Mezinárodní letiště Berlín-Tempelhof
Zdá se, že nikdo neví, co dělat se zastaralým gigantem, který v srdcích Berlíňanů zaujímá zvláštní místo. Bylo to právě tady, kde v roce 1948 a 1949 každých pár minut přistávala spojenecká letadla, aby zásobovala město během sovětské blokády.
"Už vidím, jak místní obyvatelé budou v den, kdy se letiště uzavře, stát před oplocením. Vytáhnou své nářadí a pozemek převezmou," říká radní za stranu zelených Elisabeth Ziemerová o budoucnosti letiště. "Pak budeme mít přesně to, co jsme nechtěli: ilegální závodní okruhy pro auta a pozemek na venčení psů."
Otázku co dělat s letištěm Tempelhof, když i těch pár letů, které zajišťuje, bude ještě před otevřením nového letiště příští rok přesměrováno, komplikuje jeho historický a architektonický význam.
Neoklasicistní terminál Tempelhofu, kterému architekt Sir Norman Foster přezdívá "matka všech letišť", navrhl Ernst Sagebiel. Vybudován byl v letech 1936 až 1941 lidmi na nucených pracích v Hitlerově oblíbeném monolitickém stylu. Vápencovou budovu dlouhou 1,2 kilometru lemují hangáry ve tvaru půlměsíce, které opisují křivku oválu letištní plochy. Střecha terminálu měla sloužit jako pozorovací místo.
Skleněný přístřešek byl upraven tak, aby letadla mohla za deště zastavit přímo u budovy. Moderní stroje jsou ale příliš velké i na to, aby využívaly relativně krátké přistávací dráhy.
Od slavných dnů letiště na konci 40. let, kdy jeho přistávací plochy držely město při životě, uplynulo hodně času. "Je to připomínka nacistů, blokády, vzdušné dopravy, je to také symbol odchodu ze Západního Berlína," říká odbornice na dějiny umění Gabi Dolffová-Bonekaemperová.
Na konci druhé světové války převzala napůl dokončené letiště americká spojenecká vojska. V roce 1948 sovětští mocnáři odřízli všechny cesty do Západního Berlína. Chtěli tím získat nadvládu nad územím spravovaným spojenci, které obklopovali Sověty kontrolovaní východní Němci. Počínaje červnem 1948 bylo uskutečněno na 300.000 letů, během nichž americká, francouzská a britská vojenská letadla dopravila do blokovaného města přes dva miliony tun potravin, uhlí, cukrovinek a dalších zásob. Stalin odvolal blokádu v roce 1949.
Městští úředníci v současné době projednávají podněty, aby rozhodli, co udělat s Tempelhofem: dosavadní návrhy obsahují myšlenku využít část letištní plochy jako golfové hřiště, přestěhovat do letištní budovy ministerstva, nebo dokonce hotel či univerzitu. Projektanti také navrhli ponechat letištní plochu nedotčenou, zpřístupnit její části aktivitám pro volný čas a zbytek porostu chránit tak, aby fungoval jako "plíce" města a zajišťoval čerstvý vzduch.
Místní obyvatelé zahrnuli do svých bláznivých návrhů myšlenku změnit střechu letištní budovy na obrovský solární panel, který by byl využit k výrobě elektřiny. "Je správné a důležité, že se po deseti letech (diskusí) snažíme dělat něco konkrétního ... co přijde po uzavření letiště, co chceme udělat a jak chceme využít tohoto místa," říká Ingeborg Jungeová Reyerová, zodpovědná za rozvoj Berlína.
Nové berlínské letiště má být v otevřeno v roce 2011 v Schönefeldu na místě zchátralého starého letiště Východního Berlína. Sloučí tři existující letiště do jednoho centra, čímž se Tempelhof a jeho mezinárodní sestřenice Tegel stanou nemoderními.
Tempelhof je už nyní jako relikvie: mnohá zařízení terminálu vypadají, jako by nebyla od třicátých let změněna. Ve srovnání se současnými trendy Berlína, uvědomělého, co se stylů týká, vyvolávají retro-pocit. Nejmenovaná divadelní skupina využívá nadčasové atmosféry letiště a inscenuje v málo využívané odbavovací hale hru z roku 1978 o únosu polského letadla.
Berlín, který se ohlíží na peníze, chce zavřít Tempelhof a zastavit tak růst jeho ztrát. Ty v roce 2005 dosáhly devíti milionů eur. Nicméně nadšení zastánci letiště říkají, že doprava se v posledních letech zvýšila a letiště bylo během fotbalového mistrovství světa důležitým centrem pro soukromé i veřejné lety. Tvrdí, že by mělo být dále udržováno, aby mohlo být uvedeno znovu do provozu, pokud by například Berlín získal pořadatelství olympijských her v roce 2016.
Lety z tohoto letiště obsluhují hlavně jiná německá města. "Můžu letět přímo sem z Friedrichshafenu, přímý let je dobrý," říká manažer v leteckém průmyslu, který žije nedaleko jihoněmeckého Bodamského jezera. "Bude to ostuda, jestli ho zavřou," konstatuje pravidelný zákazník Tempelhofu. "Cestující ho dnes možná neocení, ale ve svém čase to bylo moderní letiště."
