestopis Semilasso in Afrika, který se stal naprostým trhákem. Podle fiktivního cestovatele Semilassa byl poté pojmenován hostinec a později přešel název i na kulturní dům v jeho sousedství. Během druhé poloviny 20. století byl objekt postupně přestavován a především devastován. Nejvíce se na jeho úpadku podepsala rekonstrukce v polovině 80. let, kdy byla provedena i dvorní dostavba. Z původního objektu tak zůstaly v podstatě jen obvodové fasády směrem do ulice. Okolí bylo zcela zdevastováno a "zapleveleno" prodejními stánky a restauračními zařízeními velmi nízké úrovně. Zahrada byla zničena.
Koncepce rekonstrukce vycházela z požadavku vytvořit univerzální prostor umožňující pořádání široké palety kulturních akcí. Nově zrekonstruovaný sál nabízí pořádání klasických koncertních vystoupení, konferencí, plesů, divadelních produkcí od klasického kukátkového divadla k experimentálním prostorovým scénám, tanečních párty, filmových projekcí, prezentačních akcí firem až po akce festivalového rázu. Vzhledem k nově navržené bezbariérové vazbě na přísálí lze tento prostor využívat jak v propojení se sálem, tak i jako samostatné respirium s možnostmi koncertních a divadelních vystoupení. Důležitým prvkem pro variabilitu sálů je propojení s restaurací, a tím i možnost doplnit pořádané akce gastronomickým zázemím. Přísálí s prostornou galerií je napojeno na balkon, kudy v letním období vede přímý východ na zahradu. Je tedy možné uvažovat i o třetím "sálu" pod širým nebem, s tanečním parketem, hudebním pavilonem a přiléhající restaurační zahrádkou. Příjezd a parametry přístupu odpovídají i případnému použití sálu pro natáčení televizních pořadů. Součástí nového objektu jsou kromě nezbytného technického a sociálního zázemí i tři zkušebny, z nichž jedna může být v budoucnu doplněna o nahrávací techniku, což nabízí možnost vytvořit pronajímatelné nahrávací studio, napojené na hudební a divadelní dílnu.
Nově navržená restaurace poskytuje ve dvou podlažích 56 míst. Interiér je navržen v okrových valérech javorových dýh, přírodního kamene - travertinu a splývajících závěsů na stěnách. V přízemí je umístěn "Semilassův lovecký salonek", ve kterém je na rudém podkladě zdí umístěna stovka vzácných trofejí "mongolského jelínka stolního", a kde je i vstup na letní zahrádku s dalšími 40 místy. Nárožní dvoupodlažní kavárna nabízí bary v každém podlaží a celkem 72 míst. Kavárna je koncipována jako místo, kde lze vychutnávat ranní kávičky, odpolední rakvičky i večerní literární čtení, komorní koncerty a vernisáže výstav.
Cílem projektu bylo vytvořit moderní kulturní komplex splňující vysoké nároky na variabilitu: centrum nabízející kulturní pořady, prostory pro spolkovou činnost, společenské akce s možností využití restauračních a kavárenských zařízení, Doufáme, že se sem i v této postmatrixové době vrátí úprk pánských polobotek při pánské volence, do tmy svítící "červené oči Marshallů" a hysterický smích našminkovaných subret z divadelních šaten. Fenomén Semilasso v novém, soudobém kontextu.









Zdroj: autorská zpráva
Vložil: Jan Kratochvíl, 10.08.09
Návštěvnost: 73460 čtenářů
Sdílet: 
Poslat odkaz na tuto stránku e-mailem
Vaše jméno Vaše emailová adresa
Váš vzkaz
Na tyto adresy (oddělte čárkou)   
Komentáře
Předmět Autor Datum
show all comments add comment
Burza práce
Aktuálně
Kalendář akcí
arrow
Prosinec 2017
arrow
Denní zprávy
e-SHOP
BLOG - poslední články
Poslední komentáře
BLOG - poslední komentáře
TOPlist © archiweb.cz 1997-2017
Všechny materiály zveřejněné na těchto www stránkách podléhají autorskému zákonu (č.121/2000 Sb.). Publikování nebo šíření obsahu je bez písemného souhlasu provozovatele zakázáno.
archiweb.cz využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ČTK.