"Už vidím, jak místní obyvatelé budou v den, kdy se letiště uzavře, stát před oplocením. Vytáhnou své nářadí a pozemek převezmou," říká radní za stranu zelených Elisabeth Ziemerová o budoucnosti letiště. "Pak budeme mít přesně to, co jsme nechtěli: ilegální závodní okruhy pro auta a pozemek na venčení psů."
Otázku co dělat s letištěm Tempelhof, když i těch pár letů, které zajišťuje, bude ještě před otevřením nového letiště příští rok přesměrováno, komplikuje jeho historický a architektonický význam.
Neoklasicistní terminál Tempelhofu, kterému architekt Sir Norman Foster přezdívá "matka všech letišť", navrhl Ernst Sagebiel. Vybudován byl v letech 1936 až 1941 lidmi na nucených pracích v Hitlerově oblíbeném monolitickém stylu. Vápencovou budovu dlouhou 1,2 kilometru lemují hangáry ve tvaru půlměsíce, které opisují křivku oválu letištní plochy. Střecha terminálu měla sloužit jako pozorovací místo.
Skleněný přístřešek byl upraven tak, aby letadla mohla za deště zastavit přímo u budovy. Moderní stroje jsou ale příliš velké i na to, aby využívaly relativně krátké přistávací dráhy.
Od slavných dnů letiště na konci 40. let, kdy jeho přistávací plochy držely město při životě, uplynulo hodně času. "Je to připomínka nacistů, blokády, vzdušné dopravy, je to také symbol odchodu ze Západního Berlína," říká odbornice na dějiny umění Gabi Dolffová-Bonekaemperová.
Na konci druhé světové války převzala napůl dokončené letiště americká spojenecká vojska. V roce 1948 sovětští mocnáři odřízli všechny cesty do Západního Berlína. Chtěli tím získat nadvládu nad územím spravovaným spojenci, které obklopovali Sověty kontrolovaní východní Němci. Počínaje červnem 1948 bylo uskutečněno na 300.000 letů, během nichž americká, francouzská a britská vojenská letadla dopravila do blokovaného města přes dva miliony tun potravin, uhlí, cukrovinek a dalších zásob. Stalin odvolal blokádu v roce 1949.
Městští úředníci v současné době projednávají podněty, aby rozhodli, co udělat s Tempelhofem: dosavadní návrhy obsahují myšlenku využít část letištní plochy jako golfové hřiště, přestěhovat do letištní budovy ministerstva, nebo dokonce hotel či univerzitu. Projektanti také navrhli ponechat letištní plochu nedotčenou, zpřístupnit její části aktivitám pro volný čas a zbytek porostu chránit tak, aby fungoval jako "plíce" města a zajišťoval čerstvý vzduch.
Místní obyvatelé zahrnuli do svých bláznivých návrhů myšlenku změnit střechu letištní budovy na obrovský solární panel, který by byl využit k výrobě elektřiny. "Je správné a důležité, že se po deseti letech (diskusí) snažíme dělat něco konkrétního ... co přijde po uzavření letiště, co chceme udělat a jak chceme využít tohoto místa," říká Ingeborg Jungeová Reyerová, zodpovědná za rozvoj Berlína.
Nové berlínské letiště má být v otevřeno v roce 2011 v Schönefeldu na místě zchátralého starého letiště Východního Berlína. Sloučí tři existující letiště do jednoho centra, čímž se Tempelhof a jeho mezinárodní sestřenice Tegel stanou nemoderními.
Tempelhof je už nyní jako relikvie: mnohá zařízení terminálu vypadají, jako by nebyla od třicátých let změněna. Ve srovnání se současnými trendy Berlína, uvědomělého, co se stylů týká, vyvolávají retro-pocit. Nejmenovaná divadelní skupina využívá nadčasové atmosféry letiště a inscenuje v málo využívané odbavovací hale hru z roku 1978 o únosu polského letadla.
Berlín, který se ohlíží na peníze, chce zavřít Tempelhof a zastavit tak růst jeho ztrát. Ty v roce 2005 dosáhly devíti milionů eur. Nicméně nadšení zastánci letiště říkají, že doprava se v posledních letech zvýšila a letiště bylo během fotbalového mistrovství světa důležitým centrem pro soukromé i veřejné lety. Tvrdí, že by mělo být dále udržováno, aby mohlo být uvedeno znovu do provozu, pokud by například Berlín získal pořadatelství olympijských her v roce 2016.
Lety z tohoto letiště obsluhují hlavně jiná německá města. "Můžu letět přímo sem z Friedrichshafenu, přímý let je dobrý," říká manažer v leteckém průmyslu, který žije nedaleko jihoněmeckého Bodamského jezera. "Bude to ostuda, jestli ho zavřou," konstatuje pravidelný zákazník Tempelhofu. "Cestující ho dnes možná neocení, ale ve svém čase to bylo moderní letiště."
Reuters, 2006
0 komentářů
přidat komentář
